╚lov∞k odedßvna vyu₧φval energii proudφcφ vody, vodnφ kola jsou jednφm z nejstarÜφch pohonn²ch mechanism∙. Dodnes se zachovaly starΘ vodnφ ml²ny, v souΦasnΘ dob∞ roztßΦφ voda turbφny ve vodnφch elektrßrnßch. JednoduchΘ vodnφ kolo si vÜak m∙₧eme postavit i na pot∙Φku u chalupy nebo v kuchy≥skΘm d°ezu.

Zßkladnφ pot°eby:

• 3 d°ev∞nΘ k∙ly se Üpicφ
• od°ezek silnΘho prkna
• prkΘnka na lopatky
• tyΦka - osa ml²nku
• d°ev∞nß liÜta s palicφ
• 2 ocelovß oka, spojovacφ materißl

Konstrukce ml²nku:

   Nejprve vybereme vhodnΘ mφsto pro vybudovßnφ ml²nku. Podle situace zvolφme pohßn∞nφ vodou z kor²tka (tzv. kolo na svrchnφ vodu), nebo nechßme lopatky kola shora zasahovat do vodnφho proudu (kolo na spodnφ vodu). VÜechny dßle uvedenΘ rozm∞ry je mo₧no pozm∞nit podle konkrΘtnφch podmφnek. Asi 30 cm od sebe zatluΦeme dva k∙ly pro ulo₧enφ osy ml²nku. Shora do nich zaÜroubujeme ocelovß oka (k dostßnφ v ₧elezß°stvφ), ve kter²ch se bude osa od°φznutß z nßsady smetßku otßΦet. Z prkΘnek zhotovφme 6 lopatek o rozm∞rech asi 15 x 10 cm. Z od°ezku silnΘho prkna vy°φzneme Üesti·helnφk, uprost°ed vyvrtßme otvor pro osu a ud∞lßme zß°ezy pro zasunutφ lopatek. Zß°ezy musφ b²t t∞snΘ, aby v nich lopatky dob°e dr₧ely. èesti·helnφk nasuneme na osu a vruty Φi h°ebφΦky jej zajistφme proti otßΦenφ, do zß°ez∙ zasuneme vÜech Üest lopatek. VÜechny d°ev∞nΘ spoje lepφme vodovzdorn²m lepidlem (Herkules apod.). Po dobrΘm zaschnutφ lepidla ml²nek na pot∙Φku vyzkouÜφme a opravφme p°φpadnΘ nedostatky.

Vodnφ kolo bude pohßn∞t model hamru, kter² v kovßrnßch usnad≥oval zpracovßnφ ₧eleza. Na osu zasunutou do lo₧isek na k∙lech nasuneme z obou stran zarß₧ky vy°ezanΘ z gumovΘho t∞sn∞nφ a na delÜφ voln² konec osy asymetricky upevnφme do zß°ezu destiΦku - vaΦku z tvrdΘho d°eva. ZatluΦeme k∙l pro otßΦivΘ uchycenφ d°ev∞nΘ liÜty s paliΦkou na konci a funkci celΘho mechanizmu doladφme. P°i otßΦenφ vodnφho kola vaΦka stlaΦuje konec la¥ky, paliΦka na jejφm druhΘm konci se st°φdav∞ zvedß a dopadß na vhodnou podlo₧ku. Vodnφ hamr p°φv∞tiv∞ klape jako za star²ch Φas∙.

Zßkladnφ pot°eby:

• d°ev∞n² hranolek
• plastovß krabiΦka
• korkovß zßtka
• Üpejle a dut² n²tek
• kelφmek od jogurtu upevn∞n² na niti

Sestavenφ modelu:

TakΘ v kuchyni m∙₧eme vyzkouÜet, jak pracuje proudφcφ voda. Ve v∞tÜφ korkovΘ zßtce (pr∙m∞r 3,5 cm) ud∞lßme listem pilky na ₧elezo 6 zß°ez∙ pro lopatky, uprost°ed vyvrtßme otvor a do n∞j vlepφme siln∞jÜφ Üpejli - osu. ObdΘlnφkovΘ lopatky 3 x 2 cm vyst°ihneme nap°. z krabiΦky od nanukovΘho dortu a vlepφme do zß°ez∙ v zßtce. Do d°ev∞nΘho hranolku vyvrtßme otvor a do n∞j zasuneme dut² hlinφkov² n²t dΘlky 30 mm jako lo₧isko osy vodnφho kola.Na osu nasuneme zarß₧ku z gumovΘho t∞sn∞nφ, vlo₧φme osu s vodnφm kolem do otvoru n²tku a zajistφme dalÜφ zarß₧kou.

Do zß°ezu ve Üpejli vlo₧φme a vlepφme nit, na kterou p°ivß₧eme kelφmek od jogurtu. Voda z konviΦky nebo vodovodnφho kohoutku roztoΦφ vodnφ kolo, nit se namotßvß na osu a kelφmek - kabina v²tahu stoupß vzh∙ru. VyzkouÜφme, jak t∞₧k² v²tah je schopno toto "kuchy≥skΘ" vodnφ kolo zvednout.

Trochu historie:

   Vodnφ kolo vynalezli ╪ekovΘ okolo roku 100 p°.n.l. U₧ sta°φ ╪φmanΘ vyu₧φvali otßΦiv² pohyb vodnφho kola k mletφ obilφ. V Φasech pr∙myslovΘ revoluce p°ed vynßlezem parnφho stroje slou₧ila vodnφ kola jako zdroj energie k pohonu stroj∙ v prvnφch tovßrnßch a k pohonu t∞₧nφch stroj∙ v dolech.
   Turbφna je v podstat∞ vylepÜenΘ vodnφ kolo zkonstruovanΘ tak, aby vyu₧ilo co nejvφce energie proudφcφ vody. Nejpou₧φvan∞jÜφ jsou turbφny Kaplanova, Francisova a Peltonova. Ideßlnφ podmφnky pro stavbu vodnφch elektrßren (hydroelektrßren) jsou v kopcovit²ch oblastech s vysok²mi srß₧kami. P°ehradnφ hrßz zadr₧uje vodu, kterß z velkΘ v²Üky proudφ na lopatky turbφn. Mno₧stvφ zφskanΘ energie je ·m∞rnΘ v²ÜkovΘmu rozdφlu, kter² p°itom voda p°ekonß. Krom∞ klasick²ch hydroelektrßren se budujφ takΘ p°eΦerpßvacφ elektrßrny.