Z mlad²ch folkov²ch kapel v naÜφ republice pat°φ brn∞nskΘ MoÜny k t∞m nejdrav∞jÜφm. Na svΘm kont∞ majφ dva krteΦky ze Zahrady, letoÜnφ prvnφ mφsto v anket∞ Φasopisu Folk & country (kategorie Objev roku) a druhou nejoblφben∞jÜφ pφse≥ v historii posluchaΦskΘ hitparßdy Radia Proglas (Babylon, kter² byl p°edsti₧en Modlitbou za vodu v podßnφ HradiÜ¥anu a₧ na zaΦßtku roku 2000). V Brn∞ narazφte na MoÜny ·pln∞ vÜude: malΘ plakßtky na vßs koukajφ v tramvajφch, v∞tÜφ skorobillboardy jsou vylepeny po ulicφch. Vlo₧en² reklamnφ letßk na m∞ vyskoΦil z novΘho Φφsla Φasopisu T≤n. P∙lstrßnkovß reklama si m∞ prohlφ₧φ z Φasopisu Folk & country. Prost∞ co se t²Φe propagace, majφ to MoÜny a jejich pan vydavatel (SaÜa Cimbßlnφk) promyÜlenΘ.

Zatφmco p°φstup MoÜen k propagaci sebe sam²ch je jist∞ nadpr∙m∞rn∞ drav², novΘ (v po°adφ druhΘ) album je… vlastn∞ taky dravΘ, ale jinak. MoÜny jsou v prvnφ °ad∞ vokßlnφ kapela. Hlavnφm hudebnφm nßstrojem je tedy zp∞v. MoÜny tvo°φ sedm Φlen∙ a zpφvajφ vÜichni! Kapelnφka Ji°φho Mrßzka (hodn∞ vysok² tenor) a t°i zp∞vaΦky (Alena Milichovskß, Kate°ina Svobodovß, Kamila Vozßkovß) uslyÜφte ·pln∞ ve vÜech pφsnφch, dalÜφ t°i pßnovΘ (David Gregor, Bo°ek ╪ezanina a Vladimφr Vozßk) sice v n∞kter²ch skladbßch absentujφ, ale pφsn∞ Ticho a K°φdla nßm nabφzejφ vÜech sedm hlas∙.

MoÜny zvlßdajφ velmi dob°e zp∞v a capella (sbory bez nßstroj∙ nahrßvajφ live bez pou₧itφ playbacku - nezapomenou se pochlubit v bookletu), ale nevyh²bajφ se ani nßstroj∙m. V zßkladnφ sestav∞ majφ kytaru, harmoniku a baskytaru, "stßlφ hostΘ" Ivo Cicvßrek a Pavel Plch p°isp∞li hrou na klßvesy, respektive bicφ, perkuse a akordeon. V²sledkem je pestrß sm∞s, kterß zaΦφnß n∞kde u "klasickΘho" folku, mφsty hraniΦφ s vß₧nou hudbou a v n∞kter²ch baladßch se dot²kß komerΦnφho popu. Ve Vlasech aneb Apokryfu o S. a D. se z vokßlnφ kapely stane Ülapajφcφ swingov² orchestr.

Na rozdφl od minulΘho alba mizφ autorskß hegemonie Ivo Cicvßrka. ZnatelnΘ je to p°edevÜφm v textech. Zatφmco Cicvßrek je perfekcionista a jeho texty jsou po formßlnφ strßnce zcela v po°ßdku (p°φzvuky a dΘlky na sv²ch mφstech, zajφmavΘ aliterace), druh² texta° - Lubomφr Stan∞k - za nφm pokulhßvß. Cicvßrek si klidn∞ st°ihne nßdhern² obrat "V pouèTI èT═pou èT═°i nßs" (K°φdla) a problΘmy nemß ani p°i r²movßnφ banßlnφch slov (za v∞tou/vykvetou). Hned na zaΦßtku t°etφ pφsn∞ poznßte, ₧e jejφ text psal n∞kdo jin². Asonance "klidn∞/kon∞" je ve folku snesitelnß, ale v kontextu ostatnφch pφsnφ MoÜen chudß. P°esto mi i u Cicvßrka sem tam n∞jak² detail vadφ. Pφse≥ Petrov je sice o Brn∞, ale v refrΘnu texta° pou₧il typicky st°edoΦesk² (pra₧sk²) nß°eΦnφ tvar "oblφkaj" (nikdo m∞ nep°esv∞dΦφ o tom, ₧e tato koncovka nenφ nß°eΦnφ - i pra₧Ütina je sv²m zp∙sobem nß°eΦφ, i kdy₧ se povyÜuje do role jakΘhosi superdialektu).

