ObnovitelnΘ zdroje energie - spoluprßce a integrace
Tiskovß zprßva z CZ BIOMu
Dne 16. ·nora se v aule V²zkumnΘho ·stavu rostlinnΘ v²roby konal seminß° zab²vajφcφ se mo₧nostmi spoluprßce na poli obnoviteln²ch zdroj∙ energie (OZE) a jejich vzßjemnΘ integrace. Provßzßnφ jednotliv²ch OZE je pova₧ovßno za jednu z cest zv²Üenφ jejich reßlnΘho potencißlu.
Seminß° zahßjil Jaroslav Vß≥a p°edseda CZ BIOMu, kter² zd∙raznil dominantnφ roli biomasy v rozvoji OZE. Biomase se p°iΦφtß a₧ 80%-nφ podφl na r∙stu vyu₧φvßnφ OZE. To vÜak neznamenß, ₧e v budoucnosti hrozφ energetick² monopol biomasy. A to zejmΘna dφky decentralizovanΘmu vyu₧φvßnφ tohoto zdroje energie, kdy nap°. obce vlastnφcφ centrßlnφ v²topnu na biomasu si sami p∞stujφ na zem∞d∞lsky nevyu₧φvan²ch plochßch energetickΘ plodiny a jsou tak energeticky zcela Φi ΦßsteΦn∞ sob∞staΦnΘ. Nemusφ vÜak jφt pouze o v²topnu na biomasu. Do stßvajφcφch roÜtov²ch a fluidnφch kotl∙ na uhlφ je mo₧nΘ biomasu p°idßvat, co₧ vede ke snφ₧enφ emisφ, o Φem₧ informovala Dagmar Juchelkovß z VysokΘ Ükoly bß≥skΘ. Tento zp∙sob energetickΘho zhodnocovßnφ biomasy nenφ investiΦn∞ nßroΦn².
Pod pojmem biomasa se skr²vajφ nejenom pevnß biopaliva - Üt∞pky, pelety, brikety, piliny, slßma balφkovanß, voln∞ lo₧enß atd., ale i paliva plynnß a kapalnß o nich₧ hovo°il Jaroslav Kßra z V²zkumnΘho ·stavu zem∞d∞lskΘ techniky. Z plynn²ch biopaliv je nejd∙le₧it∞jÜφm bioplyn, kter² m∙₧e b²t vyrßb∞n z exkrement∙ hospodß°sk²ch zvφ°at, bioodpadu a testuje se i mo₧nost vyu₧itφ fytomasy n∞kter²ch rostlin. Zφskan² bioplyn se v∞tÜinou spaluje v kogeneraΦnφch za°φzenφch za produkce elekt°iny a tepla.
Z kapaln²ch biopaliv se v ╚R vyu₧φvß zejmΘna bionafta, ale zaΦφnß se prosazovat i bioetanol, kter² je hlavnφm zdrojem pro v²robu ETBE (etyl-terc-butylΘteru), jφm₧ by m∞l b²t v dohlednΘ dob∞ nahrazen MTBE (metyl-terc-butylΘter) vyrßb∞n² z ropy a pou₧φvan² pro zv²Üenφ oktanovΘho Φφsla a obsahu kyslφku v bezolovnat²ch benzinech. Tato nßhrada by v ╚R znamenala pot°ebu 50 tisφc tun bioetanolu, co₧ by znamenalo vyu₧itφ 17 - 45 tisφc ha zem∞d∞lsk²ch ploch, je₧ le₧φ v souΦasnosti ladem.
Biomasa si vÜak, zejmΘna na vesnicφch, sama nevystaΦφ. Proto se zaΦφnajφ rozvφjet malΘ solßrn∞-biomasovΘ komplexy, o kter²ch se zmφnil Ladislav MichaliΦka ze SpoleΦnosti pro solßrnφ energii. èirÜφmu rozvoji takov²chto °eÜenφ vÜak podle Josefa MatyßÜe z firmy Bohemia solar brßnφ p°φliÜ slo₧itß administrace ₧ßdostφ o stßtnφ dotaci, kdy pro instalaci tohoto za°φzenφ, i t°eba do rodinnΘho domku, je vy₧adovßn energetick² audit.
MichaliΦka dßle hovo°il o vyu₧φvßnφ velkoploÜn²ch solßrnφch systΘm∙ se sez≤nnφ akumulacφ tepla v nßdr₧φch o objemu a₧ 80 000 m3. Plocha solßrnφho kolektoru pro takov²to zßsobnφk je 26,5 tisφc m2.
Rovn∞₧ v∞trnß energetika p°echßzφ na za°φzenφ s v∞tÜφmi v²kony, o Φem₧ hovo°il Josef ètekl z ┌stavu fyziky atmosfΘry AV╚R. Zatφmco v poΦßtcφch v∞trnΘ energetiky se zavßd∞ly generßtory o okam₧itΘm v²konu 50 kW, nynφ se prosazujφ za°φzenφ s okam₧it²m v²konem 600 - 1000 kW.
Hlavnφ nev²hodu v∞trnΘ energetiky - nestabilnost - je mo₧nΘ eliminovat p°edpov∞dφ rychlosti v∞tru, kterß umo₧≥uje ji₧ 48 hodin dop°edu urΦit jakß bude produkce elekt°iny. Na zßklad∞ tΘto p°edpov∞di lze, podle Emila Pßzrala z V²zkumnΘho ·stavu zem∞d∞lskΘ techniky vyrovnßvat produkci elekt°iny:
spolupracφ s vodnφmi elektrßrnami, je₧ mohou zapnout Φi vypnout o generßtor vφce Φi mΘn∞,
regulacφ na stran∞ spot°eby,
zapnutφm kogeneraΦnφho generßtoru, apod.
