GUMOV╔ MOTORKY
Energie m∙₧e mφt r∙znou formu, stroje p°em∞≥ujφ jednu formu energie na jinou a p°itom konajφ prßci. P°i deformovßnφ pru₧n²ch t∞les
jejich natahovßnφm, stlaΦovßnφm nebo t°eba kroucenφm konßme prßci a ta se "uklßdß" ve form∞ deformaΦnφ energie a vyu₧φvß t°eba v klasick²ch
hodinßch, p°i pΘrovßnφ vozidel, v lukost°elb∞ a mnohde jinde. Zßkladnφ pot°eby:
- prkΘnko, cφvka od nitφ
- modelß°skß nebo kloboukovß guma
-
t∞sn∞nφ, h°ebφΦky, Üpejle
Stavba motork∙:
1. Motorek z cφvky od nitφ
P°ipravφme si v∞tÜφ d°ev∞nou cφvku od nitφ a do jejφch Φel vy°e₧eme v pravideln²ch
vzdßlenostech drobnΘ zoubky. Do jednoho Φela zatluΦeme dva malΘ h°ebφΦky, druhΘ nat°eme kouskem svφΦky. Modelß°skou nebo kloboukovou gumu protßhneme otvorem v
cφvce, obtoΦφme kolem krßtkΘho kousku Üpejle a prostrΦφme zp∞t. | |
|
Oba volnΘ konce prostrΦφme vodovodnφm "fφbrov²m" t∞snφcφm krou₧kem a
svßzßnφm vytvo°φme gumovou smyΦku, kterou zachytφme delÜφm kouskem Üpejle. OtßΦenφm delÜφ Üpejle zkrucujeme gumovou smyΦku (kratÜφ Üpejle se zachytφ o
h°ebφΦky a zabrßnφ jejφmu rozmotßvßnφ a prßce, kterou p°itom konßme, se p°em∞nφ na deformaΦnφ energii gumy. Polo₧φme-li cφvku na podlahu, gumovß smyΦka
se roztßΦφ a cφvka se pohybuje. T∞snφcφ krou₧ek, zß°ezy v Φelech cφvky a delÜφ Üpejle zpomalujφ roztßΦenφ gumy a tφm i pohyb hraΦky. |
Tento jednoduch² motorek byl oblφbenou hraΦkou d∞tφ u₧ p°ed mnoha lety. Dnes bude mo₧nß
problΘmem najφt vhodnou d°ev∞nou cφvku od nitφ. Beze zm∞ny funkce vÜak m∙₧eme pou₧φt i cφvku plastovou nebo dut² d°ev∞n² vßleΦek s nalepen²mi d°ev∞n²mi Φely. |
2. Lo∩ka s gumov²m motorkem
SouΦasnΘ lodi jsou pohßn∞ny lodnφmi Ürouby, jeho₧ p°edch∙dcem bylo lopatkovΘ kolo. |
NßÜ model parnφΦku mß lopatkovΘ kolo pohßn∞nΘ zkroucenou gumovou smyΦkou. Podle rozm∞r∙ uveden²ch na
obrßzku vy°e₧eme z prkΘnka palubu lodi s v²°ezem pro kolo a do p°edvrtan²ch otvor∙ zatluΦeme dva h°ebφΦky. |
| Z tenk²ch
destiΦek nebo kousk∙ plastu vy°e₧eme dv∞ obdΘlnφkovΘ lopatky s v²°ezem uprost°ed. |
| èφ°ka
v²°ez∙ musφ p°esn∞ odpovφdat tlouÜ¥ce destiΦek, aby lopatky jedna do druhΘ p°esn∞ a vzßjemn∞ kolmo zapadly. |
| Na toto
lopatkovΘ kolo navleΦeme gumovou smyΦku (nap°. z kloboukovΘ gumy, kterou koupφme v prodejn∞ textilnφ galanterie) a zachytφme ji za h°ebφΦky. |
DΘlku smyΦky upravφme tak, aby guma byla p°i nasazenφ kola mφrn∞ napnutß a dala se co
nejvφc natoΦit. Gumu natßΦφme sm∞rem dozadu, lo∩ku polo₧φme na hladinu a lopatkovΘ kolo pustφme. Jeho otßΦenφm se lo∩ka zaΦne pohybovat dop°edu. |
Po d∙kladnΘm vyzkouÜenφ m∙₧eme doplnit palubu kapitßnsk²m m∙stkem a sto₧ßrem, celou lo∩ku a
lopatkovΘ kolo nat°eme vodovzdornou barvou jednak pro ozdobu, jednak na ochranu proti vsakovßnφ vody.
Trochu historie : Ve starov∞ku byly lod∞
pohßn∞ny hlavn∞ lidskou silou, nap°φklad na °φmskΘ vßleΦnΘ lodi z 1. stoletφ p°.n.l. sed∞lo ve t°ech °adßch nad sebou 144 vesla°∙. Tento zp∙sob pohonu se
pou₧φval v kombinaci s plachtami jeÜt∞ dlouho ve st°edov∞ku. PoΦφnaje 16. stoletφm zaΦal zlat² v∞k plachetnic jak v obchodnφm, tak i ve vßleΦnΘm lo∩stvu. V
polovin∞ 19. stoletφ se mφsto plachet zaΦal pou₧φvat k pohonu parnφ stroj a parnφky vÜeho druhu brßzdily velkΘ °eky, mo°e i oceßny. ╪φΦnφ parnφky byly
tehdy obvykle pohßn∞ny dv∞ma velk²mi lopatkov²mi koly po stranßch lodi. V souΦasnΘ dob∞ se na lodφch pou₧φvajφ dieselovΘ motory, kterΘ pohßn∞jφ lodnφ Ürouby na zßdi lodi. |