|
Editorialy 01-02-20 Jak zpφvajφ ptßciSnad, ₧e jsem vyr∙stal v horskΘ chudΘ vesnici, kde ₧ivot ubφhal pomalu, m∞l jsem dost Φasu pozorovat p°φrodu a lidi, jak se v nφ chovajφ a pova₧ujφ ji za rßdkyni vÜeho ₧ivota. LidΘ chodili rßdi do p°φrody a ani jsem je neslyÜel n∞kdy hubovat, ₧e musφ s traka°em do lesa pro d°φvφ, nebo na houby, maliny, bor∙vky a mimo toho, chodili rßdi i ke kapliΦce, pomodlit se, t°ebas snad i ulehΦiti svΘmu sv∞domφ. Byl i druh lidφ, kte°φ chodili lesem do hospody a kdy₧ se vraceli rozja°enφ, m∞li stßle ten krßsn² zvyk, pozorovat p°φrodu. Pokusφm se vypravovat o Φlov∞ku Hßjkovi, kter² rßd chodil na Rezek do hospody, u₧φval RezkovaΦky a vracφval se dom∙ k rßnu. V jeho domku se °φkalo `U Jφr∙` a pon∞vad₧ byl Jan, tak N∞mci pojmenovali chalupu u Hansjφr∙. ╚eÜi si to upravili na Honcφr∙. I starΘmu Hßjkovi se °φkalo Honcφ°, neboli Honciris. VÜichni dob°e vφte, jak kosi a drozdi umφ rozezvuΦet les p°i rannφm probuzenφ. To se ohlßsφ jeden, chvφli je ticho a ji₧ se lesem nese ptaΦφ zp∞v. Trvß to v∞tÜinou jen do vyhnφzd∞nφ, pozd∞ji ptßci umlkajφ a kolem SvatΘ Anny se ozve jen sem tam ptaΦφ trylek. Tak star² Honciris jde z Rezku klßtivou ch∙zφ dom∙ p°es paseku zvanou Marasty a p°iÜla na n∞ho d°φmota. Polehl si pod jedliΦku, tenkrßt jeÜt∞ byly a usφnß. Na vrÜek jedliΦky usedl kos a sv²m zvuΦn²m hlasem vyk°ikuje: `Honciris, Honciris`. Hßjek se probudil, dφvß se na zp∞vßΦka a povφdß mu zase on sv²m hlasem: `Ty m∞ ptßΦku znßÜ?`. Jeho p°φÜtφ vyprßv∞nφ na Rezku bylo o kosovi, kter² znß starΘho Honcirise. Vφte, zkuste poslouchat rßno kosφ nßrod, oni majφ takov² sv∙j pok°ik, kter² se n∞kdy podobß lidsk²m slov∙m. To jezdφval s kon∞m, jako formanil menÜφ sedlßk, °φkali mu Fabißnek. M∞l kon∞ huben²ho a °φkal mu : `Ta mß mercha`. A kosovΘ to snad v∞d∞li, proto mu jeden zpφval: Fabißnku, Fabißnku, mßÜ rozporku? > co d∞lß k∙≥, co d∞lß k∙≥? Chcφp, chcφp, mercha, mercha. Tak si to opakujte a uslyÜφte z toho kosφ zp∞v. TakΘ byl ve T°φΦi strejc, co vyrßb∞l koÜ¥ata, hrßb∞. Tomu zase kosi zpφvali: HrabiÜt∞, krabiÜt∞, kosiÜt∞, kosiÜt∞? Jak to d∞lßÜ, jak to d∞lßÜ? Ve T°φΦi, ve T°φΦi. D∞lej to dob°e, dob°e, ve smerΦφ, ve smerΦφ. A¥ se to nezlßme, nezlßme. Vidφte, vidφte, nejen o star²ch havranech se °φkß, ₧e jsou moud°φ, ale i kosi v prostoru T°φΦe majφ svoji filosofii, kterou si horÜtφ lidΘ dovedou p°izp∙sobit. |
|||||||||||||||||||||||||||
Copyright © 1999-2000 dobrodruh.cz. VÜechna prßva vyhrazena. |