Přesvědčit se, že cirkus nemusí znamenat jen uslintané lvy, pudlíky přeskakující se v
trojitých přemetech a klauny co vykřikují “pane šediteli, pááne šediteli”, mužete ve středu 4. a ve čtvrtek 5. dubna v Divadle Archa, kde vystoupí švédský Cirkus Cirkör spolu se svým živým hudebním doprovodem - skupinou Urga. Zjistíte, jak vypadá současné cirkusové umění, a že Nový cirkus neni jen záležitostí Francie.
Představení Cirkusu Cirkör bude pozorohudnou směsicí vystoupení akrobatů, provazochodců, vzdušných akrobatů, klaunů, mimů, žongléra, hadího muže a postavy, která umí udělat nemožné možným. Herci jsou zavřeni v balóně, blancují na laně, boxují v ringu nebo zápolí se skokanskou tyčí. Divoká hudba skupiny Urga, která spojuje rock, ska, reggae, lidvou hudbu, dub a punk, spoluvytváří dynamické představení plné humoru a kouzel.
Cirkus Cirkör je soubor vpravdě mezinárodní, režisér Lars Rudolsson jej založil již v roce 1995, a angažoval umělce z Finska, Francie, Švédska, Mongolska, Kanady i USA. Představení, které bude k vidění v Praze, vzniklo loni na jaře a letos vyrazilo na velké evropské turné podporované švésdkou vládou.
Co je to tedy Nový cirkus nebo v jazyce země, kde tento termín vznikl “Nouveau cirque” ? Je to přímo “obrozenecké hnutí” cirkusovového umění, které se začalo projevovat v první polovině osmdesátých let. Tehdy bylo již jasné, že tradiční cirkus se svými zvířaty, akrobatickými kusy postavenými na viditelném riskování, na kyčovitém dekoru a hlavně na sledu spolu nesouvisejících čísel, ztrácí své publikum - dospělí utekli do kina a zůstali jen děti (to ještě nebyli Pokémoni). Cirkus se v té chvíli otevřel experimentu, jenž byl většinou postavený na několika společných principech. Především šlo a jde neustále o to vytvořit představení, které by bylo celé svébytnou a soudržnou choreografií, režijně pojatým večerem. V cirkusu se tedy objevuje logika děje a postav, příběh, svérazná a jednotná estetika obrazů. Cirkusáci přestali stavět na vyděšení publika při číslech provazochodců 50 metrů na zemi, protože stejného mrazení v zádech dosáhnou, i když jsou jen metr a půl nad publikem. Cirkusová představení uskrovnila a mladí již nepotřebují čekat na dědictví rodinného obr stanu. 
Cirkus se nově inspiruje ve výtvarném umění, tanci, cabaretu či klasickém divadle. Mnohdy si akrobaté a muzikanti střídají role. Po Evropě vznikly nové cirkusové školy produkující svérázné profesionály na stále vynikající technické úrovni, kteří ale mají chuť překvapit. U nás se již pár Nových cirkusů představilo. Naposledy loni “Que-Cir-Que” v Praze a Plzni, na Kašparově Kolínském Memorialu vystoupil kanadsko-francouzský “Cahin-Caha” Daniela Gulka, v rámci Tance Praha zde byli “Anomalie” s představením “Cri du Caméleon” – vida – zde se dostal cirkus až na hranici tanečního divadla. Teď tedy je zde příležitost viděť švédské Cirkör.
(km)