zp∞t na hlavnφ strßnku   Stanovisko AmerickΘ dietetickΘ asociace (ADA)

Durer: Adam(zkrßcenß verze, p°eklad z www.eatright.org/adap1197.html)


Vegetarißnskß strava

V∞deckß data sv∞dΦφ o p°φmΘm vztahu mezi vegetarißnskou stravou a snφ₧en²m rizikem k mnoh²m chronick²m degenerativnφm chorobßm a stav∙m, vΦetn∞ obezity, kornat∞nφ tepen, vysokΘmu krevnφmu tlaku, diabetu mellitu a n∞kter²m druh∙m rakoviny. Vegetarißnskß strava, jako vÜechny stravy, se musφ °ßdn∞ plßnovat, aby byla strava nutriΦn∞ vyvß₧enß.


ProhlßÜenφ stanoviska

Stanovisko ADA je, ₧e °ßdn∞ plßnovanß vegetarißnskß strava je zdravφ prosp∞Ünß, nutriΦn∞ vyvß₧enß a je zdravotnφm p°φnosem v prevenci a lΘΦb∞ n∞kter²ch chorob.


Perspektiva vegetarißnstvφ

Stravovacφ nßvyky vegetarißn∙ se v²znamn∞ liÜφ.
Lakto-ovo-vegetarißnskß strava je zalo₧ena na obilninßch, zelenin∞, ovoci, luÜt∞ninßch, semenech, o°echßch, mlΘΦn²ch produktech i vajφΦkßch, vyluΦuje maso, ryby a dr∙be₧. Vegan, neboli ·pln² vegetarißn, mß podobnou stravu a₧ na dodateΦnΘ vylouΦenφ vajec, mlΘka a dalÜφch ₧ivoΦiÜn²ch produkt∙. Dokonce i uvnit° t∞chto nßvyk∙ se m∙₧e vyskytovat znaΦn² rozptyl, co se t²Φe odmφtßnφ ₧ivoΦiÜn²ch produkt∙. Dφky tomu je nutnΘ individußlnφ posouzenφ, aby se mohla stanovit nutriΦnφ kvalita potravy vegetarißna.

Studie napovφdajφ, ₧e vegetarißni majφ Φasto ni₧Üφ nemocnost (1) i ·mrtnost (2) na mnohΘ chronickΘ degenerativnφ choroby ne₧ majφ ne-vegetarißni. AΦkoliv jinΘ faktory ne₧ strava, jako fyzickß aktivita a abstinence od kou°enφ a alkoholu, mohou takΘ hrßt roli, strava je jasn∞ pozitivnφ faktor.

Krom∞ zdravotnφch v²hod, i dalÜφ d∙vody mohou vΘst Φlov∞ka k tomu, aby se stal vegetarißnem, jako nap°. zßjem o ₧ivotnφ prost°edφ, ekologie i problΘmy hladu ve sv∞t∞. Vegetarißni takΘ citujφ ekonomickΘ d∙vody, etickΘ skuteΦnosti a nßbo₧enskΘ zvyky jako sv∙j d∙vod pro p°ijetφ tohoto typu ₧ivotosprßvy. Poptßvka zßkaznφk∙ po vegetarißnskΘ strav∞ vede ke zvyÜujφcφ se nabφdce stravovacφch slu₧eb, kterΘ nabφzejφ vegetarißnskou alternativu. V souΦasnosti v∞tÜina universitnφch jφdelen poskytuje vegetarißnskß jφdla.


Zdravotnφ dopady vegetarißnstvφ

VegetarißnskΘ stravy, nφzkotuΦnΘ nebo se saturovan²m tukem, se ·sp∞Ün∞ pou₧φvajφ jako Φßst rozsßhl²ch zdravotnφch program∙ ke zvrßcenφ mnoh²ch chorob kornat∞nφ tepen (3,4). Vegetarißnskß strava poskytuje ochranu p°ed nemocemi, proto₧e mß mΘn∞ saturovan²ch tuk∙, cholesterolu i ₧ivoΦiÜn²ch protein∙, Φasto takΘ vyÜÜφ koncentraci folßt∙ (kterΘ sni₧ujφ hladinu homocysteinu) (5), antioxydant∙ jako vitamin C a E, karoten∙ a fyto-prvk∙. Nejen ·mrtnost na kornat∞nφ tepen je ni₧Üφ u vegetarißn∙ ne₧ u ne-vegetarißn∙, ale vegetarißnskß strava je takΘ ·sp∞Ünß pro zastavenφ kornat∞nφ tepen. Celkov² cholesterol i LDL cholesterol je obvykle ni₧Üφ u vegetarißn∙, ale HDL cholesterol a hladiny triglycerid∙ se liÜφ v zßvislosti na typu vegetarißnskΘ stravy (10).

