Sprßva ╣umavskΘho parku nesouhlasφ s pokutou za likvidaci k∙rovce
VIMPERK 29. ·nora (okres Prachatice) - Sprßva Nßrodnφho parku ⌐umava se odvolß proti mili≤novΘ pokut∞, kterou jφ ╚eskß inspekce ╛ivotnφho prost°edφ ulo╛ila za ·dajnΘ nedostatky p°i likvidaci k∙rovcovΘ kalamity v lo≥skΘm roce. Rozhodnutφ o pokut∞ bylo do Vimperka doruΦeno v pond∞lφ. Novinß°∙m to dnes °ekl °editel sprßvy Ivan «lßbek.

"Je to absurdnφ situace, proto╛e ze zhruba 2600 krychlov²ch metr∙ k∙rovcem napaden²ch strom∙, kterΘ jsme podle inspekce neasanovali, je zhruba 2400 metr∙ v prvnφ z≤n∞ Φφslo 124 - Trojmeznß. Zde v╣ak zßsahy znemo╛nila lo≥skß blokßda ekolog∙, kterß trvala od 27. Φervence do 21. zß°φ," vysv∞tlil «lßbek.

Sprßva parku podle n∞j bude Φinit ve╣kerΘ prßvnφ kroky vΦetn∞ p°φpadnΘ soudnφ ╛aloby k tomu, aby zhruba dev∞t desetin pokuty uhradili ekologovΘ, kte°φ za vyt²kanΘ nedostatky v tomto rozsahu nesou odpov∞dnost.

"Uznßvßme, ╛e chybami na╣ich pracovnφk∙ z∙stalo v parku (mimo TrojmeznΘ) neasanovßno zhruba 230 k∙rovcem napaden²ch strom∙. Vezmeme-li v ·vahu, ╛e loni jsme porazili na 90.000 `k∙rovcov²ch` strom∙, pak je 230 strom∙ miminßlnφ chyba, kterß zaslou╛φ spφ╣ uznßnφ, ne╛ ulo╛enφ pokuty," poznamenal «lßbek.

Podle Vojt∞cha KoteckΘho z Hnutφ Duha, je╛ bylo jednφm z organizßtor∙ lo≥skΘ blokßdy, je ulo╛enφ pokuty za z≤nu Trojmeznß prßvnφm pochybenφm ╚eskΘ inspekce ╛ivotnφho prost°edφ.

"V tom se sprßvou parku shodujeme. Sprßva nenφ povinna kßcet (napadenΘ stromy) v prvnφch z≤nßch a nenφ ji tedy mo╛nΘ pokutovat za to, ╛e tam nekßcφ. Stejn∞ jako sprßva parku se Hnutφ Duha proti rozhodnutφ inspekce odvolß. Pova╛ujeme je toti╛ za prßvn∞ nesmyslnΘ," °ekl dnes Koteck² ╚TK. P°esto ulo╛enφ pokuty oznaΦil za pom∞rn∞ oprßvn∞nΘ. "Sprßva ╣umavskΘho parku nezvlßdala likvidaci k∙rovcovΘ kalamity zejmΘna proto, ╛e zasahovala v pralesovit²ch porostech prvnφch z≤n, kde to nebylo pot°eba. P°itom nestφhala kßcet napadenΘ stromy ve druh²ch z≤nßch, kde tyto zßsahy byly pot°ebnΘ," vysv∞tlil.

Vich°ice pod Jesenφky porß╛ela stromy
OLOMOUC 28. ·nora (CTK) - MohutnΘ poryvy vetru, kterΘ na mnoha mφstech strednφ a severnφ Moravy dosahovaly podle meteorologu sφly vichrice, dnes porß╛ely stromy a sloupy verejnΘho osvetlenφ, strhßvaly strechy domu a trhaly drßty elektrickΘho vedenφ. Energetici cel² den pracovali na odstranovßnφ poruch zejmΘna na ⌐umpersku, Jesenicku a Bruntßlsku. "Zaznamenali jsme na 200 v²padku proudu na nφzkΘm napetφ a dal╣φ dve desφtky na vysokΘm. NekterΘ lokality jsou stßle bez proudu, ale drtivou vet╣inu poruch je╣te dnes opravφme," rekl dnes v 19:00 CTK dispecer SeveromoravskΘ energetiky. V²padky, kterΘ zavinila vichrice zejmΘna v okresech pod hrebeny Jesenφku, podle nej zpusobily spadanΘ vetve na vedenφ a utr╛enΘ vodice. Na Jesenicku mohutn² vφtr lßmal stromy a po╣kozoval strechy domu. Hasici museli prφmo v Jesenφku odstranit cßst strechy, kterou vφtr utrhl a uvolnen² plech potΘ ohro╛oval lidi. Pod nßporem silnΘho vetru spadl v Supφkovicφch strom na cßst rodinnΘho domu. "Nekolik stromu spadlo i na silnice, v╣e se v╣ak obe╣lo bez zranenφ," rekl operacnφ dustojnφk jesenick²ch hasicu. Stromy padaly takΘ na Bruntßlsku, kde je v osmi prφpadech odstranovali z cest silnicßri. U Krnova na Bruntßlsku vφtr poslal k zemi sloup elektrickΘho vedenφ. V nφ╛e polo╛en²ch okresech HanΘ nedosahovala vichrice takovΘ sφly jako na horßch. V Prerove v╣ak presto nßpor silnΘho vetru nevydr╛ela jedna poulicnφ lampa, kterß se skßcela k zemi.

Stromy ve trech prφpadech padly do cesty takΘ vlakov²m soupravßm. Pet stromu popadalo na trati Treme╣nß - Osoblaha, dal╣φ dva mezi Doma╣ovem a Moravsk²m Berounem na trati Olomouc - Krnov a poslednφ zastavenφ dopravy zpusobila vichrice mezi stanicemi Kravare a Chuchelnß. "Vlaky nemely vet╣φ zpo╛denφ ne╛ hodinu," ubezpecil dispecer Cesk²ch drah v Ostrave. Poryvy vetru komplikovaly sportovßnφ i ly╛arum v Jesenφkßch. Podle HorskΘ slu╛by musel provozovatel naprφklad na CervenohorskΘm sedle uzavrφt tΘmer v╣echny vleky, aby nevystavil ly╛are nebezpecφ. Meteorolog ze stanice Cervenß u LibavΘ, kterß je nejblφ╛ pohorφ Jesenφku, CTK rekl, ╛e i v ni╛╣φch polohßch vφtr dosahoval sφly vichrice. "V nekter²ch ·dolφch a na horßch mohl v nßrazech dosßhnout i pres sto kilometru v hodine."

Za p°edΦasnΘ kßcenφ na Cibulce hrozφ firm∞ pokuta
PRAHA 28. ·nora (╚TK) - Pokuta ve v²╣i statisφc∙ korun hrozφ podle vedoucφho pra╛skΘ poboΦky ╚eskΘ inspekce ╛ivotnφho prost°edφ spoleΦnosti, kterß v sobotu v rozporu se zßkonem pokßcela stromy na mφst∞ budoucφho obytnΘho komplexu Cibulka v sousedstvφ p°φrodnφho parku Ko╣φ°e-Motol v Praze 5. "Povolenφ, kterΘ firma zφskala v pßtek 25. ·nora, nenabylo do sobotnφho rßna prßvnφ moci, kßcenφ tak bylo protiprßvnφ," °ekl ╚TK hlavnφ pra╛sk² inspektor Vßclav Berou╣ek.

Vlastnφci pozemku na Cibulce vykßceli v sobotu dopoledne za asistence bezpeΦnostnφ agentury podle ekologickΘho sdru╛enφ D∞ti Zem∞ 180 strom∙ a ke°∙. P°ivolanφ inspekto°i se na mφsto dostali a╛ za pomoci policie. V²sledkem nßslednΘho dvouhodinovΘho jednßnφ byla podle ekolog∙ dohoda na dne╣nφm do╣et°enφ celΘ zßle╛itosti.

