áááááHned v pond∞lφ jsme zaΦali p°em²Ület, kam jet na dalÜφ klubovou v²pravu a padl i nßvrh, vyjet n∞kam na cel² vφkend pod stany. Mirek p°iÜel v ·ter² s fantastickou zprßvou. U nich ve sklep∞ si m∙₧eme ud∞lat klubovnu. Hned po Ükole jsme se tam Üli podφvat. Bude to sice dost prßce s vyklizenφm, ale pustili jsme se do toho s nadÜenφm. Vyp∙jΦili jsme si koleΦko a lopaty a vyvezli jsme su¥, kterß ve sklep∞ byla. To byla prßce hlavn∞ pro Mirka a Milana. Nejvφc od°el Mirek. My pߥßci jsme taky p°ilo₧ili ruku k dφlu, ale koleΦko se sutφ jsme neuvezli. Tak jsme aspo≥ naklßdali. Kdy₧ byl sklepnφ prostor prßzdn², tak jsme ho vybφlili. VÜichni ΦlenovΘ rady dostali klφΦ. Dal jsem si ho ke sv²m klφΦ∙m, abych ho neztratil. KlφΦe mßm p°ipevn∞nΘ barevnou kroucenou Ü≥∙rou k d₧φnßm a mßm je v p°ednφ kapse. Tak₧e je nem∙₧u ztratit. ZaΦali jsme shßn∞t nßbytek. N∞co tam bylo, to jsme opravili. Pov∞sili jsme si tam nßst∞nku, kterΘ se ujal Mirek a obΦas na ni p°isp∞l i Pavel, Honza a jß.

áááááV klubovn∞ mßme dva stoly a osm ₧idlφ a dv∞ sk°φn∞. Sehnali jsme si star² v∞Üßk a dva starΘ pinkponkovΘ stoly. Byly bez nohou, tak jsme si pod n∞ vyrobili kozy. Sb∞rem jsme si vyd∞lali na dv∞ sφ¥ky.

áááááV klubovn∞ se te∩ schßzφme pravideln∞ v pond∞lφ, ve st°edu a v pßtek. Navrhl jsem, ₧e bysme mohli na vφkend vyhlßsit velk² turnaj v pinkponku a pozvat i rodiΦe. Mirek to oznaΦil jako velice rafinovan² genißlnφ nßpad. Kluci zprvu vßhali, ale Mirek jim vysv∞tlil, ₧e tak rodiΦe poznajφ nßÜ klub a nebudou s nimi problΘmy, ₧e by se o nßs bßli.

áááááPavel vyrobil pozvßnky a ka₧d² jsme dali jednu doma rodiΦ∙m. Odezva kupodivu byla velikß. V sobotu rßno se nßs seÜlo dvacet. Honza mi pomohl ud∞lat pavouka pro systΘm na dv∞ porß₧ky. Pak jsme to rozlosovali, p°iΦem₧ jsme t°φdili podle rodin. VÜichni jsme hrßli v jedinΘ kategorii - mu₧i i ₧eny, d∞ti i dosp∞lφ dohromady. Mimo nßs dvaceti hrßΦ∙ tam bylo jeÜt∞ asi deset p°φbuzn²ch, kte°φ se jenom dφvali.

áááááHonza a jß jsme poΦφtali zßpasy jako rozhodΦφ, vypomßhal Pavel s Kubou. Prvnφ zßpasy hrßla Pavlova mßma s Kubov²m d∞deΦkem a Pavl∙v tßta s Kubov²m tßtou. M∞ Φekal v prvnφm kole Jirka. Dr₧el jsem se sice stateΦn∞, ale prohrßl jsem 0:2. S nap∞tφm jsem teda sledoval, kdo bude m²m soupe°em v kole pora₧en²ch. Mojφ soupe°kou se stala Pavlova sestra. Tu jsem bez problΘm∙ porazil. Tßta porazil Milanova tßtu a mßma prohrßla s Pavlov²m tßtou. OdΦinila to ale v kole pora₧en²ch, kde porazila 2:1 Mirka. Mirek sice u₧ porazil Kubovu sestru, ale prohrßl s Pavlem a tak u₧ byl ze hry venku. Pomßhal organizaΦn∞. P°ed ob∞dem jeÜt∞ porazil Pavel mßmu.

