Vedením Krkonošského národního parku pověřen Jiří Novák
VRCHLABÍ/PRAHA 31. března (ČTK) - Jiřího Nováka pověřil dnes ministr životního prostředí Miloš Kužvart vedením Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Oficiálně Nováka jmenuje do funkce ředitele parku až během následujících dnů, řekla ČTK Zdeňka Zdobnická z tiskového střediska ministerstva.

"Jmenován budu až po předložení lustračního osvědčení, ke konkursu jsme předkládali pouze čestné prohlášení," vysvětlil Novák.

Nový šéf Správy KRNAP nahradí v křesle Oldřicha Lábka. Ten se stále zotavuje z těžkých zranění, která utrpěl při vážné dopravní nehodě v listopadu. Lábek stál v čele národního parku od roku 1994.

Výběrového řízení na ředitele parku se vedle Nováka zúčastnili další čtyři uchazeči. Nastupující ředitel dosud pracoval ve Správě KRNAP jako náměstek pro lesní hospodářství.

Podle spolupracovníků má Novák nejlepší předpoklady pro to, aby se stal dobrým ředitelem. Novák po studiích nastoupil na lesní správu do Horního Maršova na Trutnovsku, kde prošel všemi funkcemi od hajného až po polesného.

Zásahy proti kůrovci v šumavském parku budou zřejmě pokračovat
VIMPERK (okres Prachatice) 31. března (ČTK) - Kácení stromů napadených kůrovcem na území Národního parku Šumava bude zřejmě pokračovat i letos. Šestnáctičlenná vědecká sekce rady parku totiž po dnešním jednání správě parku mimo jiné doporučila nadále pozorně sledovat rozvoj populace kůrovce a činit opatření v porostech, kde se přemnožil.

"Podle vědecké sekce nebyl loni plánovaný rozsah zásahů proti kůrovci překročen, ale uskutečnil se na ploše zhruba o deset procent menší. Předběžná zjištění dokládají, že v prvních zónách, v nichž se proti kůrovci zasahovalo, je nyní o dva řády méně napadených stromů než tam, kde se zasáhnout nemohlo (Trojmezná)," řekl ČTK po skončení dnešního jednání mluvčí správy parku Zdeněk Kantořík.

V důsledku blokády ekologů zůstalo na Trojmezné neporaženo 2400 krychlových metrů "kůrovcových" stromů. Brouk z nich podle zjištění lesníků napadl nejméně dalších 1500 stromů, tedy dalších 3000 krychlových metrů dřevní hmoty. Naproti tomu v oblasti Smrčiny, kde se podařilo zásahy dokončit, je pouze do 25 nově napadených stromů, dodal mluvčí.

Vědecká sekce rady šumavského parku v zásadě podporuje aktivní koncepci ochrany přírody, někteří její členové jsou však proti zasahování v prvních zónách. Podle dnešního doporučení tam, kde to bude v prvních zónách nutné, budou kladeny lapáky a asanovány napadené stromy, přičemž dřevo bude ponecháno na místě. Ve druhých zónách zůstane na místě asi pětina dřevní hmoty.

"Pokud by správa parku měla respektovat dnešní doporučení a zasahovat proti kůrovci jen tam, kde je přemnožený, ve většině z 52 prvních zón parku by napadené stromy nekácela. Loni na jaře tam totiž bylo do 15 procent souší a nyní jde spíše o jednotlivé stromy. V žádném případě se tedy nedá mluvit o přemnožení," řekl dnes ČTK vedoucí lesního programu Hnutí Duha Jaromír Bláha. Členové ekologických nevládních organizací podle něj zásadně odmítají jakékoli zásahy v prvních zónách parku.

Setkání uživatelů produktů firmy TopolPro, s.r.o.
ČERVENÁ ŘEČICE 29. března (les) - Ve dnech 28. a 29. 3. se v penzionu Červený Mlýn u Červené Řečice, okr. Pelhřimov konalo již 3. setkání uživatelů programů společnosti TopolPro, s.r.o. - výrobce lesnického SW pro taxační kanceláře a státní správu.

Účastníci setkání byli seznámeni s vývojem jednotlivých programů v uplynulém roce, byl popsán současný stav i plánované nejbližší kroky při dalším vývoji SW. Součástí setkání byla i diskuze uživatelů s autory jednotlivých programů i neformální večer s posezením nad uzenými klobáskami.

Na setkání vystoupili i zástupci ÚHÚL, LČR a společnosti PDS, s.r.o. s aktuálními informacemi z IDC (informační datový sklad), přebírání LHP a vývoji SW na kontrolu digitálních LHP (LHO).

Mezi zajímavější informace, které na setkání zazněly, patří zpřístupnění dat katastru nemovitostí na serverech ÚHÚL. I když se jedná pouze o technologii bodů nad rastrem a přístup je prostřednictvím VPN umožněn pouze státní správě, jedná se na naše poměry o poměrně pokrokové řešení.

Novinkou je také možnost jednoduše zobrazit souvislé zobrazení, tj. data z několika LHC najednou pomocí programu HeleTax. Ne náhodou získal program HeleTax 2. místo v soutěži o Geoaplikaci roku.

Geoaplikace roku
HRADEC KRÁLOVÉ 29. března (les) - Dne 28. 3. byly v rámci mezinárodní konference Internet ve státní správě a samosprávě vyhodnoceny nejlepší geoaplikace roku 1999.

Výsledky jsou zajímavé. V kategorii A, tj. nejlepší geoaplikace s celorepublikovou působností se na prvních třech místech umístily programy využívané v lesnictví. A pak, že lesáci nejsou technicky zaměření.

1. cenu získal program PUKNI 5.0 G od společnosti Foresta SG, a.s. (vyvíjen ve spolupráci s MZe)
2. místo obsadil program HeleTax od společnosti TopolPro, s.r.o.
3. místo obsadil program LHK SSL 4 od společnosti Foresta SG, a.s.

Složení hodnotící komise bylo následující: Mgr. Miroslav Blažek, Josef Falt, PhDr. Miroslava Matoušová, Ing. Záviš Pexidr, CSc., Doc. RNDr. Vít Voženílek, CSc

Další ekologická havárie na Tise
BUDAPEŠŤ 28. března (ČTK) - Na maďarském úseku Tisy dnes zaznamenali vodohospodáři další znečištění vody těžkými kovy. Podle informací agentury MTI jde o důsledek nového protržení hráze u rumunského dolu Baia Borsa, ke kterému došlo koncem uplynulého týdne.

Podle posledních údajů hladina olova ve vodách řeky Tisy přesahuje evropské normy 2,7krát. Znečištěná voda se do okolních toků dostala poté, co v důsledku rychlého tání sněhu a deště hladina odkalovací nádrže přesáhla korunu hráze a následně ji poškodila.

Rumunské ministerstvo životního prostředí však dnes oznámilo, že společnost provozující důl u města Baia Borsa o nové ekologické havárii úřady neinformovala. Ministerstvo současně přiznalo, že po ekologické havárii, ke které došlo 10. března, se poškozené hráze proti podobným událostem ještě nepodařilo zajistit.

V posledních týdnech došlo u dolu Baia Borsa k několika únikům těžkých kovů do okolních toků a následně do Tisy. Ještě 10. března uniklo z odkalovací nádrže u Novatu do několika rumunských řek a do Tisy asi 20.000 tun kalu obsahujícího těžké kovy a k dalšímu menšímu úniku těžkých kovů došlo i 15. března.

K největší ekologické havárii na Tise došlo letos koncem ledna, kdy uniklo z odkalovací nádrže u severorumunského dolu Aurul asi 100.000 tun odpadních vod obsahujících kyanid. V důsledku této havárie došlo k zamoření Tisy a Dunaje v Rumunsku, Maďarsku i Jugoslávii. Podle předběžných údajů způsobila Maďarsku tato kontaminace škody ve výši téměř 97 miliónu dolarů.

Obce by měly získat zpět asi 6000 hektarů lesů v šumavském parku
VIMPERK (okres Prachatice) 28. března (ČTK) - Podle novely zákona o přechodu majetku ČR do vlastnictví obcí, kterou 2. března schválila sněmovna, by mělo být vráceno asi 6000 hektarů lesů na území Národního parku Šumava obcím. Největší část z nich, 4300 hektarů, přitom patří do historického majetku města Kašperské Hory na Klatovsku. Novelu musí ještě posoudit Senát a prezident.

"Novela je důsledkem toho, že řešení problému se dlouhou dobu odkládalo. Obce tak vzaly zavděk vrácením lesů na území parku, kde jejich využití výrazně omezují pravidla ochrany přírody. Pokud bude novela přijata a mezi námi a obcemi bude panovat rozum, nemělo by však vydání lesů ohrozit existenci parku," řekl dnes ČTK ředitel správy šumavského parku Ivan Žlábek.

