Tabulka



TABULKA A BUŇKY
OBSAH A FORMÁT BUŇKY
OZNAČOVÁNÍ BUNĚK A VKLÁDÁNÍ ÚDAJŮ
ÚPRAVY V TABULCE
VKLÁDÁNÍ ÚDAJŮ DO BUNĚK
VYTVÁŘENÍ POSLOUPNÝCH ŘAD
ZADÁVÁNÍ VZORCŮ DO TABULKY
PRŮVODCE FUNKCÍ
ODKAZY
KRUHOVÉ ODKAZY
FUNKCE
PROPOJENÍ SEŠITŮ
ŘÍZENÍ VÝPOČTU
PRÁCE S POLI



TABULKA A BUŇKY
Základem každého tabulkového procesoru je tabulka. Tabulka je složena z nejmenších částí - tzv. buněk. Tabulku MS Excel 97 tvoří 255 sloupců a 65536 řádků buněk.
Každá buňka je definována souřadnicemi (adresou) - tj. označením sloupce a řádku (např. A8, C256, AB13 atd.).

OBSAH A FORMÁT BUŇKY

Každá buňka má svůj obsah a formát (styl).
Obsahem buňky je:

a) Konstanta - hodnota, kterou zapisujeme přímo do buňky. Může to být numerická hodnota, datum a čas, logická hodnota nebo text. Konstantní hodnoty můžeme změnit pouze označením příslušné buňky a přepsáním dané hodnoty.

b) Vzorec - začíná vždy rovnítkem (=) a provádí různé operace s buňkami, obsahujícími konstantní hodnoty (např. =A4+A5+B6+B5; vzorec provádí sečtení hodnot v buňkách A4, A5, B6 a B5). V buňce, která obsahuje vzorec, je běžně zobrazován výsledek vzorce. Výsledek vzorce se mění v závislosti na změnách ostatních hodnot v tabulce.
Formátem buňky rozumíme především vzhled buňky (typ písma, zarovnání, orámování, vyplnění, formát čísla atd.). Změna obsahu buňky neovlivňuje styl buňky a naopak.

OZNAČOVÁNÍ BUNĚK A VKLÁDÁNÍ ÚDAJŮ

Před vkládáním údajů nebo použitím většiny příkazů musíme nejprve označit buňky nebo objekty, se kterými chceme pracovat.

Označení 1 buňky - klepnutí na příslušnou buňku.
Označení 1 oblasti buněk - tažení myši z levého horního do pravého dolního rohu oblasti.
Označení více oblastí buněk - před označováním nesousedící oblasti stiskneme a držíme klávesu Ctrl.
Označení řádku - klepnutí na jeho číslo.
Označení sloupce - klepnutí na jeho záhlaví.
Označení všech buněk - klepnutí na políčko vlevo od záhlaví sloupců.

Kromě buněk můžeme rovněž označit více listů v sešitu - stiskem Ctrl a klepnutím na záložky příslušných listů. V tomto případě můžeme např. formátovat buňky a oblasti v několika listech najednou, zadávat společné údaje apod. Označení vybraných listů zrušíme klepnutím na libovolnou záložku.

ÚPRAVY V TABULCE

Opravy v buňce provádíme poklepáním myší na buňku, přepsáním údaje a potvrzením klávesou Enter. Pro úpravy v buňce můžeme také využívat běžných možností Windows, které poskytuje práce se schránkou - v menu Úpravy.

Kopírování nebo přesun buněk můžeme provádět také přímo pomocí myši, když v menu Nástroje / Možnosti / Úpravy je zaškrtnuto políčko Povolit přetahování buněk myší. Přesun buněk na nové umístění provádíme pak pouhým přetažením myši, pro kopírování držíme stisknutou klávesu Ctrl.

Varování: Umístíme-li kopii na místo neprázdných buněk, budou staré buňky nahrazeny novými!

Chceme-li vložit přesouvané buňky mezi stávající, stiskneme Shift, u kopírovaných buněk Ctrl+Shift. U takto kopírovaných nebo přesunutých buněk dochází ke změně tzv. relativních odkazů (viz níže). Při všech těchto akcích můžeme rovněž využít místní nabídky.

Buňky zkopírované do schránky můžeme vkládat do tabulky rovněž příkazem Úpravy / Vložit jinak, který umožňuje vložit na nové místo např. pouze formáty, hodnoty, vzorce nebo poznámky; nebo provést určitou matematickou operaci vůči hodnotám buněk, které leží ve vkládané oblasti. Políčko Transponovat umožní převést buňky v řádcích do sloupců a naopak. Políčko Vynechat prázdné umožní vložit pouze buňky s určitou hodnotou.

Vkládání řádků nebo sloupců. Program Excel odsune okolní řádky nebo sloupce tak, aby vzniklo místo pro nově vložený řádek nebo sloupec. Označíme počet sloupců nebo řádků, který chceme vložit a použijeme místní nabídku Vložit. Vložené řádky budou umístěny nahoře od označených řádků, vložené sloupce vlevo od označených sloupců. Do tabulky můžeme také vložit prázdné buňky, když použijeme místního menu Vložit / Buňky.

Odstranění a vymazání buněk. Odstraněním buněk tyto buňky z listu úplně zmizí, při vymazání buňky v listu zůstávají, ale zmizí buď jejich formát, nebo jejich hodnota, anebo obojí. Pro odstranění buněk zadáváme příkaz Odstranit v menu Úpravy. Vymazání označených buněk provedeme stiskem klávesy Del.

Vyhledávání a záměnu textu, čísel nebo buněk provádíme přes menu Úpravy příkazem Nahradit nebo Najít.
Pomocí menu Nástroje / Pravopis můžeme provést kontrolu pravopisu textů v listu i grafech.

VKLÁDÁNÍ ÚDAJŮ DO BUNĚK

Údaje do tabulky vkládáme vždy do aktivní buňky, zadaný údaj potvrzujeme klávesou Enter nebo použijeme kurzorových kláves, pomocí nichž potvrdíme zadaný údaj a přesuneme se na další buňku. Chceme-li již zadaný údaj přepsat nebo doplnit, označíme zvolenou buňku myší a stiskneme F2.

Do tabulky můžeme vkládat tyto typy dat:
Text. Textem je libovolná kombinace písmen, číslic a jiných znaků. Za text je považována každá posloupnost znaků zadaných do buňky, kterou program nepochopí jako číslo, vzorec, datum, čas, logickou hodnotu nebo chybovou hodnotu. Při zadání textu se znaky zarovnají k levému okraji buňky. Text může být delší než samotná šířka buňky.
Číslo. Čísla můžeme zapisovat v běžném tvaru (např. 15; 123,14; -18,26) nebo v tzv. semilogaritmickém tvaru (např. 14,26E+08, -15,002E-23 atd.). Při zadávání čísel se vyhýbáme oddělování řádů mezerami (tedy místo 1 000 000 zapisovat 1000000), v některých tabulkových procesorech je takto mezerami dělené číslo považováno za text! Konečná podoba čísla může být určena formátem, který je součástí stylu buňky. Standardně mají buňky všeobecný číselný formát, v němž se čísla zobrazují co nejpřesněji. Zadáme-li za číslo symbol měny (např. Kč) nebo znak pro procenta (%), program buňce automaticky přiřadí formát "měna" nebo "procenta". Čísla se při zadávání zarovnávají k pravému okraji buňky. Přesahuje-li číslo šířku buňky, program místo něj zobrazí řetězec znaků "#" (např. ########). V tomto případě je potřeba buňku rozšířit.
Datum a čas. Datum a čas lze zobrazit v několika standardních formátech, ale program Excel ukládá datum vždy jako pořadové číslo dne a čas jako desetinné číslo menší než 1. Datum a čas jsou chápány jako čísla, takže je lze sčítat, odčítat a používat ve výpočtech. Datum nebo čas lze zobrazit jako pořadové číslo nebo desetinný zlomek změnou číselného formátu buňky na "všeobecný". Při zápisu data oddělujeme jednotlivé části tečkou (např. 20.6.1996), při zápisu času používáme dvojtečky (např. 15:48:32). Datum i čas můžeme zapsat do jedné buňky, ale musíme je oddělit mezerou (např. 20.6.1996 15:48:32).
Logické a chybové hodnoty. Logické hodnoty jsou obvykle výsledkem vzorců obsahujících logickou funkci nebo rovnici. Platné logické hodnoty jsou PRAVDA a NEPRAVDA. Chybová hodnota se zobrazí v případě, že zadaný vzorec nelze vypočítat. Chybové hodnoty začínají znakem #.
Vzorce. Začínají symbolem "=" a zobrazují výslednou hodnotu (viz dále).

VYTVÁŘENÍ POSLOUPNÝCH ŘAD

Při zadávání údajů můžeme využít možností, které Excel poskytuje pro vyplňování sousedících buněk a vytváření posloupných řad.

Chceme-li kopírovat obsah jedné buňky do určité oblasti, označíme buňku, uchopíme ji za pravý dolní výplňový úchyt a táhneme požadovaným směrem. (Alternativně můžeme také dopředu označit oblast, zadat do jedné z buněk požadovaná data a použít příkazu z menu Úpravy / Vyplnit).

Poklepáním na výplňový úchyt se rozšíří označená oblast z aktivní buňky až po řádku na konci sousední oblasti a do této oblasti se doplní data.

Pro vyplnění určité oblasti údaji, které mají tvořit určitou posloupnost (řadu), např. leden, únor, březen nebo 1,2,3 postupujeme obdobně, pouze stiskneme podle potřeby Ctrl. (Excel automaticky tvoří řadu např. v případě měsíců - chceme-li tvoření řady zabránit a použít prostého kopírování buněk, stiskneme rovněž Ctrl).

Pro tvoření klesajících řad musíme táhnout výplňovým úchytem v opačném směru (tj. buď nahoru nebo doprava).

Stiskneme-li při táhnutí výplňovým úchytem pravé tlačítko myši, objeví se místní nabídka s možnostmi kopírovat do sousedních buněk např. pouze formáty nebo jen hodnoty, případně můžeme použít pro vyplnění buněk i tzv. lineární a rostoucí trend.

Pokud používáme často určité vlastní řady dat (např. neměnící se seznamy výrobků), můžeme použít automatického vyplňování - v menu Nástroje / Předvolby / Seznamy vytvoříme a přidáme vlastní uživatelský seznam. Seznam může mít maximálně 2000 položek a jedna položka 80 znaků.

ZADÁVÁNÍ VZORCŮ DO TABULKY

Díky vzorcům můžeme vyhodnocovat a provádět nejrůznější operace s daty v tabulce. Každý vzorec začíná znakem "=".

Vzorec může obsahovat:
Při vkládání vzorce do buňky je možné uvedené prvky kombinovat.

Zadávané vzorce se zobrazují v řádku vzorců v horním řádku tabulky. Tento řádek obsahuje odkaz nebo název právě aktivní buňky, rušící tlačítko pro odvolání vstupu zadaného v řádku vzorců a tlačítko pro potvrzení zadání.

PRŮVODCE FUNKCÍ

V buňkách se obvykle zobrazují výsledky vzorců. Chceme-li zobrazovat vzorce samotné, musíme v nabídce Nástroje / Předvolby / Volby okna zaškrtnout políčko Vzorce.
Operátory - slouží k provedení určité operace mezi prvky vzorce. Dělíme je na:
Aritmetické operátory - provádějí základní matematické operace (+,-,*,/,%,^- umocnění)
Logické operátory - porovnávají dvě hodnoty (=,>,<,>=,<=,<>).
Textové operátory - slouží ke spojení dvou nebo více textových hodnot do jedné (např. "auto"&"mobil" = "automobil").

Priorita operátorů určuje v jakém pořadí budou dané operátory vyhodnocovány. Pro Excel platí tato priorita operátorů (-,%,^,*, /, +, -, &, logické operátory). Pokud vzorec obsahuje operátory se stejnou prioritou, program Excel je vyhodnocuje zleva doprava. Chceme-li pořadí výpočtu změnit, použijeme závorek.

ODKAZY

Odkazy umožňují použít hodnotu určité buňky ve vzorci.

Typy odkazů:
Relativní odkazy - umístění odkazované buňky vzhledem k buňce se vzorcem. Změníme-li polohu vzorce, změní se i odkaz.
Absolutní odkazy - zapisujeme $A$1 - odkaz na buňku A1 se nemění ani při změně polohy vzorce.
Smíšené odkazy - např. A$1 nebo $A1 - nemění se buď řádek nebo sloupec.
Typ odkazu můžeme změnit klávesou F4.

