ááááO pracovnφ v²chov∞ jsem zaΦal pracovat na hv∞zdici, abych ji m∞l na naÜi vφcedennφ v²pravu. Zrovna jsme d∞lali s plechem, tak jsem zabavil v∞tÜφ zbytek. V nest°e₧enΘ chvφli jsem se pak dostal k velk²m pßkov²m n∙₧kßm a zaΦal jsem hv∞zdici vyst°ihovat. Jen₧e m∞ p°istihl uΦitel a bylo zle. Na pßkov²ch n∙₧kßch toti₧ mßme zakßzßno st°φhat, abysme si neust°ihli prsty. Navφc ten m∙j plech nebyl zas takov² zbytek. Ale uΦitelovi hlavn∞ vadily ty n∙₧ky. Nebyla s nφm v∙bec °eΦ, ani ₧e by mi p∙jΦil ruΦnφ n∙₧ky na plech, abych si to dod∞lal, t°eba i o p°estßvce. Plech mi zabavil a jeÜt∞ jsem dostal zle vypadajφcφ poznßmku - svΘvolnΘ hrubΘ poruÜenφ bezpeΦnosti prßce v dφln∞. Tak te∩ byla ohro₧ena i moje ·Φast na vφcedennφ v²prav∞.

áááááNejhorÜφ je, ₧e hv∞zdice pot°ebujeme. Kluci u₧ majφ taky plechy. Ka₧d² si vzal dva. ╚ekajφ a₧ na p°estßvku. NeodeÜli s ostatnφmi na chodbu, ale schovali se za lavice. Z∙stal jsem tu s nima. UΦitel zamkl dφlnu a m∞li jsme deset minut na prßci. Ud∞lali jsme Φty°i hv∞zdice, jedna je pro Kubu, kter² nemß mo₧nost si ji ud∞lat, proto₧e chodφ teprve do ΦtvrtΘ t°φdy a nemß dφlny.

áááááP°i p°φchodu m∞l ale uΦitel podez°enφ a Honzu s Pavlem objevil. Jß byl schovan² u dve°φ, tak jsem nepozorovan∞ vyb∞hl z dφlny a zase jsem se vrßtil, jako ₧e jdu pozd∞. Uv∞domil jsem si, jak² bych m∞l pr∙Üvih, kdyby m∞ tu uΦitel nachytal. Dopadl bych urΦit∞ h∙° ne₧ Pavel s Honzou. Ti Üli po hodin∞ s uΦitelem za t°φdnφ a dostali za to t°φdnφ d∙tku. D∞lal jsem, ₧e jdu ze zßchodu. Byl jsem asi dost zelen² strachem a tak to vypadalo v∞rohodn∞. UΦitel m∞ nechal nad²chat u otev°enΘho okna ΦerstvΘho vzduchu a °ekl mi, ₧e mßm Üt∞stφ, ₧e v tom tentokrßt nejedu, proto₧e by se mi postaral o dvojku z chovßnφ. To by byl m∙j konec. Bylo by po v²prav∞, po spacßku, kter² mi tßta slφbil koupit a jeÜt∞ by m∞ neminul tßt∙v °emen.

áááááV²prava te∩ byla stejn∞ ohro₧ena, proto₧e jß mßm dost nep°φjemnou poznßmku a Pavel s Honzou dokonce t°φdnφ d∙tky. Moji poznßmku vid∞la prvnφ mßma a v²pravu mi zakßzala. Tßta nad poznßmkou kroutil hlavou. Musel jsem °φct, jak to bylo. Pouze jsem ne°ekl, ₧e jsem vyrßb∞l hv∞zdici, ale °ekl jsem, ₧e jsem d∞lal znak klubu. ZkouÜel jsem tßtu obm∞kΦit, ale °ekl mi, ₧e jsem slyÜel, co °ekla mßma. èel jsem tedy zdrcen do svΘho pokoje. Tak tohle se asi neule₧φ. Jsou na to jenom dva dny a to je mßlo.

áááááVeΦer jsem zaslechl, jak si o tom tßta s mßmou povφdajφ. Tßta °φkal, ₧e je rßd, ₧e te∩ jsem v tom klubu a ₧e nevφ, jestli to nenφ moc tvrd² trest. Mßma p°ipustila, ₧e m∞ to hrozn∞ sebralo a ₧e je vid∞t, ₧e m∞ to mrzφ.

áááááTßta navrhl podmφneΦnΘ odpuÜt∞nφ. Mßma souhlasila. Tßta to zakonΦil tφm, ₧e si m∞ ale doposledka vychutnß.

