Stanovisko FDA
Tento dokument je stanoviskem ┌°adu pro potraviny a lΘky (FDA) p°i Ministerstvu zem∞d∞lstvφ USA k vegetarißnskΘ strav∞.
U. S. Food and Drug Administration
U.S. Department of Agriculture
(┌°ad pro potraviny a lΘky p°i Ministerstvu zem∞d∞lstvφ USA)
Mnoho lidφ zkouÜφ vegetarißnskou stravu
Autor: Dixie Farley, °φjen 1995, revidovßno leden 1996
Publikace FDA Φ. 96-2296 (Zdroj: http://www.fda.gov/fdac/features/895_vegdiet.html)
Rostlinnß jφdla jsou stßle vφce chßpßna jako prosp∞Ünß pro zdravφ, proto₧e majφ vysok² obsah vlßkniny a vÜeobecn∞ mßlo nasycen²ch tuk∙ v porovnßnφ se ₧ivoΦiÜn²mi produkty. Proto se mnoho lidφ klonφ k vegetarißnskΘ strav∞.
Zßklad "Stravovacφ pyramidy" doporuΦenΘ Americk²m ministerstvem zem∞d∞lstvφ a Ministerstvem zdravotnictvφ (U.S. Department of Agriculture and Department of Health and Human Services' Food Guide Pyramid) tvo°φ obilnΘ produkty. Tato pyramida doporuΦuje 6x a₧ 11x denn∞ jφst chlΘb, celozrnnΘ obilniny, r²₧i a t∞stoviny. Dennφ p°φjem doporuΦovan² pro ostatnφ jφdla je: 3x a₧ 5x podßvat zeleninu, 2x a₧ 4x ovoce, 2x a₧ 3x mlΘko, jogurt a s²r a 2x a₧ 3x maso, dr∙be₧, rybu, fazole, vajφΦka a o°echy. Tuky, oleje a cukry se doporuΦuje pou₧φvat jen mßlo.
V naÜich obchodech se takΘ objevujφ reklamnφ slogany ("5x denn∞ pro lepÜφ zdravφ"), kterΘ v rßmci velkΘ reklamnφ kampan∞ vlßdy nabßdajφ lidi, aby do svΘ stravy za°adili vφce ovoce a zeleniny, aby jejich strava obsahovala hodn∞ vlßkniny a mßlo tuku a byla pestrß.
Tato kampa≥ je v souladu se "Stravovacφmi doporuΦenφmi pro obyvatele USA" (USDA-DHHS Dietary Guidelines for Americans), kterΘ uvßdφ: "Mnoho AmeriΦan∙ vÜech v∞kov²ch kategoriφ jφ mΘn∞ ne₧ je doporuΦenΘ mno₧stvφ obiln²ch v²robk∙, zeleniny a ovoce, aΦkoliv konzumacφ t∞chto jφdel se v²razn∞ sni₧uje riziko vzniku mnoha chronick²ch nemocφ, vΦetn∞ n∞kter²ch druh∙ rakoviny. Mnoho vegetarißn∙ jφ mlΘΦnΘ v²robky a vajφΦka a jako skupina se tito lakto-ovo vegetarißni t∞Üφ v²bornΘmu zdravφ."
Vegetarißnskß strava lßkß dalÜφ
N∞kte°φ lidΘ, jako nap°. AdventistΘ sedmΘho dne, si volφ vegetarißnskou stravu kv∙li nßbo₧enskΘ vφ°e. Jinφ odmφtajφ maso, proto₧e vnφmajφ jedenφ zvφ°at jako neetickΘ. N∞kte°φ v∞°φ, ₧e vegetarißnskß strava lΘpe vyu₧φvß zdroj∙ planety Zem∞, ₧e je z hlediska potravnφho °et∞zce lepÜφ jφst rostlinnß jφdla, ne₧ jφst b²lo₧ravß zvφ°ata. A mnoho lidφ jφ rostlinnou stravu jednoduÜe proto, ₧e je mnohdy mΘn∞ nßkladnß, ne₧ ₧ivoΦiÜnΘ produkty.
