HISTORIE P═SEM
struΦn∞
ò
ò
╪eΦ a pφsmo
p°edhistorickΘ obdobφ
historickΘ obdobφ
piktogramy
ideogramy
ò
2.2
V²voj pφsma
pφsmo ╚φny, Babyl≤nu a Egypta
hieroglyfy
hieratickΘ pφsmo
dΘmotickΘ pφsmo
ò
2.3
FΘnickΘ pφsmo
ò
2.4
╪eckΘ pφsmo
ò
2.5
V²chodnφ v∞tev
ò
2.6
Zßpadnφ v∞tev
ò
2.7
Nßrodnφ pφsma
2.6 Zßpadnφ v∞tev
V dob∞ rozkv∞tu °eckΘ kultury, asi 300 let p°ed naÜφm letopoΦtem, se pφsmo dostalo prost°ednictvφm °eck²ch kolonist∙ na Sicφlii a Apeninsk² poloostrov, kde se s nφm seznßmili EtruskovΘ a ItalikovΘ. ZaΦal bohat² v²voj latinky.
StarÜφ LatinovΘ znali pouze velkß pφsmena. Latinskß abeceda m∞la 24 pφsmen a pstrßdß znaky pro J, K, U, Y, W. Toto pφsmo se v dalÜφm v²voji rozd∞lilo do n∞kolika forem. Nejprve to byla latinka archaickß, kterß vychßzela z °eckΘho pφsma a mß do jistΘ mφry orientßlnφ rßz. DalÜφm v²vojem vznikaly mßrodnφ pφsmovΘ formy. Nejprve vznikala °φmskß pφsma nßpisovß - capitalis monumentalis - pφsmo tesanΘ do tvrd²ch materißl∙. ProÜlo dlouh²m v²vojem, od 3.stoletφ p°. n. l. do 4.stoletφ naÜeho letopoΦtu. Ustßlilo se jako pφsmo stφnovanΘ s v²razn²mi serify. Je znßmß i jeho ornamentßlnφ forma - capitalis rustica - pφsmo psanΘ nebo malovanΘ, kter²m byly do r∙zn²ch odoln²ch i mΘn∞ odoln²ch materißl∙ publikovßny ve°ejnΘ i soukromΘ dokumenty. JinΘ oznaΦenφ tohoto pφsma je scriptura acturia (pφsmo dokumentßrnφ). Vzniklo asi poΦßtkem naÜeho letopoΦtu. Je to pφsmo nev²razn∞ stφnovanΘ, serifovΘ, u₧Üφ kresby.
DalÜφ nßpisovß pφsma, scriptura curseva a scriptura uncialis vznikla pozd∞ji, asi ve 3.stoletφ naÜeho letopoΦtu, a jsou pravd∞podobn∞ modifikacemi °φmsk²ch " kni₧nφch" pφsem. Capitalis quadrata - jinak zvanΘ tΘ₧ capitalis elegans - mß v²znam v celΘm dalÜφm v²voji latinky od poΦßtku st°edov∞ku. Vzniklo asi ve 3.stoletφ naÜeho letopoΦtu. Je v²razn∞ stφnovanΘ, serifovΘ, ΦtvercovΘho vzhledu.
Vysp∞lß °eckß kultura i politickß moc ╪φman∙ (porß₧ka ╪ek∙ u Korintu r.146 p°.n.l.) vedla k vytvß°enφ dalÜφch pφsem, pot°ebn²ch pro diplomacii, armßdu, obchod i um∞nφ. Psalo se na r∙znΘ materißly, zpoΦßtku na tenk² olov∞n² plech, pozd∞ji na papyrus a pergamen. Vyvφjel se i pφsa°sk² nßstroj, rydlo, t°tinovΘ nebo rßkosovΘ pero, od 4.-5.stoletφ brkovΘ. TΘ₧ technika psanφ se zm∞nila. Inkoust se vyrßb∞l ze sazφ nebo z dub∞nek. Pro zdobenφ zvlßÜt∞ drah²ch spis∙ se pou₧φvala organickß i anorganickß barviva, st°φbro a zlato.
Tato pφsma se naz²vajφ °φmskß pφsma kni₧nφ. Ve svΘm v²voji vychßzela z nßpisov²ch pφsem, ale zp∞tn∞ m∞la na tato pφsma vliv.
V 1.stoletφ p°.n.l. vznikla klasickß kapitßla, o sto let pozd∞ji pak °φmskΘ kni₧nφ pφsmo smφÜenΘ (scriptura mixta), kterΘ lze poklßdat za jak²si p°echodov² typ pφsma minuskulovΘho. Ve 2.-3.stoletφ °φmskß unicißla, kterß se stala formßlnφm latinsk²m pφsmem. DalÜφ u₧φvanou formou °φmskΘho pφsma byla asi v 5.stoletφ °φmskß polouncißla.
Vedle pφsem s vertikßlnφ osou se vyvφjela pφsma kurzivnφ (italiky) se Üikmo sklon∞nou osou, kterß m∞la v dennφm ₧ivot∞ ÜirÜφ pou₧itφ a byla p°i psanφ sv²m sklonem p°irozen∞jÜφ. Po pßdu °φÜe °φmskΘ r.476 se v²voj °φmsk²ch pφsem zastavil a zaΦala vznikat tzv. pφsma nßrodnφ.
╪φmskΘ kapitßly