Nemß cenu rozepisovat se o vÜech skladßch. Pouze konstatuji, ₧e mn∞ osobn∞ se velmi lφbφ K°φdla (krßsn² zp∞v a capella a velmi nßpadit² text), za skv∞lou nßladovku pova₧uji Tvß° a hlas. Roztomil² (a celkem poveden²) je Mrßzk∙v pokus o otextovßnφ Gastoldiho Hudby. V²sledek, ve kterΘm se "ΦistΘ gramatickΘ" r²my (nebo jak jß s oblibou °φkßm, r²my primitivnφ) jako "zß°φ/tvß°φ" nebo "pßlφ/vßlφ" st°φdajφ s opakovan²mi vycpßvkami "fala lala", neznφ tak blb∞, jak vypadß napsan² na papφ°e.

Oproti minulΘmu albu ubylo starozßkonnφch tΘmat (zde jen Vlasy aneb Apokryf o S. a D.), naopak posφlil kapelnφ patriotismus (Petrov, Svratka). Bystr² posluchaΦ objevφ v pφsnφch n∞kolik opakujφcφch se atribut∙: jsou to p°edevÜφm k°φdla (K°φdla, Jablko smφ°enφ) a m∞sφc (Rybß° a m∞sφc, Svratka). MoÜnßm je vlastnφ humor, a to hned v n∞kolika r∙zn²ch rovinßch: na jednΘ stran∞ (dovolφm si °φct) a₧ mlßdkovskß Vßlka s mloky, na druhΘ stran∞ pφse≥ Necht∞la, cht∞la, nev∞d∞la, slo₧enß ze sam²ch sloves. Dobr²m f≤rkem je zßv∞reΦn² bonus v podob∞ vokßlnφ ·pravy Mozartova TureckΘho pochodu (ovÜem jen pro ty, kte°φ tuto skladbu jeÜt∞ neznajφ z koncert∙ MoÜen).

T∞Üφm se, kam se MoÜny posunou a prozpφvajφ p°φÜt∞. Zatφmco na prvnφ desce unikaly Zadnφmi vrßtky na vÜechny strany, tentokrßt z∙staly v sob∞ a soust°edily se na Hlasy v nßs. Ob∞ alba byla n∞Φφm zajφmavß, ob∞ o hodn∞ p°evyÜovala pr∙m∞r, kterΘho dosahujφ mladΘ folkovΘ kapely. Budu MoÜnßm p°ßt, aby se brzy za°adily do tΘ opravdovΘ ÜpiΦky ve svΘm ₧ßnru.

Tak si to p°edstavte: mßm p°ed sebou album, o kterΘm se popsaly stovky strßnek dßvno p°edtφm, ne₧ vyÜlo. Hlavnφ protagonista desky prß dnφ p°ed vydßnφm na sebe ve°ejn∞ prozradil, ₧e bere drogy, v dennφm tisku se psalo o jeho mo₧nΘm soudnφm stφhßnφ. Tent²₧ hlavnφ protagonista je sice znßm² slovensk² zp∞vßk, p°esto zde zpφvß Φesky. Album se dß nazvat snad "ten nov² Mⁿller", proto₧e jeho oficißlnφ nßzevm (viz zßhlavφ) je pro b∞₧nou komunikaci nepou₧iteln². Rovnocenn²m partnerem p°i vzniku zvukovΘho nosiΦe byl fotograf. A pak o takovΘm albu n∞co piÜte…