Je rozumnΘ b²t opatrn², kdy₧ se rozhodnete p°ejφt na stravu, kterß naprosto vyluΦuje jakΘkoliv maso i mlΘΦnΘ v²robky. Tato strava se naz²vß veganskß.
"Obecn∞ platφ, ₧e Φφm vφce restriktivnφ je vaÜe strava, tφm obtφ₧n∞jÜφ pro vßs je zφskat ₧iviny, kterΘ pot°ebujete," °φkß John Vanderveen, Ph D., °editel Odboru rostlinn²ch a mlΘΦn²ch jφdel a nßpoj∙ FDA (Food and Drug Administration's Office of Plant and Dairy Foods and Beverages).
"Aby byla zdravφ prosp∞Ünß, musφ b²t vegetarißnskß strava velmi peΦliv∞ a sprßvn∞ plßnovanß. NutriΦnφ tabulky vßm pomohou sestavit stravu, kterß vßm zajistφ odpovφdajφcφ p°φsun ₧ivin."
Kdy₧ je sprßvn∞ plßnovanß, m∙₧e veganskß strava, aΦkoliv je velmi restriktivnφ, zajistit odpovφdajφcφ v²₧ivu dokonce i pro d∞ti, jak to uvßdφ i Americkß dietetickß asociace ADA (American Dietetic Association) a Institut potravinß°sk²ch technologiφ IFT (Institute of Food Technologists).
Prosp∞Ünost rostlinnΘ stravy
Registrovanß odbornice na v²₧ivu Johanna Dwyerovß z Tufts University Medical School a New England Medical Center Hospital v Bostonu shrnuje prosp∞Ünost rostlinnΘ stravy:
"Data jasn∞ ukazujφ, ₧e vegetarißni majφ ni₧Üφ riziko vzniku obezity, nemajφ tolik snφ₧en² svalov² tonus, netrpφ zßcpou, majφ ni₧Üφ v²skyt plicnφ rakoviny a mΘn∞ podlΘhajφ alkoholismu. MenÜφ je u nich i riziko vysokΘho krevnφho tlaku, nemocφ cΘv, cukrovky 2. typu a ₧luΦov²ch kamen∙. V²razn∞ ni₧Üφ je mezi vegetarißny i riziko vzniku rakoviny prsu, vychlφpenin tlustΘho st°eva, rakoviny tlustΘho st°eva, vßpenat²ch ledvinov²ch kamen∙, osteopor≤zy, opot°ebenφ zub∙ a zubnφho kazu."
Podle DwyerovΘ ₧ijφ vegetarißni stejn∞ dlouho a nebo dΘle ne₧ nevegetarißni, ale v zßpadnφch zemφch je to takΘ ovlivn∞no tφm, ₧e vegetarißni si krom∞ svΘ stravy osvojφ i mnoho dalÜφch zdrav²ch ₧ivotnφch nßvyk∙, jako nap°. nekou°enφ, abstinenci nebo umφrn∞nost v alkoholu, vyÜÜφ fyzickou aktivitu, adekvßtnφ odpoΦinek a takΘ vφce vyhledßvajφ odbornou pomoc p°i zdravotnφch problΘmech.
M∙₧e vegetarißnstvφ ochrßnit p°ed rakovinou?
Nßrodnφ institut pro rakovinu (The National Cancer Institute) ve svΘ publikaci "Strava, ₧iviny a prevence rakoviny: doporuΦenφ pro v²b∞r potravin" (Diet, Nutrition, & Cancer Prevention: A Guide to Food Choices) konstatuje, ₧e 35% procent ·mrtφ na rakovinu souvisφ se stravou.
