Jací vlastně jsou uživatelé Internetu? Dají se nějak rozdělit? Mají tyto skupinky svoje charakteristické vlastnosti.? O tom více v tomto článku...
Uživatelé Internetu - to je velice široká obec lidí. Patří do ní ti nejmenší - zhruba desetiletí kluci (holky v tuhle dobu nejspíše ještě ne), kteří už totiž začínají pracovat s počítačem a často se jim povede (nejen v případě majetnějších rodičů:-)) připojit i na Internet. Dále je zde skupina odrostlejších školáků - tedy žactvo základních škol, které s vidinou velikášství a světovosti přistupuje k počítačům (ať už ve formě výuky a zábavy) a i oni objevují, co se zde všechno skrývá. Středoškoláci a vysokoškoláci - to je na jedné straně nikdy nekončící honba za mutanty ve hrách, ale i nikdy nekončící účet za telefonní připojení modemem. Mladí pracující již většinou tráví čas s počítačem v práci. Občas se nějaké té zábavě neubrání (proč také), ale již ustupuje do pozadí. Lidé zhruba od třiceti do padesáti let - to bývá výhradně profesionální záležitost. Zvláště pak u výše postavených funkcí, jež zastávají. A staroušci? I ti pracují s počítači. Spektrum jejich zájmu lze shrnout do tohoto odstavce. Oni totiž dělají všechno...
Ale vraťme se k těm malým špuntům, kteří poprvé sedli k monitorům. Z počátku tam určitě bude jistá ostražitost a opatrnost, ale jakmile získají základní představu, co od té mašiny mohou čekat, propadají do světa jednoduchých počítačových her. Není to náročná textová adventura v cizím jazyce ani logická či rpg hra, ale nejčastěji různé 2D "skákačky", hříčky a bohužel i akční 3D "řežby". Ten malý človíček totiž neví, co chce. Když vidí, že některého kamaráda něco baví, zkusí to také. A zalíbí-li se mu to? Proč by i on sám nezkusil, jaké to je, zabít několik zelených stvůr, projít úspěšně bludištěm, složit puzzle atp. Kromě toho - na počítači si může pustit oblíbenou pohádku nebo se vzdělávat v pravopise pomocí různých výukových softwarů pro nejmenší.
V druhé linii za těmito, zdánlivě nevinnými dušičkami, kráčí odhodlaně čtrnácti- až šestnáctiletí "puberťáci". Nejsou to už, z většiny, chlapci, ale v tuto dobu už i zástupkyně křehčího pohlaví často zatouží po tom, být "in". Počítač slouží převážně jako forma zábavy. Základní školy (až na výjimky) totiž výpočetní techniku příliš nepodporují. Proto si čerstvý vlastník "nabouchaného písíčka" nepůjde koupit programovací jazyk nebo výukový program, ale raději nějakou tu "gamesku". Zde už roli přebírají výše zmíněné 3D akce, ale zapojuje se i náročnější projekt jako třeba rpg hra, logická adventura a hlavně sporty. Slečny koukají spíše po tom, co to vlastně počítač je. Až dosud ho nepotřebovaly a proto nyní přistupují s faktorem obavy nastaveným na maximum.
A podívejme se do třetí řady - studenti středních a vysokých škol. Ti, donuceni vzdělávacími instituty, přistupují k počítačům jako k pomocníkovi pro plnění svých úkolů. Zpracování dat (tabulek, textů, výpočtů, vzorců) nebo tisk důležitých dokumentů, které mají mít určitý punc profesionality. Dále jistě využijí různých jazykových pomocníků - slovníků, korektorů, nebo učebnic. A co nějaké záliby? Proč si nekoupit multimediální CD-ROM s oblíbenou problematikou a pouštět si videa, zvuky, animace o tom, co skutečně mladého člověka zajímá. Zde už nehledejme rozdíl chlapec a dívka. Všichni potřebují do školy ovládat ten či onen program, všichni píší texty na počítači.
Čtvrtá formace benjamínků vhozených do pracovních pozic již ví, jak a k čemu počítače slouží. Poznávali je ve školách a doma, nyní je mohou používat i při své práci. Vzhledem k tomu, že takřka každá společnost již tento fenomén zná, setkají se s vrnícími mašinkami a blikajícími monitory na každém kroku. Specializují se na určité programy, které jsou jim nejbližší, zajímají se o ně, nebo je nejvíce potřebují ke své práci. Nač totiž znát všechny editory pro zpracování grafiky, když den co den hledají nástroje, položky, volby v jediné aplikaci?!
Pomalinku se blížíme k závěru našich řad. Předposlední, čtvrtý, blok uživatelů skutečně již nelze označit za amatéry. V dnešní době, kdy s počítači vyrůstá celá generace, zná každý jednotlivec své cíle a proto pro něj neznamená problém PC hojně a kvalitně zaměstnávat. Ulehčení práce, automatizace úloh, programování, Internet jako zdroj informací, vedení a správa sítí - to všechno a mnohem více je náplní práce nebo předmětem odreagování člověka středních let. Je jedno, zda je to zedník s jediným počítačem v práci u šéfa nebo špičkový manažer s notebookem v ruce. A nebo manažerka.
A co ekipa uzavírající naší přehlídku? Starší a staří uživatelé. Pro ty už je buď vyhraněno několik směrů, které se naučili a ovládají je dokonale, anebo se ještě učí a terčem, do kterého směřují své požadavky, se stala některá z nejnovějších vymožeností doby. Také se může jednat o dědečka, který od rána do noci střílí po vetřelcích nebo píše JavaScripty. Cokoliv. Babičky mohou hledat recepty na Internetu nebo se virtuálně zkrášlovat v salónech krásy. Možností co hrdlo ráčí...
Jak je to s Internetem? Můžeme ho "zařadit" do všech skupin. Malí špunti uvítají "dětské" stránky s animacemi, pohádkami či povídáním si s kamarády. Puberťáci stahují cracky na hry, cheaty, erotická videa anebo hrají po této síti hry. Starší školáci v něm nalézají nenahraditelný nástroj pro informace - vypracované úlohy, výměna jediné práce mezi všemi ve třídě, otázky a odpovědi k testům, ale i chat, seznamka, zábavní stránky nebo méně náročné zpravodajské servery. "Pracující inteligence" si přečte zprávy, koupí si zboží ve virtuálním obchodě, vyřídí firemní maily a potom si třeba poslechne rádio po síti. A naši staroušci - pro ty opět jednoduše platí všechno.
Nelze samozřejmě říct, že takovéto "zaškatulkování" je pevně stanovené. Není to tak. Každý může cokoliv. Po čem jeho srdce prahne, to se mu nabízí. Nemusí jít už jenom o počítač a Internet, ale obecně. Abychom však neskončili ve filosofii, závěrem článku jsem chtěl říci, že počítače jsou přístupné pro kohokoliv z nás, kdo o ně má zájem. A Internet - to také není o tom, kolik komu je let a čím se vyučil. Internet je o tom, co kdo dovede. Jak to umí prodat. Nehledejme tedy rozdíly a chyby v tom, že sedmnáctiletý nadšenec se snaží konkurovat týmu třicetiletých profesionálů podobnou, ne-li lepší, stránkou. Internet je všech, takže na něm všichni mohou dělat to, co chtějí... Bohužel.
|