áááááPo ob∞d∞ se nßs seÜlo u₧ trochu mΘn∞, proto₧e n∞kte°φ u₧ vypadli. P°esto ale i Φßst t∞ch, kte°φ vypadli, p°iÜla aspo≥ jako divßci. Mirek tu pochopiteln∞ byl. Milan vypadl s Honzov²m tßtou a v kole pora₧en²ch narazil na m∞. Byl to velk² boj. Vyhrßl jsem prvnφ set, ale Milan srovnal. V dramatickΘm rozhodujφcφm setu jsem nakonec vyhrßl. Milan tak vypadl, ale p°ed rodiΦema se ovlßdal a jako nßΦelnφk klubu tu z∙stal a₧ do konce. Honza porazil po velkΘm boji Pavlova tßtu. Jirka prohrßl s Honzov²m d∞deΦkem a m∙j tßta porazil Pavla. JeÜt∞ p°ed veΦe°φ jsem se utkal s Pavlem. Byl to velk² boj, m∞ se da°ilo a vyhrßl jsem 2:1. To bylo poprvΘ, co jsem Pavla porazil. Byl to poslednφ sobotnφ zßpas.

áááááV ned∞li jsme pokraΦovali v op∞t menÜφm mno₧stvφ. Divßk∙ tu ale bylo dost a z klubu jsme tu byli vÜichni. M∞ Φekal zßpas s tßtou. Hrßl jsem dob°e, ale na tßtu jsem nem∞l Üanci. Ten toti₧ prohrßl v boji o postup do semifinßle s Honzov²m d∞deΦkem. Proti m∞ nehrßl naplno a pustil mi set. Honza vy°adil Pavlova tßtu. P°edtφm prohrßl se sv²m tßtou. Honz∙v tßta ve finßle porazil Honzova d∞deΦka. M∙j tßta porazil Honzu a znova se utkal s Honzov²m d∞deΦkem, kterΘho tentokrßt porazil. Tak skonΦil druh², Honz∙v d∞deΦek byl t°etφ, Honza Φtvrt² a jß s Pavlov²m tßtou jsme pßtφ a₧ Üestφ. Turnaj m∞l ·sp∞ch. Pro vφt∞ze byly diplomy a sladkΘ ceny, kterΘ jsme koupili z pen∞z vyd∞lan²ch sb∞rem. Milan, jako nßΦelnφk klubu, sklidil chvßlu, pochvßlen byl i Jirka, kter² se stal vlastn∞ naÜφm patronem. RodiΦe v∞novali dalÜφ vybavenφ do klubovny. Zφskali jsme tak starÜφ zßclony a n∞jakΘ nß°adφ. Vzßp∞tφ se zrodil Mirk∙v nßpad na vφcedennφ v²pravu, kterou jsme naplßnovali na Φerven. P°edb∞₧n² souhlas rodiΦ∙ jsme zφskali vÜichni.