SpoleΦnost Metrostav-Intertrade, kterß chce na pozemku stav∞t byty, u╛ inspekci kontaktovala. TiskovΘ prohlß╣enφ k p°φpadu se v╣ak chystß vydat v ·ter², °ekl dnes ╚TK pracovnφk spoleΦnosti Tomß╣ HlavßΦek. Ve sprßvnφm °φzenφ bude podle n∞j vystupovat pouze firma Intertrade jako vlastnφk pozemku na Cibulce.

EkologovΘ vystupujφcφ proti projektu po╛adujφ zm∞nu v²stavby komplexu Cibulka tak, aby sφdli╣t∞ o kapacit∞ asi 120 byt∙ nenaru╣ovalo krajinn² rßz a nezhor╣ilo ╛ivotnφ prost°edφ lokality. P°edseda D∞tφ Zem∞ Jind°ich Petrlφk v sobotu uvedl, ╛e by tam m∞ly stßt nanejv²╣ Φty°podla╛nφ domy, zatφmco souΦasn² projekt p°edpoklßdß v²stavbu p∞ti a╛ ╣estipatrov²ch budov. EkologovΘ soudφ, ╛e v²stavba sφdli╣t∞ podle souΦasnΘho projektu by p°φrodnφ park Ko╣φ°e-Motol vß╛n∞ po╣kodila.

Horvßt: Odmφtßme tvrzenφ, ╛e Tisu neotrßvil kyanid
BUDAPE⌐½ 25. ·nora (╚TK) - Ma∩arsko dnes ·sty mluvΦφho svΘho ministerstva zahraniΦφ Gßbora Horvßta odmφtlo rumunskß tvrzenφ, ╛e p°φΦinou ·hynu vφce ne╛ 100 tun ryb v °ekßch Tisa a Szamos (na rumunskΘm ·zemφ se °eka naz²vß Some╣) bylo n∞co jinΘho, ne╛ kontaminace kyanidem, kter² 30. ledna unikl z odkalovacφ nßdr╛e dolu Aurul poblφ╛ severorumunskΘbo m∞sta Baia Mare.

"Pova╛uji za obzvlß╣t∞ nezodpov∞dnΘ, ╛e oficißlnφ experti nebo p°edstavitelΘ rumunskΘ vlßdy Φinφ takovß prohlß╣enφ," prohlßsil Horvßt v rozhovoru pro agenturu AFP a souΦasn∞ odmφtl opakovanß rumunskß tvrzenφ, ╛e ma∩arskß strana ekologickΘ ╣kody zp∙sobenΘ kyanidem p°ehßnφ.

MluvΦφ ma∩arskΘho ministerstva zahraniΦφ rovn∞╛ reagoval na rumunskß obvin∞nφ, ╛e Ma∩arsko samo zp∙sobilo rozsßhlΘ vymφrßnφ ryb v Tise a Szamosi, kdy╛ do °ek vylilo dezinfekΦnφ prost°edek, kter² m∞l neutralizovat kyanid. "«ßdnß anal²za dosud neprokßzala, ╛e ryby prezentovanΘ jako ob∞ti kontaminace z dolu Aurul v Rumunsku byly skuteΦn∞ usmrceny kyanidem," prohlßsil ve Φtvrtek p°edstavitel rumunskΘho ministerstva ochrany ╛ivotnφho prost°edφ George Lazea.

Na toto tvrzenφ dnes rozho°Φen∞ reagoval mluvΦφ ma∩arskΘho ministerstva ╛ivotnφho prost°edφ Gßbor Koller. "Ma∩arsko odmφtß obvin∞nφ, podle n∞ho╛ vylilo do vody kyanid, dezinfekΦnφ prost°edek nebo jinou chemikßlii. Ma∩arsko nenφ sebevrah a neniΦφ svΘ vlastnφ °eky na lΘta dop°edu," prohlßsil Koller.

"Je skuteΦnostφ, ╛e kdy╛ masy kyanidu dosp∞ly do Ma∩arska, byl jeho obsah 180krßt vy╣╣φ ne╛ bezpeΦnostnφ limity. To je v²chodisko. Nedomnφvßm se, ╛e to (zpochyb≥ovßnφ ma∩arsk²ch ·daj∙)) je korektnφ a pova╛uji za nezodpov∞dnΘ a cynickΘ, kdy╛ n∞kdo zpochyb≥uje tyto ma∩arskΘ ·daje," uvedl dßle Koller.

Horvßt rovn∞╛ p°ipomn∞l, ╛e v memorandu, kterΘ 10. ·nora podepsal rumunsk² ministr ochrany ╛ivotnφho prost°edφ Romica Romescu spolu se sv²m ma∩arsk²m prot∞j╣kem Pßlem Pep≤, Rumunsko uznalo, ╛e ekologickß katastrofa byla zp∙sobena protr╛enφm odkalovacφ nßdr╛e dolu Aurul.

Ma∩ar╣tφ odbornφci takΘ p°ipomφnajφ, ╛e chemikßlie nebylo mo╛no do Tisy a Szamose lφt ji╛ proto, ╛e tyto °eky byly b∞hem ekologickΘ katastrofy zamrzlΘ.

Kniha `AmatΘrskß jeskyn∞` mapuje jeskyn∞ ╚R
BRNO 24. ·nora (╚TK) - ╚eskß speleologickß spoleΦnost knihu vydala knihu k t°icßtΘmu v²roΦφ objevenφ nejv∞t╣φho jeskynnφho systΘmu ╚eskΘ republiky pod nßzvem AmatΘrskß jeskyn∞. "PoprvΘ je v tΘto knize podrobn∞ popsßna historie v²zkum∙ AmatΘrskΘ jeskyn∞," informoval dnes ╚TK jeden z editor∙ knihy Jan Sirotek.

Uvedl, ╛e se jednß o odbornou monografii, kterß na 232 stranßch shrnuje v²sledky prßce speleolog∙, geolog∙ a dal╣φch odbornφk∙ v tomto rozsßhlΘm jeskynnφm systΘmu. CelΘ dφlo je rozΦlen∞no do 17 kapitol a dopln∞no barevn²mi fotografiemi. Krom∞ toho mß kniha ╣est samostatn²ch mapov²ch p°φloh.

Jsou zde detailn∞ popsanΘ v╣echny Φßsti jeskyn∞, vΦetn∞ nov²ch objev∙ a nov∞ prozkouman²ch komφn∙, vysv∞tlil Sirotek. Kniha pr² obsahuje vyΦerpßvajφcφ geologickou i biospeleologickou dokumentaci celΘ lokality.

"Proto╛e se jednß o ·zce zam∞°enou publikaci, nebylo mo╛nΘ zajistit jejφ vydßnφ z vlastnφch prost°edk∙," °ekl Sirotek a dodal, ╛e vydßnφ knihy v nßkladu 600 v²tisk∙ umo╛nil grant ministerstva ╛ivotnφho prost°edφ. K°est knihy se uskuteΦnφ v sobotu 26. ·nora v 11:30 v Eli╣Φin∞ sφni Sloupsko- ╣o╣∙vsk²ch jeskynφ za ·Φastnφ mnoha autor∙ a dal╣φch odbornφk∙, kte°φ se na v²zkumu podφlejφ.

Biomasa v Peklov∞
PEKLOV 24. 2. (CZ BIOM, les) - 22. ·nora se na farm∞ Peklov Hospodß°skΘho dru╛stva v Unho╣ti konal TΘmatick² den Peklov 2000, na kterΘm bylo mo╛nΘ shlΘdnout °adu konkrΘtnφch ukßzek vy╛itφ biomasy pro energetickΘ ·Φely.