áááááVe Φtvrtek jsem byl ve Ükole nejvzorn∞jÜφm ₧ßkem. Podepsanou poznßmku jsem ukßzal uΦiteli pracovnφ v²chovy a omluvil jsem se mu. Pavel s Honzou t°φdnφ d∙tky podepsanΘ nemajφ. Dostali termφn do zφt°ka. Slφbili, ₧e ano, ale v∞dφ, ₧e to musφ natßhnout a₧ do konce t²dne. Jen₧e t°φdnφ jim slφbila, ₧e jestli to zφtra nep°inesou podepsanΘ, ₧e rodiΦ∙m zatelefonuje. Tak₧e je to ÜpatnΘ.

áááááDom∙ jsem p°inesl pochvalu od t°φdnφ za aktivitu a t°i jedniΦky. Tßta se nepozorovan∞ usmφval, jak se sna₧φm, ale ne°ekl nic. Vynesl jsem koÜ, vyluxoval jsem a pomßhal jsem, jak jsem mohl. Po veΦe°i si m∞ tßta zavolal a °ekl mi, ₧e se s mßmou dohodli, ₧e m∞ na v²pravu pustφ podmφneΦn∞. P°φÜtφ t²den nesmφm p°inΘst ani jednu poznßmku. To jsem slφbil. I jsem souhlasil s tφm, ₧e pokud to nesplnφm, dostanu od tßty v²prask. Hlavn∞, ₧e mßm povolenu v²pravu. Ten v²prask bych u₧ vydr₧el, ale jak se znßm, tak to ve Ükole vy₧ehlφm tak, ₧e poznßmka nebude.

áááááV pßtek Pavel s Honzou trnuli, co °ekne t°φdnφ. Te∩ jim nezbude, ne₧ °φct pravdu a zkusit jestli se smiluje a nebude jim chtφt v²pravu pokazit. Jistß Üance je. NaÜe t°φdnφ je celkem dobrß a kluk∙m by mohlo pomoct to, kdyby jφ vÜe °ekli na rovinu. Do pond∞lka by snad mohla poΦkat a nevolat rodiΦ∙m. Kdyby se zase vymlouvali, ₧e zapomn∞li, bylo by to u₧ nßpadnΘ a t°φdnφ by asi rodiΦ∙m opravdu volala. T°φdnφ jsme m∞li t°etφ hodinu, nep°iÜla. Suplovalo se. T°φdnφ je nemocnß. Pavlovi s Honzou spadl kßmen ze srdce.

áááááKoneΦn∞ jsme se doΦkali naÜφ vφcedennφ v²pravy. Jeli jsme v plnΘm poΦtu, proto₧e Honza tentokrßt nem∞l zßpas. Jirka s nßmi nepojede, ale kv∙li rodiΦ∙m °ekl, ₧e jede. Mφsto toho si vyrazφ sßm s Lenkou. Pojede s nßmi kus stejn²m vlakem, tak₧e to bude i dostateΦn∞ v∞rohodnΘ, kdyby n∞koho z nßs Üli rodiΦe vyprovodit.

áááááShßn∞li jsme stany a spacßky. Mirek stan i spacßk mß. S nφm bude spßt Milan, kter² mß takΘ obojφ, ale jeho stan si vzal Jirka. Jß stan mßm a spacßk mi tßta p∙jΦil sv∙j s tφm, ₧e kdy₧ budu mφt sluÜnΘ vysv∞dΦenφ, ₧e mi ho koupφ. Honza mß spacßk a spßt bude se mnou. Mß i stan, ale ten p∙jΦφ Pavlovi a Kubovi. Ti majφ dost starostφ sehnat spacßky.

áááááVe Φtvrtek po veΦe°i jsem si balil v∞ci na v²pravu. Bylo toho hodn∞. Mßma mi cht∞la zabalit, ale °ekl jsem, ₧e si zabalφm sßm. Mßma tedy aspo≥ dohlφ₧ela, abych si n∞co nezapomn∞l a tßta pomßhal a radil, jak co nejlΘpe narovnat. èat∙ jsem si moc nebral. Na sebe si vezmu d₧φny a do batohu jsem teda zabalil krßtkΘ kalhoty, triΦko, teplßky, tren²rky, pono₧ky a svetr. Batoh byl lehΦφ, ne₧ jsem Φekal, p°esto₧e v n∞m byl stan a spacßk. Tßta mi jeÜt∞ pomohl upevnit karimatku. Od rodiΦ∙ jsem dostal na vlak a padesßt korun na ·tratu. Tßta mi °ekl, ₧e neb²t tΘ poznßmky, dal by mi stovku.