Podle něj měl parlament udělat daleko hlubší analýzu tohoto problému a hledat jiné systémové řešení.

Také předseda regionální sekce rady šumavského parku senátor Petr Smutný je přesvědčen, že přímé vydání lesů obcím není šťastným řešením. "Zavdá totiž příčinu ke sporům a nutnosti vydávat ze státního rozpočtu náhradu hospodářské újmy obcím. Vzhledem k tomu, že stát dosud vlastní asi 1,6 miliónu hektarů lesní půdy, by podle mě bylo daleko schůdnějším řešením vydání náhradního majetku mimo park," řekl Smutný ČTK.

Stejného názoru je i náměstek ministra životního prostředí Josef Běle. Novelou navrhované řešení podle něj zavdá příčinu ke komplikacím a sporům. Tím, že se budou rozšiřovat první (bezzásahové) zóny parku, může časem nastat situace, že obce budou požadovat, aby jejich lesy byly z parku vyčleněny.

Město Kašperské Hory odhaduje podle starosty Vladimíra Marka hodnotu svých 4300 hektarů lesa na 1,25 miliardy korun. "Pokud dojde k jejich vrácení, bylo by velice nehezké zasáhnout současnou správu parku do zad tím, že bychom chtěli tyto lesy vytrhnout z kontextu parku. Budeme se správou parku spolupracovat; v budoucnu se však můžeme dostat do konfliktu tím, že budeme požadovat určitou sumu zisku," řekl ČTK starosta.

ČR jedná o vstupu do Evropské agentury pro životní prostředí
BRUSEL 27. března (zpravodajka ČTK) - Česká republika i ostatních 12 zemí, které kandidují na vstup do Evropské unie, dnes zahájily jednání o přijetí do Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) ještě předtím, než se stanou členy EU.

Evropská agentura pro životní prostředí je tak první z 11 agentur společenství, o nichž by se v tomto směru mohlo začít jednat, oznámila dnes mluvčí evropské komisařky pro životní prostředí Pia Ahrenkildeová-Hansenová. Podle ní by nejlépe připravené země mohly být do EEA přijaty již v příštím roce.

EEA se informováním politiků i veřejnosti snaží podporovat trvale udržitelný rozvoj a napomáhat vylepšení životního prostředí v Evropě. Díky přijetí kandidátských zemích tak bude moci poskytovat lepší informace o stavu životního prostředí téměř na celém kontinentě.

Kandidátským zemím by členství v této agentuře mělo napomoci při zavádění ekologické legislativy EU, vytváření "efektivních monitorovacích systémů" a dosažení co nejvyšších standardů v životním prostředí. Pro sběr dat během prvních tří let členství by rovněž měly získat finanční pomoc, především v rámci programu Phare.

Novým předsedou ČSOP se stal Ambrozek
BENEŠOV 26. března (ČTK) - Novým předsedou Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) se stal lidovecký poslanec Libor Ambrozek, který ve funkci vystřídal Petra Doleského. Do čela této největší české nevládní organizace zabývající se ochranou přírody a životního prostředí Ambrozka zvolili delegáti víkendového čtvrtého sněmu ČSOP, který dnes skončil v Benešově u Prahy.

"Na sněmu zazněl jednoznačný názor na další otevírání ČSOP veřejnosti," řekl Ambrozek ČTK. Napomoci by tomu podle něj měly například nové programy v oblasti ekologické výchovy. Diskutuje se i o možnosti individuálního členství pro lidi, kteří mají zájem být informováni o činnosti svazu, ale nechtějí být v žádné jeho základní organizaci, podotkl.

"Chceme jít cestou růstu členské základny," dodal Ambrozek. Z toho vyplývá i další aktivita ČSOP, že se základní organizace zapojují do konkrétního procesu rozhodování. ČSOP se účastní stovek správních řízení povolujících různé stavby nebo činnosti ovlivňující životní prostředí a připomínkuje některé nové zákony, uvedl Ambrozek.

Svaz se od svého vzniku v roce 1979 zaměřuje především na dobrovolnou práci pro přírodu. Jeho členy jsou odborníci, vědci, profesionální a amatérští ekologové, ale především lidé, kterým není lhostejné prostředí, v němž žijí.

ČSOP se v prvním desetiletí stal masovou organizací se stovkami základních organizací a více než 26.000 členy. Po listopadu 1989 se mnoho základních organizací osamostatnilo a přeměnilo se v jiná "zelená" občanská sdružení.

V roce 1981 svaz zahájil proces přeměny v moderní ochranářskou organizaci a podařilo se mu zastavit pokles členské základny. Postupně si upevnil dominantní postavení mezi nevládními organizacemi, zabývajícími se ochranou přírody. Je zároveň šestou největší organizací dětí a mládeže v ČR.

Kácení, o němž před dvěma týdny informovali zástupci Útvaru hlavního architekta města Brna i městské části Brno-střed, však kritizují členové Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Ve vyjádření regionálního sdružení, které má ČTK k dispozici, se například uvádí, že ochránci požadovali, aby kolem kostela byly znovu vysázeny platany.

Další významnou podmínkou bylo, aby se stromy kácely až po vydání stavebního povolení na celou rekonstrukci. "Důvodem jsou naše špatné zkušenosti s případy, kdy se stromy pokácí a stavba se z nedostatku financí nebo jiných příčin nerealizuje," tvrdí ochránci přírody. Podle nich stavební povolení ještě nenabylo právní moci.

Jana Tupá z Útvaru hlavního architekta města Brna před časem novinářům řekla, že stoleté stromy posoudili odborníci a dospěli k závěru, že jsou ve špatném stavu a nemají předpoklady pro další vývoj. Součástí rekonstrukce prostranství bude také rozšíření a zpevnění plochy před vchodem do kostela a úprava veřejného osvětlení.

Rekonstrukce Komenského náměstí začala na podzim v souvislosti s přípravou na umístění nového pomníku Tomáše Garrigua Masaryka. Ten byl odhalen 7. března před Lékařskou fakultou univerzity, která nese jeho jméno. Do konce roku by měla novou podobu dostat také zbývající část náměstí před budovou Janáčkovy akademie múzických umění.

Valné hromady v tomto týdnu:
Rybářství Přerov ... 31. 3. 2000

Hnutí Duha kritizuje způsob vracení šumavských lesů
ČESKÉ BUDĚJOVICE 23. března (ČTK) - Navrhované legislativní řešení návratu lesů na Šumavě do majetku obcí je špatné jak pro obce, tak i pro Národní park Šumava. ČTK to dnes řekl vedoucí lesního programu Hnutí Duha Jaromír Bláha. Ekologové s odvoláním na vlastní analýzu kritizují poslaneckou novelu zákona o přechodu majetku ČR do vlastnictví obcí, kterou 2. března schválila sněmovna. Novelu musí ještě posoudit Senát a prezident republiky.

"Návrh předpokládá, že obcím budou automaticky vraceny jejich původní pozemky na území parku. V těchto lesích je přitom výrazně omezena hospodářská činnost a více než 15 procent z nich leží v prvních zónách, kde je jakékoli hospodaření zcela zakázáno. Obce v nich proto nebudou moci normálně hospodařit a budou odkázány na vymáhání náhrad od státu. Sporné případy zřejmě vyústí v řadu nekonečných soudních procesů," uvedl Bláha.

Hnutí Duha je podle něj přesvědčeno, že pro obce i národní park by byly výhodnější dvě varianty řešení: vrátit lesy mimo území parku těm obcím, které se nacházejí mimo něj, a poskytnout finanční náhradu obcím uvnitř parku. Přitom toto řešení je podle ekologů na rozdíl od úplného finančního vyrovnání únosné pro státní rozpočet. Druhou variantou je možnost volby obcí mezi návratem lesů v národním parku a mimo něj. Původní vlastníci by tak měli zaručen návrat historických pozemků, ale i právo vybrat si jiné, neomezované předpisy ochrany přírody.

"V šumavském parku by měl stát vrátit devíti obcím celkem 4715 hektarů lesů, z toho 710 hektarů v prvních zónách. Uvnitř parku přitom leží pouze tři z těchto obcí jimž stát dluží 265 hektarů lesů. Pro obce mimo park by lesy mimo hranice parku byly nejen hospodářsky výhodnější, ale také přístupnější," vysvětlil Bláha.

Podle mluvčího správy šumavského parku Zdeňka Kantoříka je iniciativa ekologů opožděná. "Už při projednávání novely v parlamentu zazněl pozměňovací návrh v tomto duchu. Přitom správa parku je již od roku 1992 s obcemi zajedno o nutnosti řešení tohoto problému. V roce 1995 byla tato záležitost ve vládě, ale k rozhodnutí zřejmě chyběla politická vůle," připomněl mluvčí.