Vegetarißni mφvajφ ni₧Üφ v²skyt vysokΘho tlaku ne₧ ne-vegetarißni. (11). Tento efekt se ukazuje b²ti zßvisl²m na hmotnosti i p°φjmu sodφku. Vegetarißni mΘn∞ Φasto umφrajφ na diabetes 2. typu ne₧ ne-vegetarißni, pravd∞podobn∞ z d∙vodu jejich vyÜÜφho p°φjmu slo₧en²ch sacharid∙ a ni₧Üφho indexu BMI. (12).

V²skyt rakoviny jater a kolorektßlnφho karcinomu je ni₧Üφ u vegetarißn∙ ne₧ u ne-vegetarißn∙. Snφ₧enΘ riziko kolorektßlnφho karcinomu je spojovßno se zv²Üen²m p°φjmem vlßkniny, zeleniny a ovoce (14,15). Obsah tlustΘho st°eva u vegetarißn∙ ve srovnßnφ s ne-vegetarißny se v²znaΦn∞ liÜφ takov²m zp∙sobem, kter² p°φzniv∞ ovliv≥uje riziko rakoviny tlustΘho st°eva. Ni₧Üφ v²skyt rakoviny plic nebyl pozorovßn u zßpadnφch vegetarißn∙, ale mezinßrodnφ data ukazujφ, ₧e v²skyt rakoviny plic je ni₧Üφ u populacφ, kterΘ se ₧ivφ stravou zalo₧enou na plodinßch (18). Ni₧Üφ hladiny estrogen∙ mohou chrßnit ₧eny vegetarißnky (19).
Dob°e plßnovanß vegetarißnskß strava m∙₧e b²t u₧iteΦnß v prevenci a lΘΦb∞ rakoviny ledvin. Studie zalo₧enΘ na modelech lidsk²ch i zvφ°ecφch ukazujφ, ₧e n∞kterΘ rostlinnΘ proteiny mohou zvyÜovat mφru p°e₧itφ a sni₧ovat vyluΦovßnφ bφlkovin moΦφ, mφru glomelurßlnφ filtrace, pr∙tok krve ledvinami a histologicky v²znamnΘ poÜkozenφ ledvin v porovnßnφ s ne-vegetarißny (20,21).

ovoce

NutriΦnφ ·vahy pro vegetarißny

RostlinnΘ zdroje protein∙ samy o sob∞ poskytujφ adekvßtnφ mno₧stvφ esencißlnφch aminokyselin, pokud se konzumujφ r∙znΘ plodiny a je spln∞na energetickß pot°eba. V²zkumy ukazujφ, ₧e dopl≥kovΘ proteiny nenφ pot°eba konzumovat v ten sam² okam₧ik a ₧e spot°eba z r∙zn²ch zdroj∙ aminokyselin b∞hem dne by m∞la zajistit adekvßtnφ uchovßnφ dusφku a jeho spot°ebu u zdrav²ch lidφ (22). AΦkoliv majφ vegetarißnskΘ stravy ni₧Üφ obsah celkov²ch bφlkovin a pot°eba vegetarißnsk²ch bφlkovin m∙₧e b²t n∞jak²m zp∙sobem zv²Üenß dφky ni₧Üφ kvalit∞ n∞kter²ch plodin, p°φjem protein∙ jak u lakto-ovo-vegetarißn∙ i vegan∙ se ukazuje b²ti dostateΦn²m (16).