áááááDo vφcedennφ v²pravy bylo jeÜt∞ daleko a tak jsme p°ipravovali i jednodennφ v²pravu. Rozhodli jsme se, ₧e v sobotu pojedeme odpoledne na kolech a v ned∞li potom klasicky vlakem a p∞Üky. V pr∙b∞hu t²dne jsme takΘ sbφrali typy na naÜi mstitelskou Φinnost. Prvnφ podn∞t p°inesl Honza. èes¥ßk Karel zmlßtil jednoho malΘho kluka z 3. t°φdy. Druh² podn∞t jsem m∞l jß, proto₧e v naÜφ t°φd∞ si p°i hodin∞ pracovnφ v²chovy vyrßb∞l nßÜ spolu₧ßk Petr ze zbytku plechu hv∞zdici a nßÜ t°φdnφ Üprt Ivan to na n∞j °ekl uΦiteli. Petr dostal poznßmku a uΦitel mu u₧ skoro hotovou hv∞zdici zabavil. Ve st°edu jsme v klubu oba podn∞ty projednali a Ivana i Karla jsme odsoudili k p∞tadvaceti na zadek. Ve Φtvrtek Milan sehnal celkem sluÜnou rßkosku. Byla z tvrdÜφ gumy. Pak jsme se vypravili za odsouzen²mi. VhodnΘ mφsto pro v²kon trestu jsme naÜli v opuÜt∞nΘm sklep∞ jednoho domu, kde byla lavice, p°es kterou se mohl trestan² p°ehnout. Nejprve jsme tam pozvali Karla. Nev∞d∞l, proΦ tam jde. Rozsudek jsme mu °ekli a₧ na mφst∞. Netvß°il se nadÜen∞, ale co mohl d∞lat. Bylo nßs Üest a on byl sßm. Nekladl ani odpor a na Milan∙v pokyn se p°ehnul p°es lavici. Mirek s Milanem mu p°ipoutali ruce a Honza se mnou nohy. ╪φkal sice, ₧e se nebude vzpouzet, ale to byla souΦßst v²konu trestu. Odsouzen² tak nem∙₧e tuÜit, jak velk² v²prask dostane. To jsme ostatn∞ v tuto chvφli nev∞d∞li ani my. Dohodli jsme se toti₧, ₧e z nßs bude provßd∞t v²kon trestu p∞t a ka₧d² dß p∞t ran. èest², kter² se nez·Φastnφ byl losovßn. P°i tom ΦlenovΘ rady majφ prßvo se z·Φastnit, do losovßnφ jsou tedy za°azeni pouze, pokud cht∞jφ. Tentokrßt se losovalo mezi Pavlem, Honzou a Kubou. Na Karla vypadl Kuba a na Ivana Pavel.

áááááTrest zaΦal vykonßvat Milan, kter² dal Karlovi p∞t spφÜ symbolick²ch ran. Mφrn² byl i Mirek, i kdy₧ ten p°itlaΦil vφc. Te∩ jsem p°iÜel na °adu jß. Proto₧e to, co Karel ud∞lal, pova₧uju za jednu z nejv∞tÜφch srabßren, tak jsem Karla neÜet°il. Po ka₧dΘ rßn∞ po°ßdn∞ nadskoΦil. JeÜt∞, ₧e byl p°ivßzan². Honza pustil Pavla. Ten Karla taky neÜet°il, ale byl o n∞co mφrn∞jÜφ ne₧ jß. Zßv∞r pat°il Honzovi, kter² m∞l stejn² nßzor jako jß a tak po°ßdn∞ p°itlaΦil. Karel toho m∞l dost, takhle velk² v²prask neΦekal.

áááááTent²₧ den jsme stihli do sklepa jeÜt∞ nalßkat i Ivana. Ten se sice trochu brßnil, ale spφÜ symbolicky. Milan mu °ekl, ₧e jestli bude vyvßd∞t, tak to bude horÜφ, tak se radÜi sklidnil. Tentokrßt zaΦal Mirek. Dal p∞t st°edn∞ velk²ch ran. Po Mirkovi jsem byl na °ad∞ jß. Byl jsem o n∞co mφrn∞jÜφ ne₧ Mirek. JeÜt∞ mφrn∞jÜφ byl Kuba, kter² byl na °ad∞ po m∞. Pavel se se mnou shodl a dßval zhruba stejnΘ rßny jako jß. Zßv∞r pat°il Milanovi, kter² Ivana neÜet°il. Dal mu asi tolik, jako jß Karlovi. Ivan se rozbreΦel. P°ed odchodem ho Milan upozornil, ₧e pokud by ho napadlo na nßs ₧alovat, dostal by znova a vφc.

áááááIvan ne₧aloval a i Karel dal mal²m kluk∙m pokoj. Podn∞ty zaΦaly p°ib²vat. Dßvali nßm je i kluci z okolφ. Pokud velk² kluk zmlßtil malΘho, p°iÜel mal² za nßmi a °ekl nßm to. B∞hem t²dne jsme odsoudili jeÜt∞ p∞t p°φpad∙ bitφ slabÜφch, dvoje ₧alovßnφ a jedno Üikanovßnφ slabÜφho bez bitφ. V p°φpadech bitφ slabÜφho Φekal provinilΘho v₧dy celkem sluÜn² v²prask. Mirek te∩ byl toti₧ taky trochu rßzn∞jÜφ a Milan se v t∞hle p°φpadech nechßval losovat, tak₧e dvakrßt se nez·Φastnil. V p°φpad∞ Üikanu bez bitφ jsem byl mφrn∞jÜφ, kluci taky.