Na Nymbursku nový významný krajinný prvek
NYMBURK 22. března (ČTK) - Lokalitu Lodické tůně v těsné blízkosti Nymburka zaregistroval v minulých dnech Okresní úřad v Nymburku jako významný krajinný prvek. Znamená to, že jakýkoli zásah do tohoto území, tvořeného tůněmi, písčitými vyvýšeninami a mladými stromy, musí v budoucnu závazně posoudit orgán ochrany přírody. ČTK to dnes sdělil Jiří Řehounek z Klubu na záchranu Polabí při sdružení Děti Země.

"Registraci jsme navrhli již před dvěma lety. Podle zákona mají vlastníci pozemků právo do třiceti dnů od registrace vznášet výhrady, ale v případě Lodických tůní se tak nestalo," uvedl Řehounek.

Podle něho jsou Lodické tůně významné také jako útočiště mnoha chráněných živočichů. "V tůních se rozmnožují vzácné druhy obojživelníků, například čolek velký a obecný, kuňka ohnivá či ropucha zelená. Najdeme tam také užovku obojkovou, mnoho druhů ptáků a bezobratlých živočichů," upřesnil.

Zákon o ochraně přírody vymezuje významné krajinné prvky jako "ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability".

Ekologové na Valašsku zachraňují památné stromy
VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ (okres Vsetín) 22. března (ČTK) - Všech čtyřicet památných stromů Vsetínska ošetřili za deset měsíců členové Českého svazu ochránců přírody z Valašského Meziříčí. "Málokde v České republice - a evidována je u nás zhruba tisícovka památných stromů - se to podařilo takovým způsobem," řekl dnes ČTK jejich jednatel Milan Orálek.

Stromy zbavili ochránci přírody starých pahýlů, odstranili jim suché nebo nebezpečné větve, zakryli dutiny, do nichž při dešti zatékalo, ošetřili poranění a speciálními popruhy, jež odolávají slunečnímu záření, stáhli rozdvojené koruny. Vitalitu starých dřevin posílili ekologové speciálním přihnojením kyselinou boritou.

Unikátem je Kobzova lípa u Francovy Lhoty, v níž se podle legend ukrývali Valaši za třicetileté války, i dub ve Valašském Meziříčí, jehož obvod měří přes pět metrů. U hranic okresu v Rouském na Přerovsku ošetřili valašskomeziříčtí ochránci přírody lípu, u níž podle pověstí odpočíval Jan Jiskra z Brandýsa. K nejstarším patří v okrese tis u Zubří, u něhož bylo vývrty zjištěno stáří 400 let.

Vedle deseti loni nově označených památných stromů přibylo na Vsetínsku 21 chráněných území. Nyní ekologové končí mapování jejich hranic před turistickou sezónou a označují v nich přírodní památky. Vzhledem k hornatějšímu charakteru valašské krajiny se to týká převážně luk s výskytem vstavače osmahlého, nachového a vojenského nebo prstnatce bezového a dalších rostlin.

"Jsou zde i chráněná území mokřadního charakteru," informoval Orálek. Upřesnil, že mezi ně patří například Velký choryňský mokřad s více než dvaceti hektary zamokřených luk a tůní.

"Naše práce je dokladem fungující občanské společnosti," konstatoval ekolog. Zdůraznil, že při ojedinělé akci se jim podařilo spojit zájmy ochránců přírody, ministerstva životního prostředí, Chráněné krajinné oblasti Beskydy, referátu životního prostředí Okresního úřadu Vsetín, obcí a občanů.

Geograf Láska se vrátil z Antarktidy
BRNO 21. března (ČTK) - Informace o antarktickém klimatu a jeho změnách, které mohou posloužit při výzkumu globálního oteplování, sbíral během vědecké expedice v Antarktidě Kamil Láska z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. "Od ledna do března jsem se účastnil vědecké expedice na ostrově King George (krále Jiřího) v souostroví Jižní Shetlandy," řekl dnes ČTK Láska, jenž se na katedře geografie zabývá polární klimatologií.

Brněnský geograf byl jedním ze 140 účastníků peruánské expedice Antar XI. Zúčastnili se jí také vědci z Ekvádoru, Dánska, Indie a Izraele. Ostrov krále Jiřího s jeho ledovci považují odborníci za zmenšený model Antarktidy, a proto je podle nich vhodný ke zkoumání. Láska tam byl ubytován na peruánské základně Machu Picchu.

Meteorologická pozorování brněnského vědce poslouží k popsání klimatických podmínek na ostrově. "Speciálním měřením se získala unikátní data, která lze nyní využít k modelování atmosférických procesů a k popsání vzniku a vývoje antarktických ledovců," uvedl Láska. Vědec shromažďoval také informace o antarktických oázách. Jde o pobřežní oblasti, které kdysi pokrývaly ledovce, nyní jsou ale bez ledu a lze tam najít základní formy života.

Láska sbíral také řasy a lišejníky, které nyní prozkoumají jeho kolegové biologové. Jeho úkolem bylo i fotografování ostrova speciální kamerou z vrtulníku. V budoucnu vznikne díky snímkům v Brně digitální model ostrova, který poslouží k modelování změn klimatu a antarktických ledovců.

Pobřežním antarktickým oázám věnují brněnští vědci pozornost již několik let. Láskova účast na expedici Antar XI. přispěla i k tomu, že ještě letos by měla vzniknout dohoda mezi ČR a Peru o vědecké spolupráci. Čeští geografové tak budou mít pro svá bádání v Antarktidě lepší podmínky.

Antarktida je pro vědce zajímavá především jako prostředí s extrémními klimatickými podmínkami, působícími nejen na organismy, které tam žijí, ale i na celou planetu.

Spisovatel Nesvadba se připojil k petici za řeku Labe!
Petici Přátel přírody Za řeku Labe podepsalo v první polovině března 13 členů Českého centra PEN klubu. Mezi signatáři jsou např. karlovarský básník Karel Fron, spisovatelka Daniela Fischerová nebo slavný český spisovatel (srovnávaný někdy s Karlem Čapkem) Josef Nesvadba. Již dříve petici podepsala spisovatelka Ludmila Freiová.

Signatářů petice Za řeku Labe adresované představitelům státní správy a samosprávy je již více než dva a půl tisíce. a shodují se v názoru, že Labe není jen vodní cesta, ale v prvé řadě řeka, jejíž poslední nezkanalizovaný úsek mezi Střekovem a státní hranicí oplývá přírodou nedozírné ceny - zejména proto, že se zde vyskytuje více kriticky ohrožených druhů - bobr evropský, drobnokvět pobřežní, velevrub malířský, morčák velký, ostralka štíhlá a další - a celá řada silně ohrožených a ohrožených druhů, přičemž právě tato biodiverzita řadí řeku Labe mezi Střekovem a státní hranicí k nejcennějším lokalitám ČR vůbec. Lodní dopravu pokládají signatáři za jeden z ekologicky šetrných druhů dopravy a proto souhlasí s podporou jejího rozvoje, nikoli však na úkor jedinečné přírody Labe a dalších řek. Signatáři proto podporují názor občanských iniciativ, že bychom měli přizpůsobovat lodě řece, nikoli řeku lodím. Místo stavebních zásahů do řeky a přírody Labe, které by mohly znamenat snížení našeho národního bohatství, navrhují signatáři petice Za řeku Labe vývoj a zakoupení nových lodí s nižším ponorem ze státního rozpočtu a ušetřené prostředky navrhují věnovat jednak podpoře lodní dopravy, jednak ochraně přírody ČR.

Petiční iniciativa je odezvou na plán, který prosazuje loďařská lobby, aby soukromí provozovatelé lodní dopravy snížily své ztráty ve výši několika desítek miliónů korun ročně. Ta navrhuje drastické stavební zásahy do současné podoby Labe v objemu nejméně 6 miliard korun financovat ze státního rozpočtu ČR a programů EU.

Průběh záplav na Madagaskaru zhoršilo odlesňování
ANTANANARIVO 19. března (ČTK) - Rozsah povodní, které od počátku března postihují Madagaskar, zvětšilo odlesňování. Z původních bujných lesů pokrývajících Madagaskar zbývá jen deset procent. Velká část z nich byla vyhlášena za chráněné či přímo přeměněna na národní parky. I tak se ale rozloha lesů stále zmenšuje, protože rolníci porážejí a pálí stromy a vegetaci, aby získali půdu na pěstování rýže a dalších plodin. Každý rok zničí zhruba 200.000 hektarů lesa, a půda pak není s to zadržovat vláhu a je rychle erodována.

"Lesy na svazích hor vstřebávají vodu jako houba. Odlesňování proto zhoršuje záplavy v údolích," řekl Andrew Cooke z Národního úřadu pro životní prostředí.