RostlinnΘ potraviny obsahujφ jen nehematickΘ ₧elezo, kterΘ je citliv∞jÜφ ne₧ hematickΘ jak k inhibitor∙m tak ke katalyzßtor∙m absorpce ₧eleza. AΦkoliv vegetarißnskß strava mß vyÜÜφ celkov² obsah ₧eleza ne₧ nevegetarißnskß, zßsoby ₧eleza jsou u vegetarißn∙ ni₧Üφ, proto₧e ₧elezo z rostlinn²ch zdroj∙ se h∙°e vst°ebßvß (23). Klinickß d∙le₧itost tohoto je nejasnß, pokud je n∞jakß, proto₧e Φetnost anemiφ z nedostatku ₧eleza jsou podobnΘ u vegetarißn∙ i ne-vegetarißn∙ (23). VyÜÜφ obsah vitamφnu C u vegetarißnskΘ stravy zlepÜuje absorpci ₧eleza.

AΦkoliv rostlinnΘ potraviny obsahujφ na svΘm povrchu vitamφn B12 ze zbytk∙ solφ, toto nenφ podstatn² zdroj B12 pro vegetarißny. ...AΦkoliv mlΘΦnΘ v²robky a vajφΦka obsahujφ vitamφn B12, studie ukazujφ, ₧e lakto-ovo-vegetarißni majφ ni₧Üφ ·rovn∞ B12 v krvi. Dopl≥ky nebo p°φjem obohacen²ch potravin se doporuΦuje vegetarißn∙m, kte°φ vypouÜt∞jφ nebo omezujφ ₧ivoΦiÜnou stravu (24).

Proto₧e pot°eba vitaminu B12 je malß a je jak uchovßvßna tak obnovovßna v t∞le, symptomy nedostatku mohou b²t opo₧d∞ny o mnoho rok∙. Absorpce vitaminu B12 se sni₧uje s v∞kem, tak₧e dopl≥ky jsou doporuΦeny pro vÜechny starÜφ vegetarißny.

Lakto-ovo-vegetarißni majφ takov² p°φjem vßpnφku, ₧e je srovnateln² nebo vyÜÜφ ne₧ u ne-vegetarißn∙ (25,26). P°φjem vßpnφku u vegan∙ je avÜak vÜeobecn∞ ni₧Üφ ne₧ u lakto-ovo-vegetarißn∙ nebo vÜe₧ravc∙. (26). Je t°eba poznamenat, ₧e vegani majφ pravd∞podobn∞ ni₧Üφ pot°ebu vßpnφku ne₧ ne-vegetarißni, proto₧e strava, kterß je chudß na bφlkoviny a vφce alkalickß, se ukazuje mφti vßpnφk-Üet°φcφ efekt (27). Navφc, kdy₧ strava obsahuje mΘn∞ bφlkovin a sodφku a je uplat≥ovßna pravidelnß fyzickß aktivita, po₧adavky na p°φjem vßpnφku mohou b²t ni₧Üφ ne₧ u sedavΘho Φlov∞ka, kter² jφ klasickou zßpadnφ stravu. Tyto faktory a genetick² vliv pomßhajφ vysv∞tlit mnohotvßrnost ve zdravφ kostφ, kterΘ je nezßvislΘ na p°φjmu vßpnφku.

Proto₧e nebyly stanoveny pot°eby vßpnφku u vegan∙ a nedostateΦn² p°φjem je spojen s rizikem osteopor≤zy u ₧en, vegani by m∞li spl≥ovat po₧adavky stanovenΘ pro jejich v∞kovou skupinu Institutem pro Medicφnu (28). Vßpnφk se velmi dob°e vst°ebßvß z mnoha rostlinn²ch zdroj∙ a veganskß strava m∙₧e poskytnout dostateΦn² p°φjem kalcia, pokud strava obsahuje pravideln∞ potraviny bohatΘ na vßpnφk (29). Navφc jsou mnohß novß vegetarißnskß jφdla obohacovßna vßpnφkem. PotravinovΘ dopl≥ky jsou doporuΦeny pouze pro ty vegany, kte°φ nep°ijφmajφ dostatek kalcia ze stravy.

