Na výsledek řezání má kromě kvality samotné pilky a ostrosti jejích zubů značný vliv i správné zacházení. Prozradíme Vám, jak na to.

Při řezání dřeva používáme různé druhy pil, podle řezaného materiálu. Výsledek závisí na velikosti, tvaru, postavení a rozvedení pilových zubů i na způsobu upnutí pilového listu. Na volbě pily závisí i kvalita řezu. Dále rozhoduje druh dřeva a zda chceme řezat příčně či podélně. Na řezy souběžné s vlákny a na hrubé řezy kolmo na vlákna se používají pily s hrubým ozubením. Na jemné řezy kolmo na vlákna, opracování tvrdých materiálů a na přesné práce se používají jemně ozubené pily. Čím jemnější je ozubení, tím přesněji lze pilu nasadit a vést.

Pro každé řezání platí pravidla, jejichž dodržováním dosáhneme dobrou kvalitu řezu a práce bude bezpečná:

	Materiál musí být pevně upnutý nebo zajištěný, aby při řezání nepružil.
	Řezací čára musí být zřetelně viditelná.
	Pilový list musí být dostatečně napnutý, aby se nekroutil a nevybíhal tak ze směru
	Pilu držíme pevně a pohybujeme s ní rovnoměrnými pohyby s mírným tlakem ve směru řezu přičemž využíváme celou délku listu. Zpět pilu vedeme bez tlaku.
	Pilu přiložíme přímo vedle rysky a s přiloženým palcem nad ozubením provedeme první nářez. První pohyb provádíme proti směru řezu, aby se vytvořila stopa, ve které pak řežeme.
	Stopa řezu by měla být při přesných řezáních vždy v odpadající části materiálu.
	Dodržujeme správný úhel pily vzhledem k řezanému materiálu. Pokud řežeme souběžně s vlákny, není sklon příliš důležitý. Při řezání kolmo k vláknům je však velmi důležitý. Čím více pilu skloníme, tím méně se budou na spodní straně vlákna třepit. Při sklonu 90stupňů je materiál nejvíce roztřepen
	Vytrhávání dřeva při kolmém řezání k vláknům se dá předejít podložením řeziva kusem masivního dřeva. Řežeme oba kusy současně.
	Poslední tahy vedeme pod mírným tahem a pevně držíme či podpíráme odpadající kus, jinak se nám může pod vlastní váhou předčasně odlomit.
	Při řezu souběžně s vlákny se pila může snadněji vzpříčit, protože pnutí dřeva řeznou spáru za pilovým listem více uzavírá. Řešením je roztáhnout vzpříčené kusy od sebe pomocí klínku.
	Špatně upnutý materiál pod vlastní tíhou tlačí na list a zvyšuje tření. Tření pilového listu o řezaný materiál, a tím i obtížnost řezání, se dá snížit správným upnutím materiálu.
	Tenké desky, například překližka, můžeme řezat snadno bez pnutí , pokud odpadávající kus lehce nadzvedneme.
	Delší rovné řezy zvládneme lépe, pokud těsně vedle vyznačené rysky upneme svěrkami prkno a pilu vedeme podél.
	Jako úhelník se dá použít rukojeť ocasky, na které většinou bývají uvedeny základní úhly.

A na závěr rada: Většina pilových listů je náchylná na vlhké prostředí, kde začne rezivět. Po práci bychom měli terpentýnem odstranit z pilového listu zbytky pryskyřice, laku či klihu a nanést na něj tenkou vrstvu vazelíny či tuku jako ochranu před rzí.

zpracováno podle Udělej si sám

Hodnocení tohoto článku.

Reklama k článku

Pro prohlížení doporučujem IE5 800x600