ProΦ vyu₧φt GIS ? | Oblasti vyu₧itφ | |
Geografick² InformaΦnφ SystΘm û GIS û je technologie a nßstroj, kter² pou₧φvß a zpracovßvß ·daje polohov∞ vßzanΘ k povrchu Zem∞, je schopn² pracovat s digitßlnφmi mapami i s popisn²mi databßzemi, propojit prostorovΘ (grafickΘ) a popisnΘ (negrafickΘ) databßzovΘ ·daje, vyhodnocovat po₧adavky, kterΘ kombinujφ klasickΘ databßzovΘ dotazy s geografick²mi ·daji, vyhledßvat a analyzovat databßzovΘ ·daje prvk∙ a v²sledky pak p°ehledn∞ zobrazit ve form∞ mapov²ch v²stup∙, sestav, apod. V∞tÜina objekt∙, jev∙ a Φinnostφ v reßlnΘm sv∞t∞ se vztahuje k urΦitΘmu mφstu. Tyto objekty se vyskytujφ v danΘm prostoru spoleΦn∞ s mnoha dalÜφmi a navzßjem se ovliv≥ujφ. Proto je znalost umφst∞nφ a vzßjemn²ch prostorov²ch souvislostφ mezi objekty velmi v²znamnß a m∙₧e sehrßt d∙le₧itou roli v °ad∞ obor∙ lidskΘ Φinnosti.
Pro °adovΘho u₧ivatele to znamenß, ₧e v poΦφtaΦi musφ mφt zaznamenßna data v podob∞ ·daj∙ o
objektu (klasickΘ databßze, tabulky, textovΘ dokumenty, videosekvence, snφmky, v²kresy) a souΦasn∞
i ·daje o jeho poloze (danΘ zem∞pisn²mi sou°adnicemi objekt∙). Tomuto typu dat °φkßme
geografickß (nebo tΘ₧ prostorovß) data a poΦφtaΦovΘmu systΘmu, kter² umo₧≥uje uklßdat a
vyu₧φvat takovß data, °φkßme geografick² informaΦnφ systΘm.
V∞°ejnß sprßva Velkß Φßst informacφ ve ve°ejnΘ sprßv∞ mß n∞jakou vazbu k ·zemφ, a¥ ji₧ jsou to objekty, kterΘ na ·zemφ skuteΦn∞ nachßzejφ, nebo jde o informace, kterΘ fyzicky na ·zemφ neexistujφ, ovÜem lze je propstorov∞ lokalizovat (nap°. adresy, parcely). Pokud se na chvilku pozastavφme nad samotn²mi daty, m∙₧eme urΦit∞ bez nadsßzky °φci, ₧e mohou tvo°it a₧ 80% informacφ ve ve°ejnΘ sprßv∞. Proto je rozhodnutφ vyu₧φt jako zßklad informaΦnφho systΘmu pro samosprßvu vÜech ·rovnφ (m∞st,obcφ) technologii GIS logickΘ. Tato technologie nabφzφ ÜirokΘ mo₧nosti pro shroma₧∩ovßnφ, sprßvu a zobrazenφ VaÜich dat. Pr∙myslovΘ podniky Modernφ technologie v²poΦetnφ techniky ji₧ dlouho nejsou v²sadou specialist∙ a v pr∙myslovΘm podniku se staly b∞₧n²m pracovnφm prost°edkem mnoha r∙zn²ch profesφ a obor∙. EkonomickΘ informaΦnφ systΘmy jsou dnes ji₧ nezbytnou souΦßstφ °φzenφ podniku. S v²jimkou projekΦnφch a konstrukΦnφch odd∞lenφ, kdy se vyu₧φvajφ CAD systΘmy, pracujφ souΦasnΘ podnikovΘ informaΦnφ systΘmy prakticky v²hradn∞ s popisnou informacφ. V pr∙myslovΘm podniku a p°edevÜφm v podniku s rozsßhlejÜφm pr∙myslov²m areßlem se vÜak nachßzφ celß °ada profesφ, pro kterΘ je grafickß informace zcela nezbytnß. Krom∞ zmi≥ovan²ch projektant∙ jsou to p°edevÜφm sprßvcovΘ in₧en²rsk²ch sφtφ, ale takΘ energetici, geomet°i, pracovnφci sprßvy majetku, hasiΦi, dopravnφ dispeΦink ap. D∙vody k vyu₧itφ v²poΦetnφ techniky a tφm i informaΦnφho systΘmu jako celku se dajφ shrnout do n∞kolika prost²ch slov : "Snahou organizace je co nejlΘpe usp∞t v tvrdΘm konkurenΦnφm boji ." SystΘmy spojujφcφ grafickß a popisnß data tak i v pr∙myslovΘm podniku nachßzejφ svΘ mφsto a umo₧≥uji °eÜit celou °adu ·kol∙ a problΘm∙.
Tyto systΘmy se sna₧φ u₧ivatel∙m zp°φstupnit grafickΘ informace v p°ehlednΘ
a interaktivnφ form∞ a kterΘ jsou zam∞°enΘ prßv∞ na problematiku
pr∙myslov²ch podnik∙. Vhodn²m vzßjemn²m propojenφm se tyto systΘmy stßvajφ
pevnou souΦßstφ podnikovΘho informaΦnφho systΘmu. Jsou rozÜφ°eny prßv∞ o
grafickou Φßst a umo₧≥ujφ tak u₧ivateli zφskat komplexnφ informaci
(grafickß i popisnß data) snadno, rychle a p°ehledn∞.
SystΘm zobrazuje jak vektorovß data (parcely, objekty, rozvodnΘ potrubnφ sφt∞ a jinΘ technologie),
tak rastrovΘ obrßzky (naskenovanΘ mapy, leteckΘ snφmky nebo i fotky).
|