Vitamin D je slab∞ zastoupen v ka₧dΘ ₧ivotosprßv∞, pokud Φlov∞k nekonzumuje jφdla obohacenß tφmto vitaminem. Veganskß strava m∙₧e mφt nedostatek tohoto prvku, proto₧e obohacenΘ kravskΘ mlΘko je jeho nejb∞₧n∞jÜφm dietetick²m zdrojem. Jsou ale dostupnΘ takΘ veganskß jφdla dopln∞na vitaminem D, jako nap°φklad sojovΘ mlΘko a n∞kterΘ druhy cereßliφ. K tomu je t°eba dodat, ₧e v²zkumy ukazujφ, ₧e vystavovßnφ se sluneΦnφmu zß°enφ je hlavnφ faktor p°φjmu vitaminu D a ten p°φjem ve strav∞ je d∙le₧it² jen kdy₧ p°φjem sluneΦnφho zß°enφ je nedostateΦn². Slun∞nφ rukou, pa₧φ a tvß°e 5 a₧ 15 denn∞ poskytuje dostatek mno₧stvφ vitaminu D. LidΘ s tmavou pletφ nebo ti co ₧ijφ severn∞ji nebo v oblaΦn²ch nebo zneΦiÜt∞n²ch prost°edφch mohou mφt v∞tÜφ pot°ebu slun∞nφ.
SluneΦnφ zß°enφ zasahuje do syntΘzy vitaminu D. Pokud je sluneΦnφ p°φjem neadekvßtnφ, dopl≥ky vitaminu D jsou doporuΦeny pro vegany. Toto je obzvlßÜt∞ nutnΘ pro starÜφ lidi, kte°φ syntetizujφ vitamin D mΘn∞ ·Φinn∞ a kte°φ majφ kratÜφ dobu slun∞nφ.

Studie ukazujφ, ₧e p°φjem zinku je u vegetarißn∙ v porovnßnφ s ne-vegetarißny ni₧Üφ nebo srovnateln² (16). V∞tÜina studiφ ukazuje, ₧e hladiny zinku ve vlasech, sΘru a slinßch jsou u vegetarißn∙ v normßlnφch mezφch (32). Nßhradnφ mechanismus vegetarißn∙m pomßhß p°izp∙sobit se strav∞, kterß je chudß na zinek (33). Dφky slabΘ bio-dostupnosti zinku z rostlinn²ch zdroj∙ a proto₧e je vliv zinku nedostateΦn∞ vysv∞tlen, m∞li by se vegetarißni sna₧it splnit nebo p°ekroΦit DoporuΦen² Dennφ P°φjem (RDA) pro zinek.

Äivotosprßva, kterß neobsahuje ryby nebo vajφΦka je chudß na dlouh² °et∞zec n-3 mastnΘ kyseliny dokosahexanoic kyseliny (DHA).
Vegetarißni mφvajφ ni₧Üφ hladiny lipid∙ v krvi, aΦkoliv ne vÜechny studie odpovφdajφ t∞mto zjiÜt∞nφm (34,35). Esencißlnφ mastnß linolenovß kyselina se m∙₧e p°em∞nit na DHA, aΦkoliv stupe≥ p°em∞ny se ukazuje b²ti neefektivnφm a vysokΘ p°φjmy linolenovΘ kyseliny zasahujφ do p°em∞ny (36). D∙sledky nφzkΘ hladiny DHA nenφ jasn². NicmΘn∞ je doporuΦeno, aby vegetarißni za°adili kvalitnφ zdroje kyseliny linolenovΘ do svΘ stravy.


Vegetarißnstvφ jako ₧ivotnφ cyklus

Dob°e naplßnovanß veganskß a lakto-ovo-vegetarißnskß strava je vhodnß pro vÜechny doby ₧ivota, vΦetn∞ t∞hotenstvφ a laktace.
P°im∞°en∞ plßnovanß veganskß a lakto-ovo-vegetarißnskß strava uspokojuje nutriΦnφ po₧adavky kojenc∙, batolat, d∞tφ i adolescent∙ a podporuje normßlnφ r∙st (37). DietetickΘ nedostatky jsou nejΦast∞ji pozorovßny v populacφch s velmi restriktivnφmi ₧ivotosprßvami. VÜechny veganskΘ d∞ti by m∞li mφt hodnotn² zdroj vitaminu B12 a pokud nenφ dostatek slunce, dopl≥ky vitaminu D nebo pou₧φvat obohacenΘ potraviny. Potraviny bohatΘ na vßpnφk, ₧elezo a zinek by m∞li b²t up°ednost≥ovßny.
 