áááááS klukama jsme se seÜli na nßm∞stφ. Byl tam i Jirka s Lenkou. Kubu doprovodili rodiΦe. Jß s Honzou jsme p°iÜli sami, Mirek s Milanem pochopiteln∞ taky. Pavla vyprovßzel tßta. Kub∙v tßta s nßmi jel a₧ na nßdra₧φ. Jirka s Lenkou jeli stejn²m vlakem jako my, ale vystoupili o t°i stanice d°φv.

Cestou jsme se bavili o tom, jak probφhaly p°φpravy na v²pravu. Vyprßv∞l jsem kluk∙m, jak m∞ tßta vychutnßval, a ₧e mßm podmφnku pro p°φÜtφ t²den. P°esto₧e m∞ to navφc stßlo padesßt korun, uznal jsem, ₧e Pavel s Honzou jsou na tom h∙°. Oba toti₧ v∞dφ, ₧e v ned∞li pro n∞ nenφ ·niku p°ed po°ßdn²m v²praskem za t°φdnφ d∙tku. Jß ho mßm jenom podmφn∞n∞ a s nejv∞tÜφ pravd∞podobnostφ ho v∙bec nedostanu. Jedinφ, kdo nem∞li v∙bec problΘmy jsou Kuba, Mirek a Milan.

áááááCesta ve vlaku rychle utφkala. Hrßli jsme karty. Nejd°φv jsme hrßli PrÜφ s tφm, ₧e pora₧en² si v₧dycky sejmul kolika kartami a kolik ran dostane od vφt∞ze p°es prsty. Pak ale dßval Milan dv∞ma kartama m∞ a karty zlomil. Nedal si °φct, ₧e jedna a dv∞ karty se odpouÜt∞jφ. Pavel, kterΘho karty byly, je u₧ necht∞l p∙jΦit. Tak to Milan obm∞nil, ₧e se snφmalo, kolik ran dostane pora₧en² prstama p°es zadek. S tφm Pavel souhlasil a p∙jΦil karty na dalÜφ hru. P°ed tφm jeÜt∞ Milan zkouÜel, jestli bych nep∙jΦil karty jß, ale jß jsem si je taky necht∞l nechat zlomit.

áááááKdy₧ u₧ pßr kluk∙, kte°φ prohrßli n∞kolikrßt za sebou, necht∞lo hrßt, zaΦal jsem hrßt s Milanem a Mirkem MarißÜ. Kluci m∞ ho uΦili, proto₧e jsem ho neum∞l a cht∞l jsem se ho nauΦit. Nehrßli jsme o nic. Hrßli jsme s m²mi kartami a zbylφ kluci hrßli Dudßka. Celkem jsem MarißÜ chßpal a po n∞kolika otev°en²ch hrßch jsem aspo≥ pochopil pravidla, tak₧e jsem ned∞lal renonci. Sice jsem prohrßval, ale o nic jsme nehrßli, tak mi to tolik nevadilo.

áááááByli jsme na mφst∞. Vystoupili jsme z vlaku a Üli jsme asi t°i kilometry. NaÜli jsme p∞knΘ mφsto na louce u lesa. Kousek byl potok a na druhou stranu byla i studßnka s pitnou vodou. Postavili jsme stany a zabydleli jsme se. Honza s Pavlem se p°evlΘkli do teplßk∙ a triΦek. Vzal jsem si taky triΦko. Kuba si vzal krßtkΘ kalhoty a vyhrnul si rukßvy u klubovΘ koÜile, kterou si na sob∞ nechal. Mirek z∙stal v maskßΦφch i koÜili, Milan si stejn∞ jako jß nechal d₧φny a vzal si triΦko. Chvφli jsme hßzeli hv∞zdicemi a pak jsme Üli na d°φvφ. Bylo ho tu kolem dost, tak jsme si ho nanosili celkem sluÜnΘ zßsoby.

