 |
|
Národní obrození
Autor: Jiří Pravda
- od 70. let 18. století do poloviny 19.století
- podmínky vzniku národního obrození
1) Rozpad feudalismu
2) Vliv osvícenství (věda - jazykověda, dějepis)
3) Josefínské reformy
- 1773 - zrušení Jezuitského řádu
- 1775 - povinná školní docházka
- 1781 - zrušení nevolnictví, toleranční patent
- stav: - germanizace území Českého království
- centralizace úřadů (zrušení posledních zbytků zemské samosprávy)
- na území Českého království je spojeno národní hnutí s myšlenkami osvícenství
1. fáze národního obrození
Vzdělávací a pololidová tvorba
- obrozeneční spisovatelé pokládali literaturu za účinný osvětový (výchovný) prostředek
- byl vydán Robinson Crusoe
Josef Dobrovský
- největší osobnost obrozenecké literatury na přelomu 18. a 19. století
- byl ředitelem kněžského semináře, později vychovatelem ve šlechtických rodinách a nakonec soukromým vědcem
- zabýval se studiem nejstarších dějin, českým a slovenským jazykozpytem a literárním dějepisem
- psal německy a latinsky, ale cítil česky (česky napsal až koncem života několik statí)
- Dějiny českého jazyka a literatury
- souběžně s vývojem jazyka vylíčil Dobrovský v tomto díle i dějiny české literatury
- Zevrubná mluvnice jazyka českého
- v tomto díle shrnuje základní zásady mluvnice
- měla základní význam pro ustálení spisovné češtiny v době obrození
- O prozódii české
- zásady správně české prozódie (nauky o rytmičnosti řeči a skládání veršů)
- určil, že češtině je vlastní přízvučný verš - tím vytvořil teoretickou základnu pro český verš 19. století
- Základy jazyka staroslověnského
- největší slavistické dílo, kterým se stal Dobrovský zakladatelem slavistiky
- slavistika měla pro národní obrození neobyčejný význam, neboť poznáváním kultury slovanských národů posilovala národní sebevědomí
Václav Matěj Kramerius
- je hl. představitelme myšlenky výchovy přes knihu
- Česká expedice (r. 1791) - nakladatelský a knihkupecký podnik, který vydával starší české knihy (Příhody Vratislava z Mitrovic)
- byl zároveň vydavatelem novin - Schönfeldsé pražské noviny, Pražské poštovské noviny a Kramariusovy C. K. vlastenecké noviny
Divadlo
- 1738 - založení prvního stálého německého divadla v Kodcích (v tomto divadle byla r. 1771 hrána první česká hra Kníže Honzík)
- 1783 - založeno Stavovské divadlo (německé) - nejprve se česky hrálo ve Stavovském divadle a později Václav Thám založil divdelní společnost, která vybudovala dřevěnou divadelní budovu, která se jmenovala Bouda (Koňský trh v Praze) - od r. 1786 - 89 a hrálo se pouze česky
- Hry: a) Vlastenecké hry z národních dějin (Vlasta a Šárka, Břetislav a Jitka)
b) Frašky z Pražského prostředí (Prokop Šedivý - Masné krámy, Pražští sládci)
c) Překlady klasických her (Shakespeare)
- většina her byla podle německých vzorů
- po ukončení činnosti v Boudě se hrály české hry u Hybernů
- české divadelní hry se začaly hrát pravidelně až ve 20. letech 19. století
Poezie v době počátku národního obrození
- snaha o povznesení domácí literatury na úroveň západní Evropy se projevuje nejprve v poezii
- 1775 - první pokus o vytvoření novočeské poezie - Básně v řeči vázané (Václav Thám - vydavatel, přispivatel)
- dvoudílný sborník (almanach) - různí autoři - obsahuje starší básně a anakreonské básně
Antonín Jaroslav Puchmajer
- stál v čele básnické skupiny Puchmajerova družina, která vydala 5. almanachů v letech 1795 - 1814
- Sebrání bášní a zpěvů, Nové básně - almanachy
- Šebastina Hruškovský - Děvín
- Puchmajerova básnická družina je považována za 1. novočeskou básnickou školu
a) družina je spojena vlasteneckým programem
b) je spojena i formálním cílem (pěstovaný sylabotonický verš)
2. fáze národního obrození
- od počátku 19. století do konce 20. let 19. století
- generace, která nastupuje na počátku 19. století je ofenzivnější než generace dobrovského
- cíle, které si klade nejsou jenom jazykové, ale: a) chce pěstovat vědeckou literaturu v češtině
b) chce vytvořit umělecky náročnou poezii
- Vypracování básnického a odborného jazyka - pro splnění tohoto cíle bylo potřebné rozšířit slovní zásobu tak, aby se mohla stát základem nové české vědecké literatury (nové pojmy, odborné termíny)
Josef Jungman
- byl profesorem na gymnásiu v Litoměřicích a pak v Praze
- zabýval se překladatelskou činností např. John Milton - Ztracený ráj
- překládal z němčiny, ruštiny a někdy i z francouzštiny
- sestavil pěti dílný slovník Česko - Německý
- Historie literatury české (je to po Dobrovském druhý pokus o sousledný obraz vývoje české literatury)
- Slovesnost (učebnice pro gymnásia - teorie literatury a slovesná čítanka)
- porovnání s Dobrovským:
a) Dobrovský píše v německém jazyce a vrchol českých dějin umístil do starší doby
b) Jungman píše česky a vchol českých dějin umístil do národního obrození (počátek nové epochy)