I kdy₧ uznßvßm, ₧e pro spoustu b²val²ch p°φznivc∙ je Mⁿller po svΘm "drogovΘm" prohlßÜenφ pro televizi Mark²za odepsan², pokusφm se nespojovat obsah alba s tφmto problΘmem. Je to o to snazÜφ, ₧e zp∞vßk sßm si nenapsal ani Φßrku. Nem∙₧e ho tedy nikdo obvi≥ovat, ₧e svΘ psychedelickΘ Φi jakΘ zß₧itky dostal do hudby Φi do slov. Autorem vÜech text∙ je HorßΦek, zatφmco o hudbu se pod∞lilo vφce autor∙: p°edevÜφm souΦasn² hrdina slovenskΘ populßrnφ hudby Ivan Tßsler, dßle nap°φklad Marißn ╚ekovsk² nebo Jaro Filip, HorßΦk∙v tradiΦnφ partner Petr Hapka napsal jedinou melodii (Stφn stφhß stφn).

Album je atraktivnφ p°edevÜφm v²b∞rem host∙. SvΘ skladby si zde najdou milovnφci Hany HegerovΘ (·Φinkuje v "trojzp∞vu" Stφn stφhß stφn - spolu s Mⁿllerem a Luciφ Bφlou), ctitele alternativy pot∞Üφ ·Φast Ivy BittovΘ v zßv∞reΦnΘ Stane se, ₧e… A stalo se to, co pam∞tnφci Penzionu sv∞t a CitovΘ investice nepamatujφ: i texta° HorßΦek se v jednΘ pφsni hlßsφ coby jeden z interpret∙ (ètvanice). Dßle svΘ party dostali nap°φklad Anna K., pßnovΘ Koller a Kodym z Lucie a - co₧ se mi jako vtip zvlßÜ¥ zamlouvß - i p°edstavitel Majora Zemana Vladimφr Zeman. K jeho ·Φinkovßnφ v pφsni Duch versus Lapiduch vÜak mßm jednu poznßmku. Pokud si dob°e vzpomφnßm, v normalizaΦnφm serißlu se Zeman nehlßsil do vysφlaΦky jako "major". Mezi kolegy se mu °φkalo hezky Φesky "Honza".

Ano, hezky Φesky. Dostßvßm se k nejv∞tÜφmu problΘmu celΘ desky. HorßΦkovy texty jsou vysoce nadpr∙m∞rnΘ (obrovskß slovnφ zßsoba, nevÜednφ spojenφ, trocha provokace), Mⁿller nenφ Üpatn² zp∞vßk, avÜak dohromady to jaksi nejde… Mⁿllerova ·Φast na albu V penzionu sv∞t mi nevadila. PφsniΦky èt∞stφ je krßsnß v∞c a zvlßÜt∞ Rozeznßvßm zn∞ly v jeho podßnφ °ekn∞me exoticky. Poznali jste, ₧e je nezpφvß ╚ech, ale netahalo to za uÜi. V∞tÜφ problΘm jsem m∞l s jeho akceptovßnφm na albu Citovß investice. Ale poslouchat Mⁿllerovu nedokonalou v²slovnost ΦeskΘho jazyka vφce ne₧ 45 minut? Vadφ mi jeho ÜirokΘ "l", neΦeskΘ "Ü" a "₧" nebo zvlßÜtn∞ tvrdΘ "y" ve slov∞ "z²tra".

Vadφ mi takΘ ·Φast Jana Saudka. Chßpu, ₧e akty pat°φ k v²tvarnΘmu um∞nφ i k um∞nφ fotografickΘmu. P°esto nevidφm ₧ßdnou (by¥ symbolickou) souvislost mezi nahou dßmou na obßlce (na klφn∞ obleΦenΘho Mⁿllera) a obsahem alba. Snad mo₧nß ·vodnφ skladba Nina Ricci je takovß "t∞lesnß" (vΦetn∞ verÜ∙ o "opojnΘm puchu… pod hejny much"). Vzhledem k tak zßva₧n²m text∙m, jako je ZemdlenΘ tisφciletφ (Cyklon B v temn²ch komorßch/A oΦφ plnΘ koÜe/U₧ p°ekonali ka₧d² tah/Hieronyma Bosche/Smrt zahodila kosy/A st°φlφ do d∞tφ/Tu o nad∞ji prosφ/ZemdlenΘ tisφciletφ), se mi vÜak titulnφ foto zdß nevkusnΘ.