Publikace uvßdφ:
Strava bohatß na beta-karoten (rostlinnß forma vitamφnu A) a vitamφn C m∙₧e sni₧ovat riziko n∞kter²ch druh∙ rakoviny. Snφ₧enφ obsahu tuku ve strav∞ m∙₧e snφ₧it riziko vzniku rakoviny a tφm, ₧e pom∙₧e kontrolovat t∞lesnou hmotnost, sni₧uje i riziko infarkt∙ a mozkov²ch p°φhod.
Strava bohatß na vlßkninu m∙₧e snφ₧it riziko vzniku rakoviny tlustΘho st°eva a koneΦnφku.
Listovß zelenina jako kapusta a zelφ m∙₧e sni₧ovat riziko rakoviny tlustΘho st°eva.
FDA potvrzuje, ₧e nφzkotuΦnß strava bohatß na jφdla rostlinnΘho p∙vodu, m∙₧e sni₧ovat riziko vzniku rakoviny.
FDA dßle potvrzuje, ₧e nφzkotuΦnß strava bohatß na vlßkninu - zelenina, ovoce a obilniny - je schopnß sni₧ovat riziko vzniku rakoviny. (Nßrodnφ Institut pro rakovinu doporuΦuje 20 a₧ 30 gram∙ vlßkniny denn∞.) AΦkoliv p°esnß role vlßkniny, jednotliv²ch jejφch souΦßstφ a jin²ch ₧ivin a lßtek v t∞chto jφdlech nenφ jeÜt∞ zcela objasn∞na, mnoho studiφ ukßzalo, ₧e tato strava vede ke snφ₧enφ rizika n∞kter²ch druh∙ rakoviny.
Snφ₧enφ rizika vzniku nemocφ srdce a cΘv
FDA takΘ zaznamenala, ₧e strava obsahujφcφ mnoho nasycen²ch tuk∙ a cholesterolu zvyÜuje celkovou hladinu cholesterolu a LDL cholesterolu v krvi a tφm takΘ zvyÜuje riziko vzniku nemocφ srdce a cΘv. (Nßrodnφ program pro vzd∞lßvßnφ v otßzkßch cholesterolu - The National Cholesterol Education Program - doporuΦuje, aby ve strav∞ nebylo vφce ne₧ 30% tuku, z nich₧ max. 10% by m∞lo b²t nasycen²ch tuk∙.)
Z t∞chto d∙vod∙ FDA potvrzuje zdravotnφ oprßvn∞nost stravy obsahujφcφ mßlo nasycen²ch tuk∙ a cholesterolu - tato strava je schopna sni₧ovat riziko vzniku nemocφ srdce a cΘv.
FDA dßle potvrzuje, ₧e strava obsahujφcφ mßlo tuku a hodn∞ ovoce, zeleniny a obilnin (vÜechny obsahujφ vlßkninu, p°edevÜφm rozpustnou vlßkninu), je schopna sni₧ovat riziko vzniku nemocφ srdce a cΘv. FDA ale uznßvß, ₧e nenφ mo₧no dostateΦn∞ odliÜit ·Φinek vlßkniny, zvlßÜt∞ rozpustnΘ vlßkniny, od ·Φinku ostatnφch slo₧ek potravin.
S ohledem na doporuΦenΘ zv²Üenφ obsahu vlßkniny ve strav∞, Joanne Slavinovß, Ph.D., R.D., z univerzity v Minesot∞, dßvß v Φasopise Nutrition Today z roku 1990 tuto radu: "SouΦasn² zßjem o vlßkninu byl vyvolßn doporuΦenφmi zv²Üit obsah vlßkniny ve strav∞, ale tato doporuΦenφ pon∞kud p°edeÜla °ßdn² v∞deck² v²zkum. Ne₧ budeme lΘpe rozum∞t tomu, jak vlßknina dokß₧e d∞lat takovΘ zßzraky, m∞li bychom doporuΦit ameriΦan∙m, aby vlßkninu p°idßvali do svΘ stravy jen postupn∞ a z r∙zn²ch zdroj∙."