áááááHonza s sebou vzal UFO talφ° z um∞lΘ hmoty. Tφm jsme si chvφli hßzeli. Potom jsme rozd∞lali ohe≥ a va°ili veΦe°i. Po nφ jsme vyrazili pro pivo. èel Milan, Mirek, Pavel a jß. Honza s Kubou z∙stali u stan∙. Milan si koupil deset piv a flaÜku vφna. Mirek si koupil piv p∞t, jß a Pavel po t°ech a dv∞ jsme koupili Honzovi a jedno Kubovi. JeÜt∞ jsme koupili dv∞ lßhve vφna a n∞kolik krabiΦek cigaret. Koupili jsme i sirky, i kdy₧ Milan i Mirek majφ zapalovaΦe. Ohe≥ se toti₧ zapaluje lφp sirkami a taky pro nßs ostatnφ.

áááááMilan si dal hned po p°φchodu jedno pivo, my si je schovali a₧ na veΦer k ohni. Chvφli jsme hrßli roztahovanou a pak jeÜt∞ MarißÜ. Milan cht∞l hrßt o penφze, ale jß jsem odmφtl, tak jsme hrßli jen tak. Asi v osm jsme zapßlili ohe≥. Opekli jsme si vu°ty a k nim jsme si dali pivo. Pak jsme si povφdali vtipy, pochopiteln∞ ne obyΦejnΘ. Popφjeli jsme pivo a vÜichni mimo Honzy kou°ili. Naplßnoval jsem si p∞t cigaret. Koupil jsem si toti₧ jednu krabiΦku a chci ji tady dokou°it, abych ji nenesl dom∙. Nevφm, co by se d∞lo, kdyby ji u m∞ nßhodou rodiΦe naÜli.

áááááMilan zapaloval skoro jednu cigaretu od druhΘ a do p∙lnoci vykou°il skoro celou krabiΦku. P°ed jedenßctou hodinou otev°el Milan lßhev vφna. Nechali jsme ji n∞kolikrßt kolovat a do p∙lnoci byla prßzdnß. P°ed p∙lnocφ usnul Kuba a tak jsme ho s Pavlem a Honzou odnesli do stanu. P°ed jednou Üel spßt i Pavel a krßtce po n∞m i Honza a jß. Milan s Mirkem jeÜt∞ chvφli sed∞li u ohn∞ a pak Üli taky spßt.

áááááV sobotu jsme vstali a₧ v deset. Ud∞lali jsme snφdani. Mirek Üel p°ipravit velkou stopovacφ hru. My jsme zatφm hrßli s mφΦem, kter² tu m∞l Honza, hßzeli hv∞zdicemi, Üipkami a no₧i a hrßli roztahovanou. Mirek se vrßtil a₧ p°ed ob∞dem. Uva°ili jsme ob∞d, po n∞m₧ jsme si zase dali pivo a pßr cigaret. Asi hodinu jsme hrßli karty a pak jsme vyrazili na stopovacφ hru. Mirek si tentokrßt pomßhal i fßborkami, na stromech byly vzkazy na Φtvrtkßch a bylo to parßdn∞ dlouhΘ. Trvalo nßm to asi dv∞ hodiny. Po nßvratu jsme se Üli vykoupat do potoka. Bylo tam vody po pßs, tak₧e se tam dalo i plavat.

áááááKdy₧ jsme vylezli z vody, tak jsme se ut°eli a oblΘkli. P°es den jsem byl v krßtk²ch kalhotßch, te∩ jsem si ale zase u₧ vzal d₧φny a rovnou klubovou koÜili, abych byl u tßborßku v plnΘ parßd∞. Uva°ili jsme veΦe°i, pak jsme si zase dali pivo a pßr cigaret. Trochu jsme doplnili zßsoby d°φvφ. Do osmi jsme jeÜt∞ hrßli karty a hßzeli hv∞zdicemi. V osm jsme zasedli k ohni. Mirek vyhodnotil zßvod, kter² jsem vyhrßl. Pak jsme si chvφli povφdali, jak je to bezva takhle sami tßbo°it a moc si d∞lat, co chceme. Hrßli jsme r∙znΘ hry. ZaΦali jsme hrou BUM, tentokrßt do 100 s tφm, ₧e za chybu se dßval fand. Ty se pak vykupovaly r∙zn²mi ·koly. Jeden ·kol inspiroval Mirka, ₧e jsme vykupovßnφ fand∙ zastavili a ud∞lali jsme si noΦnφ bojovku. S baterkami jsme Üli ka₧d² sßm prvnφ ·sek terΘnnφho zßvodu. Tam se m∞l ka₧d² podepsat na Φtvrtku. Zφtra se podpisy zkontrolujφ. Nakonec ale Üel jako poslednφ Milan a Φtvrtku prost∞ p°inesl. ┌kol splnili vÜichni.