Vysokß ·Φast na tΘmatickΘm dnu v Peklov∞ potvrdila nar∙stajφcφ zßjem o fytoenergetiku. P°ib²vß zßjemc∙ o p∞stovßnφ energetick²ch rostlin z °ad zem∞d∞lc∙. P°φmo na Peklov∞ bylo p°φtomno n∞kolik farmß°∙ vß╛n∞ uva╛ujφcφch o p∞stovßnφ energetick²ch rostlin. Zßjem projevujφ takΘ studenti zem∞d∞lsk²ch ╣kol, kte°φ nav╣t∞vujφ podobnΘ akce ve stßle v∞t╣φm poΦtu. Rovn∞╛ p°φtomnost novinß°∙, zejmΘna ze zem∞d∞lskΘho tisku, sv∞dΦφ o aktußlnosti problematiky energetick²ch rostlin.

Dal╣φ akcφ CZ BIOMu je mezinßrodnφ konference "Technika a technologie pro nepotravinß°skΘ vyu╛itφ p∙dy a jejφ udr╛ovßnφ v klidu", kterß prob∞hne 5. dubna na Brn∞nskΘm v²stavi╣ti p°i p°φle╛itosti veletrhu Techagro.

ValnΘ hromady v tomto t²dnu:
24. 2. - AssiDomΣn Sepap ⌐t∞tφ, a.s.

EkologovΘ kritizujφ kßcenφ strom∙ s k∙rovcem v ╣umavskΘm parku
VIMPERK (okres Prachatice) 18. ·nora (╚TK) - Plochu pralesnφch prvnφch z≤n Nßrodnφho parku ⌐umava, na nφ╛ by se letos m∞ly kßcet stromy napadenΘ k∙rovcem, chce sprßva parku podle ekolog∙ bez uvedenφ d∙vod∙ roz╣φ°it o tΘm∞° 250 hektar∙. "P°itom lo≥skΘ kßcenφ (sprßva parku) prezentovala jako jednorßzov² zßsah, jφm╛ se s k∙rovcem vypo°ßdß jednou prov╛dy a pak prvnφm bezzßsahov²m z≤nßm vrßtφ p∙vodnφ ochranu," °ekl dnes ╚TK vedoucφ lesnφho programu Hnutφ Duha Jaromφr Blßha.

"P°φΦinou uva╛ovanΘho nßr∙stu zßsah∙ ale nenφ ╣φ°enφ k∙rovce do dosud neposti╛en²ch lokalit ⌐umavy. M∙╛e jφm b²t jedin∞ ne·Φinnost zßsah∙ tam, kde se ji╛ loni kßcelo. Pokud by zßsahy byly efektivnφ, m∞ly by vΘst k ·tlumu k∙rovce, nikoli k jeho roz╣φ°enφ," tvrdφ Blßha, jen╛ byl jednφm z mluvΦφch lo≥skΘ ekologickΘ blokßdy v ╣umavskΘm pralese Trojmeznß.

Loni podle n∞j sprßva parku rozhodla o kßcenφ v prvnφch z≤nßch na celkovΘ rozloze 1852 hektar∙, letos navrhuje zßsahy na 2100 hektarech.

Podle mluvΦφho sprßvy ╣umavskΘho parku Zde≥ka Kanto°φka se efektivita lo≥sk²ch zßsah∙ projevφ a╛ p°i leto╣nφm jarnφm rojenφ k∙rovce. "Povolenφ zßsah∙ i v leto╣nφm roce vytvß°φ prßvnφ mo╛nost k tomu, abychom v p°φpad∞ pot°eby mohli proti k∙rovci zasßhnout. P°itom v drtivΘ v∞t╣in∞ z°ejm∞ p∙jde o provedenφ korekcφ, t°eba jen o pora╛enφ n∞kolika napaden²ch strom∙ v urΦitΘ lokalit∞," vysv∞tlil Kanto°φk ╚TK.

Loni bylo v prvnφch z≤nßch parku pora╛eno 10.000 krychlov²ch metr∙ "k∙rovcov²ch" strom∙, letos by m∞l b²t tento objem ni╛╣φ. Zßsahy by m∞ly zaΦφt zhruba v druhΘ polovin∞ kv∞tna, aby se k∙rovec z Φerstv∞ napaden²ch strom∙ nerozlΘtl a nenapadl dal╣φ porosty, dodal mluvΦφ.

P°ipomn∞l, ╛e v d∙sledku lo≥skΘ tΘm∞° dvoum∞sφΦnφ blokßdy ekolog∙ z∙stalo v prvnφ z≤n∞ Φφslo 124 - Trojmeznß stßt zhruba tisφc napaden²ch strom∙, tedy na 2500 krychlov²ch metr∙ d°evnφ hmoty. K∙rovec z nich letos m∙╛e napadnout nejmΘn∞ trojnßsobek dosud zdrav²ch strom∙.

20. stoletφ bylo nejteplej╣φ za poslednφch 500 let
17. ·nora (Independent, les) - Podle v∞dc∙ bylo poslednφ stoletφ nejteplej╣φ za poslednφch 500 let.

Od roku 1500 se pr∙m∞rnß teplota zv²╣ila p°ibli╛n∞ o 1 stupe≥ Celsia. Experti °φkajφ, ╛e polovina tohoto r∙stu nastala ve 20. stoletφ.

Esmeralda odmφtß odpov∞dnost za Tisu
B╠LEHRAD/BUDAPE⌐½/BUKURE⌐½ 17. ·nora (╚TK) - Australskß t∞╛ebnφ spoleΦnost Esmeralda zatφm nem∙╛e potvrdit, ╛e nese odpov∞dnost za zneΦi╣t∞nφ rumunskΘ °eky Somo╣ a nßsledn∞ Tisy a Dunaje v jeho jugoslßvskΘ Φßsti kyanidem. Oznßmil to dnes ╣Θf spoleΦnosti Brett Montgomery. Ujistil, ╛e "prioritou (firmy) je (odborn²mi testy) zjistit pravdu". Evropskß komisa°ka pro ╛ivotnφ prost°edφ Margot Wallstr÷movß, kterß se dnes seznamuje s nßsledky zamo°enφ Tisy, p°islφbila, ╛e okam╛it∞ zahßjφ prßci na projektu, jen╛ by v budoucnosti umo╛nil podobn²m katastrofßm p°edchßzet. Rumunsko dnes poprvΘ oficißln∞ p°iznalo katastrofu a ujistilo, ╛e nem∞lo nikdy v ·myslu "rozsah katastrofy skr²vat, nebo sni╛ovat".

"PouΦili jsme se (z katastrofy) a musφme jednat," prohlßsila Wallstr÷movß potΘ, co si u ma∩arskΘho m∞sta Sz÷ln÷k na b°ehu Tisy prohlΘdla nßsledky kyanidovΘ skvrny.

"Zahßjφm prßce na plßnu, kter² v budoucnosti umo╛nφ p°edchßzet podobn²m incident∙m a zaplnφ dφry v legislativ∞," konstatovala komisa°ka.

Ujistila, ╛e Evropskß unie (EU) pom∙╛e Ma∩arsku i Rumunsku s odstran∞nφm nßsledk∙ zneΦi╣t∞nφ a mohla by podpo°it ob∞ zem∞ p°i vymßhßnφ od╣kodnΘho.

"Kdokoli je odpov∞dn² za zamo°enφ, m∞l by platit... to je na╣e v²chozφ stanovisko," °ekla Wallstr÷movß. NaznaΦila p°itom, ╛e EU z°ejm∞ neposkytne finanΦnφ pomoc na odstran∞nφ ╣kod v povodφ °ek.

Obecn∞ se mß za to, ╛e kyanid se do °eky Tisy dostal rumunsk²m p°φtokem Somo╣em protΘkajφcφm kolem zlatΘho dolu v Baia Mare, kde do╣lo 30. ledna k havßrii a pravd∞podobn∞ takΘ ·niku kyanidu do vody. Z Tisy se jed dostal do Dunaje. Kyanid zahubil jen v ma∩arskΘ Φßsti Tisy asi 80 tun ryb a podle ekolog∙ t∞╛ce po╣kodil cel² potravinov² °et∞zec v povodφ.