Ničení ohrožuje jedno z nejunikátnějších a nejrozmanitějších přirozených prostředí. Ostrov, který se oddělil od afrického kontinentu zhruba před 160 milióny let a na němž žijí lidé jen dvě tisíciletí, je domovem exotické fauny a flóry, včetně ohrožených lemurů, velkých masožravých rostlin a malých chameleónů.

Povodně způsobily smrt zhruba 140 osob a zhoršily epidemii cholery, na kterou v uplynulém roce zemřelo přes 1425 osob.

Ekologové zmokli při protestech proti kácení stromů
VIMPERK (okres Prachatice) 17. března (ČTK) - S nápisy "Stop kácení prvních zón", "Přírodní procesy motorovou pilou nevznikají, ale zanikají", "Park potřebuje změnu" a dalšími přišlo dnes dopoledne asi 20 ekologických aktivistů před budovu Správy Národního parku Šumava ve Vimperku na Prachaticku. V budově se v té době konalo jednání v rámci správního řízení o povolení dalšího kácení kůrovcem napadených stromů v parku.

"Cílem je podpořit naše zástupce, kteří odmítají, aby pokračovalo kácení smrků v nejcennějších pralesovitých zónách parku. Jeho správa totiž letos navrhuje rozšíření ploch, na nichž může zasahovat, o dalších 250 hektarů," řekl ČTK vedoucí lesního programu Hnutí Duha Jaromír Bláha. Účastníci tichého protestu se po 30 minutách rozešli.

Podle mluvčího správy parku Zdeňka Kantoříka to byla předčasná a zbytečná akce. "Vedle 22 šumavských obcí a okresních úřadů Český Krumlov, Prachatice a Klatovy je účastníkem řízení i Hnutí Duha a další tři ekologické organizace. Jejich zástupci tedy mohou uplatnit své názory a připomínky a proti rozhodnutí se odvolat. Navíc se dnes o povolení zásahů nerozhoduje, správní řízení skončí zhruba do měsíce," řekl Kantořík ČTK.

Připomněl, že loni bylo v prvních zónách parku poraženo zhruba 10.000 krychlových metrů "kůrovcových" stromů, letos by však mělo jít o menší množství. "Povolení zásahů i v letošním roce vytvoří právní možnost k tomu, abychom v případě potřeby mohli proti kůrovci zasáhnout. Přitom v drtivé většině zřejmě půjde o provedení korekcí, třeba jen o poražení několika napadených stromů v určité lokalitě," vysvětlil Kantořík.

V důsledku loňské blokády ekologických aktivistů podle něj zůstalo v první zóně Trojmezná neporaženo asi 2400 stromů napadených kůrovcem. Brouk z nich nyní může napadnout nejméně trojnásobek zdravých stromů. V souvislosti s tím Česká inspekce životního prostředí za údajné nedostatky při likvidaci kůrovcové kalamity v loňském roce uložila správě parku miliónovou pokutu.

Maďarsko, Rumunsko a Ukrajina podepsaly protokol o ekologii
BUDAPEŠŤ/SIDNEY 16. března (ČTK) - Představitelé Maďarska, Ukrajiny a Rumunska ve východomaďarském Debrecínu podepsali protokol, jenž má napomoci při prevenci úniků jedovatých látek do řek. Informoval o tom dnes maďarský státní rozhlas. Australský důlní koncern Esmeralda, jemuž je připisována zodpovědnost za kontaminaci Tisy kyanidem koncem ledna, kdy praskla hráz odkalovací nádrže u jeho zlatého dolu v severním Rumunsku, se v obavě před maďarskými nároky na odškodné nechal prohlásil za nesolventní a převést do konkursu. Koncern to dnes oznámil v Sidney.

Podle protokolu podepsaného v Debrecínu se každá ze tří zemí zavazuje sestavit seznam potenciálních hrozeb pro životní prostředí na svém území. Jak oznámil šéf maďarské delegace Béla Hajos, v každé zemi budou ustaveny komise, jež budou úzce spolupracovat s Mezinárodní komisí pro ochranu Dunaje a se speciálním týmem EU, jenž byl utvořen již po kontaminaci Tisy kyanidem koncem ledna.

Protokol byl podepsán poté, co třikrát došlo k vážným případům kontaminace: 31.ledna k úniku kyanidu do řek Someš (maďarsky Szamos) a Tisa a dále do Dunaje a 10. a 15.března k úniku těžkých kovů z odkalovací nádrže u severorumunského dolu Baia Borsa přes říčku Vaser do řeky Viseu, jež se vlévá do Tisy.

Podle protokolu budou země v budoucnu spolupracovat, aby snížily možnost ekologických havárií, a v zahraničí budou společně vyhledávat finanční prostředky pro účely ekologické prevence.

K prvnímu společnému jednání komisí dojde v dubnu v Rumunsku.

Mluvčí koncernu Esmeralda dnes v Sidney oznámil, že jeho koncernu ještě nebyly oznámeny požadavky na odškodnění za škody způsobené kyanidovou kontaminaci Someše a Tisy koncem ledna, avšak budoucnost podniku je prý zcela nejistá. Maďarsko, jež bylo kontaminací postiženo nejvíce, již ohlásilo žalobu proti Esmeraldě, v níž požaduje odškodnění ve výši miliónů dolarů.

Podle australských zákonů si podnik může do svého čela vyžádat správce konkursní podstaty, když se stal nesolventním, nebo se obává brzké nesolvence. Aktiva firmy se pak zmrazí a probíhající obchody přebírá správce konkursní podstaty, jenž dbá na to, aby věřitelé dostali co největší část ze svých peněz.

Pověřenec maďarského parlamentu pro životní prostředí Zoltán Illés obvinil Esmeraldu, že se tímto krokem chce vyhnout odpovědnosti. Jde prý pouze o trik, jímž chce dosáhnout toho, aby nemusela platit odškodnění.

Ekologové budou protestovat proti kácení v šumavském parku
ČESKÉ BUDĚJOVICE 15. března (ČTK) - Na 30 ekologů se má v pátek dopoledne před budovou Správy Národního parku Šumava ve Vimperku na Prachaticku zúčastnit tichého protestního shromáždění. Uskuteční se v době, kdy se uvnitř budovy bude jednat o povolení dalšího kácení kůrovcem napadených stromů v šumavském parku.

"Chceme tak podpořit naše zástupce, kteří odmítají, aby pokračovalo kácení smrků v prvních zónách parku. Správa parku totiž letos navrhuje rozšíření ploch, na nichž může zasahovat, o dalších asi 250 hektarů," řekl dnes ČTK vedoucí lesního programu Hnutí Duha Jaromír Bláha. Zdůraznil, že páteční protest ekologů bude tichý, bez skandování, pouze s transparenty.

Zda budou ekologové letos opakovat blokádu prvních zón parku, není podle Bláhy v této chvíli jasné. "Jsme (Hnutí Duha) účastníkem řízení o povolení zásahů a navíc o zastavení zásahů v prvních zónách jednáme s ministerstvem životního prostředí. Doufáme, že dospějeme k nějaké rozumné dohodě," uvedl.

Nevyloučil přitom, že pokud jednání nebudou úspěšná a správa šumavského parku dostane i na letošní rok povolení ke kácení stromů v prvních zónách, ekologové blokádu zopakují. Týkala by se však jen nejcennějších pralesovitých částí parku, zejména lokality Trojmezná. "V žádném případě nemáme zájem celou záležitost vyhrocovat až k opětovné blokádě," zdůraznil Bláha.

Podle mluvčího správy šumavského parku Zdeňka Kantoříka se efektivita loňských zásahů projeví až při letošním jarním rojení kůrovce. "Povolení zásahů i v letošním roce vytváří právní možnost k tomu, abychom v případě potřeby mohli proti kůrovci zasáhnout. Přitom v drtivé většině zřejmě půjde o provedení korekcí, třeba jen o poražení několika napadených stromů v určité lokalitě," vysvětlil Kantořík.

Připomněl, že v důsledku loňské téměř dvouměsíční blokády ekologů zůstalo v první zóně číslo 124 - Trojmezná stát zhruba tisíc napadených stromů, tedy na 2500 krychlových metrů dřevní hmoty. Kůrovec z nich letos může napadnout nejméně trojnásobek dosud zdravých stromů.

Vlna znečištění opustila Tokaj, pohotovost na Tise trvá
BUDAPEŠŤ 14. března (ČTK) - Podle posledních měření kvality vody v Tise na úseku řeky v župě Szabolcs-Szatmár poklesl obsah těžkých kovů rozpuštěných v řece pod úroveň povolených limitů. Maďarský rozhlas s odvoláním na vyjádření vedoucího vodohospodářského podniku spravujícího horní tok Tisy informoval, že naměřené údaje nepřesahují hodnoty, které znamenají silné znečištění, a že vlna znečištění již opustila oblast Tokaje.