Abych to shrnul: V prvnφ °ad∞ mi asi vadφ Mⁿllerova ·Φast na tΘto Mⁿllerov∞ desce (ale starΘ Mⁿllerovy nahrßvky si rßd poslechnu a zßrove≥ se t∞Üφm na novΘ autorskΘ album). Zajφmav²m HorßΦkov²m text∙m by sluÜelo jinΘ (snad jemn∞jÜφ) zpracovßnφ. Sezvßnφ °ady host∙ je zßslu₧n² poΦin, leΦ ne ka₧d² z nich si na albu po°ßdn∞ "zavr₧e". Velk²m p°φnosem pro m∞ je slovnφΦek mΘn∞ znßm²ch v²raz∙, kter² Michal HorßΦek - podle dopisu, kter² je p°etiÜt∞n² v bookletu - poslal Richardu Mⁿllerovi ("abys aspo≥ na tomhle albu v∞d∞l, o Φem zpφvßÜ"). Mßte tak jedineΦnou Üanci nauΦit se argot hazardnφch hrßΦ∙ (Srdce jako knφ₧e Rohan). A snad jeÜt∞ jedna drobnost: ve dvou textech Michal HorßΦek odkazuje na pasß₧e z evangelia a v bookletu oba novozßkonnφ odstavce najdete vypsanΘ.

Jak to ten Plφhal d∞lß? NatoΦφ album se spoustou host∙, sßm hraje na vφc ne₧ p∞t nßstroj∙, dalÜφch se chopili hostΘ - a deska znφ tiÜe, jako by ji nahrßval jedin² Φlov∞k a jeÜt∞ p°i zp∞vu Üeptal. Takov² pocit m∙₧ete mφt p°i nesoust°ed∞nΘm prvnφm poslechu alba KluziÜt∞. Kdy₧ se vÜak do pφsniΦek pozorn∞ zaposlouchßte, objevφte krßsn² tenorov² saxofon Miroslava èvihßlka v pφsni LevitaΦnφ nebo klarinet (tent²₧ muzikant) ve skladbßch Dnes se mi o tob∞ zdßlo nebo ╚asu je mßlo. VÜimnete si takΘ, ₧e Plφhal tu hraje na akustickou, onde na elektrickou kytaru, aby ji v jinΘ skladb∞ vym∞nil za banjo nebo za klßvesy. Dojem tichosti samoz°ejm∞ budφ p°edevÜφm Plφhal∙v p∞veck² projev - ono znßmΘ, trochu nedbalΘ vyslovovßnφ a absence jekΘhokoli pokusu o °ev. Zatφmco Plφhal∙v "druh ve zbrani" Jaromφr Nohavica (jeho Moje smutnΘ srdce vyÜlo jen pßr t²dnu po Plφhalov∞ KluziÜti) dokß₧e b²t expresivnφ a₧ hr∙za, Plφhal mß svΘ "volume" otoΦenΘ stßle na pozici blφzkou nule. I proto je t°eba se na jeho pφsniΦky vφce soust°edit. Na novΘm albu to mß mo₧nß o n∞co snazÜφ: v∞tÜina pφsniΦek je humorn²ch, a tudφ₧ p°φstupn∞jÜφch i na prvnφ poslech.