D∙l Baia Mare vlastnφ rumunsk² stßt a australskß spoleΦnost Esmeralda. Jejφ ╣Θf v╣ak dnes v prohlß╣enφ pro australskou burzu uvedl, ╛e dosud neexistujφ ╛ßdnΘ d∙kazy prokazujφcφ, ╛e k zamo°enφ °ek do╣lo v d∙sledku havßrie na p°ehrad∞ v Baia Mare z 30. ledna. Ujistil, ╛e jakmile austral╣tφ odbornφci p°edlo╛φ kompletnφ zprßvu o situaci ve zlatΘm dolu, zajistφ jejφ plnΘ zve°ejn∞nφ. Dodal, ╛e vφtß informace o tom, ╛e do oblasti sm∞°ujφ nezßvislφ odbornφci OSN a EU, aby prozkoumali mo╛nosti ·niku kyanidu z dolu.

Lφtost nad katastrofou dnes vyjßd°il rumunsk² ministr pro ╛ivotnφ prost°edφ Romica Tomescu. "Rumunsko nikdy necht∞lo rozsah incidentu skr²vat, nebo tajit," dodal. P°ipustil, ╛e k zamo°enφ °eky do╣lo ve ╣patnΘ dob∞, kdy Rumunsko usiluje o Φlenstvφ v EU. "Musφme dokßzat, ╛e stojφ za to investovat u nßs," °ekl ministr.

Jeho prohlß╣enφ podrß╛dilo ╣Θfa ·°adu pro rumunskΘ vodnφ toky Petreho Marinesca. Podle jeho nßzoru ryby v Tise neuhynuly kv∙li kyanidu, ale velkΘ koncentraci chemickΘ lßtky, chlornanu sodnΘho, pou╛φvanΘ p°i jeho neutralizaci.

⌐umavsk² park ulo╛il pokutu 72 ekolog∙m
VIMPERK (okres Prachatice) 17. ·nora (╚TK) - Sprßva Nßrodnφho parku ⌐umava ulo╛ila ve sprßvnφm °φzenφ pokuty 72 ekolog∙m, kte°φ od lo≥skΘho 27. Φervence do 21. zß°φ brßnili d°evorubc∙m v pralese Trojmeznß v kßcenφ strom∙ napaden²ch k∙rovcem.

"┌Φastnφci blokßdy se toti╛ dopustili p°estupk∙ proti zßkon∙m o lesφch a o ochran∞ p°φrody a krajiny. Neoprßvn∞n∞ vstupovali do prvnφ z≤ny parku a zdr╛ovali se na mφstech, kde je vzhledem k lesnφm pracφm p°φtomnost nepovolan²ch osob vylouΦena," °ekl dnes ╚TK mluvΦφ sprßvy parku Zden∞k Kanto°φk.

EkologovΘ podle n∞j byli v∞t╣inou pokutovßni 1000 korun, ti z nich, kte°φ na nepovolen²ch mφstech takΘ nocovali, pak dvojnßsobkem tΘto Φßstky. Polovina t∞chto pen∞z nßle╛φ podle zßkona obci, v tomto p°φpad∞ obci Novß Pec, druhß polovina Stßtnφmu fondu ╛ivotnφho prost°edφ.

Sprßva parku podle Kanto°φka v tomto p°φpad∞ zvolila zkrßcenΘ, takzvanΘ p°φkaznφ °φzenφ, v n∞m╛ dotΦenΘ osoby obdr╛φ p°φkaz k zaplacenφ pokuty a po╣tovnφ poukßzku. Pokud proti p°φkazu podaly v zßkonem stanovenΘ lh∙t∞ odpor, nßsledovalo b∞╛nΘ sprßvnφ °φzenφ.

Podle °editele sprßvy ╣umavskΘho parku Ivana «lßbka z∙stalo v prvnφ z≤n∞ Φφslo 124 - Trojmeznß kv∙li blokßd∞ neskßceno zhruba tisφc napaden²ch strom∙, tedy na 2500 krychlov²ch metr∙ d°evnφ hmoty. K∙rovec z nich m∙╛e napadnout nejmΘn∞ trojnßsobek dosud zdrav²ch strom∙. "Podle znaleckΘho posudku p°ekroΦily ekologickΘ ╣kody v d∙sledku blokßdy 15 mili≤n∙ korun," tvrdφ «lßbek.

To ov╣em jednoznaΦn∞ odmφtß vedoucφ lesnφho programu Hnutφ Duha Jaromφr Blßha, jeden z mluvΦφch lo≥skΘ blokßdy. "Ohrazuji se proti tomu, ╛e blokßda zp∙sobila ekologickΘ ╣kody. Ty by byly vznikly realizacφ zßsah∙, proto╛e to, co prvnφ z≤na (parku) chrßnφ by bylo pokßcenφm strom∙ naru╣eno," °ekl dnes Blßha ╚TK. P°ipomn∞l, ╛e posudek, na kter² se °editel «lßbek odvolßvß, sßm neΦetl a nem∙╛e se tedy vyjßd°it k jeho obsahu.

Sprßva ╣umavskΘho parku Φekß na vy°φzenφ trestnφho oznßmenφ
VIMPERK/PRACHATICE 17. ·nora (╚TK) - Vedenφ sprßvy Nßrodnφho parku ⌐umava p°ekvapuje, ╛e stßtnφ zastupitelstvφ dosud nerozhodlo o jeho trestnφm oznßmenφ z lo≥skΘho zß°φ o jednßnφ ekolog∙, kte°φ tΘm∞° dva m∞sφce brßnili d°evorubc∙m v kßcenφ k∙rovcem napaden²ch strom∙ v pralese Trojmeznß. P°itom ekologovΘ ji╛ oznßmili, ╛e p°ipravujφ novou blokßdu ve v∞t╣φm rozsahu.

"UrΦit∞ nenφ dob°e, ╛e Okresnφ stßtnφ zastupitelstvφ v Prachaticφch nechßvß jenom na nßs, jak se k dal╣φ blokßd∞ a jejφm ·Φastnφk∙m zachovßme. Do dne╣nφho dne nßm toti╛ nesd∞lilo, zda se ekologovΘ lo≥skou blokßdou dopustili Φi nedopustili trestnΘho Φinu," °ekl dnes ╚TK °editel sprßvy ╣umavskΘho parku Ivan «lßbek. P°ipomn∞l, ╛e blokßdou zp∙sobenΘ ekonomickΘ ╣kody Φinφ 100.000 a ekologickΘ ╣kody podle znaleckΘho posudku vφce ne╛ 15 mili≤n∙ korun.

"P°itom Inspekce ╛ivotnφho prost°edφ s nßmi vede sprßvnφ °φzenφ za to, ╛e jsme v pralese Trojmeznß, kde byla loni blokßda, nezpracovali zhruba 1000 strom∙ napaden²ch k∙rovcem. Nynφ oΦekßvßme, ╛e nßm ulo╛φ pom∞rn∞ vysokou pokutu, kterß se °ßdov∞ m∙╛e pohybovat a╛ v mili≤nech korun," uvedl «lßbek.

"Je to trochu absurdnφ. P°esto╛e mß sprßva parku plnou odpov∞dnost za likvidaci k∙rovce, tady je tato jejφ odpov∞dnost v d∙sledku blokßdy trochu zpochybn∞na," poznamenal.

Prachatickß okresnφ stßtnφ zßstupkyn∞ Radmila Fra╣kovß potvrdila, ╛e ╣et°enφ ohledn∞ trestnφho oznßmenφ dßle pokraΦuje a m∞lo by z°ejm∞ skonΦit v b°eznu. "Prvotnφ problΘm je v tom, ╛e dosud se nepoda°ilo zjistit, co je lep╣φ - zda (v ╣umavskΘm parku) kßcet Φi nekßcet. Tady se toti╛ rozchßzejφ odbornß stanoviska. Pokud to nevy°e╣φme, nem∙╛eme p°istoupit k vyvozenφ trestnφ odpov∞dnosti," °ekla Fra╣kovß novinß°∙m.