áááááPokud si n∞kdo zafraje°φ na slabÜφho, tak za urΦit²ch okolnostφ p°imhou°φm oko. Ostatn∞ d°φv jsem to taky obΦas d∞lal. Jednou jsem taky zbil malΘho kluka. Od tßty jsem pak dostal takov² v²prask, kter² si pamatuju dodnes. Tßta to pova₧oval za hroznou srabßrnu. Nejsem ₧ßdn² svatouÜek a obΦas od tßty na zadek dostanu, ale takhle moc nikdy. To se nedalo v∙bec srovnat. Pak jsem si p°es p∙l roku mal²ch kluk∙ ani nevÜiml.

áááááJednou jsem cht∞l po o t°i roky mladÜφm klukovi banßn. ╪ekl mi, ₧e mi ho nedß. Pohrozil jsem mu fackou. On se m∞ ale nebßl a °ekl mi, ₧e mu facku nedßm, proto₧e nejsem srab, abych bil slabÜφho. Jß bych mu ji stejn∞ nedal, proto₧e jsem m∞l v pam∞ti ten v²prask od tßty, ale tenhle kluk mi byl sympatick² tφm, ₧e se nebojφ. M∞l jsem ale hroznou chu¥ na banßn. Poprosil jsem ho aspo≥ o ÜpiΦiΦku. Usmßl se a dal mi Φtvrtku. Pod∞koval jsem mu a °ekl jsem mu, ₧e je sprßvnej kluk. Zeptal jsem se ho na jmΘno. Je to David a chodφ do druhΘ t°φdy.

áááááDavidovi se moje p°ßtelstvφ vyplatilo, proto₧e jsem mu asi o dva t²dny pozd∞ji pomohl, kdy₧ ho mlßtil je den Ües¥ßk. P°eprali jsme ho spoleΦn∞. S Davidem mßm n∞co spoleΦnΘho, proto₧e se starÜφch kluk∙ taky nebojφm a kdy₧ je t°eba, tak se peru, i kdy₧ vφm, ₧e prohraju a dostanu. Rozhodn∞ bych siln∞jÜφm kluk∙m neslou₧il, jako to d∞lajφ n∞kte°φ kluci, kdy₧ se bojφ. Ostatn∞ dost kluk∙ to jenom zkouÜφ. N∞kte°φ toho nechajφ, kdy₧ se jich slabÜφ nebojφ. N∞kte°φ mu n∞co ud∞lajφ, ale jen tak pro formu, aby si nezadali a jemu moc neublφ₧ili, ale n∞kte°φ jsou srabi a slabÜφho zmlßtφ. Tyhle t°i kategorie rozliÜuju a p°ed v²konem trestu v₧dycky zkoumßm, kam provinilce za°adit.

áááááByla sobota. Dopoledne jsme hrßli fotbal a hned po ob∞d∞ jsme vyrazili na kolech. Bylo celkem teplo a tak jsme zastavili na obΦerstvenφ v hospod∞. Milan si dal pochopiteln∞ pivo, Mirek si dal malΘ pivo a my ostatnφ limonßdu. Honza s nßmi nejel, proto₧e mß zßpas. Zφtra na v²pravu ale p∙jde.

áááááPokraΦovali jsme v cest∞. Jeli jsme kolem rybnφka, kde jsme se na chvφli zastavili a vykoupali jsme se. Pak jsme se pomalu vraceli dom∙.

áááááV ned∞li s nßmi jel Jirka se svojφ holkou Lenkou. JeÜt∞ s nßmi jeli t°i kluci, kte°φ s nßmi hrßli v sobotu fotbal a projevili zßjem o Φlenstvφ v naÜem klubu. Je to Michal, kter² chodφ do 5. B a jeho brßcha Zden∞k, kter² chodφ do sedmiΦky. T°etφ je Michal∙v kamarßd Filip, kter² je Ües¥ßk.

