Mßte p°edstavu, jak vypadß pes? Asi ano, je to zbyteΦnß otßzka, ale i p°esto si myslφm, ₧e vßm naÜe Φlßnky p°inesou mnoho zajφmavΘho o tomto jedineΦnΘm tvoru, kterΘho si oblφbilo obrovskΘ mno₧stvφ chovatel∙ a poznßte n∞kterΘ ze skuteΦnostφ, kterΘ vßm a₧ doposud byly utajeny. Poj∩te do psφ °φÜe...
Pes, berme nynφ v ·vahu ty domßcφ mazly, tedy pes domßcφ (Canis familiaris) je ze vÜech, doma chovan²ch, zvφ°at bezkonkurenΦn∞ nejpopulßrn∞jÜφ. Ve vztahu k Φlov∞ku mß zvlßÜtnφ postavenφ - je to vztah dvou maso₧rav²ch savc∙, kte°φ majφ stejn² byt, Φasto stejnou stravu, rozmary poΦasφ, pracujφ spolu, chodφ se prochßzet, znajφ stejnΘ lidi Φi psφ kolegy, snßÜejφ se spolu ji₧ po tisφciletφ. A ani jednomu to zatφm, zdß se, nevadφ.
╚lov∞k si psa p°etvß°el v₧dy tak, aby vyhovoval jeho pot°ebßm. A tak pes hlφdal, provßzel, lovil, bojoval, hubil hlodavce, slou₧il jako ta₧nΘ zvφ°e a n∞kdy i jako jedin² p°φtel. Bohu₧el musφme zapoΦφtat i to, ₧e se Φasto stßval i zdrojem masa a k∙₧e. Pro zajφmavost n∞kolik Φφsel - ve VelkΘ Britßnii je chovßno sedm milion∙ ps∙, ve Spojen²ch stßtech nejmΘn∞ padesßt milion∙ a u nßs, v ╚eskΘ republice, jsou to necelΘ Φty°i miliony.
Co se t²Φe plemen, kterß klasifikujeme - je jich na Φty°i sta. I p°esto, ₧e psφ velikost a vzhled je velice r∙znorod², je ka₧d² pes sv²m zp∙sobem podobn² vÜem ostatnφm. Takto Üirok² poΦet plemen umo₧≥uje Φlov∞ku, aby si vybral podle sympatiφ, t∞lesnΘ stavby, vlastnostφ nebo po₧adavk∙ obecn∞ toho, kter² je tφm prav²m. Je potom jedno, zda se jednß o psa malΘho, psa velkΘho, psa s pr∙kazem p∙vodu Φi bez n∞j, urostlΘho nebo psφka "do ruky" - v₧dy to bude vßÜ milßΦek. Budete-li mu dop°ßvat odpovφdajφcφ podmφnky k ₧ivotu, mnohokrßt se vßm svou p°φtomnostφ odvd∞Φφ.
A jak se tedy tito chlupßΦi dostali k lidem? Zhruba p°ed Üedesßti miliony lety se pralesy prodφral mal² savec, podobn² dneÜnφ lasiΦce nebo tcho°i. ╪φkalo se mu Miacis a to prap°edek skupiny zvφ°at, kter²m se dnes odborn∞ °φkß Üelmy psovitΘ (tedy pes, Üakal, vlk a liÜka). Na rozdφl od dneÜnφch ps∙ byl Miacis ploskochodec, kde₧to souΦastnφci naÜlapujφ na prsty.
P°ed t°iceti p∞ti miliony let se z tohoto rodu Miacis vytvo°ily r∙znΘ "pratypy" Üelem. Znßme jich p°es Φty°icet druh∙, n∞kterΘ jsou podobnΘ medv∞d∙m, hyenßm Φi koΦkßm. Byla mezi nimi vÜak i zvφ°ata, kterß u₧ dneÜnφmu psu jakoby z oka vypadla. Nejmarkantn∞jÜφm zßstupcem je Cynodictis, dnes velÜkorgiho Cardigan.
Pes, v nßm znßmΘ podob∞, se objevil na evroasijskΘ scΘn∞ asi p°ed dvanßcti tisφci lety. P∙vodnφ nßzor, ₧e vznikl zk°φ₧enφm Üakala s vlkem dnes st°φdß teorie, ₧e existovala malß forma vlka - vlk indick² (Canis pallipes), dodnes ₧ijφcφ v Indii. P°edch∙dcem ale mohl b²t i vlk mongolsk² (Canis lupus chanco) ze severu Indie, St°ednφ Asie a ╚φny nebo vlk stepnφ (Canis lupus campestris) z pouÜtnφch oblastφ st°ednφho v²chodu. Je vÜak jistΘ, ₧e domßcφ psi vznikli z n∞kterΘho v²Üe jmenovanΘho "p°edka", p°φpadn∞ paralelnφm v²vojem n∞kolika z nich.
Dφky inteligenci, p°izp∙sobivosti a schopnosti spoluprßce se psi divocφ rozÜφ°ili rychle po celΘm sv∞t∞. Dinga dokonce mnozφ pova₧ujφ za zßkladnφ typ z rodu Canis. Dingo byl ale domestikovßn jeÜt∞ d°φve, ne₧ ho prvnφ p°ist∞hovalci dovezli do Austrßlie. Podle kostφ a vykopßvek z obdobφ p°ed Üesti tisφci lety m∙₧eme rozliÜit p∞t tehdejÜφch druh∙ ps∙: mastif, pes podobn² vlku, chrt, oha° a pes pasteveck². Od tΘ doby se rozvinulo tisφce plemen, a¥ u₧ um∞l²m nebo p°φrodnφm v²b∞rem. B∞hem staletφ mnohß zase vymizela, a jen Φty°i sta jich z∙stalo a₧ do dneÜnφch dob.
|
