HISTORIE P═SEM
struΦn∞
ò
ò
╪eΦ a pφsmo
p°edhistorickΘ obdobφ
historickΘ obdobφ
piktogramy
ideogramy
ò
2.2
V²voj pφsma
pφsmo ╚φny, Babyl≤nu a Egypta
hieroglyfy
hieratickΘ pφsmo
dΘmotickΘ pφsmo
ò
2.3
FΘnickΘ pφsmo
ò
2.4
╪eckΘ pφsmo
ò
2.5
V²chodnφ v∞tev
ò
2.6
Zßpadnφ v∞tev
ò
2.7
Nßrodnφ pφsma
2.7 Nßrodnφ pφsma
V²voj nßrodnφch pφsem je velmi slo₧it². V∞tÜinou vychßzejφ z °φmsk²ch vzor∙, jejich grafickΘ formy a upot°ebenφ jsou vÜak znaΦn∞ rozdφlnΘ. Dßvajφ sv∞dectvφ o v²voji jednotliv²ch nßrod∙ a odrß₧ejφ mocenskΘ a kulturnφ proudy Evropy od 5. do 11.stoletφ. Pφsma ranΘho st°edov∞ku se d∞lφ podle svΘho p∙vodu do n∞kolika podskupin: st°edov∞kΘ modifikace °φmsk²ch pφsem, pφsma irsko-anglickß, Üpan∞lskß, pφsmo pape₧sk²ch a cφsa°sk²ch listin a pφsma franckß.
Podn∞t k v∞tÜφ jasnosti a Φitelnosti pφsmovΘ kresby a k prvnφmu stabilizovßnφ forem naÜφ malΘ abecedy dal Karel Velik², kter² vlßdl franckΘ °φÜi v letech 768-814. Vyhlßsil reformu pφsma a jeho zßsluhou vznikla dob°e Φitelnß rukopisnß forma mal²ch pφsem. Podle svΘho p∙vodu se naz²vß karolφnskß minuskule.
V 11.stoletφ se po romßnskΘm slohu objevuje druh² univerzßlnφ sloh evropskΘho st°edov∞ku, gotika. Jejφ vliv se projevil i v tvorb∞ pφsma. Vznikala lomenß pφsma gotickß, kterß lze rozd∞lit do t°φ skupin:
Majuskulovß pφsma nßpisovß - ke kter²m pat°φ gotickß majuskule 11.stoletφ, romßnsko-gotickß majuskule 12.stoletφ a jejφ pozd∞jÜφ ornamentßlnφ a kaligrafickΘ formy. Tato pφsma vznikala v celΘ zapadoevropskΘ kulturnφ oblasti.
Formßlnφ pφsma kni₧nφ - ve 12.stoletφ se v severofrancouzsk²ch rukopisech zaΦala ojevovat gotickß kni₧nφ minuskule, ve 14.stoletφ na sever od Alp textura, tzv. pφsmo misßlovΘ, kterß ve svΘm v²voji zaznamenala n∞kolik forem (kaligrafickou, konstruovanou a ornamentßlnφ). Byla velmi rozÜφ°enß a po vzniku evropskΘho knihtisku se stala prvnφm tiskov²m pφsmem. Podobn² v²voj prod∞lala rotundam kterß je italskou paralelou textury.
B∞₧nß pφsma kurzivnφ - gotickß kurzφva italskΘho typu 13.stoletφ, francouzskΘho typu 15.stoletφ. Bastardy, Φeskß ve 14.stoletφ, francouzskß a anglickß v 15.stoletφ. TakΘ bastarda se stala kni₧nφm lomen²m pφsmem. M∞la dv∞ formy, okrouhlou a hrotitovou.
Po vynßlezu knihtisku se vedle tiskovΘ textury, rotundy a bastardy vyvinuly jako tiskovß pφsma v 16.stoletφ jeÜt∞ Üvabach a fraktura.
VÜechna lomenß pφsma majφ spoleΦn² slohov² rßz, dekorativnost a dynamΦnost duktu, lomenφ oblouk∙ a ostrost kresby pφsem.
V²voj latinky navßzal v obdobφ renesance v 15.stoletφ na p°edgotickΘ klasickΘ vzory. Vznikla tzv. humanistickß pφsma. Odtud i nßzev antikva a litera romana. V obdobφ baroka a klasicismu ji₧ nedosÜlo k podstatn²m zm∞nßm zßkladnφch schΘmat pφsma. Pφsmo se pouze p°izp∙sobilo novΘmu vkusu a pou₧φvßnφ nov²ch psacφch technik (ocelovΘho pera).
Karolφnskß minuskule
Textura