Prevence
Americkß dietetickß asociace ADA ve svΘm stanovisku k vegetarißnskΘ strav∞ uvßdφ: "Jeliko₧ vegani majφ tendenci jφst v∞tÜφ objem stravy, je pot°eba ji peΦliv∞ plßnovat, aby kalorick² p°φjem dostaΦoval pro zajiÜt∞nφ energetick²ch pot°eb v d∞tstvφ a p°i ukonΦovßnφ kojenφ."
Dwyerovß a Suzanne Havala (takΘ registrovanß dietolo₧ka), aktualizovaly tyto materißly v roce 1993 v Φasopise ADA.
Obecn∞ se doporuΦuje neza°azovat do stravy potraviny s velk²m obsahem vlßkniny najednou, ale postupn∞ - t∞lo si tak lΘpe zvykne na v∞tÜφ objem stravy. KonzumovanΘ mno₧stvφ obilnin, luÜt∞nin, semen a o°ech∙ je tedy pot°eba zvyÜovat postupn∞.
"N∞kte°φ lidΘ se rozhodnou vylouΦit ze svΘ stravy ΦervenΘ maso, ale p°φle₧itostn∞ jedφ ryby a dr∙be₧, co₧ lze takΘ doporuΦit jako urΦit² pokrok", pφÜe Jack Zeev Yetiv, M.D.Ph.D. ve svΘ knize "V∞deckΘ hodnocenφ r∙zn²ch druh∙ stravy" (Popular Nutritional Practices: A Scientific Appraisal).
Stejn∞ jako u jin²ch typ∙ stravy je pro vegetarißny d∙le₧itΘ za°adit do stravy pestrou Ükßlu r∙zn²ch druh∙ jφdel, nebo¥ ₧ßdn² jednotliv² druh potravin neobsahuje vÜechny ₧iviny pot°ebnΘ pro dobrΘ zdravφ.
"V∞tÜφ pestrost stravy dßvß v∞tÜφ mo₧nost zφskat vÜechny pot°ebnΘ ₧iviny", °φkß dr. Vanderveen z FDA.
Ve svΘm stanovisku k vegetarißnskΘ strav∞ ADA uvßdφ: "Pokud vegetarißni jedφ pestrou Ükßlu rostlinn²ch jφdel a dostateΦnΘ mno₧stvφ kaloriφ pro uspokojenφ energetick²ch pot°eb, pom∙₧e jim to zajistit i adekvßtnφ p°φjem vßpnφku, ₧eleza a zinku" (viz nφ₧e - kapitola "Nßhrada ₧ivoΦiÜn²ch zdroj∙ ₧ivin").
Sm∞s bφlkovin z obilnin, luÜt∞nin, semen, o°ech∙ a zeleniny zajiÜ¥uje dopln∞nφ vÜech pot°ebn²ch aminokyselin, nebo¥ absence n∞kterΘ z nich v jednom druhu potravin je vynahrazena z jinΘ potraviny. V jednom jφdle takΘ nemusφ b²t zastoupeny vÜechny druhy rostlinn²ch jφdel, nebo¥ aminokyseliny se kombinujφ i ze zßsob bφlkovin v lidskΘm t∞le (body's protein pool).
"SojovΘ bφlkoviny", °φkß dßle stanovisko ADA, "jsou nutriΦn∞ rovnocennΘ bφlkovinßm ₧ivoΦiÜnΘho p∙vodu a mohou tedy b²t v p°φpad∞ pot°eby zßkladem pro p°φjem bφlkovin."