 
Literatura:
  1. Knutsen SF. Lifestyle and the use of health services. Am J Clin Nutr. 1994;59(suppl):1171S-1175S.
  2. Key TH, Thorogood M, Appleby PM, Burr ML. Dietary habits and mortality in 11,000 vegetarian and health conscious people: results of a 17-year follow up. BMJ. 1996;313:775-779.
  3. Franklin TL, Kolasa KM, Griffin K, Mayo C, Badenhop DT. Adherence to very low fat diet by a group of cardiac rehabilitation patients in the rural southeastern United States. Arch Fam Med. 1995;4:551-554.
  4. Gould KL, Ornish D, Scherwitz L, Brown S, Edens RP, Hess MJ, Mullani N, Bolomey L, Dobbs F, Armstrong WT, Merritt T, Ports T, Sparler S, Billings J. Changes in myocardial perusion abnormalities by positron emission tomography after long-term intense risk factor modification. JAMA. 1995;274:894-901.
  5. Janelle KC, Barr SI. Nutrient intakes and eating behavior scores of vegetarian and nonvegetarian women. J Am Diet Assoc. 1995;95:180-189.
  6. Jacob RA, Burri BJ. Oxidative damage and defense. Am J Clin Nutr. 1996;63(suppl):985S-990S.
  7. Thorogood M, Mann J, Appleby P, McPherson K. Risk of death from cancer and ischaemic heart disease in meat and non-meat eaters. BMJ. 1994;308:1667-1670.
  8. Fraser GE, Lindsted KD, Beeson WL. Effect of risk factor values on lifetime risk of and age at first coronary event. The Adventist Health Study. Am J Epidemiol. 1995;142:746-758.
  9. Roberts WC. Preventing and arresting coronary atherosclerosis. Am Heart J. 1995;130:580-600.
  10. Melby CL, Toohey ML, Cedrick J. Blood pressure and blood lipids among vegetarian, semivegetarian and nonvegetarian African Americans. Am J Clin Nutr. 1994;59:103-109.
  11. Beilin LJ. Vegetarian and other complex diets, fats, fiber, and hypertension. Am J Clin Nutr. 1994;59(suppl):1130-1135.
  12. Dwyer JT. Health aspects of vegetarian diets. Am J Clin Nutr. 1988;48(suppl):712-738.
  13. Mills PK, Beeson WL, Phillips RL, Fraser GE. Cancer incidence among California Seventh-day Adventists, 1976-1982. Am J Clin Nutr. 1994;59(suppl):1136S-1142S.
  14. Almendingen K, Trygg K, Vatn M. [Influence of the diet on cell proliferation in the large bowel and the rectum. Does a strict vegetarian diet reduce the risk of intestinal cancer?] Tidsskr Nor Laegeforen. 1995;115(18):2252-2256.
  15. Steinmetz KA, Potter JD. Vegetables, fruit and cancer. II. Mechanisms. Cancer Causes Control. 1991;1:427-442.
  16. Messina MJ, Messina VL. The Dietitian's Guide to Vegetarian Diets: Issues and Applications. Gaithersburg, Md: Aspen Publishers; 1996.
  17. Adlercreutz H, van der Wildt J, Kinzel J, Attalla H, Wahalla K, Makela T, Hase T, Fotsis T. Lignan and isoflavonoid conjugates in human urine. J Steroid Biochem Mol Biol. 1995;59:97-103.
  18. Cancer Facts and Figures--1994. Atlanta, Ga: American Cancer Society;1994.
  19. Barbosa JC, Shultz TD, Filley SJ, Nieman DC. The relationship among adiposity, diet and hormone concentrations in vegetarian and nonvegetarian postmenopausal women. Am J Clin Nutr. 1990;51:798-803.
  20. Pagenkemper J. The impact of vegetarian diets on renal disease. Top Clin Nutr. 1995;10:22-26.
  21. Barsotti G, Morelli E, Cupisti A, Meola M, Dani L, Giovannetti S. A low-nitrogen, low-phosphorus vegan diet for patients with chronic renal failure. Nephron. 1996;74:390-394.
  22. Young VR, Pellett PL. Plant proteins in relation to human protein and amino acid nutrition. Am J Clin Nutr. 1994; 59 (suppl 5):1203S-1212S.
