JAK VZNIK┴
TEPLOTN═ INVERZE Teplotnφ inverze je postrachem obyvatel pr∙myslov²ch
oblastφ, nap°φklad severnφch ╚ech. P°i nφ se nad krajinou vytvß°φ nehybn² p°φkrov vzduchu, kter² brßnφ rozptylovßnφ Ükodlivin a zp∙sobuje prudkΘ
zhorÜenφ ₧ivotnφho prost°edφ. V tomto pokusu vytvo°φme kapalinov² model teplotnφ inverze. Zßkladnφ
pot°eby: - zava°ovacφ sklenice nebo v∞tÜφ kßdinka
- nßlevka
- kuchy≥skß s∙l
- potravinß°skΘ barvivo (2 barvy)
Provedenφ pokusu: Nejprve
si p°ipravφme asi p∙l litru nasycenΘho roztoku kuchy≥skΘ soli. S∙l sypeme do vody a promφchßvßme tak dlouho, a₧ u₧ se dalÜφ s∙l nerozpouÜtφ. Roztok mφrn∞
obarvφme n∞kolika zrnky modrΘho potravinß°skΘho barviva. Zatφmco Φistß voda mß hustotu 1 g/cm3, nasycen² roztok soli mß hustotu 1,2 g/cm3.
Prßv∞ tento rozdφl hustot nßm umo₧nφ znßzornit podstatu teplotnφ inverze: Φistß voda p°edstavuje lehΦφ tepl² vzduch, zatφmco roztok soli s v∞tÜφ hustotou p°edstavuje chladn² vzduch.
|
Sklenici nebo kßdinku naplnφme do poloviny Φistou vodou.
Nßlevku pono°φme do vody tak, aby jejφ dolnφ konec byl t∞sn∞ nad dnem. Pomalu a opatrn∞ do nßlevky lejeme mod°e zbarven² roztok soli, kter² se rozprost°e pod
vrstvou ΦistΘ vody. Soln² roztok lejeme tak dlouho, a₧ je sklenice tΘm∞° plnß. Model znßzor≥uje inverznφ situaci, kdy je na horßch vyÜÜφ teplota vzduchu ne₧ v nφ₧inßch. |
Vhodφme na hladinu n∞kolik zrnek ΦervenΘho barviva, kterΘ p°edstavuje neΦistoty v ovzduÜφ (nap°. kou° z tovßrnφch komφn∙).
Zjistφme, ₧e klesajφcφ barvivo z∙stane na rozhranφ ΦistΘ vody a roztoku soli, podobn∞ jako p°i teplotnφ inverzi nar∙stß vrstva neΦistot na rozhranφ mezi
studen²m a tepl²m vzduchem. Teprve promφchßnφm vrstev vody se zelenΘ barvivo rozpt²lφ v celΘm objemu. |
|
Trochu
meteorologie: Spodnφ vrstvy atmosfΘry (troposfΘra) se oh°φvajφ hlavn∞ od zemskΘho povrchu a proto v
troposfΘ°e ub²vß teploty s v²Ükou - na ka₧d²ch 100 m v²Üky klesne teplota asi o 0,6oC. Zah°ßt² vzduch stoupß vzh∙ru a na jeho mφsto klesß chladn²
vzduch, vzduÜnΘ vrstvy se tak promφchßvajφ a p°φpadnΘ neΦistoty v ovzduÜφ se rozptylujφ. Za urΦit²ch
podmφnek se vÜak m∙₧e stßt, ₧e vrchnφ Φßsti atmosfΘry majφ vyÜÜφ teplotu ne₧ vrstvy p°φzemnφ. Tento jev se naz²vß teplotnφ inverze a nejΦast∞ji k n∞mu
dochßzφ za jasn²ch klidn²ch nocφ, zejmΘna v zim∞. Zemsk² povrch se siln∞ ochlazuje vyza°ovßnφm tepla a tφm se siln∞ ochladφ takΘ vzduch v ·dolφch.
T∞₧kΘ vzduchovΘ vrstvy z∙stßvajφ v ·dolφch bez pohybu a neΦistoty vypouÜt∞nΘ do ovzduÜφ (pr∙mysl, doprava) se nemohou rozptylovat, kvalita vzduchu se proto
zhorÜuje. Teplotnφ inverze skonΦφ teprve s p°φchodem v∞tr∙, kterΘ promφsφ vrstvy teplΘho a studenΘho vzduchu a proΦistφ ovzduÜφ vyfoukßnφm a rozpt²lenφm
neΦistot do v∞tÜφho prostoru. |