Institut potravinß°sk²ch technologiφ IFT rovn∞₧ doporuΦuje peΦlivΘ plßnovßnφ vegetarißnskΘ stravy. Je to obzvlßÜt∞ d∙le₧itΘ jsou-li ze stravy vylouΦeny mlΘΦnΘ v²robky, aby byl zajiÜt∞n pot°ebn² p°φjem vßpnφku, ₧eleza, riboflavinu a vitamφnu D. IFT doporuΦuje vegetarißn∙m u₧φvat dopl≥kovΘ zdroje vßpnφku, p°edevÜφm b∞hem t∞hotenstvφ, b∞hem kojenφ a v d∞tstvφ.
IFT i ADA uvßdφ, ₧e um∞lΘ dopl≥ovßnφ vitamφnu D m∙₧e b²t pot°ebnΘ, kdy₧ se lidem chybφ dostatek sluneΦnφho svitu. (SluneΦnφ sv∞tlo aktivuje chemickΘ lßtky v k∙₧i a m∞nφ je na vitamφn D.)
Upozor≥ujφ takΘ na to, veganskß strava by m∞la obsahovat spolehlivΘ zdroje vitamφnu B12 (viz. nφ₧e - "Nßhrada ₧ivoΦiÜn²ch zdroj∙ ₧ivin"), proto₧e tato lßtka se vyskytuje pouze v ₧ivoΦiÜn²ch produktech. Nedostatek vitamφnu B12 m∙₧e vΘst k nevratn²m poÜkozenφm nerv∙.
Pot°eba vitamφnu B12 se zvyÜuje b∞hem t∞hotenstvφ, kojenφ a v obdobφ r∙stu, °φkß Dwyerovß. V novΘm Φφsle "V²roΦnφ zprßvy o ve°ejnΘm zdravφ" ("Annual Review of Public Health") pφÜe, ₧e starÜφ lidΘ by takΘ m∞li b²t obzvlßÜt∞ obez°etnφ p°i p°echodu na vegetarißnskou stravu, proto₧e jejich t∞la mohou Üpatn∞ vst°ebßvat vitamφn B12.
Pokud to lΘka° neurΦφ jinak, nem∞lo by mno₧stvφ vitamφn∙ z potravnφch dopl≥k∙ p°esahovat 100% doporuΦenΘ dßvky podle americk²ch norem (U.S. Recommended Daily Allowances).
Vzhledem k pestrΘ Ükßle ovoce, zeleniny, obilnin a ko°enφ dostupn²ch v americk²ch obchodech a dosa₧itelnosti vegetarißnsk²ch kucha°ek, je snadnΘ vymyslet chutnß vegetarißnskß jφdla, kterß budou chutnat i nevegetarißn∙m.
Ale v₧dy je t°eba pamatovat, ₧e klφΦem ke zdravΘ strav∞ - a¥ u₧ vegetarißnskΘ nebo i nevegetarißnskΘ - je dodr₧ovßnφ platn²ch v²₧ivov²ch princip∙.
(Dixie Farley je spolupracovnφkem FDA)
Nßhrada ₧ivoΦiÜn²ch zdroj∙ ₧ivin
vegani, kte°φ nejedφ ₧ßdnΘ ₧ivoΦiÜnΘ produkty, musφ peΦliv∞ji sledovat zdroje jednotliv²ch ₧ivin.
Lßtky, u nich₧ je nejpravd∞podobn∞jÜφ nedostatek ve strav∞ a jejich zdroje ne₧ivoΦiÜnΘho p∙vodu:
Vitamφn B12 - obohacenΘ sojovΘ nßpoje a cereßlie
Vitamφn D - obohacenΘ sojovΘ nßpoje a sluneΦnφ sv∞tlo
Vßpnφk - tofu vyrßb∞nΘ se solemi vßpnφku, brokolice, semena, o°echy, kapusta, luÜt∞niny (hrßch a fazole), sojovΘ nßpoje, obilnΘ v²robky a pomeranΦov² d₧us obohacen² vßpnφkem (musφ b²t uvedeno na etiket∞)
Äelezo - luÜt∞niny, tofu, zelenß listovß zelenina, suÜenΘ ovoce, celozrnnΘ obilnΘ v²robky a kaÜe obohacenΘ o ₧elezo. (Vst°ebßvßnφ ₧eleza zlepÜuje vitamφn C, kter² se nachßzφ v citrusov²ch plodech a d₧usech z nich, v rajΦatech, jahodßch, brokolici, paprice, tmav∞-zelenΘ listovΘ zelenin∞ a v bramborßch se slupkou.)