Videozßznam geotermßlnφch teplßren na NovΘm ZΘlandu p°edvedla Vlasta Pet°φkovß z CZ BIOMu. Dv∞ ob°φ teplßrny produkujφ 7% tepla z celkovΘ spot°eby NovΘho ZΘlandu a uva₧uje se o v²stavb∞ dalÜφch. Vlasta Pet°φkovß prezentovala rovn∞₧ informace z AEBIOMu, podle kter²ch nejvφce emisφ sklenφkov²ch plyn∙ se produkuje p°i spalovßnφ uhlφ, kterΘ je nßsledovßno ropou, LPG a zemnφm plynem. P°i plßnovanΘm rozvoji OZE zredukuje EU produkci CO2 v roce 2010 (oproti roku 1995) o 402 mil. tun / rok.
Instalace OZE obvykle vy₧aduje ·spornΘ vyu₧φvßnφ energiφ. SamotnΘ sni₧ovßnφ spot°eby energie m∙₧e b²t mnohdy mnohem levn∞jÜφ ne₧ kter²koliv zdroj energie, co₧ platφ nap°. pro aplikaci v²m∞nφk∙ pro zp∞tnΘ vyu₧φvßnφ tepla z v∞tracφho vzduchu v ₧ivoΦiÜnΘ v²rob∞, o kterΘm hovo°il Radomφr Adamovsk² z ╚eskΘ zem∞d∞lskΘ univerzity. P°i vyÜÜφch teplotßch jsou vhodn∞jÜφ tepelnΘ trubice s ·Φinnostφ zp∞tnΘho zφskßvßnφ tepla 70-80%, zatφmco u nφzk²ch teplot kolem 17░C staΦφ deskovΘ k°φ₧oproudΘ v²m∞nφky s ·Φinnostφ 30-40%.
Hlavnφ zßbranou rozvoje OZE jsou vyÜÜφ v²robnφ nßklady energiφ z v∞tÜiny OZE v∙Φi fosilnφm a jadern²m zdroj∙m. To je vÜak dßno p°edevÜφm nezahrnovßnφm externalit (negativnφch vliv∙ na ₧ivotnφ prost°edφ) do ceny t∞chto zdroj∙, o Φem₧ hovo°il Jan Motlφk z Asociace pro vyu₧itφ OZE. Dokud nebudou externality internalizovßny nap°. prost°ednictvφm uhlφkov²ch Φi energetick²ch danφ, bude pot°ebnΘ OZE podporovat, pokud nechceme i nadßle zaostßvat nejenom za zem∞mi EU, ale i za ostatnφmi zem∞mi st°ednφ a v²chodnφ Evropy.
Mo₧nosti finanΦnφch podpor nabφzφ nap°. program SAPARD, o kterΘm informovala Helena SouΦkovß z V²zkumnΘho ·stavu zem∞d∞lskΘ ekonomiky. Pro OZE se nabφzφ mo₧nosti zφskßnφ financφ zejmΘna z titulu "Snφ₧enφ zneΦiÜt∞nφ ovzduÜφ p°echodem na alternativnφ energie", ale je mo₧nΘ zkusit i jinΘ nap°. pro podporu rychlerostoucφch d°evin by mohl b²t poslou₧it titul "Protipovod≥ovß ochrana". Podpora se pohybuje od 50 do 100% a m∙₧e b²t poskytnuta zßlohov∞ a nebo a₧ po ukonΦenφ projektu.
Pro menÜφ projekty vÜak m∙₧e b²t, podle Simony èulcovΘ z Regionßlnφho environmentßlnφho centra pro zem∞ st°ednφ a v²chodnφ Evropy (REC), v²hodn∞jÜφ financovßnφ z RECu, kterΘ nevy₧aduje tak slo₧itou administrativu. Hlavnφm cφlem RECu je podpora nevlßdnφch neziskov²ch organizacφ (NNO) a jejich spoluprßce se stßtnφ sprßvou, samosprßvou a podnikatelskou sfΘrou p°i °eÜenφ problΘm∙ ₧ivotnφho prost°edφ souvisejφcφch s v²robou a spot°ebou energie. V roce 1999 podpo°il REC p∞t projekt∙ r∙zn²ch NNO, kterΘ se t²kaly OZE.
Seminß° byl hodnocen v celku p°φzniv∞, aΦ se zcela nepoda°ilo splnit primßrnφ zßm∞r, a to nalΘzt mo₧nosti spoluprßce v rßmci OZE.
Na seminß° navazuje tΘmatick² den PEKLOV 2000, na kterΘm bude mo₧nΘ zhlΘdnout sklize≥ prvnφ zralΘ topolovΘ plantß₧e v ╚R a zpracovßnφ a vyu₧itφ zφskanΘ biomasy.
Informace o tΘto akci m∙₧ete zφskat na:
Internetu: http://peklov.zde.cz
E-mailu: slejska@vurv.cz
Adrese: Drnovskß 507, Praha 6 - Ruzyn∞, 161 06
Telefonech: 02 / 330 22 linky: 222, 491, 354
Faxu: 02 / 333 10 636