Zhotovφme si vozφk, kter² m∙₧eme pou₧φvat dvojφm zp∙sobem - bu∩ jako funkΦnφ model malΘ v∞trnΘ elektrßrny, nebo p°i demonstrovßnφ funkce leteckΘ vrtule.

Zßkladnφ pot°eby: (pro jednu stanici)

• hlinφkov² plech
• 2 osy s koleΦky
• mal² elektromotorek
• plastovß vrtulka
• voltmetr
• plochß baterie

Konstrukce vozφku:

Z hlinφkovΘho plechu vyst°ihneme obdΘlnφk asi 15 x 10 cm. vyvrtßme otvory pro osy a pro upev≥ovacφ t°meny elektromotorku. Ve sv∞rßku ohneme ob∞ boΦnice, plechov²m t°mφnkem upevnφme mal² stejnosm∞rn² elektromotorek (vymontovan² z poÜkozenΘho autφΦka nebo zakoupen² v modelß°skΘ prodejn∞) a do otvor∙ v boΦnicφch zasuneme kovovΘ osy s nasazen²mi koleΦky. I zde m∙₧eme pou₧φt souΦßstky z rozbit²ch hraΦek. Pro zmenÜenφ t°enφ m∙₧eme na osy nasunout mezi koleΦka a boΦnice korßlky. Na osu elektromotorku nasuneme vrtulku urΦenou pro modely letadel a jejφ listy p°φpadn∞ zkrßtφme podle v²Üky vozφku.

a) Vrtulov² vozφk

Na hornφ plochu vozφku za motorek p°ilepφme samolepφcφ pßskou plochou baterii a p°ipojφme k nφ motorek. RoztoΦenß modelß°skß vrtule mß dostateΦn² tah, kter² uvede vozφk do pohybu. Podle sm∞ru otßΦenφ motoru bude fungovat vrtule bu∩ jako ta₧nß (vozφk jede s vrtulφ vp°edu), nebo jako tlaΦnß, kdy vrtule tlaΦφ vozφk p°ed sebou. Sm∞r otßΦenφ motorku - a tφm i vrtule - zm∞nφme p°ehozenφm p°φvodnφch vodiΦ∙ od baterie.

b) V∞trnß elektrßrna

Vozφk bez baterie postavφme na st∙l a zajistφme proti pohybu. V²vody od motorku p°ipojφme k dostateΦn∞ citlivΘmu voltmetru a na vrtuli zamφ°φme proud vzduchu (chladnΘho!) z vysouÜeΦe vlas∙ - fΘnu. Vrtule se roztoΦφ a motorek zaΦne fungovat jako generßtor stejnosm∞rnΘho proudu. P°ipojen²m voltmetrem zkoumßme vztah mezi rychlostφ otßΦenφ vrtule a velikostφ vzniklΘho nap∞tφ. NaÜe elektrßrniΦka je velmi malß a proto i nam∞°enΘ nap∞tφ st∞₧φ p°esßhne n∞kolik desetin voltu. O n∞co v∞tÜφho v²konu dosßhneme ofukovßnφm vrtule usm∞rn∞n²m proudem vzduchu z vysavaΦe, ale ani to asi nebude staΦit t°eba k rozsvφcenφ malΘ ₧ßrovky. Svφtivß dioda LED se urΦit∞ nerozsvφtφ, proto₧e funguje a₧ od nap∞tφ p°es 1,6 voltu.

Trochu fyziky a techniky:

   A₧ do vynßlezu proudovΘho motoru byla vrtule zßkladnφm prvkem pohonnΘ soustavy letadel. Pro jednoduchost si m∙₧eme p°edstavit, ₧e vrtule se vzhledem k profilu sv²ch list∙ "zavrtßvß" do vzduchu a tφm za sebou tßhne nßÜ vozφk, nebo celΘ letadlo. Vzduch vÜak mß malou hustotu a proto se vrtule musφ otßΦet velkou rychlostφ, aby se dosßhlo dostateΦnΘ tahovΘ sφly. Pro pohon lodφ se pou₧φvß lodnφ Üroub (vynßlez Josefa Ressela z roku 1827), kter² pracuje na podobnΘm principu: Üroub se "zavrtßvß" do vody a uvßdφ do pohybu celou lo∩.
   MalΘ stejnosm∞rnΘ elektromotorky (nap°. v hraΦkßch) majφ otßΦiv² rotor s cφvkou a nehybn² stator, tvo°en² trval²m magnetem. Proto mohou pracovat ve dvou opaΦn²ch funkcφch :

• jako elektromotor, kter² p°em∞≥uje elektrickou energii ze zdroje na mechanickou energii, vyu₧φvanou k pohonu
• jako generßtor, p°em∞≥ujφcφ mechanickou energii na elektrickou. OtßΦenφ generßtoru zajiÜ¥uje nap°. vodnφ kolo, turbφna (vodnφ nebo parnφ) nebo vrtule - jak je tomu u naÜeho vozφku. TakΘ na jφzdnφm kole mßme mal² generßtor, kter² je pohßn∞n p°itlaΦenφm na pneumatiku a dodßvß elektrickou energii ₧ßrovce reflektoru.

   V∞trnß elektrßrna p°em∞≥uje energii proudφcφho v∞tru na elektrickou energii. Tato p°em∞na vÜak mß pom∞rn∞ malou ·Φinnost a proto se musφ stav∞t elektrßrny s vrtulemi o velkΘm pr∙m∞ru, Φasto se na jednom mφst∞ stavφ n∞kolik v∞trn²ch elektrßren, kterΘ tvo°φ tzv. v∞trnou farmu.