Zinek - celozrnnΘ obilnΘ v²robky (p°edevÜφm v klφΦcφch a v otrubßch), luÜt∞niny, o°echy a tofu
Bφlkoviny - tofu a jinΘ sojovΘ v²robky, luÜt∞niny, semena, o°echy, obilniny a zelenina
(Dixie Farley)
DoporuΦenφ AmerickΘ DietetickΘ asociace:
Pro ty, kte°φ jedφ vegetarißnskou stravu, mß ADA tato doporuΦenφ:
- Konzultujte svou stravu s registrovan²m odbornφkem na v²₧ivu nebo jin²m kvalifikovan²m profesionßlem v oblasti v²₧ivy, a to p°edevÜφm v obdobφ r∙stu, kojenφ, t∞hotenstvφ nebo p°i rekonvalescenci po nemoci.
- Minimalizujte p°φjem potravin chud²ch na ₧iviny, p°edevÜφm sladkostφ a tuΦn²ch jφdel.
- Vybφrejte si celozrnnΘ obilnΘ v²robky namφsto v²robk∙ z bφlΘ mouky.
- Jezte pestrou Ükßlu o°ech∙, semen, luÜt∞nin, ovoce a zeleniny, obsahujφcφ vitamφn C pro zlepÜenφ p°φjmu ₧eleza.
- Vybφrejte si nφzkotuΦnΘ nebo netuΦnΘ druhy mlΘΦn²ch v²robk∙ (pokud je do svΘ stravy za°azujete).
- Vyvarujte se nadm∞rnΘmu p°φjmu cholesterolu - omezte vajφΦka (pokud jsou souΦßstφ vaÜφ stravy) na 3 a₧ 4 vajeΦnΘ ₧loutky za t²den.
- Pro nemluv≥ata, d∞ti a dospφvajφcφ zajist∞te pot°ebn² p°φjem kaloriφ, vitamφnu D, vßpnφku, ₧eleza a zinku. (P°φjem vitamφnu D, vßpnφku, ₧eleza a zinku je odvykle adekvßtnφ, kdy₧ je vaÜe strava pestrß a zajiÜ¥uje dostatek kaloriφ.)
- U nedonoÜen²ch d∞tφ se pora∩te z lΘka°em, zda by nebylo pot°ebnΘ podßvat jim v prvnφch 4 a 6 m∞sφcφch dopl≥kov² vitamφn D a ₧elezo.
- Obvykle je vhodnΘ za°adit do stravy dopl≥kovΘ ₧elezo a kyselinu listovou b∞hem t∞hotenstvφ.
A dodatek pro vegany:
- Za°a∩te do stravy spolehlivΘ zdroje vitamφnu B12, jako jsou obohacenΘ sojovΘ nebo obilnΘ v²robky a nebo tento vitamφn dopl≥ujte lΘky.
- Jestli₧e nemßte dostatek sluneΦnφho svitu, u₧φvejte dopl≥ky vitamφnu D b∞hem t∞hotenstvφ a kojenφ.
Typy vegetarißnstvφ:
ADA popisuje 3 typy vegetarißnstvφ:
lakto-ovo vegetarißni - jedφ mlΘΦnΘ v²robky a vajφΦka
lakto vegetarißni - jedφ mlΘΦnΘ v²robky, ale nejedφ vajφΦka
vegani - nejedφ ₧ßdnΘ ₧ivoΦiÜnΘ produkty
