Sázka na Pratchetta, kultovního autora fantasy literatury a především mladšího publika, nebyla pro Divadlo v Dlouhé, které sáhlo po divadelní adaptaci románu Soudné sestry, sázkou vyhranou předem. Bohatý svět Pratchettovské zeměplochy, obří želva ani čtyři sloni se na jeviště nevejdou a čarovat se dá přeci jen snadněji na filmovém plátně. Ale v Dlouhé si troufli pozvat na premiéru samotného pana autora. A ten, bělovousý pomenší pán v klobouku (nebyl sice špičatý) a v elegantním kostýmu, se v den svých narozenin dobře bavil. Vše se povedlo na jedničku. Pratchett po premiéře v bouřlivých ovacích pronesl to, co autorům inscenace – Haně Burešové a Štěpánu Otčenáškovi stálo za ten suspens – “Tohle je nejlepší divadelní provedení mého příběhu, co jsem jich po světě viděl.” Uf.

Soudné sestry jsou jedním z x románů cyklu o Zeměploše, zemi, kterou na zádech obří želvy nesou čtyři sloni. Je příběhem, který přináší kromě fantastických míst, kouzel a postaviček i dějovou kostru ze Shakesperova Macbetha - parodizovanou a se svérázným humorem převrácenou naruby. Soudné sestry jsou vlastně tři prachobyčejné čarodějky, jakých je v zemi Lancre spousta, léčí, přivádí lidičky na svět, trošku kouzlí a ze zásady se nepletou do politiky. Až teď se jim najednou dostane do rukou nemluvně, syn právě zavražděného krále, a ony se do politiky zaplést musí.

Soudné sestry jsou tři, roztočí vír příběhu natolik, že vám tří hodinové představení uteče jakoby mimochodem. V Dlouhé dali šanci ženám herečkám a ty se po dlouhé době, kdy zde suverénně vládli mužští hrdinové, představily v plné síle, sršící humorem a velice pozitivní energií. Čarodějkám vládne kostlivá, popudlivá šedivá Bábi Zlopočasná (Naďa Vicenová), jejím alter egem je dobromyslná kulaťoučká stařenka Oggová (Jaroslava Pokorná) a kolem nich poletuje mladičká, šilhavá a snaživá Magráta Česneková (Klára Sedláčková). Kromě čarodějek je zde ještě jedna neopomenutelná ženská postava, ďábelsky zlá lady Felmetová Ilony Svobodové.

Inscenace umocňuje svérázný Pratchettův humor, ale nerezignuje na dějovou složku. Časté změny míst a časové přesuny jsou na originální scéně Karla Glogra zcela přirozené, velkou roli v tom hrají i nápadité kostýmy Samihy Malehové. Její duch zemřelého krále je průhledný jak rusalka a přesto stále mocně mužský. Mohutné poprsí a zvýrazněný dekolt Lady Felmetové zahánějí protivníky na druhou stranu jeviště, aniž by ona musela přespříliš zvedat svůj ječivý hlásek. A její “drahý” vévoda Felmet - fantastický Tomáš Turek - je pronásledován vyčítavými hlasy a především hlasem zavražděného krále, jehož krev nejde a nejde smýt z rukou, které tenkrát držely nůž. Ruce vévody zdobí rukavice, potom prapodivné onuce a nakonec na ně usoužený Felmet vytáhne i škrabku na brambory.

Hudbu k představení složil Jan Vondráček a hudba je jedním z mnoha propojovacích prvkůk předcházející představení divadla v Dlouhé (Undine, Lazebník...) a k jiným aršiznámým divadelním kusům. Pratchett se asi podivil, když mu šašek (Miroslav Táborský) s vévodou Felmetem vyšvihli ve chvíli nervozity baletní sólo z Labutího jezera, či když po zemětřesení v zemi Lancre vytrysknul na jevišti za tónů Smetanovy Vltavy mohutný pramen. Představení se opravdu povedlo a potěší jak znalce Pratchettova díla tak i prozatimní laiky.

Soudné sestry podle románu Terryho Pratchetta, dramatizace: Stephen Briggs, překlad: Jan Kantůrek, úprava: Hana Burešová a Štěpán Otčenášek, režie: Hana Burešová, scéna: Karel Glogr, kostýmy: Samiha Malehová, hudba: Jan Vondráček

Hrají: Naďa Vicenová, Jaroslava Pokorná, Klára Sedláčková, Tomáš Turek, Ilona Svobodová, Miroslav Táborský, Jiří Wohanka, Vlastimil Zavřel....

(Kamila Murlová)