Rumunsko zaΦalo s Φi╣t∞nφm Somo╣e
BUKURE⌐½/B╠LEHRAD/BUDAPE⌐½ 16. ·nora (╚TK) - Prvnφ sΘrii opat°enφ k odstran∞nφ kyanidovΘ skvrny z °eky Somo╣ u zlatΘho dolu Baia Mare dnes zahßjily rumunskΘ ·°ady. Za sedmnßct dn∙ od ·niku kyanidovΘho roztoku, kter² se v dole pou╛φvß p°i odd∞lovßnφ zlata od horniny, jedovatß lßtka zamo°ila °eku Tisu protΘkajφcφ Ma∩arskem a Jugoslßviφ a dostala se do Dunaje.

EkologovΘ dnes oznßmili, ╛e rozbory prokßzaly vy╣╣φ ne╛ p°φpustnou koncentraci t∞╛k²ch kov∙ v jugoslßvskΘ Φßsti Tisy. Ekologickß katastrofa zp∙sobila uhynutφ mnoha tun ryb a vß╛n∞ po╣kodila cel² ekosystΘm povodφ.

Podle p°edstavitelky rumunskΘho ministerstva ╛ivotnφho prost°edφ Liliany MaraovΘ rumun╣tφ odbornφci sypou do °eky Somo╣ v mφst∞ zneΦi╣t∞nφ velkΘ mno╛stvφ chlornanu sodnΘho, kter² neutralizuje kyanid.

Maraovß uvedla, ╛e aktußlnφ koncentrace kyanidu v rumunskΘm p°φtoku Tisy je 0,19 miligramu na litr vody, co╛ je 19krßt vφce, ne╛ povoluje limit. V p°echßzejφcφch dnech byla ·dajn∞ zji╣t∞na koncentrace a╛ 0,33 miligramu na litr.

ObnovitelnΘ zdroje energie - spoluprßce a integrace
PRAHA 16. ·nora (CZ Biom, les) - Dnes se v aule V²zkumnΘho ·stavu rostlinnΘ v²roby konal seminß° zab²vajφcφ se mo╛nostmi spoluprßce na poli obnoviteln²ch zdroj∙ energie (OZE) a jejich vzßjemnΘ integrace. Provßzßnφ jednotliv²ch OZE je pova╛ovßno za jednu z cest zv²╣enφ jejich reßlnΘho potencißlu.

Seminß° zahßjil Jaroslav Vß≥a p°edseda CZ BIOMu, kter² zd∙raznil dominantnφ roli biomasy v rozvoji OZE. Biomase se p°iΦφtß a╛ 80%-nφ podφl na r∙stu vyu╛φvßnφ OZE. To v╣ak neznamenß, ╛e v budoucnosti hrozφ energetick² monopol biomasy. A to zejmΘna dφky decentralizovanΘmu vyu╛φvßnφ tohoto zdroje energie, kdy nap°. obce vlastnφcφ centrßlnφ v²topnu na biomasu si sami p∞stujφ na zem∞d∞lsky nevyu╛φvan²ch plochßch energetickΘ plodiny a jsou tak energeticky zcela Φi ΦßsteΦn∞ sob∞staΦnΘ. Nemusφ v╣ak jφt pouze o v²topnu na biomasu. Do stßvajφcφch ro╣tov²ch a fluidnφch kotl∙ na uhlφ je mo╛nΘ biomasu p°idßvat, co╛ vede ke snφ╛enφ emisφ, o Φem╛ informovala Dagmar Juchelkovß z VysokΘ ╣koly bß≥skΘ. Tento zp∙sob energetickΘho zhodnocovßnφ biomasy nenφ investiΦn∞ nßroΦn².

Pod pojmem biomasa se skr²vajφ nejenom pevnß biopaliva - ╣t∞pky, pelety, brikety, piliny, slßma balφkovanß, voln∞ lo╛enß atd., ale i paliva plynnß a kapalnß o nich╛ hovo°il Jaroslav Kßra z V²zkumnΘho ·stavu zem∞d∞lskΘ techniky. Z plynn²ch biopaliv je nejd∙le╛it∞j╣φm bioplyn, kter² m∙╛e b²t vyrßb∞n z exkrement∙ hospodß°sk²ch zvφ°at, bioodpadu a testuje se i mo╛nost vyu╛itφ fytomasy n∞kter²ch rostlin. Zφskan² bioplyn se v∞t╣inou spaluje v kogeneraΦnφch za°φzenφch za produkce elekt°iny a tepla.

Z kapaln²ch biopaliv se v ╚R vyu╛φvß zejmΘna bionafta, ale zaΦφnß se prosazovat i bioetanol, kter² je hlavnφm zdrojem pro v²robu ETBE (etyl-terc-butylΘteru), jφm╛ by m∞l b²t v dohlednΘ dob∞ nahrazen MTBE (metyl-terc-butylΘter) vyrßb∞n² z ropy a pou╛φvan² pro zv²╣enφ oktanovΘho Φφsla a obsahu kyslφku v bezolovnat²ch benzinech. Tato nßhrada by v ╚R znamenala pot°ebu 50 tisφc tun bioetanolu, co╛ by znamenalo vyu╛itφ 17 - 45 tisφc ha zem∞d∞lsk²ch ploch, je╛ le╛φ v souΦasnosti ladem.

Biomasa si v╣ak, zejmΘna na vesnicφch, sama nevystaΦφ. Proto se zaΦφnajφ rozvφjet malΘ solßrn∞-biomasovΘ komplexy, o kter²ch se zmφnil Ladislav MichaliΦka ze SpoleΦnosti pro solßrnφ energii. ⌐ir╣φmu rozvoji takov²chto °e╣enφ v╣ak podle Josefa Matyß╣e z firmy Bohemia solar brßnφ p°φli╣ slo╛itß administrace ╛ßdostφ o stßtnφ dotaci, kdy pro instalaci tohoto za°φzenφ, i t°eba do rodinnΘho domku, je vy╛adovßn energetick² audit.

V Brn∞ vznikl nov² ekologick² projekt Adoptujte strom!
BRNO 16. ·nora (╚TK) - V²sadba strom∙ je cφlem novΘho projektu Adoptujte strom! brn∞nskΘ Nadace Partnerstvφ, kterß podporuje snahy o zlep╣ovßnφ kvality ╛ivotnφho prost°edφ v ╚eskΘ republice. Vyp∞stovßnφ a zasazenφ sazenice stojφ 200 korun. K tomu, aby se kdokoli stal "adoptivnφm rodiΦem" mladΘho stromu, staΦφ zaslat tuto Φßstku na konto nadace. Z vybran²ch prost°edk∙ Partnerstvφ podpo°φ snahy obcφ i r∙zn²ch sdru╛enφ o v²sadbu strom∙, °ekl dnes ╚TK pracovnφk nadace Tomß╣ R∙╛iΦka.

Penφze mohou zßjemci posφlat na konto brn∞nskΘ InvestiΦnφ a po╣tovnφ banky Φφslo 152343168/5100, variabilnφ symbol 993.

"Projekt je urΦen lidem i r∙zn²m spoleΦnostem, kterΘ se nemohou aktivn∞ podφlet na v²sadb∞ strom∙. Ka╛d² z dßrc∙ zφskß certifikßt a zßjemci si vyp∞stovanou sazenici budou moci takΘ osobn∞ zasadit," uvedl R∙╛iΦka. Doplnil, ╛e sbφrka poslou╛φ k v²sadb∞ strom∙ nejen v lesφch, ale i ve m∞stech a obcφch.

Podle ekolog∙ je ·bytek les∙ na ·zemφ ╚R nejciteln∞j╣φ zejmΘna v Krkono╣φch a v Jizersk²ch a Kru╣n²ch horßch. Mßlokdo z lidφ si uv∞domuje, jak jsou stromy pro existenci v╣ech ╛ivoΦich∙ d∙le╛itΘ, °ekl R∙╛iΦka. P°ipomn∞l, ╛e produkujφ kyslφk, sni╛ujφ hluk, brßnφ erozi p∙dy a zachycujφ ╣kodliv² prach.

