V∞trnΘ elektrßrny vyrßb∞jφ elektrickou energii p°em∞nou z energie proudφcφho vzduchu. Stavba t∞chto typ∙ elektrßren mß smysl jen tam, kde vane vφtr Φasto a dostateΦnou rychlostφ (na horßch, na mo°skΘm pob°e₧φ). Sm∞r a rychlost v∞tru se m∞°φ anemometrem.

Zßkladnφ pot°eby:

• modelß°skΘ liÜty, prkΘnko, trubiΦka
• tenk² hlinφkov² plech
• plastovΘ lahve
• montß₧nφ materißl

Stavba model∙ anemometru:

1. V∞trn² k°φ₧

Zßkladem konstrukce je k°φ₧ sestaven² ze dvou kolm²ch modelß°sk²ch liÜt o pr∙°ezu 20 x 5 mm. Ve st°edu k°φ₧e je osa ze Üroubu M6, dlouhΘho aspo≥ 80 mm.
Na konce k°φ₧ov²ch ramen Üroubkem upevnφme lehkΘ misky zachycujφcφ vφtr. Snadno je zφskßme nap°φklad opatrn²m od°φznutφm dolnφ Φßsti p∙llitrov²ch plastov²ch PET lahvφ. P°iÜroubovanΘ misky pro zpevn∞nφ spoje jeÜt∞ oblepφme samolepφcφ pßskou.
Dßle zhotovφme rukoje¥ z vypsanΘho barevnΘho fixu. Fix nejprve rozebereme: ploch²mi kleÜt∞mi vytßhneme kreslφcφ hrot a zßtku trubice, pak Üpejlφ vytlaΦφme barvφcφ vlo₧ku. Od spodnφho konce, v n∞m₧ byl zasazen² hrot, od°φzneme ·sek stejn∞ dlouh² jako pou₧it² Üroub M6. Dovnit° trubiΦky vlo₧φme v∞tÜφ ocelovou lo₧iskovou kuliΦku a °ßdn∞ ji zatlaΦφme do z·₧enΘ Φßsti trubiΦky. èroub - osa se bude p°i otßΦenφ opφrat o kuliΦku a tφm se zmenÜφ jeho t°enφ.

    P°i m∞°enφ rychlosti v∞tru zvedneme rukoje¥ s v∞trn²m k°φ₧em a podle poΦtu otßΦek usuzujeme na rychlost v∞tru.

2. V∞trnß tabule

JednoduÜe a pom∞rn∞ p°esn∞ m∙₧eme m∞°it rychlost v∞tru takΘ v²chylkou v∞trnΘ tabule.
	ObdΘlnφk tenkΘho hlinφkovΘho plechu zav∞sφme dv∞ma mal²mi krou₧ky na h°φdelku z ocelovΘho nebo mosaznΘho drßtu, ve kterΘ jsou pro krou₧ky vytvo°eny malΘ prohlubn∞.H°φdelka je upevn∞na v protilehl²ch stojanech. K jednomu stojanu je p°ichycena Φtvrtkruhovß stupnice z nabφlo nat°enΘho hlinφkovΘho plechu nebo plastu.
P°i m∞°enφ namφ°φme p°φstrojek proti v∞tru a na stupnici odeΦteme v²chylku otoΦnΘho obdΘlnφku od svislΘ roviny. Stupnici m∙₧eme zkusmo ocejchovat p°φmo v metrech za sekundu podle nφ₧e uvedenΘ tabulky.

Trochu meteorologie:

   Profesionßlnφ anemometr pracuje na podobnΘm principu jako v∞trn² k°φ₧: jeho t°i nebo Φty°i lehkΘ hlinφkovΘ misky se otßΦejφ ve vodorovnΘ rovin∞ a pohßn∞jφ mal² generßtorek nebo elektronick² ΦφtaΦ otßΦek. Velikost nap∞tφ vznikajφcφho elektrickΘho proudu zßvisφ na rychlosti otßΦenφ generßtorku a tedy i na rychlosti v∞tru. MeteorologovΘ mohou jednak p°esn∞ zjistit rychlost a sm∞r v∞tru, jednak tyto ·daje souΦasn∞ zaznamenßvß a zpracovßvß p°ipojen² poΦφtaΦ. Princip m∞°enφ rychlosti proud∞nφ vzduchu si m∙₧eme vyzkouÜet takΘ na naÜem modelu v∞trnΘ elektrßrny (vozφk s vrtulφ).

Rychlost v∞tru se dß odhadnout podle jeho projev∙: