Opravy v buňce provádíme poklepáním myší na buňku, přepsáním údaje a potvrzením klávesou
.
Pro úpravy v buňce můžeme také využívat běžných možností Windows, které poskytuje práce se
.
Kopírování nebo přesun buněk můžeme provádět také přímo pomocí myši, když v menu
Nástroje / Možnosti / Úpravy je zaškrtnuto políčko Povolit přetahování buněk myší. Přesun buněk
na nové umístění provádíme pak pouhým přetažením myši, pro kopírování držíme stisknutou klávesu Ctrl.
Varování: |
Umístíme-li kopii na místo neprázdných buněk, budou staré buňky nahrazeny novými! |
Chceme-li vložit přesouvané buňky mezi stávající, stiskneme Shift, u kopírovaných
buněk Ctrl+Shift. U takto kopírovaných nebo přesunutých buněk dochází ke změně tzv. relativních
odkazů (viz níže). Při všech těchto akcích můžeme rovněž využít místní nabídky.
Buňky zkopírované do schránky můžeme vkládat do tabulky rovněž příkazem Úpravy / Vložit jinak,
který umožňuje vložit na nové místo např. pouze formáty, hodnoty, vzorce nebo poznámky; nebo
provést určitou matematickou operaci vůči hodnotám buněk, které leží ve vkládané oblasti.
Políčko Transponovat umožní převést buňky v řádcích do sloupců a naopak. Políčko Vynechat prázdné
umožní vložit pouze buňky s určitou hodnotou.
Vkládání řádků nebo sloupců. Program Excel odsune okolní řádky nebo sloupce tak, aby vzniklo
místo pro nově vložený řádek nebo sloupec. Označíme počet sloupců nebo řádků, který chceme vložit
a použijeme místní nabídku Vložit. Vložené řádky budou umístěny nahoře od označených řádků, vložené
sloupce vlevo od označených sloupců. Do tabulky můžeme také vložit prázdné buňky, když použijeme místního
menu Vložit / Buňky.
Odstranění a vymazání buněk. Odstraněním buněk tyto buňky z listu úplně zmizí, při vymazání
buňky v listu zůstávají, ale zmizí buď jejich formát, nebo jejich hodnota, anebo obojí.
Pro odstranění buněk zadáváme příkaz Odstranit v menu Úpravy. Vymazání označených buněk provedeme
stiskem klávesy Del.
Vyhledávání a záměnu textu, čísel nebo buněk provádíme přes menu Úpravy příkazem Nahradit nebo Najít.
Pomocí menu Nástroje / Pravopis můžeme provést kontrolu pravopisu textů v listu i grafech.
VKLÁDÁNÍ ÚDAJŮ DO BUNĚK
Údaje do tabulky vkládáme vždy do aktivní buňky, zadaný údaj potvrzujeme klávesou Enter
nebo použijeme kurzorových kláves, pomocí nichž potvrdíme zadaný údaj a přesuneme se na další
buňku. Chceme-li již zadaný údaj přepsat nebo doplnit, označíme zvolenou buňku myší
a stiskneme F2.
Do tabulky můžeme vkládat tyto
typy dat:
Text. Textem je libovolná kombinace písmen, číslic a jiných znaků. Za text je považována každá
posloupnost znaků zadaných do buňky, kterou program nepochopí jako číslo, vzorec, datum,
čas, logickou hodnotu nebo chybovou hodnotu. Při zadání textu se znaky zarovnají k levému okraji
buňky. Text může být delší než samotná šířka buňky. |
Číslo. Čísla můžeme zapisovat v běžném tvaru (např. 15; 123,14; -18,26) nebo
v tzv. semilogaritmickém tvaru (např. 14,26E+08, -15,002E-23 atd.). Při zadávání čísel
se vyhýbáme oddělování řádů mezerami (tedy místo 1 000 000 zapisovat 1000000), v některých
tabulkových procesorech je takto mezerami dělené číslo považováno za text! Konečná podoba
čísla může být určena formátem, který je součástí stylu buňky. Standardně mají buňky všeobecný
číselný formát, v němž se čísla zobrazují co nejpřesněji. Zadáme-li za číslo symbol měny
(např. Kč) nebo znak pro procenta (%), program buňce automaticky přiřadí formát "měna" nebo
"procenta". Čísla se při zadávání zarovnávají k pravému okraji buňky. Přesahuje-li číslo
šířku buňky, program místo něj zobrazí řetězec znaků "#" (např. ########). V tomto případě
je potřeba buňku rozšířit. |
Datum a čas. Datum a čas lze zobrazit v několika standardních formátech, ale program Excel
ukládá datum vždy jako pořadové číslo dne a čas jako desetinné číslo menší než 1. Datum
a čas jsou chápány jako čísla, takže je lze sčítat, odčítat a používat ve výpočtech.
Datum nebo čas lze zobrazit jako pořadové číslo nebo desetinný zlomek změnou číselného
formátu buňky na "všeobecný". Při zápisu data oddělujeme jednotlivé části tečkou
(např. 20.6.1996), při zápisu času používáme dvojtečky (např. 15:48:32). Datum i čas můžeme
zapsat do jedné buňky, ale musíme je oddělit mezerou (např. 20.6.1996 15:48:32). |
Logické a chybové hodnoty. Logické hodnoty jsou obvykle výsledkem vzorců obsahujících logickou
funkci nebo rovnici. Platné logické hodnoty jsou PRAVDA a NEPRAVDA. Chybová hodnota se
zobrazí v případě, že zadaný vzorec nelze vypočítat. Chybové hodnoty začínají znakem #. |
Vzorce. Začínají symbolem "=" a zobrazují výslednou hodnotu (viz dále). |
VYTVÁŘENÍ POSLOUPNÝCH ŘAD
Při zadávání údajů můžeme využít možností, které Excel poskytuje pro vyplňování sousedících
buněk a vytváření posloupných řad.
Chceme-li kopírovat obsah jedné buňky do určité oblasti, označíme buňku, uchopíme ji za
pravý dolní výplňový úchyt a táhneme požadovaným směrem. (Alternativně můžeme také dopředu označit
oblast, zadat do jedné z buněk požadovaná data a použít příkazu z menu Úpravy / Vyplnit).
Poklepáním na výplňový úchyt se rozšíří označená oblast z aktivní buňky až po řádku na konci
sousední oblasti a do této oblasti se doplní data.
Pro vyplnění určité oblasti údaji, které mají tvořit určitou posloupnost (řadu), např. leden,
únor, březen nebo 1,2,3 postupujeme obdobně, pouze stiskneme podle potřeby Ctrl. (Excel automaticky
tvoří řadu např. v případě měsíců - chceme-li tvoření řady zabránit a použít prostého kopírování buněk,
stiskneme rovněž Ctrl).
Pro tvoření klesajících řad musíme táhnout výplňovým úchytem v opačném směru (tj. buď nahoru nebo
doprava).
Stiskneme-li při táhnutí výplňovým úchytem pravé tlačítko myši, objeví se místní nabídka
s možnostmi kopírovat do sousedních buněk např. pouze formáty nebo jen hodnoty, případně můžeme
použít pro vyplnění buněk i tzv. lineární a rostoucí trend.
Pokud používáme často určité vlastní řady dat (např. neměnící se seznamy výrobků), můžeme
použít automatického vyplňování - v menu Nástroje / Předvolby / Seznamy vytvoříme a přidáme
vlastní uživatelský seznam. Seznam může mít maximálně 2000 položek a jedna položka 80 znaků.
ZADÁVÁNÍ VZORCŮ DO TABULKY
Díky vzorcům můžeme vyhodnocovat a provádět nejrůznější operace s daty v tabulce. Každý vzorec
začíná znakem "=".
Vzorec může obsahovat:
- konstantní hodnoty a operátory (např. 12+14,18*21,6/2 atd.)
- odkazy na jiné buňky, oblasti buněk a seznamy buněk (např. =A5+B8; =suma(A1:B12); =průměr(B2;C3;D8))
- funkce (např. ABS - výpočet absolutní hodnoty, SUMA - součet buněk atd.)
- texty a názvy.
Při vkládání vzorce do buňky je možné uvedené prvky kombinovat.
Zadávané vzorce se zobrazují v řádku vzorců v horním řádku tabulky. Tento řádek obsahuje odkaz
nebo název právě aktivní buňky, rušící tlačítko pro odvolání vstupu zadaného v řádku vzorců a tlačítko
pro potvrzení zadání.
PRŮVODCE FUNKCÍ
V buňkách se obvykle zobrazují výsledky vzorců. Chceme-li zobrazovat vzorce samotné, musíme v nabídce Nástroje / Předvolby / Volby okna zaškrtnout políčko Vzorce.
Operátory - slouží k provedení určité operace mezi prvky vzorce. Dělíme je na:
Aritmetické operátory - provádějí základní matematické operace (+,-,*,/,%,^- umocnění)
Logické operátory - porovnávají dvě hodnoty (=,>,<,>=,<=,<>).
Textové operátory - slouží ke spojení dvou nebo více textových hodnot do jedné (např. "auto"&"mobil" = "automobil").
Priorita operátorů určuje v jakém pořadí budou dané operátory vyhodnocovány. Pro Excel platí tato
priorita operátorů (-,%,^,*, /, +, -, &, logické operátory). Pokud vzorec obsahuje operátory se stejnou
prioritou, program Excel je vyhodnocuje zleva doprava. Chceme-li pořadí výpočtu změnit, použijeme
závorek.
ODKAZY
Odkazy umožňují použít hodnotu určité buňky ve vzorci.
Typy odkazů:
Relativní odkazy - umístění odkazované buňky vzhledem k buňce se vzorcem. Změníme-li polohu vzorce, změní se i odkaz.
Absolutní odkazy - zapisujeme $A$1 - odkaz na buňku A1 se nemění ani při změně polohy vzorce.
Smíšené odkazy - např. A$1 nebo $A1 - nemění se buď řádek nebo sloupec.
Typ odkazu můžeme změnit klávesou F4.
Odkazové operátory
Oblast - dvojtečka - A1:B2 |
Sjednocení (seznam) - středník -D1;B3;B8:B11 |
Průnik - mezera - B7:D7 C6:C8 |
Odkaz na celý sloupec - A:A, na celý řádek 1:1, celé řádky 1:3, celý list A:IV nebo 1:16384 |
Odkazy na buňky v jiných listech - např. List1!A5 |
3D odkazy - zahrnují buňky 2 nebo více listů sešitu (např. =Suma(List1:List4!A1:B8); |
Odkaz je nejsnadnější zadat tak, že zapíšeme "=" a poté ukážeme na buňku či oblast, na níž
chceme ve vzorci odkazovat.
Zadávání názvů buněk a oblastí usnadní a zpřehlední práci v tabulce - názvy lze zadávat pomocí
menu Vložit / Název. Názvy buněk se objevují v orientačním poli. Pojmenovat lze i 3D odkazy. Název
nesmí být zaměnitelný s odkazem, prvním znakem musí být písmeno nebo znak podtržení, nejsou povoleny
mezery, název může obsahovat maximálně 25 znaků.
Pomocí menu Vložit / Název a položky Definovat můžeme pojmenovat vzorec, konstantu nebo celý
blok buněk a poté je využít v jiných vzorcích.
KRUHOVÉ ODKAZY
Jsou-li 2 hodnoty na sobě závislé, vytvářejí tzv. kruhový odkaz (iterace=opakování).
Chceme-li kruhový odkaz použít záměrně, zvolíme menu Nástroje / Možnosti / Výpočty a zaškrtneme
políčko Iterace.
Příklad kruhového odkazu:
|
A |
B |
1 |
hrubý příjem |
1000 |
2 |
čistý příjem |
=hrubý příjem-prémie |
3 |
prémie |
=čistý příjem*10% |
Varování: |
Pokud skutečně nepracujeme s iteračními algoritmy, měla by být iterace vždy vypnuta.
Jen tak zajistíme, že o cyklickém odkazu, této velice nebezpečné chybě, budeme
informováni! |
Při odhalování možných problémů ve složitějších tabulkách je vhodné využít příkazu
Nástroje / Závislosti, jehož jednotlivé panely dovolují zadat grafické zvýraznění vazby mezi
buňkami. Vazby se znázorňují šipkami (trasovači): vazby vzorců jsou označeny modrou barvou,
chyby červenou a při vazbě na jiný sešit je čára doplněna ikonou tabulky. Šipky ukazují směr
podle zadání, zda chceme zvýraznit předchůdce nebo následovníky. Lze tak snadno zjistit buňky
na sebe navazující a odhalit tak případnou logickou chybu modelu.
FUNKCE
Funkce jsou zvláštní případ předem připraveného vzorce, který na základě vstupních hodnot
vykoná určitou operaci a vrátí její výsledek. U funkcí musíme dodržovat jejich syntax - tj. zápis
podle daných pravidel. Při použití funkcí je výhodné používat Průvodce funkcí, ve kterém si můžeme
vybrat funkce podle určité skupiny a poté přepsat názvy argumentů skutečnými hodnotami. Do jedné
funkce můžeme postupně vnořit až sedm úrovní funkcí.
PROPOJENÍ SEŠITŮ
Vzorce uložené v buňkách můžeme dynamicky propojit se zdrojovými údaji umístěnými v jiném
sešitě.
Příklad vzorce s vnějším propojením:
='C:\Prodej\[Excel.XLS]List1'!A8
Upozornění: |
Při zadávání cesty musíme použít apostrofy! |
ŘÍZENÍ VÝPOČTU
Výpočet v tabulce se standardně provádí automaticky. Chceme-li výpočet provést ručně
zvolíme menu Nástroje / Možnosti / Výpočty a vybereme volbu Ruční.
Hodnoty jsou obvykle ukládány s přesností na 15 číslic (tzv. plná přesnost) bez ohledu na
nastavený formát zobrazení. V menu Nástroje / Možnosti / Výpočty lze však nastavit položku
Přesnost podle zobrazení, která přizpůsobí výpočet podle zobrazovaných hodnot.
Chceme-li některý vzorec nahradit jeho výslednou hodnotou, použijeme
menu Úpravy / Vložit jinak a klepneme na tlačítko Hodnoty.
PRÁCE S POLI
Pole vzorců lze chápat jako jeden vzorec s více hodnotami. Jedno pole vzorců může zabírat
několik buněk. Pole se může skládat až z 6500 prvků.
Pole vzorců zapisujeme takto: {=SUMA(B2:D2*B3:D3)}
[
Úvodní strana -
Úvod do MS EXCEL -
Sešity a listy -
Formátování a tisk tabulky -
Tvorba grafů -
Práce se seznamy -
Další možnosti MS EXCEL]