áááááTentokrßt jsme jeli ·pln∞ jin²m sm∞rem, ne₧ byly p°edchozφ dv∞ v²pravy. Kdy₧ jsme vystoupili z vlaku, Milan s Jirkou zase nakoupili lßhve piva. Mirek si taky jedno koupil na cestu a jedno se mnou na p∙l vypil na mφst∞. Ostatnφ kluci si dali limonßdu. Pavel si dal jeden lok piva od Mirka. Vyrazili jsme lesnφ cestou do pom∞rn∞ prudkΘho kopce. Cesta se srovnala a zaΦali jsme hrßt r∙znΘ hry. P°ipravil jsem si pozorovacφ hru. Podle mapy jsme si urΦili, kde bude konΦit. Ka₧d² dostal lφsteΦek, kde byla pod sebou pφsmena abecedy. NaÜφm ·kolem bylo napsat ke ka₧dΘmu pφsmenu v∞c, kterou jsme vid∞li od zahßjenφ hry a₧ do skonΦenφ. Tak₧e nap°. k D jsem napsal d₧φny, kterΘ m∞l na sob∞ Milan. K M jsem napsal maskßΦe, kterΘ zase m∞l Mirek. Mohlo by tam b²t ale takΘ Mirek, Milan nebo Michal. Ke K jsem napsal krßtkΘ kalhoty, kterΘ jsem m∞l jß, T teplßky, ty m∞l na sob∞ Pavel. LφsteΦek se zapl≥oval: S smrk, B buk, H h°ib, O ostru₧iny a tak dßle. ┌kolem bylo zaplnit vÜechna pφsmena. Kdo m∞l hotovo, odevzdal d°φv, proto₧e v p°φpad∞ rovnosti bod∙ rozhodne rychlost.

ááááááJako prvnφ mi lφsteΦek odevzdal Zden∞k a chvφli po n∞m Michal. Pak nßsledoval Mirek, jß, Honza a Pavel. Ostatnφ odevzdali a₧ po uzav°enφ hry. VÜechna pφsmenka zaplnili vÜichni, tak₧e rozhodovalo po°adφ odevzdßnφ. Hrßli jsme hry na mφst∞ a Mirek Üel p°ipravit terΘnnφ hru. P°ipravil ji sßm, ale na pomoc si p°ed jejφm zaΦßtkem p°izval Milana a Jirku. Prob∞hli jsme se lesem, tra¥ byla p°evß₧n∞ znaΦena pochodov²mi znaΦkami. LuÜtili jsme text v morseovce a jednoduchou Üifru. TerΘnnφ zßvod se lφbil a Mirek byl pochvßlen. Hru pochvßlili i Zden∞k, Michal a Filip, kte°φ se dosud moc nadÜen∞ netvß°ili. Prvnφ, co se ujalo, byla moje pozorovacφ hra a te∩ Mirkova terΘnnφ hra. DoÜlo i na hßzenφ Üipkami. To se nelφbilo Zde≥kovi, ₧e tφm poranφme stromy. ╪ekl jsem, ₧e ta Üipka neprojde ani k∙rou. To je, jako kdy₧ se zapφchne p°ipφnßΦek. Zden∞k ale stejn∞ nehßzel. Michal s Filipem se k nßm p°idali. Vyhrßl Pavel p°ed Mirkem a jß byl t°etφ spolu s Michalem.

áááááMilan p°eÜel na hßzenφ no₧em. To se u₧ nelφbilo ani Michalovi a Filipovi. N∙₧ u₧ k∙rou projde. Milan na to posm∞Ün∞ °ekl, ₧e strom nenφ ₧iv² a nebolφ ho to. Franta mu na to °ekl, ₧e strom ₧iv² je. "To, ₧e ho to nebolφ, je mo₧nß pravda, ale zranφ ho to a vytΘkß mu pak mφza a snadno ho napadnou r∙znφ paraziti."

áááááV hodu no₧em byl nejlepÜφ Mirek, Milan byl a₧ druh². Jß byl t∞sn∞ za nφm t°etφ. Poslednφ byl Kuba, kter² se ani jednou netrefil, p°esto₧e d°φve mφ°φval dob°e. V druhΘm kole hßzenφ u₧ Kuba nehßzel a odpadl i Pavel. P°ekvapiv∞ te∩ vyhrßl Honza. Jß byl druh² a Mirek t°etφ.