- Jungmanovo družina - skupina spisovatelů a vědců, která pomáhala Jungmanovi při vědecké práci
Antonín Marek - básník, který pomáhal s vytvářením českých odborných výrazů
Jan Svatopluk Presl - Názvosloví v botanice
Karel Bořivoj Presl - Názvosloví v mineralogii a chemii
Rukopisy
- na počátku 19. století velmi těžce nesli někteří vlastenci, že v naší literatuře chybí národní hrdinská poezie
- v letech 1817 a 1818 se objevily dva sborníky větších básnických skladeb
- Rukopis Královédvorský (byl nalezen ve Dvoře Králové a měl pocházet ze 13. století a obsahoval oslavné básně vítězů bojů nad nepřáteli)
- obsahuje tyto skladby - Záboj a Slavoj, Čestmír, Oldřich a Boleslav
- tento rukopis byl přijat velmi kladně hlavně kvůli vlastenectví (později se prokázalo, že se jedná o podvrh)
- Rukopis Zelenohorský (měl být napsán přibližně v 9. století a obsahoval zlomek básně o staročeském sněmu a skladbu Libušin soud
- za autory obou rukopisů byli považováni Václav Hanka a Josef Linda
a) Záporný význam - idealizace nejslavnějších českých dějin
b) Kladný význam - vznik významných uměleckých děl
- hudba - Bedřich Smetana - Libuše
- obrazy a sochy - Mánes, Aleš, Myslbek
Obraz minulosti v literatuře
František Palacký
- pocházel z Valašska
- spolu s Pavlem Josefem Šafaříkem napsali na Slovensku spis, který se jmenoval Počátkové českého básnictví, obvzláště prozódie
- stává se redaktorem Časopis českého muzea a později byl jmenován zemským historiografem
- Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě (nejprve v němčině, později i česky)
- zahrnuje období od nejstarších českých dějin do r. 1526 - nejvýznamnějším obdobím dějin je husitství
- základní myšlenkou dějin je zápas mezi německým a slovanským živlem
- v díle je patrná značná idealizace nejstarších dějin (vliv rukopisů)
- politická činnost:
- r. 1848 - na všeslovanském sjezdu hlásal myšlenky tzv. austroslavismu (stoupenců názoru, že pro budoucnost českého národa je nutné Rakousko v podobě federace)
- po r. 1860 opouští myšlenku federace a jako vůdce konzervativní strany bojoval za české ústavní právo
- patřil mezi nejvýznačnější osoby českého národa 19. století
Pavel Josef Šafařík
- působil jako profesor na selském gymnásiu v Novém Sadu, pocházel však ze Slovenska
- později pracoval jako ředitel univerzitní knihovny v Praze
- Slovanské starožitnosti (v tomto díle se zabýval nejstaršími slovanskými dějinami do konce 10. století)
Jan Kolár
- původem byl slovák a narodil se v Mošovce na středním Slovensku
- později odešel do Jeny, kde ukončil vyšší teologické vzdělání
- později odešel do Pešti a stal se evangelickým kazatelem, po té odešel do Vídně, ke se stal profesorem slovanské archeologie
- Básně (hlavní tématikou je láska k Míně)
- Báseň (Obsahovala 150 znělek rozdělených do 3. oddílů podle slovanských řek Sála, Labe, Dunaj. Byla doplněna o předzpěv a v ní jsou začleněny verše ze sbírky básně)
František Ladislav Čelakovský
- narodil se ve Strakonicích jako syn tesaře
- začal studovat filozofii v Praze a později v Českých Budějovicích, ale byl vyloučen, protože četl Husovu Postilu
- stal se vychovatelem ve šlechtických rodinách a od r. 1834 se stal redaktorem Pražských novin, ale byl propuštěn, protože v jednom ze svých článků kritizoval ruského cara
- nastoupil jako profesor slavistiky ve Wroclawi a na sklonku života se vrátil do Prahy
a) činnost sběratelská
- Slovanská národní píseň (3.díly)
- Mudrosloví národa slovankého v příslových
b) Básnická činnost (ohlasová poezie)
- je propojení kolektivního myšlení jednotlivých slovanských národů s vlastní tvorbou
- Ohlasy písní ruských (vznikly pod vlivem vítězství nad Napoleonem. Rusko je vzorem a nadějí pro český národ)
- Ilja Muromec (ruský národní hrdina v boji proti Turkům)
- Velká Panychida (o bitvě u Moskvy)
- Rusové na Dunaji
- v této sbírce se objevují hrdinské zpěvy (obdoba bylin) a lyrické básně, které zobrazují život ruského národa
- Ohlas písní českých
- odlišnosti: 1) nejsou to hrdinské básně
2) velmi často se objevují satirické básně
3) objevují se alegorické básně s tématikou sociální a politickou (Cikánova píšťalka)
4) objevuje se první česká balada (Toman a lesní panna)
Divadlo 20. let:
Charakteristika: pravidelné začlenění českých her ve Stavovském divadle
Jan Nepomuk Štěpánek
- Čech a němec (situační komedie)
- Obležení Prahy od Švédů
- Osvobození vlasti nebo korutané v čechách (tyto hry jsou historické podle dobového schématu)
Václav Kliment Klicpera
- byl profesorem na gymnásiu v Hradci Králové a v Praze
- tématika jeho her: historické hry, pohádkové hry a hry ze současnosti
- hry ze současnoti
- Divotvorný klobouk
- Rohovín čtverrohý
- Každý něco pro vlast
- historické hry
- Jan za chrta dán
- Blaník
|
|
|
|
 |