Typografickß m∞rnß soustava
ò
ò
5.1
Vznik a v²voj
ò
ò
5.2
BodovΘ velikosti pφsem
5.2 BodovΘ velikosti pφsem a jejich pojmenovßnφ
VeÜker² materißl pou₧φvan² v sazb∞ rozd∞lujeme na obrazov² (tisknoucφ) a v²pl≥kov² (netisknoucφ).
|
|
|
|
| 3 | briliant | 1,128 |
| 4 | diamant | 1,504 |
| 5 | perl | 1,880 |
| 6 | nonpareil | 2,256 |
| 7 | kolonel | 2,632 |
| 8 | petit | 3,009 |
| 9 | borgis | 3,385 |
| 10 | garamond (korpus) | 3,761 |
| 11 | breviß° (descendian) | 4,137 |
| 12 | cicero | 4,513 |
| 14 | st°ednφ | 5,265 |
| 16 | tercie | 6,017 |
| 18 | parangon | 6,769 |
| 20 | text | 7,521 |
| 24 | dvoucicero | 1,880 |
| 28 | 10,530 | |
| 30 | dva a p∙l cicera | 12,282 |
| 32 | dvoutercie | 12,034 |
| 36 | t°φcicero (kanon) | 13,538 |
| 40 | dvoutext (mal² misißl | 15,042 |
| 42 | t°i a p∙l cicera | 15,794 |
| 48 | Φty°cicero (sabon) | 18,052 |
| 60 | p∞ticicero | 22,565 |
| 72 | Üesticicero | 27,078 |
PφsmovΘ stupn∞ pojmenoval Pierre Simon Fournier, kter² vydal prvnφ dvousvazkov² vzornφk pφsem Manuel Typographique (r.1764 a r.1766). Ukßzal na pot°ebu r∙zn²ch velikostφ pφsma pro dokonalou typografickou tvorbu.
Nßzvy jednotliv²ch stup≥∙ jsou velmi v²sti₧nΘ. Nap°. pojmenovßnφ nejmenÜφch stup≥∙ (briliant, diamant, perl) vznikly proto, ₧e skuteΦnΘ vy²robnφ nßklady na jejich zhotovenφ byly skoro stejnΘ jako hodnota n∞kter²ch drahokam∙. Slovo petit znamenß ve francouÜtin∞ mal². Stupe≥ garamond byl pojmenovßn podle znßmΘho pφsma°e Claude Garamonda. Cicero zase podle velikosti pφsma prvnφho vydßnφ spis∙ °φmskΘho stßtnφka a °eΦnφka Marka Tulia Cicera (106-43 p°.n.l.).
Vyu₧itφ jednotliv²ch stup≥∙ pφsma nenφ stejnΘ. Volba velikosti pφsma zßvisφ p°edevÜφm na formßtu a vlastnφ ·prav∞ v²robku.
Nap°.:
slovnφky, jφzdnφ °ßdy - 5, 6, 7 bod∙
noviny, knihy malΘho formßtu, Φasopisy - 7, 8 bod∙
Φasopisy a rozsßhlß kni₧nφ dφla - 9 bod∙
v∞tÜina knih - 10 bod∙
knihy v∞tÜφho formßtu - 11, 12 bod∙
d∞tskΘ knihy - 14, 16 bod∙
kni₧ky pro d∞ti p°edÜkolnφho v∞ku - 20, 24 bod∙
Pφsmo se m∞°φ podle velikosti pφsmovΘ ku₧elky, kterß nese obraz pφsma v bodech. Podle poΦtu bod∙ se urΦuje stupe≥ pφsma. Velikost obrazu pφsem se m∙₧e v r∙zn²ch druzφch pφsma od sebe liÜit. Zßle₧φ na tom, v jakΘm pom∞ru je st°ednφ v²Üka pφsmena k pφsmovΘ ku₧elce. Linky, ornamenty a v²pl≥kov² materißl se m∞°φ v bodech a cicerech.
Furnier∙v vzornφk pφsem z r.1765