Zavináč je časopis, který mě na Internetu dost ovlivnil. Z něj jsem se dozvěděl o Majácích, které mi pak otevřely celý velký internetový svět.
V Praze se 23. srpna 1998 sešli dva kamarádi Jirka Benedikt s Jirkou Peterkou. Každý z nich v té době vydával svůj internetovský časopis a tak Jirka Peterka nabídl Jirkovi Benediktovi, aby vydávali společný časopis. Tak vznikl Zavináč, který původně vycházel po jednotlivých číslech vždy, když bylo dost článků. Začínali s návštěvností 2 návštěvy denně a za necelé dva roky to dotáhli na návštěvnost převyšující denně 60.
Redakce začínala jako tříčlenná. Mimo obou Jirků v ní byla ještě Eva Peterková. Jirka Peterka, kterému je 12 let a je šéfredaktorem a Jirka Benedikt, kterému je 14 let a je webmasterem a současně i redaktorem. Dnes má redakce Zavináče již sedm členů, kteří se už i osobně poznali. Nové členy do redakce Zavináč stále přijímá. Podmínkou je věk do 15 let a psát aspoň dva články za měsíc.
Místo po jednotlivých číslech nyní vychází Zavináč průběžně. To má tu výhodu, že si může čtenář přečíst i starší články, které zde zůstávají. Nové články nemusí čekat až na určité datum, ale jsou do Zavináče přidávány po obdržení od autora.
Jirku Benedikta a jeho dva sourozence znám přes Internet. S jeho mladším bratrem Vojtou, který je v redakci také, jsem se seznámil na Majácích. Z Majáků jsem poznal i Jirkovu mladší sestru Zuzanu, s kterou si občas dopisuju. Takže můžu říct, že všichni Benediktové jsou prima kamarádi. Od nich jsem se třeba dozvěděl o ICQ a i o dalších zajímavých stránkách pro děti.
Proto Zavináč můžu doporučit všem dětem. Líbí se mi na něm to, že jsou tam jak poučné tak i zábavné články. Z poučných článků tam jsou jak odborné články o Internetu či příbuzných technologiích, tak i články popisující situaci v jiných zemích - no prostě o všem možném. Myslím si, že každý z nás dětí tam najde něco, co ho zaujme. To myslím dokládá i vysoká čtenost Zavináče.
|