áááááV deset jsme otev°eli vφno a pokraΦovali ve vykupovßnφ fand∙. NaÜt∞stφ jich tam moc nemßm, jenom dva. Za jeden jsem musel zazpφvat pφsniΦku a za druh² p°edvΘst jeptiÜku. Honza nap°φklad musel p°eplavat potok. Po vykoupenφ poslednφho fandu odpßlil Milan pßr d∞lobuch∙ a jednu raketu. Pak jsme si zase povφdali, pili vφno a kou°ili. Zase p°iÜly na °adu vtipy. Milan otev°el poslednφ lßhev vφna. Ta u₧ ub²vala pomaleji, proto₧e n∞kte°φ z nßs jsme u₧ pili mΘn∞, abysme se neopili. Milan nßs povzbuzoval k pitφ a nechßval kolovat lßhev vφna. Byli jsme ve veselΘ nßlad∞. Milan odpßlil jeÜt∞ pßr d∞lobuch∙ a dalÜφ rachejtli. Jß jsem za tenhle veΦer vykou°il asi deset cigaret.

Kdy₧ jsme kolem p∙lnoci dopili vφno, Milan vytßhl malou lßhev vodky. Tou ale moc neusp∞l, proto₧e nßm nechutnala. Milan pil, Mirek taky, ale mßlo a Üklebil se u toho. Jß se napil jednou a to mi staΦilo. Jednou se napili i Pavel a Honza. Kuba to vyplivl. Mirek u₧ byl natolik opil², ₧e se nekontroloval. Jß jsem byl mo₧nß taky u₧ schopn² Φehokoliv, ale vodka mi naÜt∞stφ tak nechutnala, ₧e jsem ji nepil. Mirek pil a za chvφli zvracel. Honza staΦil sotva uhnout, aby ho Mirek nepoblil.

áááááKuba Üel v jednu spßt, Pavel asi hodinu po n∞m. Pak se poblil i Milan, kter² v tΘ dob∞ u₧ pil sßm. Mirek usnul u ohn∞. Byla teplß noc a tak jsme se s Honzou dohodli, ₧e budeme spßt u ohn∞. Dali jsme si tam karimatky a spacßky. Zalezl jsem do spacßku v d₧φnßch a jak jsem rßno zjistil, tak i v botech. Honza se vyzul, taky se nep°evlΘkl a spal v klubovΘ koÜili a v teplßcφch, jak byl u ohn∞. Chvφli jsme p°iklßdali a pak jsme usnuli.

áááááProbudili jsme se asi v p∞t a bylo nßm chladno. Ohe≥ u₧ vyhasl. Tak jsme zalezli do stanu. Zul jsem si p°i tom boty. PodruhΘ jsem se probudil a₧ v deset. Mirek jeÜt∞ spal u ohniÜt∞ jako d°evo. Milan se taky p°est∞hoval do stanu. Kolem ohniÜt∞ to nevypadalo p∞kn∞, bylo tu nazvraceno. Kolem byly pohßzenΘ lßhve od piva a vφna, dost jich bylo rozbit²ch. Nad ohniÜt∞m byly opßlenΘ v∞tve. Matn∞ jsem si vzpomn∞l, ₧e jsme se sna₧ili ud∞lat co nejvyÜÜφ ohe≥. Pak jsme vy°ezßvali svoje monogramy do strom∙. Na to si ale u₧ v∙bec nepamatuju. Mimo Kuby jsme tu byli vÜichni.

áááááèli jsme s Honzou na d°φvφ, p°idali se k nßm Pavel a Kuba. Nachystali jsme ohe≥ a uva°ili jsme. Mirek vstal a₧ k ob∞du, ale nejedl. Nebylo mu dob°e a zalezl do stanu. Milan dopil po ob∞d∞ poslednφ pivo a chvφli kou°il. Dokou°il jsem dv∞ poslednφ cigarety. Milan pak odpßlil asi deset d∞lobuch∙, Pavel, Honza, Kuba a jß jsme si taky odpßlili ka₧d² jeden.

áááááChystali jsme se balit. Zhruba za dv∞ hodiny musφme vyrazit na vlak. S Honzou jsme vyndali v∞ci ze stanu a zaΦali jsme balit. Na louku p°iÜel asi padesßtilet² mu₧. Ptal se, kde mßme vedoucφho. Milan °ekl, ₧e on je nßΦelnφkem klubu. Mu₧ se ptal, jestli mßme dovoleno tady tßbo°it. Milan zalhal, ₧e jo.