  23. Craig WJ. Iron status of vegetarians. Am J Clin Nutr. 1994;59 (suppl):1233S-1237S.
  24. Helman AD, Darnton-Hill I. Vitamin and iron status in new vegetarians. Am J Clin Nutr. 1987;45:785-789.
  25. Slatter ML, Jacobs DR, Hilner JE Jr, Caan BJ, Van Horn L, Bragg C, Manolio TA, Kushi LH, Liu D. Meat consumption and its association with other diet and health factors in young adults: the CARDIA study. Am J Clin Nutr. 1992;56:699-704.
  26. Tesar R, Notelovitz M, Shim E, Dauwell G, Brown J. Axial and peripheral bone density and nutrient intakes of postmenopausal vegetarian and omnivorous women. Am J Clin Nutr. 1992;56:699-704.
  27. Remer T, Manz F. Estimation of the renal net acid excretion by adults consuming diets containing variable amounts of protein. Am J Clin Nutr. 1994; 59:1356-1361.
  28. National Academy of Sciences, Institute of Medicine. Dietary Reference Intakes for Calcium, Phosphorus, Magnesium, Vitamin D and Flouride. Washington, DC: National Academy Press; 1997.
  29. Weaver CM, Plawecki KL. Dietary calcium: adequacy of a vegetarian diet. Am J Clin Nutr. 1994;59(suppl):1238S-1241S.
  30. Henderson JB, Dunnigan MG, McIntosh WB, Abdul-Motaal AA, Gettinby G, Glekin BM. The importance of limited exposure to ultraviolet radiation and dietary factors in the aetiology of Asian rickets: a risk-factor model. QJM. 1987;63:413-425.
  31. Holuck MF. Vitamin D and bone health. J Nutr. 1996;126 (suppl):1159S-1164S.
  32. Freeland-Graves JH, Bodzy PW, Epright MA. Zinc status of vegetarians. J Am Diet Assoc. 1980;77:655-661.
  33. Lei S, Mingyan X, Miller LV, Tong L, Krebs NF, Hambidge KM. Zinc absorption and intestinal losses of endogenous zinc in young Chinese women with marginal zinc intakes. Am J Clin Nutr. 1996;63:348-353.
  34. Sanders TAB, Roshanai F. Platelet phospholipid fatty acid composition and function in vegans compared with age-and sex-matched omnivore controls. Eur J Clin Nutr. 1992;46:823-831.
  35. Conquer JA, Holub BJ. Dietary docosahexaenoic acid as a source of eicosapentaenoic acid in vegetarians and omnivores. Lipids. 1997;32: 341-345.
  36. Emken EA, Adlof RO, Gulley RM. Dietary linoleic acid influences desaturation and acylation of deuterium-labeled linoleic and linolenic acids in young adult males. Biochim Biophys Acta. 1994; 1213:277-288.
  37. Sanders TAB, Reddy S. Vegetarian diets and children. Am J Clin Nutr. 1994;59(suppl):1176S-1181S.
  38. O'Connor MA, Touyz SW, Dunn SM, Beaumont PJV. Vegetarianism in anorexia nervosa? A review of 116 consecutive cases. Med J Aust. 1987;147:540-542.
  39. Janelle KC, Barr SI. Nutrient intakes and eating behavior scores of vegetarian and nonvegetarian women. J Am Diet Assoc. 1995;95:180-189.
  40. Pedersen AB, Bartholomew MJ, Dolence LA, Aljadir LP, Netteburg KL, Lloyd T. Menstrual differences due to vegetarian and nonvegetarian diets. Am J Clin Nutr. 1991;54:520-525.
  41. Slavin J, Lutter J, Cushman S. Amenorrhea in vegetarian athletes. Lancet. 1984;1:1474-1475.
  42. O'Connell JM, Dibley MJ, Sierra J, Wallace B, Marks JS, Yip R. Growth of vegetarian children: the Farm Study. Pediatrics. 1989;84:475-481.
  43. Food and Nutrition Board, Institute of Medicine. Nutrition During Pregnancy. Washington, DC: National Academy Press; 1991.
  44. Food and Nutrition Board, Institute of Medicine. Nutrition During Lactation. Washington, DC: National Academy Press; 1991.


Vegetarißnstvφ