Bez ohledu na tuto skutečnost však na horním toku řeky Tisy stále přetrvává druhý stupeň pohotovosti.

Rozhlas však zároveň informoval, že během dnešního odpoledne lze očekávat vlnu znečištění v oblasti Hevešské župy. Tamní úřady proto vyzvaly obyvatele, aby nepoužívali vodu z řeky ani k napájení zvířat až do doby, než nebezpečí znečištění těžkými kovy pomine.

Podle místních úřadů na tomto úseku řeky přesahují hodnoty mědi ve vodě dvojnásobek povolených hodnot, obsah zinku dosahuje 7,3násobku a obsah olova na litr vody převyšuje povolené meze osmkrát.

Sumou 20 miliónů forintů podpořila finská společnost Nokia úsilí maďarské vlády zmírnit škody způsobené nedávným znečištěním řeky Tisza kyanidem z rumunského zlatého dolu Aurul u města Baia Mare a dalším znečištěním, ke kterému došlo po úniku těžkých kovů u města Baia Borsa.

Jak uvedl na tiskové konferenci v Budapešti první viceprezident maďarské dceřiné společnosti firmy Nokia Stefan Widomski, podpora má sloužit na vybudování monitorovacího systému podél řeky Tisy tak, aby bylo možno v budoucnu včasným zásahem zabránit rozsáhlému znečištění životního prostředí.

Ministr István Stumpf počin vedení finské firmy mimořádně ocenil a označil jej za příkladný. Poznamenal, že až doposud zahraniční společnosti působící na území Maďarska kromě investic do rozvoje svých podniků podporovaly finančně zejména kulturní akce, a vyslovil naději, že příklad Nokie budou následovat i další firmy. Na tomto základu pak bude možno zahájit takovou spolupráci obchodní sféry, vlády a samospráv, která přispěje k vylepšení infrastruktury v oblasti životního prostředí.

Vládní zmocněnec pro Tisu János Gönczy v této souvislosti vyslovil očekávání, že za 20 miliónů forintů bude možno realizovat takový monitorovací systém, s jehož pomocí bude možno sledovat obnovu života v povodí řeky.

Ochránci přírody chtějí zachovat a chránit zimoviště netopýrů
BOHUMÍN ( okres Karviná) 14. března (ČTK) - Zachování a ochrana starých důlních šachet a štol, které jsou v zimním období hlavními úkryty netopýrů, je snahou členů České speleologické společnosti Orcus z Bohumína. "Přirozených zimovišť těchto savců, ubývá a tak hledají jiné vhodné zimní úkryty," řekl dnes Josef Wagner z bohumínského klubu.

Nejvýznamnějším zimovištěm netopýrů na severní Moravě jsou stará důlní díla po těžbě břidlice, zlatonosných či měděných rud. Tyto štoly s příhodnou vlhkostí a stabilní teplotou tak nabízejí netopýrům ideální podmínky. "Řada opuštěných důlních děl je zvláště v oblasti Oderských vrchů, kde jich přezimovává až na tisíc kusů," upřesnil Wagner s tím, že nejpočetnějším druhem je netopýr černý. V České republice žije na 24 druhů netopýrů a všichni patří do skupiny chráněných zvířat.

Ochránci přírody ze společnosti Orcus se již 25 let zabývají výzkumem, dokumentaci a ochranou těchto zimovišť. Během své činnosti lokalizovali a zdokumentovali více než 30 starých důlních děl.

"Bohužel jsme také zjistili, že největším nebezpečím pro netopýry je člověk. Jeho rušivé návštěvy v podzemí, rozdělávání ohňů nebo zneužívání těchto lokalit k nedovolenému skladování odpadků mohou zimující kolonie ohrozit," doplnil Wagner.

Spolchemie snížila za pět let emise do ovzduší o 60%
ÚSTÍ NAD LABEM 14. března (ČTK) - Ústecký Spolek pro chemickou a hutní výrobu (Spolchemie) podle předběžných hodnocení snížil loni emise do ovzduší na 209 tun proti 286 tunám v roce 1998, to je o 27 procent. Ve srovnání s rokem 1995 je to pokles o více než 60 procent, řekl dnes pro ČTK tiskový mluvčí Spolchemie Zdeněk Rytíř.

Z celkového množství emisí v roce 1999 představoval oxid siřičitý 158 tun, což znamená snížení z roku na rok o 29 procent.

Rytíř uvedl, že Spolchemie má na dosah splnění závazku, který vyhlásila v polovině devadesátých let. Podle něj měla snížit do roku 2000 objem vypouštěných emisí do ovzduší na 200 tun za rok. V roce 1995 Spolchemie do ovzduší rozptýlila 531 tun emisí.

Počátkem šedesátých let představovaly emise Spolchemie do ovzduší města více než 10.000 tun ročně, o další desítku let později to bylo pod tisíc tun a ještě v roce 1990 byl objem emisí přes 700 tun ročně.

Systém regionální certifikace v LH
BRANDÝS NAD LABEM 13. března (les) - Národní certifikační středisko ČR (NCS) dokončuje přípravu nového systému certifikace lesního hospodářství v ČR.

Mezi základní dokumenty popisující tento systém patří "technický dokument" a "kritéria a ukazatele certifikace trvale udržitelného hospodaření v lesích". Jedním z hlavních požadavků na tento nový systém je jeho slučitelnost s evropským certifikačním rámcem (PEFC).

Do 31. 3. 2000 se všechny zájmové skupiny i jednotlivci mohou k výše uvedeným dokumentům vyjadřovat a aktivně se tak zapojit do jejich tvorby. Všechny tyto dokumenty jsou přístupné na adrese: www.uhul.cz/ncs a své připomínky můžete zasílat přímo do připraveného diskusního fóra nebo na e-mail: cert@uhul.cz

Je potěšitelné, že má odborná veřejnost možnost k této tak závažné problematice vyjádřit své stanovisko. A navíc, že k tomu může použít tak pokrokovou technologii jakou je Internet. Snad této možnosti využijeme v hojné míře a dokážeme, že lesníci s Internetem umí pracovat!

Pozvanka na prezentaci
Spolecnosti Princip a SIEMENS Vas zvou na prezentaci novinek v oblasti GSM datove komunikace - predstaveni novych produktu SIEMENS DECT MD 32, SIEMENS A20, ale take modulu stavajicich.

Soucasti setkani bude projekce, ukazky vzorku a predevsim specifikace vyuziti a moznosti aplikaci. Muzete se take tesit na obcerstveni formou svedskych stolu a darkovy balicek SIEMENS.

Akce se uskutecni v prazskem sidle spolecnosti SIEMENS s.r.o., Evropska 33a, Praha 6 a to v pondeli 3. dubna 2000. Mate-li zajem zucastnit se, napiste prosim svou postovni adresu na olga.sedlackova@rg.siemens.cz.

Bude Vam zaslana oficialni pozvanka. Jste srdecne zvani !!

Experti kritizují ekologickou politiku rudo-zelené německé vlády
BERLÍN 10. března (ČTK) - Poradní expertní grémium německé vlády, kterou tvoří sociální demokraté (SPD) a na životní prostřední orientovaní Zelení, kritizuje kabinet, že zatím naprosto nesplnil ekologická očekávání. Vláda se podle dnešní zprávy odborníků soustředila jen na ústup od jaderné energetiky a zavedení ekologické daně, avšak ostatní témata prakticky opomíjí.

"Zástava reforem" je patrná zejména v ochraně přírody, půdy, vod, ale také v očistě vzduchu a ochraně klimatu, konstatuje tzv. ekologická rada. Je potřeba reformovat odpadové hospodářství. Nezávislé sedmičlenné grémium, které je povoláno od roku 1971 jako poradní orgán spolkové vlády, vydává každé dva roky komplexní dobrozdání týkající se ochrany životního prostředí.

Zpráva 2000 konstatuje, že o zvláštním postavení ekologie v rudo-zelené vládě, v níž jsou na spolkové úrovni poprvé od roku 1998 Zelení, "zatím nemůže být ani řeči". Převzetí ministerstva životního prostředí politikem Zelených Jürgenem Trittinem očekávání nesplnilo.

Ekologická rada se ve "vysvědčení" zmiňuje o dlouhém seznamu nedostatků vládní politiky. Jde například o ochranu přírodních zdrojů pro budoucnost nebo množící se případy likvidace půdy. Jen málo se řeší starší případy zamoření půd. Rada sdílí názor vlády, že jen větší úloha obnovitelných zdrojů může zabránit ohrožování klimatu, ale zároveň kabinet vybízí, aby i v Německu ještě kritičtěji přistupoval k výrobcům energie z fosilních paliv.