áááááMilan za chvφli vytßhl plechovou hv∞zdici. Ta nßs bavila. Zden∞k, Michal a Filip zase nehßzeli, ₧e je to stejn² jako no₧em. Pavel hodil hv∞zdici do stromu a Üel zkoumat rßnu. Rozm²Ülel se a chvφli nehßzel. Kdy₧ ale vid∞l nßs, nechal se nakonec zlßkat a zase hßzel dßl. V²sledky tady byly velice vyrovnanΘ.

áááááPopoÜli jsme zase dßl a kousek od potoka jsme si rozd∞lali ohe≥ a uva°ili jsme si ob∞d. Docela jsme si pochutnali. S Mirkem jsme si nap∙l dali pivo, napφt jsme dali i ostatnφm kluk∙m. Jedin², kdo si nedal ani loka byl Franta. Pivo pili pochopiteln∞ i Milan, Jirka a Lenka. Chvφli jsme hrßli slovnφ fotbal. Franta p°isp∞l hrou BUM, p°i kterΘ se °φkajφ dokola Φφsla od 1 do 50 a mφsto Φφsel d∞liteln²ch t°emi nebo obsahujφcφch trojku se °φkß BUM. Po druhΘ chyb∞ se vypadßvalo. Prvnφ vypadl Milan, pak Lenka a Mirek. Po jednΘ chyb∞ na konci m∞li Pavel, Honza a Filip. Tak₧e vφt∞zovΘ jsme byli vlastn∞ Franta, Michal, Jirka a jß.

ááááááMilan, Jirka a Lenka kou°ili. Mirek a jß jsme si taky dali jednu cigaretu. Pavel s Kubou kou°ili jednu nap∙l. Michal s Filipem si dali pßr Üluk∙ ode m∞ a od Mirka. Franta s Honzou nekou°ili v∙bec.

ááááááKdy₧ ohe≥ doho°el, pokraΦovali jsme dßl v cest∞. Na louce jsme se zastavili a zahrßli jsme si dalÜφ hry. Mirek vysv∞tlil hru AngliΦanΘ proti Skot∙m. Rozd∞lili jsme se na dv∞ poloviny. Jirka s Milanem nehrßli, proto₧e jsou moc velcφ. V jednom dru₧stvu byl Mirek, Pavel, Honza a jß a v druhΘm Franta, Michal, Filip a Kuba. Ka₧dΘ dru₧stvo m∞lo vymezenΘ ·zemφ, kde m∞lo mety. Ty se ko°istily. Pokud obrßnci povalili na svΘm ·zemφ ·toΦnφka, stal se zajatcem. Osvobodit se dal pouze dotykem svobodnΘho spoluhrßΦe, ale a₧ potom, co byl nejd°φve odveden do v∞zenφ. Po velkΘm boji jsme nakonec vyhrßli.

áááááJirka p°iÜel s roztahovanou, kterou zaΦal hrßt s Milanem. Chvφli jsme se dφvali a pak jsme si to rozdali Mirek a jß. Postupn∞ se jeÜt∞ p°idali Pavel s Honzou a chvφli to zkouÜeli i Michal a Filip. P°i tomhle se stromy ne poranφ. P°esto se to zase Frantovi nelφbilo, ₧e se m∙₧eme poranit, a ₧e se s no₧em nehßzφ. Jen₧e, kdy₧ se no₧em hßzet umφ, tak nebezpeΦφ poran∞nφ nenφ. Franta huΦel do Michala s Filipem, aby toho nechali a Jirkovi °ekl, ₧e a₧ se poranφme, ₧e to odnese on. Jirka to ale nebral vß₧n∞. Michal s Filipem toho za chvφli nechali.

áááááPokraΦovali jsme v cest∞. Hrßli jsme hru, p°i kterΘ Jirka s Lenkou °ekli nßhle Φφslo od p∞ti do deseti, zav°eli oΦi a nahlas poΦφtali. My se rozprchli a poschovßvali a oni nßs pak z mφsta hledali. Koho nenaÜli do minuty a jmΘnem nezavolali, ten m∞l bod. Z deseti her jsme na tom byli nejlΘpe Franta, Michal a jß. Byli jsme objeveni ka₧d² pouze jednou. Pavel, Honza a Filip byli objeveni ka₧d² dvakrßt, Kuba t°ikrßt, Mirek Φty°ikrßt a Milan Üestkrßt. Kdy₧ jsme tuhle hru konΦili, k nßdra₧φ u₧ nebylo daleko. M∞li jsme jeÜt∞ chvφli Φas, tak p°iÜla jeÜt∞ na °adu hv∞zdice. Dohodli jsme se, ₧e na p°φÜtφ v²pravu si opat°φme hv∞zdic vφc. DoÜli jsme na vlak a vrßtili jsme se dom∙.

