Na reaktoru typu CANDU (Canada Deuterium Uranium) je zalo₧enß
jadernß energetika Kanady. Jednß se o reaktor, kter² jako jadernΘ
palivo vyu₧φvß p°φrodnφ uran a jako chladivo a moderßtor slou₧φ t∞₧kß voda. Aktivnφ z≤na reaktoru
CANDU je umφst∞na v horizontßln∞ polo₧enΘ nßdr₧i (vßlci) z nerezovΘ oceli,
kterß je zapln∞nß t∞₧kou vodou. Vn∞jÜφ povrch nßdr₧e je obklopen betonovou
vodot∞snou konstrukcφ, ve kterΘ se nachßzφ voda p°edstavujφcφ vlastn∞ tepelnou a biologickou ochranu. Horizontßln∞ rozlo₧enΘ pracovnφ
kanßly jsou tvo°eny palivov²mi kazetami a v²m∞na
paliva se realizuje za provozu reaktoru tak, ₧e se z jednΘ strany kanßlu vklßdß
Φerstvß kazeta a vyho°elß kazeta je tφm z druhΘ strany vytlaΦovßna. Chladivo
protΘkß kanßly, v parogenerßtoru p°edßvß svoje
teplo pracovnφ lßtce sekundßrnφho okruhu (obyΦejnΘ vod∞) a vracφ se zp∞t do
reaktoru. Moderßtor se nachßzφ v mezikanßlovΘm prostoru. Tento typ reaktoru je
fyzikßln∞ velmi stabilnφ a bezpeΦn². Byl vlastn∞ zkonstruovßn pro podmφnky Kanady,
kterß mß znaΦnΘ zßsoby uranu a dostateΦnΘ kapacity pro v²robu t∞₧kΘ vody.
Kanada vÜak takΘ ôvyvß₧φô svojφ reaktorovou technologii do zahraniΦφ jako
nap°φklad do Rumunska, kde byl v prosinci 1996 uveden 1.blok p∞tiblokovΘ JE Cernavoda
(nebo tΘ₧ ╚erna Voda) do komerΦnφho provozu. DalÜφ zem∞, kde se provozujφ r∙znΘ
modifikace tohoto typu reaktoru jsou Indie, Ji₧nφ Korea a Argentina.
Viz.Tab.1 : OznaΦenφ jednotliv²ch typ∙ reaktor∙
Viz.Tab.2 : Odhad nßklad∙
na koneΦnou likvidaci komerΦnφch jadern²ch elektrßren
Viz.Tab.3 : V²voj sv∞tov²ch rekord∙ v dΘlce
nep°etr₧itΘho provozu reaktoru
⌐ Copyright Simopt, s.r.o. 1999 - 2002
|