ááááá"A to jste prasata, nebo co? Co ten bordel?"

áááááMilan nad tφm mßvl rukou. Mu₧ si vÜimnul opßlenΘho stromu, po°ezan²ch kmen∙ strom∙ a plechovek, st°ep∙ a papφr∙, kterΘ se vßlely vÜude kolem. Vynadal nßm, ₧e jsme tu v noci odpalovali d∞lobuchy a ₧e niΦφme p°φrodu.

ááááá"N∞jakß chemiΦka v ┌stφ niΦφ p°φrodu daleko vφc a nikomu to nevadφ", °ekl posm∞Ün∞ Milan.

ááááá"A to jseÜ jejich vedoucφ?", zeptal se mu₧.

ááááá"NßΦelnφk, to je vφc!", °ekl Milan.

áááááTφm mu₧e naÜtval. Odepnul ko₧en² pßsek, p°ehnul Milana p°es koleno, otoΦil si ho zadkem k nßm, abysme na to dob°e vid∞li a dal Milanovi po°ßdn² v²prask. Milan zalezl se slzami v oΦφch do stanu. Napjat∞ jsme Φekali, co bude dßl, jestli to skonΦφ jednφm v²praskem nßΦelnφkovi nebo jestli dojde i na nßs.

ááááá"Tak kdo dßl?", zeptal se mu₧ a bylo jasnΘ, ₧e dojde i na nßs. Bylo napjatΘ ticho. Pokus o ·t∞k by asi moc Üancφ nem∞l, proto₧e tu mßme v∞ci. Pavel se rozhlΘdl kolem, podφval se na opßlen² strom, na po°ezanΘ kmeny a odpadky kolem a Üel. Pomalu doÜel a₧ k mu₧ovi. Nechal se od n∞j p°ehnout p°es koleno a dostal °emenem. Byl to podstatn∞ menÜφ v²prask, ne₧ jak² dostal Milan. Pavel ani nepφpl. Hned po n∞m vykroΦil Kuba. I on dostal mφrn² v²prask. Sotva mu₧ Kubu pustil, Üel Honza. M∞l jsem na kluky vztek, ₧e jsou takovφ m∞kcφ. Jß sice neuteΦu, ostatn∞ sßm bych nem∞l Üanci, ale nechßm ho, a¥ si dojde on ke m∞. P°ece si nep∙jdu sßm pro v²prask.

Honza dostal a mu₧ ho pustil. ╚ekal, ₧e te∩ p∙jdu jß. Chvφli jsme oba stßli a dφvali se na sebe. Mu₧ Üel ke m∞ a p°ehnul m∞ p°es koleno. Nebrßnil jsem se, nem∞lo by to stejn∞ cenu. Chvφli na to jsem dostal dost velk² v²prask, urΦit∞ v∞tÜφ ne₧ Pavel, Honza a Kuba. Sice jsem to p°ijal mlΦky, ale m∞l jsem toho dost. Po°ßdn∞ to pßlilo.

áááááMirek z∙stal zalezl² ve stanu, tak₧e mu₧ o n∞m nev∞d∞l. ╪ekl nßm, a¥ to koukßme uklidit, ₧e se sem jeÜt∞ dneska p°ijde podφvat. OdeÜel. Pavel, Honza a Kuba zaΦali sbφrat papφrky. ╪ekl jsem, ₧e jß nic sbφrat nebudu. M∞l jsem vztek, ₧e jsem dostal v∞tÜφ v²prask ne₧ kluci. Ti to v∞d∞li a tak sbφrali a nic ne°ekli.

áááááPokraΦoval jsem v balenφ. Po chvφli mi to nedalo a °ekl jsem, ₧e po sob∞ si uklidφm. Sebral jsem pßr plechovek a svoje papφrky. Ty jsem zakopal. Pak jsem sebral i pßr vajgl∙, kterΘ jsem hodil do ohn∞. Sebral jsem jich deset, vφc jsem jich tu urΦit∞ nepohodil, proto₧e, kdy₧ jsem byl st°φzliv², tak jsem je hßzel do ohn∞. Sebral jsem i svoje flaÜky od piva a jednu od vφna. Pak jsem pokraΦoval v balenφ.