Nadace Partnerstvφ loni v ╚R p°isp∞la k v²sadb∞ 54.000 stromk∙, podpo°ila jejich sßzenφ v Jizersk²ch horßch, u obce Vlko╣ na Hodonφnsku i v MoravskΘm krasu. Zßjemci o akci Adoptujte strom! zφskajφ bli╛╣φ informace v brn∞nskΘm sφdle nadace v PanskΘ ulici.

"Nic toti╛ nenasv∞dΦuje tomu, ╛e sprßva parku zm∞nφ sv∙j p°φstup k likvidaci k∙rovcovΘ kalamity. Pokud k blokßd∞ p°istoupφme, bude rozsßhlej╣φ ne╛ loni; z·Φastnφ se jφ vφce lidφ, bude trvat dΘle a zasßhne vφce mφst. Odbornφci se toti╛ shodujφ, ╛e ekosystΘm nejcenn∞j╣φch prvnφch z≤n parku spφ╣e rozvrßtφ lesnickΘ zßsahy ne╛ k∙rovec," vysv∞tlil Blßha, kter² byl jednφm z mluvΦφch ·Φastnφk∙ lo≥skΘ blokßdy.

EkologovΘ tehdy od 27. Φervence do 21. zß°φ brßnili lesnφm d∞lnφk∙m v kßcenφ strom∙ napaden²ch k∙rovcem v ╣umavskΘm pralese Trojmeznß. Podle p°edb∞╛n²ch odhad∙ sprßvy parku tak vedle ekonomick²ch ╣kod °ßdov∞ ve statisφcφch korun zp∙sobili i ╣kody ekologickΘ, jejich╛ rozsah bude mo╛no zjistit a╛ na ja°e. A╛ tehdy toti╛ podrobnΘ ╣et°enφ v terΘnu ukß╛e, kolik dal╣φch strom∙ napadl k∙rovec, kter² vylΘtl z loni nepokßcen²ch strom∙.

Sprßva parku letos ministerstvu ╛ivotnφho prost°edφ navrhne, aby sv∙j souhlas s omezen²mi zßsahy proti k∙rovci prodlou╛ilo i na leto╣nφ rok, °ekl dnes ╚TK jejφ mluvΦφ Zden∞k Kanto°φk. "Zßsahy v prvnφch z≤nßch se budou z°ejm∞ opakovat. Letos p°itom p∙jde hlavn∞ o dohledßnφ Φerstv∞ (k∙rovcem) napaden²ch strom∙, p°iΦem╛ prßce by mohly zaΦφt v druhΘ polovin∞ kv∞tna," uvedl Kanto°φk.

Wallstr÷movß se seznßmφ se situacφ na Tise
BRUSEL 14. ·nora (zpravodajka ╚TK) - Evropskß komisa°ka pro ╛ivotnφ prost°edφ Margot Wallstr÷movß se chce na mφst∞ seznßmit s rozsahem ekologickΘ katastrofy v povodφ °eky Tisa, do kterΘ na rumunskΘm ·zemφ unikl kyanid. Jejφ mluvΦφ Pia Ahrenkildeovß- Hansenovß dnes novinß°∙m °ekla, ╛e se komisa°ka vydß na mφsto ne╣t∞stφ ve Φtvrtek.

Wallstr÷movß chce posoudit mo╛nosti pomoci EvropskΘ unie p°i odstra≥ovßnφ nßsledk∙ havßrie, kterΘ jsou podle ma∩arsk²ch odbornφk∙ srovnatelnΘ s nßsledky havßrie ukrajinskΘ jadernΘ elektrßrny v ╚ernobylu v roce 1986. Podle mluvΦφ by v nejbli╛╣φ dob∞ mohla unie poskytnout p°inejmen╣φm svΘ odbornφky, kte°φ by se podφleli na zhodnocenφ ╣kod a mo╛nostφ jejich odstran∞nφ.

"V souΦasnΘ dob∞ takΘ zkoumßme, zda by finance ze strukturßlnφch fond∙ mohly b²t v rßmci p°edvstupnφ pomoci poskytnuty na odstran∞nφ tΘto katastrofy," °ekla mluvΦφ. Dodala, ╛e Evropskß komise dosud v tΘto souvislosti neobdr╛ela ╛ßdnou ╛ßdost Ma∩arska ani Rumunska o pomoc.

┌nik kyanidu, kter² hubφ nejen ryby, ale v╣echny ╛ivΘ organismy, zp∙sobila pravd∞podobn∞ 30. ledna havßrie na p°ehrad∞ u zlatΘho dolu Baia Mare poblφ╛ rumunskΘho m∞sta Oradea. Kyanidov² roztok, jen╛ se vyu╛φvß k odd∞lenφ zlata od horniny, se dostal do tamnφ °eky, kterß p°ivßdφ vody do ma∩arskΘ Tisy. Ta pak pokraΦuje na srbskΘ ·zemφ, kde se vlΘvß do Dunaje.

Australskß t∞╛ebnφ spoleΦnost Esmeralda, kterß vlastnφ v Baia Mare 55 procent akciφ dolu, dnes oznßmila, ╛e vyslala do zlatΘho dolu zvlß╣tnφ t²m ekolog∙, kter² mß prokßzat, ╛e firma nenese za havßrii odpov∞dnost. Podle mluvΦφho spoleΦnosti Esmeralda ·hyn ryb v Tise a v Dunaji nezp∙sobil kyanid.

Ku╛vart nabφzφ pomoc p°i monitorovßnφ kyanidu
PRAHA 14. ·nora (╚TK) - Pomoc Φesk²ch odbornφk∙ p°i monitorovßnφ nßsledk∙ ekologickΘ katastrofy na °ekßch Tisa a Dunaj nabφdne posti╛en²m zemφm ministr ╛ivotnφho prost°edφ Milo╣ Ku╛vart. O mo╛nostech vyslßnφ odbornφk∙, kte°φ by na posti╛en²ch °ekßch kontrolovali koncentraci kyanidu uniklΘho z odkali╣t∞ zlatΘho dolu v Rumunsku, p°edb∞╛n∞ hovo°il s ministrem zahraniΦφ Janem Kavanem.

"Pomoc by m∞la p°ijφt vΦas, m∞la by b²t kvalitnφ a takΘ ╛ßdanß od posti╛enΘ zem∞," °ekl dnes Ku╛vart novinß°∙m. Kyanid, kter² unikl z nßdr╛e kolem 30. ledna, zniΦil ╛ivot v 600 kilometrech °ek.

Havßrie na dole Baia Mare australskΘ firmy Esmeralda, kterß v ╚R nep∙sobφ, je oznaΦovßna za nejhor╣φ ekologickou katastrofu po havßrii jadernΘho reaktoru v ukrajinskΘm ╚ernobylu z roku 1986. "Pro p°φrodu to znamenß katastrofu, nßm nebezpeΦφ nehrozφ nehrozφ, je to spφ╣e upozorn∞nφ, abychom dbali na princip p°edb∞╛nΘ opatrnosti," uvedl ministr, kter² nenφ naklon∞n t∞╛b∞ a pr∙zkumu zlat²ch lo╛isek v ╚eskΘ republice.

Stejnou metodu, jakou australskß firma vyu╛φvala v Baia Mare, cht∞la v Ka╣persk²ch Horßch na ⌐umav∞ pou╛φt t∞╛a°skß firma TVX Bohemia d∙lnφ, jejφ projekt v╣ak ministerstvo nepovolilo "kv∙li poru╣ovßnφ zßkon∙ zem∞". Pomocφ kyanidu se m∞lo t∞╛it i v lokalit∞ Mokrsko, proti zßm∞ru se postavili ekologovΘ a mφstnφ obyvatelΘ. "Kdyby se tam stala takovß havßrie, Vltava by byla mrtvou °ekou," konstatoval Ku╛vart.