Poslanci schválili zákon o náhradách škod způsobených zvířaty
PRAHA 9. března (ČTK) - Škody, které způsobí některé druhy chráněných zvířat, by mohl v budoucnosti za určitých podmínek hradit stát. Předpokládá to vládní návrh zákona, který dnes schválila Poslanecká sněmovna. Zákon počítá s tím, že stát by platil za škody způsobené vlky, bobry, vydrami, losy, kormorány, medvědy a rysy.

Stát by měl platit za škody způsobené těmito zvířaty na nesklizených polních plodinách, lesích, včelstvech, rybách, hospodářských zvířatech či hlídacích psech. Způsob výpočtu výše škody stanoví ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyhláškou. Se svou žádostí o náhradu škody se bude postižený majitel moci obracet na okresní úřad, v Praze na magistrát. Přijetí zákona, díky němuž by se mělo předejít řadě soudních pří, má státní rozpočet přijít ročně na zhruba 13,6 miliónu korun.

Velkou diskusi ve sněmovně vyvolala možnost, zda má stát hradit za škody způsobené kormorány jen v době jejich hnízdění, jak navrhla vláda, či po celý rok, jak prosazoval zemědělský výbor, který se svým návrhem nakonec neuspěl. Alena Vopálková z MŽP také již dříve varovala, že pokud by stát hradil škody, které kormoráni způsobí za celý rok, stoupla by částka pro potřeby zákona ze 13,6 miliónu na 76,1 miliónu korun ročně. Ministerstvo také upozornilo, že počítá s povolováním odstřelu kormoránů.

Zatímco v ČR trvale hnízdí jen asi 200 párů kormoránů, na jaře a na podzim jich stát přelétá asi 15.000. Kombinací povolování jejich odstřelu a placení náhrad škod chce MŽP chránit hnízdící populaci těchto ptáků.

Návrh zákona pamatuje i na možnost, že chráněný živočich zraní či dokonce usmrtí člověka. Ve druhém případě mělo podle vlády pozůstalým, k nimž měl zesnulý vyživovací povinnost, příslušet až 15.000 korun, nezletilým až 25.000 korun. Poslanci dnes tyto částky zvýšili na 25.000 a 50.000 korun. Stát by měl vyplatit i náhradu nákladů na léčení a pohřeb. Zákon má nabýt účinnosti dnem vyhlášení.

Maďaři o náhradě škod po katastrofě na Tise
BUDAPEŠŤ 9. března (ČTK) - Náhradu škod v souvislosti se znečištěním řeky Tisy, způsobeným únikem kyanidu z rumunského zlatého dolu společnosti Aurul u města Baia Mare, by měly Maďarsko a Rumunsko vyřešit spíše diplomatickou cestou, než soudně. Prohlásil to dnes na tiskové konferenci v Budapešti János Gönczy, kterého maďarská vláda pověřila řešením otázek souvisejících s ekologickou katastrofou.

Podle jeho slov Maďarsko a Rumunsko musejí společně usilovat o regeneraci povodí Tisy, přičemž tato spolupráce by mohla nejen zlepšit napjaté vztahy mezi oběma státy, ale také usnadnit přístup k finančním prostředkům ze zahraničních zdrojů.

V souvislosti s ekologickou katastrofou pak Gönczy podle agentury MTI uvedl, že vyčíslování škod stále probíhá a přesné údaje se dají očekávat až někdy koncem letošního roku. Gönczy nicméně prohlásil, že pokud by k podobné havárii došlo na území Maďarska, viníka znečištění životního prostředí by čekala pokuta kolem 30 miliard forintů.

Zároveň ovšem Gönczy dodal, že tato částka představuje jen zlomek celkových přímých a nepřímých škod. Poznamenal také, že příčiny a následky katastrofy budou vyšetřovat maďarští experti společně s rumunskými kolegy.

Šéf maďarské odbočky organizace World Wide Fund for Nature (WWF) László Haraszthy na tiskové konferenci informoval, že WWF vypracoval program nejnutnějších úkolů ohledně regenerace Tisy, který je sestaven do pěti bodů. Zároveň však zdůraznil, že ačkoli je možno pro znovuoživení Tisy udělat mnoho, velkou část práce bude potřeba ponechat na přírodě. Na otázku, jak dlouho potrvá regenerace životního prostředí podél řeky, Haraszthy odmítl odpovědět s tím, že se nemíní pouštět do věštění a že rychlost, s jakou se bude vracet život do Tisy, nelze určit měřením.

EU ostře kritizuje Polsko kvůli životnímu prostředí
VARŠAVA 9. března (ČTK) - Evropská komisařka pro životní prostředí Margot Wallströmová ostře kritizovala polskou politiku v oblasti ochrany životního prostředí. Učinila tak na dnešní tiskové konferenci ve Varšavě po sérii pracovních jednání s představiteli polské vlády a nevládních polských organizací zaměřených na ekologii.

"Byla jsem kritická v minulosti. Totéž říkám tady. Legislativní práce je příliš pomalá, přechodná období, jež požaduje Polsko, jsou příliš četná a příliš dlouhá, politická vůle musí být vyjádřena silněji," prohlásila Wallströmová.

Polský ministr životního prostředí, přírodních zdrojů a lesnictví Antoni Tokarczuk potvrdil, že jednání byla "otevřená" a umožnila poznat rozsah názorových rozdílů mezi Polskem a Evropskou komisí. Životní prostředí podle pozorovatelů představuje jednu z nejobtížnějších kapitol, jež musí být ještě projednána před přistoupením Polska k EU.

Varšava požaduje 14 přechodných období, některá z nich až desetiletá, než bude moci vyhovět evropským standardům ochrany životního prostředí.

Jde jmenovitě o směrnici, která členským zemím ukládá výstavbu kanalizace v městských aglomeracích. Varšava žádá lhůtu do roku 2010 na uplatnění této směrnice ve městech s více než 100.000 obyvatel, přičemž teprve po tomto datu by se tato směrnice začala realizovat i v obcích s více než 2000 obyvatel.

Polská strana požaduje přechodná období také v oblasti ochrany vod, recyklace a skladování odpadů, zpracovávání tekutých paliv a ochrany ozónové vrstvy.

Na indonéské Sumatře zuří stovky lesních požárů
JAKARTA 8. března (ČTK) - Několik set lesních požárů zuří na indonéském ostrově Sumatra a v provincii Západní Kalimantan a nad některými oblastmi se vznášejí obrovská oblaka kouře, která vzbuzují obavy z opakování smogového zamoření části jihovýchodní Asie z roku 1997. Informovali o tom dnes indonéští činitelé.

"Je to již mimořádná událost," řekl novinářům ministr životního prostředí Sonny Keraf před zasedáním vlády, na němž se mělo jednat o této otázce.

"Nevíme, zda někdo požáry založil úmyslně. Ale zjistíme to," podotkl.

Před dvěma lety smog způsobený lesními požáry na Sumatře a v Kalimantanu pokryl sousední Singapur a část Malajsie, způsobil u mnoha obyvatel zdravotní potíže a poškodil cestovní ruch.

Z odpovědnosti byly tehdy obviněny dřevařské společnosti a rolníci, kteří vypalováním lesů chtěli získat půdu. Většina požárů byla nyní zjištěna na odlehlých místech, kam se špatně vybavení hasiči dostávají jen obtížně. Sumaterská agentura pro dohled nad životním prostředím obvinila společnosti vlastnící v provincii Riau palmové plantáže, že požáry založila úmyslně.

Na Tise zrušena pohotovost vyhlášená kvůli kontaminaci
BUDAPEŠŤ 7. března (ČTK) - Více než měsíc po rozsáhlé kontaminaci kyanidem, způsobené protržením odkalovací nádrže u zlatého dolu nedaleko severorumunského města Baia Mare, dnes úřad pro ochranu životního prostředí v župě Szabolcs-Szatmár v severovýchodním Maďarsku odvolal pohotovost na řece Tise. Informovala o tom maďarská agentura MTI s odvoláním na zástupkyni ředitele úřadu Kornelii Kocsisovou.

Podle Kocsisové úřad přijal toto rozhodnutí poté, co v uplynulých 24 hodinách již v řece nebyla nalezena žádná mrtvá ryba.

Pohotovost byla na Tise vyhlášena potom, co řeka Szamos (na rumunském území se jmenuje Someš), do níž pronikly odpadní vody z odkalovací nádrže, kontaminovala Tisu, do níž se vlévá na maďarském území, smrtonosnou koncentrací kyanidu (podle maďarských údajů 180krát převyšující povolený limit). S Tisou se jed dostal do Jugoslávie a kontaminoval i Dunaj. Koncentrace kyanidu se sice ve vodách Dunaje pozvolna snižovala, ale ještě v oblasti dunajské delty čtyřikrát až pětkrát převyšovala přípustný limit.

