Tento víkend naposled hraje jedno z největších a nejstarších pražských premiérových kin, Květen v Radiopaláci na Královských Vinohradech. Po neuvěřitelných 80 letech provozu se tak zavírá jedna velká filmová legenda. Jako poslední představení poběží celý tento víkend pohádka Tři veteráni s dobrovolným vstupným na podporu SOS dětských vesniček...

V roce 1923 bylo na "tehdejších" Královských Vinohradech zbudováno v "tehdejší" Jungmannově ulici (dnešní Vinohradské třídě) v budově Ústředí Československých poštovních a telegrafních zřízenců nové kino Radio. Ve stylu art deco navrhl architekt Alois Dryák kinosál protáhlého tvaru s přízemím, hlavním balkónem a bočními lóžemi.

Kino zcela odpovídalo tehdejším požadavkům ještě na němý film. V jevišti bylo velké orchestřiště. Sál měl kapacitu přes 800 diváků a kromě klasických sedadel zde bylo plno pohodlných lóží vždy pro 4 diváky.

Po roce 1948 bylo kino znárodněno a nadále fungovalo v rámci státního Filmového podniku hl. m. Prahy.

V šedesátých letech se kino podrobilo úpravám, jež si vyžadovali nové filmové technologie. Bylo instalováno širokoúhlé plátno pro formát Cinemascope a patřičná projekční technika. Kapacita sálu se snížila na zhruba 500 míst.

V roce 1994 na základě výběrového řízení získává kino společnost Multikino 93 s.r.o. V sále zvětšuje plátno a instaluje systém prostorového ozvučení Dolby Stereo SR. Kino se stává prestižním premiérovým biografem.

Bohužel sál, ačkoliv má svou architektonickou hodnotu, kterou si zachoval z větší části z 20. let, stále více neodpovídal současnému trendu na kvalitní filmovou produkci. Kromě svého protáhlého tvaru, který nedovoloval umístění velkého panoramatického plátna, se jedná o pouze jednosálové kino. A dnes jsou populární multiplexy s minimálně 8 sály, kde si divák může vybrat z nabídky několika filmů najednou.

Tímto nechci rozhodně tvrdit, že velké multiplexy jsou něco pro film nebezpečného. Naopak! Zprovoznění prvních tří moderních multiplexů v Praze jasně ukázalo, že se diváci umí vrátit do kina a zájem o chození do kina rapidně vzrostl. A to i přes skutečnost dražšího vstupného a občerstvení. V takové situaci, ať se to komu líbí nebo ne, nemají jednosálová kina větší šanci na přežití. Stávají se stejným přežitkem jako parní lokomotiva či černobílá televize.

Podobný problém s nízkou návštěvností řeší rovněž i provozovatel Blaníku, největšího kina na Václavském náměstí. Kino ale nechce zavřít úplně, ale pouze přestavět na polyfunkční sál, který by si zachoval jak filmové projekce, tak by se zároveň stal i muzikálovým divadlem. Na podzim by se zde měl inscenovat muzikál Hříšný tanec.

Tento víkend hraje kino Květen v Radiopaláci naposledy. Jaký bude další osud sálu, se zatím neví. Proto se přijďte rozloučit s jednou pražskou filmovou legendou a zároveň přispět na SOS dětské vesničky.

Autor: Ondřej Beck

» Bližší informace a uživatelské hodnocení

Doporučit článek Vytisknout článek

Hodnocení článku Výsledek: 2,63