Pohodovka Bez nßzvu

Kapela Bez nßzvu nenφ mezi ve°ejnostφ nijak neznßmß. Za p∙ldruhΘho roku jejφ existence o nφ sl²chßme stßle Φast∞ji. ┌sp∞chy zaznamenali tito studenti tachovskΘho gymnßzia na p°ehlφdce Sedmikvφtek a v celorepublikovΘm kole D∞tskΘ porty v Praze. A navφc, koneΦn∞ se jim poda°ilo to, co si p°ßli u₧ delÜφ Φas - vlastnφ CD nahrßvka - i kdy₧ jde zatφm jen o jedinou skladbu, jak²si zßvdavek pro Φasy p°φÜtφ. Pohodovka sn∙, jak se jmenuje, mß ·sp∞ch. Komu se jeÜt∞ nedostala "do ruky" mohl ji zaslechnout na rßdiu Dragon Φi Egrensis, kam si o ni m∙₧e zavolat i na p°ßnφ.

Kapela, jak jsem se dozv∞d∞la od p∙vodnφho jßdra - Martina Mahdala, Ji°φho Fejta a Petra B∞lohlßvka (zaΦφnali spoleΦn∞ u tßborßk∙ a zasadili se o jejφ vznik) je nejen "Bez nßzvu" ale i bez kapelnφka. Dle projevu a v²mluvnosti se ale duch "tiskovΘho mluvΦφho" nezap°e u Jirky a takΘ Martina.

Hudebnφ styl, kter²m se vydali, jak sami tvrdφ, nelze p°esn∞ definovat. Jde o sm∞s rocku, d₧ezovΘho popu a folku, prost∞ od ka₧dΘho n∞co. "Zatφm se formujeme," °φkajφ kluci, k nim₧ dnes neodmysliteln∞pat°φ i Petr Vrßna a trojice dφvek - Michaela HoleΦkovß, Veronika Kavkovß a Jana K÷nigsmarkovß. ╪φkß se, ₧e holky do kapely nepat°φ, ale jak se vÜichni shodli, zßle₧φ na p°φstupu. Navφc kapela mß tu zajφmavost, ₧e spodnφ hudebnφ t≤ny dr₧φ prßv∞ dφvky - Jana hraje baskytaru a Michaela bicφ. Novou, nejnov∞jÜφ Φlenkou je Marcela Hepfelovß.

Kapela nijak nezahßlφ. Piln∞ zkouÜφ a p°ipravuje vlastnφ internetovou strßnku s poslechem "Pohodovky". Prezentuje se na sout∞₧φch a r∙zn²ch akcφch pro Ükolßky, samostatnΘ vystoupenφ m∞li jejφ ΦlenovΘ v restauraci Ve skßle v ChodovΘ PlanΘ, SvojÜφn∞, hrßli uΦitel∙m, na Silvestra v PlanΘ, na P°imd∞, U vodnφka v Tachov∞... V Φervnu se chystajφ na Rockov² festival v PlanΘ, kde dostali p°φle₧itost zahrßt si s profφkama, v lΘt∞ si na tßbo°e Ko°en zahrajφ s AngliΦany, plßnujφ benefiΦnφ koncert na podporu okresnφho protidrogovΘho centra. K tomuto projektu hodlajφ p°izvat jeÜt∞ dalÜφ kapely a rßdio. Cht∞jφ proniknout i do plze≥sk²ch klub∙. P°es vÜechny plßny ale Φekß mladΘ hudebnφky dilema. TΘm∞° vÜichni jsou toti₧ letos v maturitnφm roΦnφku. Jak si plßnujφ spoleΦnou budoucnost? "Bereme to jako v²zvu, chceme vydr₧et, i kdy₧ budeme ka₧d² jinde, na jinΘ vysokΘ Ükole," °φkß Jirka Fejt. Hudba je prost∞ bavφ, cφlem je hlavn∞ ta kvalitnφ, vlastnφ muzika, na kterΘ se nejvφce podepisuje Jirka, a takΘ - prahnou po ·plnΘm vlastnφm cΘdΘΦku, pro kterΘ se sna₧φ ud∞lat maximum. T∞₧k² je ale "chlebφΦek" mlad²ch muzikant∙, kte°φ by rßdi pro podporu svΘho snu sehnali sponzory.

"Ud∞lßme vÜe, abychom usp∞li," tvrdφ jednohlasn∞. "I kdy₧ naÜe hranφ nem∙₧eme srovnßvat s jin²mi kapelami, od tßborov²ch kotlφk∙ je to docela pokrok, ne?"