www.atheos.cx

www.atheos.com

AtheOS je voln∞ Üφ°iteln² operaΦnφ systΘm Üφ°en² pod licencφ GPL. Ke svΘmu b∞hu pot°ebuje procesor firmy Intel nebo kompatabilnφ a podporuje Intel Multi Processor Architecture. Pou₧φvß vlastnφ 64 bitov² souborov² systΘm, podporuje TCP/IP, dynamicky naΦφtanΘ knihovny a dalÜφ.

Podle autora je AtheOS logick²m pokraΦovßnφm unixov∞ orientovan²ch systΘm∙. Zßkladem systΘmu je jßdro linuxovΘho typu, ale neexistuje zde textov² re₧im (pouze emulßtor Xterm). Tyto vlastnosti umo₧≥ujφ pro AtheOS zkompilovat °adu program∙ pro Linux (Emacs, joe, mc,). Krom∞ toho systΘm obsahuje server Apache a MySQL server.

SouΦasnß verze mß Φφslo 0.3.3.

Pro provoz pot°ebujete procesor Pentium + kompatabilnφ nebo lepÜφ. Jsou podporovßny grafickΘ karty S3 Virge a Matrox Mill1/Mill2/Mystique/G100/G200/G400 a pracovat budou i karty podporujφcφ VESA 2.0. Ze sφ¥ov²ch karet pracujφ pod AtheOS NE2000 PCI nebo EISA a RealTek TRL8129/8139. Pro prßci pot°ebujete sΘriovou nebo PS/2 myÜ.

Nenφ to nic moc, ale pro provoz v∞tÜiny poΦφtaΦ∙ to staΦφ.

P°ed instalacφ si musφme z Internetu stßhnout n∞kolik soubor∙ o celkovΘ velikosti asi 20 MB, pop°. mßme-li starÜφ verzi, postaΦφ soubor s upgradem. Instalace nenφ trivißlnφ, ale pokud se postupuje dle manußlu, nenφ to nic zas tak hroznΘho (zvlßÜt∞ znßte-li alespo≥ zßklady Linuxu).

Pro nejsnadn∞jÜφ cestu pot°ebujete mφt na disku 2 oddφly ve FAT16 (mo₧nß i FAT32, ale to jsem nezkouÜel). Na jeden oddφl zkopφrujete instalaΦnφ soubor *.tgz (16 MB) a druh² pozd∞ji zformßtujete na AFS. Z t°φ vygenerovan²ch disket (pod DOSem pomocφ programu Rawrite, pod Unixem p°φkaz dd) nabootujete a spustφte Xterm. Potom pomocφ DiskManageru vyberte disk, na kter² budete systΘm instalovat. Dßle zadejte v Xtermu p°φkazy jako v manußlu (ovÜem s vlastnφm oznaΦenφm disk∙). Jde vlastn∞ jen o p°ipojovßnφ pot°ebn²ch odddφl∙ a nßslednΘ rozbalenφ *.tgz souboru na disk (spot°ebuje asi 63 MB). Mo₧nß je i instalace z disket, ale ta nenφ popsanß v manußlu a logicky je mnohem pomalejÜφ.

Potom musφte nakonfigurovat zavad∞Φ systΘmu. AtheOS pou₧φvß p°i bootovßnφ GNU bootmanager GRUB, ve kterΘm m∙₧ete nastavit i jinΘ systΘmy. Jako primßrnφ zavad∞Φ pou₧φvßm XOSL, kter² AtheOS zavΘst neumφ, tak₧e musφm pou₧φt GRUB jako sekundßrnφ zavad∞Φ.

Potom u₧ systΘm nastartuje v grafickΘm prost°edφ. P°ihlßsφte se jako root a mßte k dispozici cel² desktop.

U₧ivatelskΘ prost°edφ vypadß na screenshotech velmi p∞kn∞, nicmΘn∞ skuteΦnost je trochu jinß. Patrn∞ to bude zavin∞no mou grafickou kartou (Riva TNT2), kterß nenφ podporovßna a pracuje tak jen ve VESA 2.0 re₧imu. Po p°ihlßÜenφ m∞ p°ivφtala zelenß plocha s n∞kolika ikonami v rozliÜenφ 640x480 a v nφzkΘ barevnΘ hloubce (asi tak 16 barev).

N∞co takovΘho jsem sice oΦekßval, tak₧e jsem okam₧it∞ spustil Preference, abych to napravil. Spustila se karta se Φty°mi zßlo₧kami. Jedna umo₧≥uje zm∞nu rozlo₧enφ klßvesnice, na druhΘ lze nastavit pφsmo, t°etφ nastavuje vlastnosti obrazovky a Φtvrtß typ prost°edφ. Prvnφ dv∞ zßlo₧ky fungovaly dob°e, ale p°i nastavovßnφ obrazu se objevily problΘmy. Na v²b∞r mßte n∞kolik rozliÜenφ, barvy jsem mohl vybφrat pouze z RGB16 a RGB32 a obnovovacφ frekvenci nastavenou na 60 Hz lze m∞nit po 1 Hz. Co se t²Φe vzhledu oken, m∙₧ete zvolit mezi Amigou a pravd∞podobn∞ NextStepem. OvÜem ob∞ kardy se staly kamenem ·razu. Jakßkoliv zm∞na se toti₧ projevila rozblikßnφm se kurzoru myÜi a jeho nßsledn²m zaseknutφm. Pouze rozliÜenφ se zm∞nilo, ale to krom∞ v²Üe zmφn∞nΘho problΘmu jeÜt∞ zΦernala vÜechna tlaΦφtka. Tak₧e vlastnφ nastavenφ se nekonalo.

Krom∞ ikony Preference na ploÜe najdete dv∞ ikony spouÜtφcφ r∙znΘ utilitky pro m∞°enφ zatφ₧enφ procesoru a vyu₧itφ pam∞ti, primitivnφ editor ikon a link na Emacs, kter² vÜak musφte nejprve nainstalovat.

V Xtermu b∞₧φ bash, kter² umo₧≥uje vcelku rozumnou prßci.

Vzhledem ke stßle jeÜt∞ velmi ranΘ verzi to nenφ a₧ tak ÜpatnΘ. Ji₧ dnes je mo₧n∞ AtheOS pou₧φt jako intranetov² server, ale jako pracovnφ stanice nenφ p°φliÜ pou₧iteln². Mo₧nß tak pro v²voj program∙, napsßnφ n∞jakΘho textu nebo jen pro vyzkouÜenφ.