Humor Karla Plφhala je samoz°ejm∞ v prvnφ °ad∞ textov². Nenφ v naÜem nßrod∞ mnoho takov²ch mistr∙ jazyka. Za srovnatelnΘ bych oznaΦil Kryla (kter² bohu₧el u₧ nic nenapφÜe), Nohavicu a Ji°φho moravskΘho Brabce. Poslednφ jmenovan² je mimochodem spoluautorem textu jednΘ skladby na albu KluziÜt∞ (Pr∙van). Novß Plφhalova deska vlastn∞ nenφ novß v pravΘm slova smyslu. Obsahuje r∙znΘ legrßcky, kterΘ mo₧nß znßte z pφsniΦkß°ov²ch koncert∙, ale dosud jste nem∞li mo₧nost si je po°φdit na zvukovΘm nosiΦi. Te∩ tu mo₧nost mßte. A tak m∙₧ete vychutnat Plφhalovu korespondenci s panem DΣnikenem (Milej pane DΣnikene), optimistick² pop∞vek Mßm prφma den (vÜimn∞te si, ₧e u Plφhala nevadφ ani to "pr≤≤≤≤budil") nebo pohßdku pro dosp∞lΘ s neΦekan∞ melancholickou pointou Ve sk°φni. Zkuste se zaposlouchat do detail∙. T°eba v pφsniΦce MyÜ se mi velmi lφbφ r²m "Vrßtnß z dφvΦφch kolejφ/v klidu dole jφ" nebo slovnφ spojenφ "starej Mladej sv∞t". Milß je i nßhlß absence r²mu (a tφm pßdem i d∞jov² zvrat) uprost°ed pφsn∞ Morseovka (mßm na mysli tu pasß₧, kdy do hry vstupuje dφvka jmΘnem Katka). A vymyslete slovnφ spojenφ: "Don Quijote p°em²Ülφ nad èpindlerov²m ml²nem" (Nultß hodina).

Text∙m bych tedy urΦit∞ p°ipsal znamΘnko vynikajφcφ. A proΦ celkov∞ album hodnotφm "jen" jako lepÜφ pr∙m∞r? Kv∙li tomu, co jsem naznaΦil u₧ v ·vodu. Hudebnφ doprovod Karla Plφhala a jeho host∙ je nßpadit², lφbiv², ale p°ece jen trochu nenßpadn². V okam₧iku, kdy znßte d∙v∞rn∞ texty (a nic novΘho vßs v nich tedy nepobavφ), se vßm album bude mo₧nß znßt jednotvßrnΘ. Ve skuteΦnosti tomu tak nenφ, ale Plφhal se sv²mi p°ßteli vytvo°ili dokonalou iluzi a₧ p°φliÜ klidnΘ desky. Paradoxn∞ jedna z mßla melodicky vesel²ch pφsniΦek se jmenuje Kdy₧ na pavouka sedne blues. P°i druhΘ, Utekl jsem od man₧elky k mamince, se najednou nestaΦφte divit sv²m vlastnφm uÜφm, jestli je to po°ßd ten "hodn²" Plφhal. Ale to u₧ jsem mo₧nß zp∞t u text∙.

Slovo na zßv∞r: Kdy₧ mßte melancholickou nßladu, kdy₧ mßte Φas zaposlouchat se do textov²ch i hudebnφch fines, kdy₧ na vßs sedne blues, pus¥e si novou Plφhalovu desku. Znßte-li Plφhala, asi vßs na nφ nic moc nep°ekvapφ. Pokud jeho d°φv∞jÜφ tvorbu zmapovanou nemßte, klidn∞ pou₧ijte KluziÜt∞ jako odrazovou plochu pro dalÜφ pr∙zkum plφhalologickΘho terΘnu (ale pozor, klou₧e to). V∞zte vÜak (vy, kte°φ neznßte Plφhalovy nejv∞tÜφ hity), ₧e zp∞vßk nemß jen album KluziÜt∞, ale i stejnojmennou pφsniΦku, kterou na tΘto desce nenajdete, ale kterß by vßm urΦit∞ nem∞la uniknout.

Mßlokdy se stane, ₧e velkß firma vydß kvalitnφ album ·pln∞ neznßmΘho ΦeskΘho interpreta. Obrovskß vydavatelstvφ se toti₧ nov²m talent∙m bu∩ v∙bec nev∞nujφ, nebo investujφ do hv∞zdiΦek typu Lunetic Φi A-tak!, jejich₧ projev toho mß s hudbou spoleΦnΘho pramßlo. Ji°φ Bφl² sice nenφ na hudebnφ scΘn∞ ·pln²m novßΦkem - hrßl na baskytaru v kapele Kurtizßny z 25. avenue - jako s≤lista se vÜak p°edstavuje s repertoßrem, kter² by od n∞j fanouÜci agresivnφho rocku asi neΦekali.

