PROUD╠N═ VZDUCHU

Na kolφk (t°eba tu₧ku) p°ivß₧eme nit, na jejφm₧ druhΘm konci je p°ivßzan² hrot druhΘ tu₧ky.Vedeme-li hrot a souΦasn∞ napφnßme nit, nakreslφme spirßlu vzniklou navφjenφm niti na kolφk.

Pod hßdka umφstφme zapßlenou svφΦku. Vzduch zah°ßt² plamenem stoupß vzh∙ru a v tomto vzduÜnΘm proudu se hßdek roztoΦφ. Musφ vÜak b²t dostateΦn∞ vysoko, aby se v plameni nevznφtil. Mφsto hßdka m∙₧eme pou₧φt takΘ papφrov² v∞trnφk.

2. Tah komφna nebo chladφcφ v∞₧e

Trochu teorie :

   Proud∞nφ (vzduchu, vody apod.) p°edstavuje jeden ze zp∙sob∙ Üφ°enφ tepla. Tento jev se vyu₧φvß i v ·st°ednφm topenφ: voda v kotli p°ijφmß teplo, zah°φvß se a jejφ hustota se zmenÜuje. Proto stoupß potrubφm vzh∙ru k topn²m t∞les∙m, kter²m p°edß Φßst tepla. Tφm se ovÜem voda ochladφ, jejφ hustota se zv∞tÜφ a proto klesß zp∞tn²m potrubφm op∞t do kotle. Cel² kolob∞h se pak opakuje.

Vφtr vznikß v p°φrod∞ tam, kde se vzduch nestejnom∞rn∞ zah°φvß. ZvlßÜ¥ z°eteln∞ se to projevuje na mo°skΘm pob°e₧φ. Ve dne se vzduch nad pevninou oh°φvß rychleji ne₧ nad mo°em. Proto nad pevninou stoupß tepl² vzduch vzh∙ru a na jeho mφsto proudφ chladn∞jÜφ vzduch od mo°e. V noci je tomu naopak: pevnina se ochlazuje rychleji ne₧ mo°e. Proto se proud vzduchu obrßtφ a vφtr vane od pevniny na mo°e.

Na principu proud∞nφ zah°ßtΘho vzduchu fungujφ takΘ chladφcφ v∞₧e tepeln²ch a jadern²ch elektrßren. P°ivßd∞nß teplß voda ve v∞₧i zah°φvß vzduch, ten stoupß vzh∙ru a na jeho mφsto je zdola nasßvßn venkovnφ chladn² vzduch. Padajφcφ teplß voda se v proudu vzduchu ochlazuje a vracφ se zp∞t do chladφcφho okruhu. ╚ßst vody se vypa°uje a nad chladφcφ v∞₧φ se vytvß°φ oblaka bφlΘ mlhy.