Kyanid všude působil velké ekologické škody spojené především s rozsáhlým úhynem ryb. Největší škody byly zaznamenány právě v župě Szabolcs-Szatmár, na jejímž území se Szamos vlévá do Tisy.

V Budapešti dnes také 14 maďarských ekologických organizací oznámilo utvoření spojenectví, jež má napomoci obnovení života v Tise. Seskupení nazvané Platforma Tisy hodlá úzce spolupracovat s vládou při realizaci jejího programu ekologické regenerace Tisy a chce do své práce zapojit také rumunské a jugoslávské ochránce životního prostředí. Na tiskové konferenci v Budapešti o tom informoval šéf maďarské odbočky ekologické organizace World Wide Fund for Nature László Haraszthy.

"Většina práce na obnově by však měla být ponechána přírodě, která, pokud nepřijde další dávka jedu, se bude regenerovat sama," poznamenal Haraszthy.

Hydrolog: Ekonomické dopady kyanidové havárie budou velké
PRAHA 7. března (ČTK) - Ekologické škody způsobené kyanidovým znečištěním Tisy a Dunaje doprovodí snad ještě větší škody ekonomické, soudí hydrolog Jan Bouček, který se spolu s kolegy v pondělí vrátil z mise OSN monitorující situaci na postižených řekách. "Není to mrtvá řeka, vyrovná se s tím daleko rychleji než povědomí lidí," uvedl dnes na setkání s novináři. Podotkl, že v souvislosti se zprávami o katastrofě prudce poklesl zájem turistů o pobyt v Maďarsku.

Tým čtyř hydrologů Výzkumného ústavu vodohospodářského přivezl spolu s výsledky měření z jedenáctidenní mise vzorky usazenin a živých organismů. Vzorky budou v laboratořích vyhodnoceny a zaslány do Ženevy, kde má do konce března vyjít zpráva OSN o příčinách a následcích katastrofy způsobené 30. ledna protržením hráze u rumunského zlatého dolu Baia Mare. V důsledku havárie unikl do řeky Someše kyanid, který zamořil stovky kilometrů vodních toků a ohrozil zdroj pitné vody pro 2,5 miliónů lidí.

Hydrologové monitorovali stav povrchových vod téměř na celém postiženém území. Navštívili i místo havárie v Rumunsku. "Dostali jsme do ruky veškerou dokumentaci a nenašli jsme projekční či technologické nedostatky, až v hydrologické dokumentaci jsme zjistili, že projektanti nepočítali s výjimečnou meteorologickou situací," uvedl Bouček s tím, že nádrž nemohla být dokonale těsná ani před havárií. Zařízení pracovalo půl roku. Podrobnosti o příčinách katastrofy přinese podle něj až zpráva OSN.

Život se do Tisy vrací podle Boučka měsíc po havárii rychle. Horší budou ekonomické následky. V Maďarsku nabídli čeští hydrologové pomoc v podobě rybí násady. "Víc než rybí násadu bychom jim pomohli, kdybychom kupovali jejich zdravé ryby, odpověděli," popsal Bouček situaci v Maďarsku.

Zpráva OSN, která bude zahrnovat také data pořízená českými hydrology, má vládám postižených zemí doporučit další postup při likvidaci škod. Určena podle ní bude také výše finanční pomoci.

Čtyřčlenný český tým vyslalo do mise OSN ministerstvo životního prostředí. Cestu financovalo 1,5 miliónu korun ministerstvo zahraničí z peněz určených na humanitární pomoc. Podobnou výpravu poslalo do postižených zemí v rámci mise OSN Německo. Tito experti se zabývali monitorováním spodních vod. Ostatní členové mise byli OSN do mise najati.

Pozvánka na seminář
ČR 5. března (les) - Od 2. 3. do 4. 4. se postupně na jednotlivých pobočkách ÚHÚL konají bezplatné semináře se zaměřením na schvalování OPRL a LHP, přebírání LHO a následné činnosti. Zváni jsou především zaměstnanci OkÚ a územních odborů MZe.

Pracovní seminář povede náměstek ředitele ÚHÚL ing. Kamil Vyslyšel a příslušný ředitel pobočky za přítomnosti odpovědných pracovníků poboček za příslušné úseky.

Více informací o semináři se dozvíte zde

AFP: Švýcaři se snaží rozšířit populaci rysů v přírodě
ŽENEVA 3. března (ČTK/AFP) - Švýcarsko se rozhodlo zintenzívnit svou politiku rozšiřování populace rysů ve volné přírodě v kantonech bez ohledu na pytláctví a otevřený odpor chovatelů dobytka a lovců, píše agentura AFP.

Úřad pro životní prostředí koncem února oznámil "aktivní osídlování nových území" na východě země; v téže době byli tři rysi, samice s mláďaty, nalezeni mrtví, nejspíše otrávení, v kantonu Vaud na západě země. Úřady kantonu podaly žalobu na neznámého pachatele.

V Bernu dostali pracovníci Úřadu na ochranu přírody poštou několik balíčků obsahujících čtyři pracky z jednoho dospělého rysa, který byl zabit dva dny předtím. Také v toto případě bylo zahájeno vyšetřování.

Rys byl ve Švýcarsku oficiálně znovu vypuštěn do přírody v roce 1972, a to v oblasti Luzernu (střed). "Vzhledem k příliš vysoké populaci kopytníků (jelenů, kamzíků a srnců) bylo rozhodnuto přistoupit k jejich regulaci za pomoci rysů. Je to úspěch," vysvětluje dr. Hans-Jürgen Blankenhorn z Úřadu pro životní prostředí. Bylo zde vypuštěno do volné přírody 12 rysů a v roce 1976 se tento pokus opakoval v kantonu Neuchatel na západě Švýcarska.

O čtvrt století později jich ve Švýcarsku žije 100 až 150 kusů, což nestačí pro dlouhodobé zajištění přežití tohoto druhu. Navíc jsou velmi lokalizováni v centru a na západě, odkud někteří přešli hranice a usadili se ve francouzské Juře, konstatuje Blankenhorn.

"Zvířata nemohou emigrovat sama od sebe, protože v krajině jsou přírodní i umělé bariéry, například dálnice. Aby mohla švýcarská rysí populace dlouhodobě přežít, musí jí člověk pomoci nalézt nová území," říká Blankenhorn.

Tak se na federální úrovni rozhodlo vypustit rysa do přírody ve východních kantonech. Zájem o rysa má kanton Sankt Gallen; ostatní kantony naopak nejsou rysu nakloněny.

Majitelé půdy a lovci z východních kantonů Glarus, Schwyz, Graubünden a Appenzell-Ausserrhoden a Appenzell-Innerrhoden přijali prohlášení, v němž Úřad pro životní prostředí a ekologické organizace za projekt vypuštění rysů do přírody kritizovali.

Švýcarská federace chovatelů ovcí sice odsoudila pytláctví, ale také se připojila k opozici a vypouštění kočkovitých šelem do přírody v regionech, kde nikdy nežily, označila za "obzvláště nepochopitelné".

Úřad pro životní prostředí ve svém projektu předpokládá, že nahradí polovinu škod způsobených rysem na domácím zvířectvu. Projekt obsahuje opatření k přemístění rysů nebo k jejich výjimečnému odstřelu, pokud způsobí závažné škody na stádech nebo na místní zvěři.

Od roku 1997 byli s povolením úřadu odstřeleni tři rysi. Blankenhorn zdůrazňuje, že rys zkonzumuje na 60 kusů zvířat ročně, z čehož 95 procent tvoří srnci a kamzíci a pět procent domácí zvířectvo, tedy dva až tři kusy ročně. "Ve srovnání s vlkem, jehož šíření ve Francii vyvolalo stejný odpor, to je zanedbatelné," konstatuje.

Veřejnost se naopak vyslovuje pro návrat rysa do švýcarské přírody. Podle nedávného průzkumu Světového programu na ochranu přírody (WWF) je rysům nakloněno 84 procent osob.

Případnou blokádu šumavského parku bude řešit policie
VIMPERK (okres Prachatice) 3. března (ČTK) - Pokud ekologičtí aktivisté budou i letos bránit dřevorubcům na území Národního parku Šumava v kácení stromů napadených kůrovcem, pracovníci parku o jejich jednání neprodleně vyrozumí policii, která učiní nezbytná opatření. Tento postup vyplynul ze středeční konzultace ředitele správy parku Ivana Žlábka na Okresním státním zastupitelství v Prachaticích, řekl dnes ČTK mluvčí parku Zdeněk Kantořík.

"Vycházíme z toho, že úkolem pracovníků parku je péče o les a ochrana přírody na svěřeném území a nikoli řešení protiprávního jednání ekologických aktivistů či jiných osob," dodal Kantořík.