ááááááMirek kluk∙m taky trochu pomohl s ·klidem, ale brzo Üel zase pokraΦovat v balenφ. Zabalil jsem si v∞ci. Po m∞ si balil Honza. Pak jsme spoleΦn∞ slo₧ili stan. P°ibalil jsem ho do ba¥ohu a m∞l jsem sbaleno. Honza takΘ dobalil, na cestu si nechal krßtkΘ kalhoty. Pavel s Kubou vÜe zabalili, slo₧ili stan a teprve pak svlΘkli teplßky a oblΘkli se na cestu. Pavel si vzal d₧φny a Kuba krßtkΘ kalhoty. Poslednφ dobalili Mirek s Milanem. Ti se nep°evlΘkli a z∙stali tak, jak byli, tedy Mirek v maskßΦφch a koÜili a Milan v d₧φnßch a koÜili.

áááááKoneΦn∞ jsme m∞li vÜichni zabaleno. Pavel, Honza a Kuba jeÜt∞ sbφrali n∞jakΘ papφrky, vajgly a st°epy. Jß u₧ do toho chu¥ nem∞l. ProΦ bych m∞l ten bordel uklφzet, kdy₧ u₧ jsem za n∞j dostal v²prask. A ten d∞dek, jestli p°ijde, tak p°ijde stejn∞ a₧ u₧ budeme pryΦ.

áááááVyrazili jsme na vlak. Na nßdra₧φ jsme vrßtili lßhve, koupili jsme si lφstky a za chvφli tu byl vlak. Bavili jsme se o poslednφ noci. Nßlada byla nejd°φv dost ponurß, ale Mirek ji trochu spravil tφm, ₧e to zaΦal brßt s humorem. K tomu jsem se p°idal i jß a Milan. Ten toho ve vlaku moc nenased∞l. Jß na tom byl lφp a ostatnφ kluci u₧ o n∞jakΘm v²prasku ani nev∞d∞li. Nakonec se Kuba pro°ekl, ₧e vφ zajφmavΘ v∞ci, kterΘ ale radÜi nebude °φkat. Kuba toti₧ jedin² si pamatoval vÜechno, a₧ do doby, ne₧ odeÜel spßt. A i pak jeÜt∞ n∞co vnφmal ze stanu ne₧ usnul.

áááááZaΦali jsme na Kubu nalΘhat, a¥ mluvφ. M∞ toti₧ zajφmalo, kdo po°ezal ty stromy, tedy spφÜ koho to byl nßpad, proto₧e monogramy jsme tam m∞li vÜichni mimo Kuby a hlavn∞ to, kdo je spßlil. Na tohle jsem se toti₧ v∙bec nepamatoval. Kuba se zdrßhal, ale nakonec se rozpovφdal. Pavel se dφval na n∞co do kalendß°e a °φkal, ₧e na to nevidφ. Honza °ekl, a¥ teda p°ilo₧φ na ohe≥, aby bylo vφc vid∞t. P°ihodil pßr v∞tviΦek a Pavel p°eΦetl, co pot°eboval. Jß jsem ale zaΦal taky p°iklßdat. Ptal jsem se Pavla, jestli u₧ vidφ. Pavel °ekl, ₧e jo. Jß se pr² pak sna₧il ud∞lat co nejv∞tÜφ ohe≥. Milan se tomu smßl, Honza mi °ekl, a¥ neblbnu, ₧e zapßlφm les. Ohe≥ se tak rozho°el, ₧e se vÜichni st∞hovali o velk² kus dßl. Okolφ ohniÜt∞ bylo osv∞tleno asi na deset metr∙. Vyndal jsem pr² n∙₧ a vy°φzl sv∙j monogram do ohn∞m osv∞tlenΘho stromu a vyzval jsem ostatnφ, aby to ud∞lali taky. Ti se p°idali, mimo Kuby, kter² u₧ byl ve stanu.

áááááPak jsme zase pili vodku a chvφli na to jsem zvracel. DalÜφ okam₧iky Kuba nevφ, proto₧e usφnal. Probudil se v okam₧iku, kdy jsem pr² cht∞l skßkat p°es ohe≥. Ten byl v tu chvφli jeÜt∞ sluÜn∞ vysok², tak₧e mi to kluci necht∞li dovolit. Kuba pak vylezl ze stanu, aby kluk∙m pomohl. Ti m∞ pr² polili vodou a pak jsem dal pokoj.