"Metoda pat°φ ke standardnφ v²bav∞ zφskßvßnφ kov∙, jejφ bezpeΦnost zßvisφ na ·rovni zabezpeΦenφ v╣ech krok∙ a transportu rizikovΘ lßtky. Ve stßtech, kde jsou podmφnky definovßny mΘn∞ opatrn∞, je pravd∞podobnost havßrie v∞t╣φ," vysv∞tlil °editel geologickΘho odboru Ku╛vartova resortu Zden∞k Venera. Na vysokΘ ·rovni jsou podle n∞j bezpeΦnostnφ opat°enφ nap°φklad na NovΘm ZΘlandu.

Firma Esmeralda, kterß vlastnφ d∙l spoleΦn∞ s rumunsk²m stßtem, se zatφm k havßrii nep°ihlßsila. Do dolu vyslala t²m ekolog∙, kter² mß prokßzat, ╛e spoleΦnost nenese odpov∞dnost za ·nik kyanidu. «ivot se do posti╛en²ch tok∙ vrßtφ podle odhad∙ za p∞t let.

Australani popφrajφ niΦenφ Tisy a Dunaje
BUDAPE⌐½/B╠LEHRAD/PERTH 14. ·nora (╚TK) - Kyanidovß skvrna na lΘta zlikvidovala cel² potravinov² °et∞zec v povodφ °eky Tisa. Prohlßsil to dnes v Budape╣ti p°edseda parlamentnφho v²boru pro ekologii Zoltßn IllΘs. Zopakoval, ╛e jde o "nejhor╣φ ekologickou katastrofu od (havßrie jadernΘho reaktoru v ukrajinskΘm) ╚ernobylu" z roku 1986. Australskß spoleΦnost, kterß t∞╛φ zlato v rumunskΘm dole Baia Mare, popφrß, ╛e by se kyanid dostal do °eky z tamnφ p°ehrady.

Podle agentury Beta kyanid ji╛ zamo°il Dunaj na srbskΘm ·zemφ. OΦitφ sv∞dci ·dajn∞ hlßsili, ╛e na °ece vid∞li mφsta "celß bφlß od b°ich mrtv²ch ryb".

Obecn∞ se mß za to, ╛e kyanidovß skvrna mß p∙vod v rumunsku, kde 30. ledna do╣lo k havßrii na p°ehrad∞ u zlatΘho dolu Baia Mare poblφ╛ m∞sta Oradea. Kyanidov² roztok, jen╛ se vyu╛φvß k odd∞lenφ zlata od horniny, se dostal do tamnφ °eky, kterß p°ivßdφ vody do ma∩arskΘ Tisy. Ta pak pokraΦuje na srbskΘ ·zemφ, kde se vlΘvß do Dunaje.

Australskß t∞╛ebnφ spoleΦnost Esmeralda, kterß vlastnφ v Baia Mare 55 procent akciφ dolu a 45 procent vlastnφ rumunsk² stßt, dnes oznßmila, ╛e vyslala do zlatΘho dolu zvlß╣tnφ t²m ekolog∙, kter² mß prokßzat, ╛e firma nenese odpov∞dnost za ·nik kyanidu do °eky. EkologovΘ dorazφ do Rumunska v ·ter².

Podle mluvΦφho spoleΦnosti Esmeralda ·hyn ryb v Tise a v Dunaji nezp∙sobil kyanid.

Zßb∞ry televiznφ stanice CNN a ma∩arskΘ televize ukßzaly, ╛e ryby po vyta╛enφ na b°eh sebou po°ßd mrskaly, konstatoval mluvΦφ Chris Codrington.

"Pokud by ╣lo o otravu kyanidem, byly by mrtvΘ. A kdy╛ jsou mrtvΘ ryby v Ma∩arsku, proΦ nebyly hlß╣eny v Rumunsku, kde se p°ehrada nachßzφ?" dotßzal se mluvΦφ.

B∞lehrad oznßmil, ╛e za ╣kody zp∙sobenΘ kyanidem se u mezinßrodnφho soudu bude domßhat kompenzacφ. Kyanidem otrßvenß Tisa je vß╛n²m problΘmem takΘ pro srbskΘ zem∞d∞lce, proto╛e jejφ vody vyu╛φvajφ k zavla╛ovßnφ polφ.

"Tisa byla usmrcena. Ani bakterie nep°e╛ily... Je to skuteΦnß katastrofa," prohlßsil v ned∞li srbsk² ministr pro ╛ivotnφ prost°edφ Branislav Bla╛iµ. Podle jeho slov obnova ╛ivota v °ece si vy╛ßdß nejmΘn∞ p∞t let.

Podle rumunskΘho ministra pro ╛ivotnφ prost°edφ Antona Vlada jsou informace o nßsledcφch ·niku kyanidu nadsazenΘ. "Mßm dojem, ╛e to je zveliΦenΘ," °ekl dnes ministr. Podle jeho nßzoru a╛ skvrna dosßhne Dunaje, rozpt²lφ se, proto╛e tato °eka mß desetkrßt vφce vody ne╛ Tisa.

Podle jugoslßvskΘ agentury Tanjug v sobotu v poledne byla koncentrace kyanidu v mφst∞, kde Tisa p°echßzφ z Ma∩arska na ·zemφ Jugoslßvie, 0,07 miligramu na litr. Je╣t∞ v rannφch hodinßch v╣ak koncentrace ·dajn∞ dosahovala 0,20 miligramu na litr.

Vietnam redukuje plßnovanß zalesn∞nφ
VIETNAM 9. ·nora (BBC, les) - Vietnamskß vlßda prohlßsila, ╛e musφ redukovat sv∙j plßn zalesn∞nφ na p°φ╣tφ decenium kv∙li nedostatku vhodnΘ p∙dy k tomuto ·Φelu.

Minul² rok Vietnamskß vlßda nastartovala program s jeho╛ pomocφ m∞la dosßhnout 5 mil≤n∙ ha lesnφ p∙dy do roku 2010. Ale ministr zem∞d∞lstvφ a regionßlnφho rozvoje °ekl, ╛e cφl musφ b²t sni╛en asi o 3 mili≤ny ha.

NovΘ zalesn∞nφ a redukce chudoby v lesnφch oblastech jsou zßkladnφm p°edpokladem rozvoje Vietnamu.

Vietnam ztratil mili≤ny hektar∙ lesa kv∙li vßlce, p°φli╣ extensivnφmu hospoda°enφm a kv∙li zφskßvßnφ ornΘ p∙dy.

Program vlßdy pro rozvoj lesnictvφ zahrnuje podporu mφstnφch zales≥ovacφch a v²chovn²ch pracφ vΦetn∞ vzd∞lßvßnφ obΦan∙.

AssiDomΣn prodß ⌐t∞tφ
⌐T╠T═ 5. ·nora (les) - 3. ·nora generßlnφ °editel a mφstop°edseda p°edstavenstva AssiDomΣn Sepap Tomß╣ ⌐abatka potvrdil, ╛e ╣vΘdskß spoleΦnost AssiDomΣn prodß cel² zßvod Sepap ve ⌐t∞tφ rakouskΘ skupin∞ Frantschach.

Zm∞na vlastnφka se nijak nedotkne rozvojov²ch zßm∞ru Sepapu, kter² podle p°edb∞╛n²ch v²sledk∙ skonΦil lo≥sk² rok s tr╛bami tΘm∞° ╣est miliard korun a letos oΦekßvß tr╛by p°es sedm miliard korun. Tato transakce by m∞la zv²╣it hodnotu spoleΦnosti pro akcionß°e nebo╗ p°eskupovßnφ kapitßlu zpravidla p°inß╣φ efektivn∞j╣φ hospoda°enφ. KoneΦnß smlouva by m∞la b²t podepsßna nejd°φve na ja°e.

Frantschach pat°φ k p°ednφm evropsk²m spoleΦnostem ve d°evozpracujφcφm pr∙myslu s roΦnφm obratem 1,5 miliardy EUR. Je v²znamn²m v²robcem pr∙myslov²ch pytl∙, flexibilnφch obal∙ a vysoce kvalitnφch kancelß°sk²ch papφr∙.

