Slunce nejen h°eje a svφtφ, ale u₧ ve starov∞ku slou₧ilo lidem takΘ k m∞°enφ Φasu. Dnes, v dob∞ digitßlnφch hodin, m∞°φme Φas mnohem p°esn∞ji a sluneΦnφ hodiny se pro nßs staly zajφmavou astronomickou, geometrickou a konstruktΘrskou h°φΦkou.

Zßkladnφ pot°eby:

• materißl pro stojßnek (p°ekli₧ka, prkΘnka, plech)
• kompas nebo buzola

Stavba sluneΦnφch hodin:

   SluneΦnφ hodiny byly po staletφ nejd∙le₧it∞jÜφm za°φzenφm pro m∞°enφ Φasu. B∞hem doby se objevilo velkΘ mno₧stvφ r∙zn²ch konstrukcφ a typ∙, kterΘ se liÜφ tvarem, velikostφ i zp∙sobem m∞°enφ. Jedno vÜak majφ vÜechny spoleΦnΘ - vhodn² ukazatel vrhß stφn (tyΦka, Üt∞rbina, hrana) na stupnici pro odeΦφtßnφ Φasu. P°ed stavbou hodin vybereme vhodnΘ mφsto, na kterΘ po v∞tÜinu dne dopadß sluneΦnφ sv∞tlo.

PopφÜeme si zjednoduÜenou konstrukci t°φ nejb∞₧n∞jÜφch typ∙ sluneΦnφch hodin. :

1. VodorovnΘ hodiny

   Do vodorovnΘ plochy zapustφme ukazatel (tyΦku nebo pln² troj·helnφk) tak, aby rovina ukazatele le₧ela ve sm∞ru severoji₧nφm a ukazatel svφral s vodorovnou rovinou ·hel odpovφdajφcφ zem∞pisnΘ Üφ°ce mφsta. Pro vÜechna mφsta v naÜφ republice je to s dostateΦnou p°esnostφ ·hel 50░. Konstrukce Φφselnφku vy₧aduje aspo≥ zßkladnφ znalosti sfΘrickΘ astronomie a proto si rad∞ji vytiskneme jeho p°edlohu, na kopφrce ji zv∞tÜφme na pot°ebnou velikost a tuto p°edlohu pou₧ijeme pro nakreslenφ Φφselnφku a doplnφm∞ ozdobn²mi Φφslicemi.

VodorovnΘ hodiny m∙₧eme zhotovit takΘ v "kapesnφ" verzi, zßkladnφ vodorovnß deska s Φφselnφkem je ze siln∞jÜφ p°ekli₧ky, troj·helnφkov² ukazatel z tenΦφ p°ekli₧ky zapustφme do v²°ezu v zßkladnφ desce. P°ed m∞°enφm Φasu vÜak pomocφ kompasu nebo buzoly musφme hodiny nejprve natoΦit v severoji₧nφm sm∞ru.

2. VßlcovΘ hodiny

Tento typ sluneΦnφch hodin p∙sobφ velmi atraktivn∞ a p°itom jejich konstrukce je prostß: Φφselnφk je umφst∞n na Φßsti plßÜt∞ vßlce, ukazatel (tyΦka, siln² drßt) tvo°φ osu vßlce. Ukazatel svφrß s vodorovnou rovinou, podobn∞ jako u p°edeÜlΘho typu, ·hel odpovφdajφcφ zem∞pisnΘ Üφ°ce mφsta, tj. 50░. Dr₧ßk ukazatele i plßÜ¥ vßlce m∙₧e b²t ze siln∞jÜφch navzßjem sn²tovan²ch, seÜroubovan²ch nebo spßjen²ch mosazn²ch pßsk∙, ukazatel je z mosaznΘho drßtu a stojßnek z prkΘnka.

HodinovΘ rysky jsou od sebe stejn∞ vzdßleny, jejich vzdßlenost d zßvisφ na polom∞ru vßlce r podle vztahu

d = ╢ . r / 12

3. SvislΘ hodiny

Tyto hodiny najdeme Φasto na ji₧nφch st∞nßch historick²ch budov i rekreaΦnφch chalup. Ukazatel je zapuÜt∞n² do zdi tak, ₧e jeho rovina op∞t le₧φ v severoji₧nφm sm∞ru a tyΦ svφrß s rovinou zdi ·hel 90░ mφnus zem∞pisnß Üφ°ka mφsta. Pro naÜi republiku je to ·hel 90░- 50░ = 40░. Proto₧e mßlokterß st∞na je obrßcenß p°esn∞ k jihu, je nejjednoduÜÜφ zkonstruovat hodinovΘ rysky Φφselnφku pokusn∞ - b∞hem letnφho sluneΦnΘho dne vyznaΦφme na st∞n∞ ka₧dou hodinu polohu stφnu ukazatele.

Trochu astronomie:

   ┌daj naÜich sluneΦnφch hodin budeme jist∞ peΦliv∞ srovnßvat s ·dajem na b∞₧n²ch hodinkßch - a budeme zklamßni, proto₧e sluneΦnφ hodiny v∞tÜinou "p∙jdou Üpatn∞". N∞kdy se budou p°edbφhat, jindy zase opo₧∩ovat. Nenφ to vÜak chyba ani nßramkov²ch, ani sluneΦnφch hodin, proto₧e ka₧dΘ ukazujφ jin² Φas. Nßramkov²mi hodinkami m∞°φme tzv. st°ednφ sluneΦnφ Φas, kter² plyne rovnom∞rn∞. SluneΦnφ hodiny sv²m stφnem m∞°φ tzv. prav² sluneΦnφ Φas a ten nenφ rovnom∞rn², proto₧e Zem∞ neobφhß kolem Slunce po kru₧nici, ale pohybuje se po eliptickΘ drßze r∙znou rychlostφ v r∙zn²ch roΦnφch obdobφch.