╚len systΘmu BillBoard.cz - reklama na Internetu zdarma

5
Typografickß m∞rnß soustava
ò
ò
5.1
Vznik a v²voj
ò
ò
5.2
BodovΘ velikosti pφsem
 
O pφsmu a nejen o n∞m


5.1          Vznik a v²voj typografickΘ m∞rnΘ soustavy
Prvnφ tisk°i, kte°φ byli zßrove≥ v²robci pφsma, si pro svΘ pot°eby odlΘvali jednotlivß pφsma pouze se z°etelem ke kresb∞, tj. k obrazu liter.
S rozvojem knihtisku vÜak zaΦali vzr∙stat jejich po₧adavky na r∙znΘ velikosti pφsma i v²pl≥kovΘho netisknoucφho materißlu. Dßle bylo nutno stanovit rozm∞ry a pom∞r mezi jednotliv²mi stupni tak, aby se daly vzßjemn∞ dopl≥ovat.
Do zaΦßtku 18.stoletφ ₧ßdn² spoleΦn² m∞rn² systΘm prakticky neexistoval. Ka₧dß tiskßrna pou₧φvala vlastnφ mφry odvozenΘ od lokte, stopy nebo palce, pou₧φvanΘho v kraji, kde se nachßzela. Tento stav byl brzdou dalÜφho rozvoje tisku.
Prvnφ, kdo upravil typografickou m∞rnou soustavu, byl roku 1737 francouzsk² pφsmolijec Pierre Simon Fournier(1712-1768).Za zßklad vzal pa°φ₧skou stopu (32,48 cm), kterß mß 12 palc∙ (palec=12 Φßrek). Fournier rozd∞lil jednu Φßrku na Üest dφl∙ a jeden dφl nazval typografick²m bodem. Podle poΦtu bod∙ urΦil a pojmenoval pφsmovΘ velikosti (stupn∞). Tφm sjednotil nejen rozm∞ry, ale i terminologii typografickΘho materißlu. Roku 1737 vydal p°ehlednou tabulku typografickΘho m∞rnΘho systΘmu.
V rakousk²ch zemφch, a tedy i u nßs, byla zavedena v roce 1840 typografickß soustava pra₧skΘho rodßka, pφsmolijce a kniha°e Bohumila Haase. Ve svΘm systΘmu vyÜel z rakouskΘ stopy (31,60 cm). Palec tΘto stopy rozd∞lil na 36 dφlk∙ a jeden dφlek nazval Φtvrtpetitem. Nßzev Φvrtpetit se zachoval i v soustav∞ Didotov∞.
DalÜφ soustavou, kterß v tΘto dob∞ vznikla, je anglosaskß (monotypovß). Jejφm zßkladem je anglickß stopa (30,47 cm). Stupe≥ pφsma pica (Φteno pajka) se p°ibli₧uje dneÜnφmu ciceru. Tato soustava se dodnes pou₧φvß v Anglii, USA a èv²carsku.

systΘm
stopa
cm
body
mm
Didot∙v francouzskß 32,48 12,00 4,51
haasovsk² rakouskß 31,60 11,65 4,35
anglosask² anglickß 30,47 11,25 4,23

DIDOTOVA M╠RN┴ SOUSTAVA
François Ambroise Didot(1730-1804), francouzsk² knihtiska°, up°esnil a zdokonalil r. 1774 Furnier∙v systΘm a p°izp∙sobil ho k metrickΘ soustav∞ zavßd∞nΘ tehdy ve Francii. UrΦil, ₧e zßkladnφ jednotkou typografickΘ m∞rnΘ soustavy je typografick² bod, tj. 0,3759 mm p°i 20░C. Jeden metr se rovnß 2660 typografick²m bod∙m. Zßkladnφ dΘlkovou mφrou k m∞°enφ v∞tÜφch rozm∞r∙ je cicero, tj. 12 typografick²ch bod∙ - 4,513 mm p°i 20░C. Roku 1879 byla soustava znovu prov∞°ena berlφnsk²m pφsmolijcem H. Bertholdem a astronomem W. Foersterem. Ti sestavili pro pφsmolijeckΘ prßce typometr:
30 cm=798 bod∙=133 nonpareillov²ch ΦtverΦφk∙.
Tato soustava se pou₧φvß tΘm∞° v celΘ Evrop∞. O jejφ p°em∞n∞ na metrickou soustavu se neuva₧uje, jeliko₧ typografickß soustava je starÜφ ne₧ metrickß. V dob∞, kdy se m∞°enφ na metry zaΦalo v Evrop∞ zavßd∞t, byl typografick² systΘm ji₧ vypracovßn.
OvÜem s nßstupem fotosazby a hlavn∞ s nßstupem poΦφtaΦovΘ sazby se metrick² systΘm zaΦal ΦßsteΦn∞ prosazovat.



Hlavnφ strßnka