Připomněl, že v důsledku loňské blokády zůstalo na Trojmezné neporaženo asi 2400 "kůrovcových" stromů. Brouk z nich nyní může napadnout nejméně trojnásobek dosud zdravých stromů. V souvislosti s tím Česká inspekce životního prostředí za údajné nedostatky při likvidaci kůrovcové kalamity v loňském roce uložila správě parku miliónovou pokutu.

Vedení parku bude podle Kantoříka činit veškeré právní kroky včetně případné soudní žaloby k tomu, aby zhruba devět desetin pokuty uhradili organizátoři a účastníci blokády, kteří za vytýkané nedostatky v tomto rozsahu nesou odpovědnost.

"Přitom státní zastupitelství dosud nerozhodlo o našem trestním oznámení na jednání účastníků blokády, kteří loni od 27. července do 21. září bránili v kácení kůrovcem napadených stromů v pralese Trojmezná. Podle posledních informací okresní státní zástupkyně vrátila věc k došetření příslušnému obvodnímu oddělení policie," uvedl Kantořík.

Vedení parku tak podle něj stále neví, zda se účastníci loňské blokády dopustili či nedopustili trestného činu. Přitom blokádou způsobené ekonomické škody činí 100.000 a ekologické škody podle znaleckého posudku více než 15 miliónů korun.

Šumavské ekologické autobusy loni přepravily na 112.000 turistů
VIMPERK 3. března (ČTK) - Téměř 112.000 turistů, tedy o 11,8 procenta více než v roce 1998, přepravilo loni po území Národního parku Šumava pět pravidelných linek autobusů jezdících na ekologickou bionaftu. Společný projekt správy parku, okresních úřadů Prachatice a Klatovy, šumavských obcí a podnikatelů v cestovním ruchu letos úspěšně vstoupí do pátého ročníku, řekl dnes ČTK mluvčí parku Zdeněk Kantořík.

"Naše `zelené` autobusy loni ujely celkem 54.912 kilometrů a denně přepravily průměrně 827 cestujících. Novinkou přitom byly linky Churáňov - Kvilda a Nová Pec - Jelení Vrchy," dodal.

Více návštěvníků Šumavy podle něj loni využilo návaznost spojů přes česko-německý hraniční přechod Bučina - Finsterau na obdobný dopravní systém v Národním parku Bavorský les. Tam mohli po předložení jízdenky z šumavského ekologického autobusu cestovat německými autobusy za poloviční jízdné.

Rentabilita šumavské ekologické dopravy dosáhla loni 64,4 procenta a správa parku projekt dotovala částkou 407.000 korun. Správa parku přitom zajišťuje koordinaci celého systému, vydává informační materiály a hradí finanční ztrátu na linkách Špičák - Kaplice pod Boubínem a Horská Kvilda - Bučina. Na lince Sušice - Kvilda ztrátu kompenzují obce a okresní úřad Klatovy a na linkách Kvilda - Churáňov a Nová Pec - Jelení Vrchy obce Prachaticka.

S určitou ztrátou počítá vedení parku i letos, neboť plné ekonomické jízdné by podle Kantoříka s velkou pravděpodobností znamenalo značný odliv turistů a celý systém by ztratil účinnost.

Národní park Šumava loni navštívilo více než 1,8 miliónu turistů, tedy zhruba stejně jako v roce 1998. K nejvyhledávanějším lokalitám opět patřila naučná stezka Povydří, vedoucí od Čeňkovy pily k Antýglu. Ve špičkách jí denně prošlo až 2000 turistů.

Ekologové žádají omezení těžby v Českém krasu
PRAHA 3. března (ČTK) - Významné omezení těžby vápenců v chráněné krajinné oblasti Český kras, revizi dobývacích prostorů a odpis zásob v nejcennějších lokalitách oblasti požadují v petici adresované nejvyšším státním orgánům členové výboru "Pro Český kras a českou krajinu". Odpis zásob vápenců v I. a II. zóně dobývacího prostoru je podle nich řešením, jak zabránit nadměrné těžbě Velkolomu Čertovy schody, která nenávratně likviduje původní krajinu.

"Nechceme okamžité ukončení těžby, ale její maximální utlumení," informoval dnes za petiční výbor ČTK Michal Štingl z ekologického sdružení Děti Země. Dodal, že autoři petice také požadují, aby těžaři postupně opustili dobývání vysokoprocentních vápenců pro účely stavebnictví a soustředili se na maloobjemovou těžbu určenou výhradně pro ušlechtilé účely.

Velkolom Čertovy schody je podle Štingla nejkřiklavějším případem devastace Českého krasu, ne však jediným. "Neúnosnou situaci, kdy sedm procent plochy chráněné oblasti pokrývají těžební prostory by bylo možné řešit revizí zdejších dobývacích prostorů a ložiskových území," soudí ekolog. Protože velké dobývací prostory nejsou pouze výsadou Českého krasu, požaduje petice, aby byly zrevidovány všechny dobývací prostory a ložisková území v chráněných oblastech celé České republiky.

Petici, mezi jejíž signatáře patří exministr životního prostředí Ivan Dejmal, spisovatel Ludvík Vaculík či starostka Koněprus Věra Sklenářová, naleznou zájemci na internetové adrese www.ceskykras.cz. Petiční archy jsou rovněž k dispozici na obecních úřadech Tmaně, Koněprus, Mořiny a dalších obcích Českého krasu.

Lesy ČR dají na ochranu přírody 1,4 mil.
HRADEC KRÁLOVÉ 2. března (ČTK) - Státní podnik Lesy České republiky letos dá na ekologické projekty realizované s Českým svazem ochránců přírody (ČSOP) 1,4 miliónu korun. Je to téměř o polovinu více než loni, kdy Lesy ČR s ochránci spolupracovaly poprvé. Vyplývá to ze smlouvy o spolupráci pro letošní rok, kterou dnes v Hradci Králové podepsali zástupci obou organizací.

Projekty mají především podporovat přírodní různorodost v lesích, řekl po podpisu smlouvy výrobně-technický ředitel Lesů ČR František Morávek. Ochránci přírody tak dostanou peníze například na projekt záchrany ohrožených druhů bylin a lesních dřevin, na pokračování projektu záchrany mravenišť, či ochranu vodních toků a mokřadů.

Lesy ČR přispějí i na chod národní sítě stanic pro zraněné živočichy. Podpoří také sledování a ochranu netopýrů, dravců a sov v lesích a projekty zaměřené na ekologickou výchovu dětí i dospělých "Studánky" a "Les není popelnice".

Podle předsedy ČSOP Petra Dolejského tvoří peníze od Lesů ČR zhruba sedminu ročního příjmu ústředí svazu. Celkové příjmy od různých dárců pro všech asi 350 samostatných základních organizací pak odhadl na 100 miliónů korun.

ČSOP je s asi 8000 členy největší nevládní neziskovou ochranářskou organizací v republice. Lesy ČR jsou největším vlastníkem lesů, když jim patří asi polovina z celého lesního půdního fondu ČR.

Perchlór je nadále hrozbou pro rezervaci Maštale
CHRUDIM 2. března (ČTK) - Spodní vody v přírodní rezervaci Maštale na Chrudimsku nadále ohrožuje perchlór, který znečistil vodní zdroj v obci Bor u Skutče. "V současné době hledáme zdroj znečištění. Podle našich rozborů nebyl zatím kontaminován žádný jiný zdroj pitné vody v této oblasti. Jak se perchlór šíří v lese však nikdo neví," řekl dnes ČTK Jaroslav Říha z Okresní hygienické stanice v Chrudimi.

Hygienici podle něj zkontrolovali studny na samotách v okolí Boru, nikde však nebyl zvýšený výskyt karcinogenního perchlóru prokázán. "Do léta zkontrolujeme i zdroje vody pro všechny letní dětské tábory," uvedl Říha.

Většina obcí v této lokalitě je napojena na skupinový vodovod, který je v pořádku. Bor má vlastní vodovod, v jehož zdroji přesáhl koncem roku obsah perchlóru povolenou normu více než stonásobně. "V současné době odpovídá voda normě, ale problém nekončí. Zařízení, které chemikálii z vody odstraňuje, je nouzovým řešením," upozornil Říha. Problém by definitivně vyřešila přípojka ke skupinovému vodovodu, obec ji však vybuduje pouze s pomocí státu.

Bez státní pomoci se neobejde ani asanace místa, kam byl v minulosti perchlór vyvezen. Chrudimský okresní úřad čeká na výsledky průzkumu, který odhalí zdroj znečištění, jeho velikost a tím i náklady, jež si asanace vyžádá. "Okresy ani obce na to peníze nemají. Ve státním rozpočtu by měly být pro takovéto havarijní situace vyčleněny peníze," řekl vedoucí referátu životního prostředí Okresního úřadu v Chrudimi Josef Hejduk.