áááááV t²dnu pokraΦovala naÜe mstitelskß Φinnost. Franta s Michalem a Filipem byli na jednΘ sch∙zce. Nejevili ale p°φliÜ zßjem o to trestat provinilce. Michal s Filipem se ka₧d² jednou zapojili, Franta ani jednou. Na konci sch∙zky nßm °ekli, ₧e se Φleny nestanou, ₧e majφ o Φinnosti klubu jinΘ p°edstavy. MluvΦφ byl Franta, Michal s Filipem mlΦky p°ikyvovali. Mirek jim nabφdl, jestli necht∞jφ jet t°eba jeÜt∞ na jednu v²pravu. Franta odmφtl a vÜichni t°i odeÜli.

áááááB∞hem t²dne jsme provedli p∞t soud∙. Dva p°φpady byly ₧alovßnφ, zbylΘ Üikanovßnφ slabÜφch v t°ech r∙zn²ch kategoriφch. Nejzajφmav∞jÜφ byl ten poslednφ, kdy Ondra z cΘΦka cht∞l po t°e¥ßkovi p∙jΦit mφΦ. Ten odmφtl, tak mu dal Ondra mal² pohlavek a °ekl mu, a¥ si teda ten mφΦ se₧ere. áááááT°e¥ßka pohlavek naÜtval a kopl Ondru do nohy. Ondra mu kopanec vrßtil a nakopl ho.

Ondru jsme naÜli na h°iÜti, kde hrßl fotbal, kdy₧ koneΦn∞ sehnal mφΦ. Kdy₧ dohrßli, Üel s nßmi do sklepa. Tam jsme ho seznßmili z rozsudkem. ╪ekl, ₧e se dojde oblΘct a p°ijde. Moc se nßm to nelφbilo, ale Ondra rezolutn∞ odmφtl si nechat na°ezat v tren²rkßch, proto₧e by byl znev²hodn∞n. VÜichni, mimo Milana, jsme to uznßvali, a proto₧e Ondra nepopφral spravedlnost rozsudku, tak jsme mu dali p∙lhodinu na to, aby se oblΘkl. ╪ekli jsme mu, ₧e pokud ale nep°ijde, najdeme si ho a pak to bude horÜφ. Milan °ekl, ₧e v tom p°φpad∞ mu stßhneme kalhoty a dostane jen v tren²rkßch. No a pokud by nßhodou m∞l jen tren²rky, tak bysme mu stßhli tren²rky. To by holt m∞l sm∙lu. Ondra se na to uÜklφbl a °ekl, ₧e p°ijde. JeÜt∞ musel potvrdit, ₧e souhlasφ s tφm, co °ekl Milan, pokud nep°ijde. S klidem souhlasil a odeÜel.

áááááMilan s Mirkem zaΦali m∞°it Φas. Ondra p°iÜel. Podle Milana a₧ po limitu. Milana jsme ale p°ehlasovali, ₧e to nenφ podstatnΘ, jestli p°iÜel o minutu pozd∞ji, hlavnφ je, ₧e dobrovoln∞ p°iÜel. Milan∙v nßvrh, abysme mu stßhli krßtkΘ kalhoty, kterΘ m∞l te∩ na sob∞, neproÜel. Ondru jsem si za°adil do 2. kategorie a ostatnφ kluci ho otipovali stejn∞. Milan m∞l dnes n∞jakou bojovou nßladu nebo m∞l na Ondru spadeno z d°φv∞jÜka, proto₧e mu dal vφc, ne₧ dßval obvykle za Üikan. Ondra zatφnal p∞sti, ale nic ne°φkal.

Miloslav FuΦek
clanky@atlas.cz
Publikovßno dne: 13.9.2000