Fytoenergetika v Peklov∞
PRAHA 4. ·nora (les) - Evropskß Unie se v Kj≤tskΘm protokolu zavßzala k 8%-nφmu snφ╛enφ emisφ sklenφkov²ch plyn∙ do obdobφ let 2008 - 2012 ve srovnßnφ s rokem 1990. Av╣ak v souΦasnΘ dob∞ se tyto emise op∞t zvy╣ujφ. Pokud se EU nechce p°ed mezinßrodnφm spoleΦenstvφm zdiskreditovat musφ zintenzφvnit svΘ iniciativy v oblasti energetick²ch ·spor a vyu╛φvßnφ obnoviteln²ch zdroj∙ energie (OZE). EU se rovn∞╛ zavßzala ke zdvojnßsobenφ vyu╛φvßnφ OZE z cca 6% celkovΘ energetickΘ spot°eby na 12% do roku 2010.

╚eskß republika se p°ipojila k zßvazk∙m EU o sni╛ovßnφ emisφ sklenφkov²ch plyn∙, stejn∞ jako se sna╛φ i o zvy╣ovßnφ podφlu OZE. V souΦasnosti pochßzφ 1,5% z celkovΘ energetickΘ spot°eby ╚R z OZE, co╛ by se m∞lo do roku 2010 zv²╣it na 3,5%. Hlavnφm OZE je v ╚R i EU biomasa*, jejφ╛ podφl v rßmci OZE Φinφ zhruba 2/3 (v EU i ╚R).

Teoretick² potencißl fytoenergetiky v ╚R je odhadovßn na 10% z celkovΘ energetickΘ spot°eby, z Φeho╛ 6% Φinφ odpadnφ fytomasa (d°evo, slßma, bioodpad apod.) a 4% cφlen∞ p∞stovanΘ rostliny (energetickΘ byliny - krmn² ╣╗ovφk, n∞kterΘ slΘzy, topolovka, technickΘ konopφ atd. a rychlerostoucφ d°eviny - zejmΘna topoly a vrby). P∞stovßnφ rostlin pro energii °e╣φ rovn∞╛ problΘmy nevyu╛φvan²ch zem∞d∞lsk²ch p∙d, kter²ch je v souΦasnΘ dob∞ kolem 1 mil. ha, zvy╣uje poΦet pracovnφch p°φle╛itostφ v regionech, sni╛uje energetickou zßvislost stßtu i obcφ a p°i citlivΘm vΦlen∞nφ plantß╛φ do krajiny mß jen nepatrn² negativnφ vliv na ╛ivotnφ prost°edφ.

P∞stovßnφ rostlin je v ╚R zatφm pouze v poΦßtcφch. EnergetickΘ byliny jsou p∞stovßny zejmΘna na rekultivovan²ch plochßch d∙lnφch v²sypek, u v²zkumn²ch ·stav∙ apod. Rychlerostoucφ d°eviny se prosazujφ maliΦko rychleji. Sklize≥ prvnφ zralΘ plantß╛e v ╚R zaΦne 22. ·nora tohoto roku. P°i tΘto p°φle╛itosti bude po°ßdat P∞stitelskß sekce CZ BIOMu tΘmatick² den Peklov 2000, na n∞m╛ budou p°edvedeny r∙znΘ metody sklizn∞, zpracovßnφ i vyu╛itφ fytomasy.

* Sprßvn∞ji fytomasa, jeliko╛ p°edpona bio se vztahuje k ve╣kerΘ organickΘ hmot∞ vytvo°enΘ biologick²mi procesy, zatφmco fytoenergetika vyu╛φvß v souΦasnΘ dob∞ pouze rostlinnou biomasu, tedy fytomasu. B∞╛n∞ u╛φvan²m termφnem je v╣ak biomasa (angl. biomass, n∞m. die Biomasse).

Ku╛vart otev°el v²stavu o svΘm ·°adu v Nßrodnφm zem∞d∞lskΘm muzeu
PRAHA 1. ·nora (╚TK) - V²stavu o prvnφm desetiletφ existence ministerstva ╛ivotnφho prost°edφ otev°el dnes v budov∞ Nßrodnφho zem∞d∞lskΘho muzea v Praze nyn∞j╣φ ╣Θf tohoto resortu Milo╣ Ku╛vart. Ministerstvo vzniklo v lednu roku 1990 a v²stava mapuje jeho Φinnost po jednotliv²ch letech. VystavenΘ dokumenty informujφ i o prßci nevlßdnφch ekologick²ch organizacφ.

Vedle zprßvy o Φinnosti nejvy╣╣φho ·°adu ╚eskΘ republiky v oblasti ochrany ╛ivotnφho prost°edφ podßvß v²stava vybranß data a udßlosti z historie ochrany ╛ivotnφho prost°edφ v ╚echßch a na Morav∞ od 40. let a ·daje o stavu jednotliv²ch slo╛ek ╛ivotnφho prost°edφ. Do budoucnosti mφ°φ informace o p°φpravßch na vstup do EvropskΘ unie v tΘto oblasti.

Expozice bude v muzeu otev°ena od st°edy do 3. b°ezna a po celou dobu jejφho trvßnφ ji budou doprovßzet dal╣φ programy. Ka╛dou st°edu zde bude pro ╣koly p°ipravovat program sdru╛enφ pro ekologickou v²chovu Tereza. ╚tvrtky budou vyhrazeny seminß°∙m ministerstva ╛ivotnφho prost°edφ. Prvnφ bude v∞novßn ekologickΘ osv∞t∞. Na dal╣φch seminß°φch se budou pracovnφci ministerstva vyklßdat o ekologick²ch aspektech energetiky, problematice vstupu ╚eskΘ republiky do EU a odpadech.

Dokumentaristka T°e╣tφkovß sledovala ekology
PRAHA 1. ·nora (╚TK) - MladΘ man╛ele se dv∞ma d∞tmi, jejich╛ spoleΦn²m zßjem je ekologie a "trvale udr╛iteln² ╛ivot", si vybrala za nßm∞t svΘho nejnov∞j╣φho projektu dokumentaristka Helena T°e╣tφkovß. Po t°i roky sledovala formou sb∞rnΘho natßΦenφ jejich ╛ivotnφ osudy. Dvaapadesßtiminutov² snφmek, nazvan² UrΦit² zp∙sob ╣t∞stφ, odvysφlß ╚eskß televize 8. ·nora veΦer na programu ╚T 2.

"Jde o ·vahu o alternativnφm zp∙sobu ╛ivota i o slo╛itosti jeho prosazovßnφ ve skuteΦnΘm ╛itφ. O chuti zm∞nit ustßlenΘ zvyky a vφ°e ve smysluplnost vlastnφho konßnφ a nakonec i o nezlomnosti tvß°φ v tvß° nezdar∙m," °ekla re╛isΘrka po dne╣nφ pracovnφ projekci v Praze.

HrdinovΘ filmu, man╛elΘ Lenka a Mφra H°ibovi, byli zanφcen²mi aktivisty, po°ßdali demonstrace proti jadern²m elektrßrnßm a dßlnicφm. V urΦitΘ chvφli v╣ak zaΦali pochybovat o efektivit∞ svΘho poΦφnßnφ. Rozhodli se nikoli mluvit, vyk°ikovat a demonstrovat, ale Φinit a dennodenn∞ ekologicky ╛φt. A tak koupili skromnou samotu v ╚eskΘm st°edoho°φ a sv∙j ╛ivot za°φdili tak, aby jejich nßroky na p°φrodu byly minimalizovßny.

Ze samoty se v╣ak potΘ odst∞hovali do blφzkosti Semil, i kdy╛ ze sv²ch p∙vodnφch cφl∙ neslevili. Nezdarem v╣ak skonΦil jejich projekt na kompostovßnφ odpad∙, Semil╣tφ neprojevili zßjem ani o mo╛nost bezplatnΘho mo╣tovßnφ. A tak H°ibovi dßl hledajφ vst°φcnΘ du╣e...