Odkazové operátory
Oblast - dvojtečka - A1:B2
Sjednocení (seznam) - středník -D1;B3;B8:B11
Průnik - mezera - B7:D7 C6:C8
Odkaz na celý sloupec - A:A, na celý řádek 1:1, celé řádky 1:3, celý list A:IV nebo 1:16384
Odkazy na buňky v jiných listech - např. List1!A5
3D odkazy - zahrnují buňky 2 nebo více listů sešitu (např. =Suma(List1:List4!A1:B8);

Odkaz je nejsnadnější zadat tak, že zapíšeme "=" a poté ukážeme na buňku či oblast, na níž chceme ve vzorci odkazovat.

Zadávání názvů buněk a oblastí usnadní a zpřehlední práci v tabulce - názvy lze zadávat pomocí menu Vložit / Název. Názvy buněk se objevují v orientačním poli. Pojmenovat lze i 3D odkazy. Název nesmí být zaměnitelný s odkazem, prvním znakem musí být písmeno nebo znak podtržení, nejsou povoleny mezery, název může obsahovat maximálně 25 znaků.

Pomocí menu Vložit / Název a položky Definovat můžeme pojmenovat vzorec, konstantu nebo celý blok buněk a poté je využít v jiných vzorcích.

KRUHOVÉ ODKAZY

Jsou-li 2 hodnoty na sobě závislé, vytvářejí tzv. kruhový odkaz (iterace=opakování). Chceme-li kruhový odkaz použít záměrně, zvolíme menu Nástroje / Možnosti / Výpočty a zaškrtneme políčko Iterace.

Příklad kruhového odkazu:
A B
1 hrubý příjem 1000
2 čistý příjem =hrubý příjem-prémie
3 prémie =čistý příjem*10%


Varování: Pokud skutečně nepracujeme s iteračními algoritmy, měla by být iterace vždy vypnuta. Jen tak zajistíme, že o cyklickém odkazu, této velice nebezpečné chybě, budeme informováni!

Při odhalování možných problémů ve složitějších tabulkách je vhodné využít příkazu Nástroje / Závislosti, jehož jednotlivé panely dovolují zadat grafické zvýraznění vazby mezi buňkami. Vazby se znázorňují šipkami (trasovači): vazby vzorců jsou označeny modrou barvou, chyby červenou a při vazbě na jiný sešit je čára doplněna ikonou tabulky. Šipky ukazují směr podle zadání, zda chceme zvýraznit předchůdce nebo následovníky. Lze tak snadno zjistit buňky na sebe navazující a odhalit tak případnou logickou chybu modelu.

FUNKCE

Funkce jsou zvláštní případ předem připraveného vzorce, který na základě vstupních hodnot vykoná určitou operaci a vrátí její výsledek. U funkcí musíme dodržovat jejich syntax - tj. zápis podle daných pravidel. Při použití funkcí je výhodné používat Průvodce funkcí, ve kterém si můžeme vybrat funkce podle určité skupiny a poté přepsat názvy argumentů skutečnými hodnotami. Do jedné funkce můžeme postupně vnořit až sedm úrovní funkcí.

PROPOJENÍ SEŠITŮ

Vzorce uložené v buňkách můžeme dynamicky propojit se zdrojovými údaji umístěnými v jiném sešitě.
Příklad vzorce s vnějším propojením:
='C:\Prodej\[Excel.XLS]List1'!A8

Upozornění: Při zadávání cesty musíme použít apostrofy!

ŘÍZENÍ VÝPOČTU

Výpočet v tabulce se standardně provádí automaticky. Chceme-li výpočet provést ručně zvolíme menu Nástroje / Možnosti / Výpočty a vybereme volbu Ruční.

Hodnoty jsou obvykle ukládány s přesností na 15 číslic (tzv. plná přesnost) bez ohledu na nastavený formát zobrazení. V menu Nástroje / Možnosti / Výpočty lze však nastavit položku Přesnost podle zobrazení, která přizpůsobí výpočet podle zobrazovaných hodnot.
Chceme-li některý vzorec nahradit jeho výslednou hodnotou, použijeme menu Úpravy / Vložit jinak a klepneme na tlačítko Hodnoty.

PRÁCE S POLI

Pole vzorců lze chápat jako jeden vzorec s více hodnotami. Jedno pole vzorců může zabírat několik buněk. Pole se může skládat až z 6500 prvků.

Pole vzorců zapisujeme takto: {=SUMA(B2:D2*B3:D3)}



[Úvodní strana - Úvod do MS EXCEL - Sešity a listy - Formátování a tisk tabulky - Tvorba grafů - Práce se seznamy - Další možnosti MS EXCEL]