áááááDostal jsem na Kubu vztek a nev∞°il jsem mu. Kdyby m∞ polili, tak bych musel b²t mokr². Kuba to vysv∞tloval tak, ₧e Pavel vylil prvnφ kotlφk na n∞ho, kter² m∞ s Honzou dr₧eli, abych neskoΦil do ohn∞. Kluci m∞ pr² potom polili znovu, ale jenom hlavu. ZaΦal jsem se nenßpadn∞ zkoumat. Zjistil jsem, ₧e mßm vlhk² lφmec a i na kolen∞ d₧φn jsem naÜel zaschl² flek, kter² mohl b²t souΦßstφ zvratk∙. ZaΦal jsem litovat, ₧e jsem na Kubu nalΘhal, aby vyprßv∞l. Te∩ vypadßm p°ed klukama jako vyvrhel.

ááááá"No a co, i kdyby to byla pravda, tak po Milanovi jsem dostal nejv∞tÜφ v²prask jß. A Milan je nejstarÜφ, m∞l m∞ napomenout a hlavn∞ mi nenalφvat vodku. Tak₧e nevφm, o co ti jde", °ekl jsem vztekle Kubovi.

ááááá"Jß to necht∞l vyprßv∞t", brßnil se Kuba. "Sßm si to cht∞l. Ale abys ne°ekl, ₧e jsem proti tob∞ zaujat², tak ty vajgly si nemusel sbφrat v∙bec, proto₧e jß jsem t∞ nevid∞l hodit vajgla jinam, ne₧ do ohn∞. A to i kdy₧ jsi u₧ byl tak opil², ₧es nev∞d∞l, co d∞lßÜ."

ááááá"Jß bych toho u₧ nechal", °ekl Mirek. "Je to naÜe kolektivnφ dφlo. Martin sice vyvßd∞l, ale my ho v tom vlastn∞ podporovali. Vlastn∞ ho napomenul jenom Honza. Do stromu jsme ale Üli °ezat vÜichni mimo Kuby. Tak₧e si nemßme co vyΦφtat."

ááááá"Rozum m∞l mφt hlavn∞ Milan. ┌pln∞ staΦilo Martinovi nenalφvat. Martin to necht∞l, jen₧e pak u₧ nev∞d∞l, co d∞lß a pil i vodku", °ekl Kuba.

ááááá"Tak nakonec za to m∙₧u jß", ohradil se Milan.

ááááá"JseÜ nßΦelnφk klubu a m∞l bys mφt z nßs nejvφc rozumu, proto₧e jseÜ nejstarÜφ", °ekl Honza.

ááááá"Jß bych to nerozebφral", °ekl Mirek. "Hlavn∞ za to m∙₧e alkohol. St°φzlivφ bysme nikdy takov²hle bordel neud∞lali."

ááááá"M∙₧eme b²t rßdi, ₧e to dopadlo takhle, a ₧e se nic nestalo", °ekl Pavel. "Martin se mohl po°ßdn∞ popßlit."

ááááá"No vidφte, tak co chcete", ohradil se Milan. "Nakonec jsem to zvlßdl, ₧e se nic nestalo."

áááááVÜiml jsem si, ₧e se Kuba uÜklφbl, ale mlΦel. Bylo mi jasnΘ, ₧e n∞co vφ. Ten, kdo mi zaΦal brßnit v skßkßnφ asi nebyl Milan. Docela m∞ zajφmalo, kdo to byl, ale mlΦel jsem. Kdy₧ Üel Kuba na zßchod, vyÜel jsem na chodbiΦku a kdy₧ jsme byli sami, tak jsem se ho na to zeptal. Zase se zdrßhal. Ujistil jsem ho, ₧e se to ode m∞ nikdo nedovφ. Prvnφ pr² zareagoval Pavel a hned po n∞m Mirek. Pak zasßhl i Honza, kter² vytßhl ze stanu i Kubu, aby jim pomohl. Milan se ani nezvedl.

áááááVrßtili jsme se do kupΘ. StoΦil jsem °eΦ jinam a zaΦali jsme se bavit, kam ud∞lßme p°φÜtφ v²pravu. Naplßnovali jsme si, ₧e si p∙jdeme zahrßt pinkponk. Pavel s Honzou °ekli, ₧e ale nev∞dφ, jak to s nima dneska dopadne. Mo₧nß nebudou moct v pond∞lφ kv∙li t°φdnφ d∙tce ven.

áááááNßlada se vylepÜila. Dojeli jsme na nßdra₧φ, vystoupili a jeli jsme dom∙. P°i veΦe°i jsem si vzpomn∞l na Pavla a Honzu. Jak se jim asi da°φ. KΘ₧ by jim to hladce proÜlo, v₧dy¥ mi vlastn∞ vΦera zachrßnili ₧ivot.

Miloslav FuΦek
clanky@atlas.cz
Publikovßno dne: 16.9.2000