StaΦφ nahlΘdnout do bookletu a p°eΦφst si slo₧enφ doprovodnΘ kapely: Ji°φ Bφl², jinak tΘ₧ autor veÜkerΘ hudby i text∙, se doprovßzφ na akustickou kytaru. Jeho bratr Jaroslav ch°estφ na perkuse (p∞knΘ nap°φklad v pφsni VφÜ), Dalibor Mucha tvrdφ muziku na baskytaru a ovlßdß i akordeon, Daniel Gßja pak p°ispφvß hrou na klasikou akustickou kytaru. Ano, z klasiky toto album sv²m zp∙sobem vychßzφ! Bφl² toti₧ nenφ jen rocker. Z jeho skladeb usuzuji, ₧e by se mu lφbily i baroknφ sonßty pro strunnΘ a dechovΘ nßstroje…

Ale pokraΦujme jeÜt∞ ve v²Φtu. Krom∞ u₧ zmφn∞n²ch instrument∙ na albu uslyÜφte flΘtny, bezpra₧covou baskytaru a p°edevÜφm violoncello. Na tento nßstroj hrajφ na desce Ji°φho BφlΘho t°i lidΘ: Hanka Suchanovß na violoncello bez p°φvlastku a Olin Nejezchleba a Michal Pavlφk na elektrickΘ violoncello. TßhlΘ zvuky, vyluzovanΘ na tlustΘ struny, jsou pro sound celΘho alba velmi charakteristickΘ. Violoncello dominuje pφsnφm Lucia, Dlouhß noc, posmutn∞lΘ Panence z nßm∞stφ. A v∙bec: dovolφm si °φct, ₧e violoncello dominuje celΘmu albu.

Texty jsou p∞knΘ a zajφmavΘ. V₧dy¥ Ji°φ Bφl² vystudoval texta°inu na Je₧kov∞ konzervato°i! V pφsnφch se objevuje hledßnφ Boha (Pochod na Golgotu), tΘmata jemn∞ erotickß (Dlouhß noc), ohlΘdnutφ za minulostφ (VφÜ), v∞tÜina desky se vÜak nese ve znamenφ vφce (╙ m) Φi mΘn∞ nßsilnΘho filozofovßnφ (Neptej se). M∙₧ete se - tak jako jß - p°istihnout p°i tom, ₧e s lecΦφm nebudete souhlasit. To vÜak jeÜt∞ neznamenß, ₧e se vßm pφse≥ nemusφ lφbit.

Neptej se je p°φjemnΘ album. PohodovΘ, jemnΘ, hladivΘ. Mφsty mi sice p°ipadß trochu jednotvßrnΘ, do text∙ se sem tam dostalo slovφΦko, kterΘ je jakoby z jinΘho sv∞ta ("VφÜ u₧ kolikrßt cht∞l jsem t∞ zanechat"), ale to jsou jen drobnΘ nedostatky. P°ßl bych si, aby se na naÜφ hudebnφ scΘn∞ objevilo vφce takov²ch objev∙, jak²m je Ji°φ Bφl². A doufßm, ₧e si Ji°φho BφlΘho brzy poslechnu na n∞jakΘm p∞knΘm koncert∞.

Vydavatel: Universal Music
Rok vydßnφ: 1999
Äßnr: pop/world music
CelkovΘ hodnocenφ: pr∙m∞rnΘ

Nevφm, jestli mßm v∙bec prßvo psßt recenzi na soundtrack, kdy₧ jsem nevid∞l p°φsluÜn² film. Ale urΦit∞ mi tento nedostatek odpustφte, zvlßÜ¥ kdy₧ jsem se p°iznal hned v ·vodu.

Film Fontßna pre Zuzanu 3, kter² jsem tedy nevid∞l, byl z velkΘ Φßsti natßΦen v Africe, konkrΘtn∞ v Zimbabwe, ve kterΘm prßv∞ te∩ zu°φ rasovΘ (protib∞loÜskΘ) nepokoje. Kdy₧ Barbara HaÜΦßkovß a Jo₧o Rß₧ natßΦeli pφsniΦku Afrika moja lßska, nemohli o n∞Φem takovΘm mφt ani potuchy. V tΘ dob∞ bφlφ farmß°i v Zimbabwe na sv²ch farmßch jeÜt∞ hospoda°ili… Ale dost politick²ch souvislostφ, v∞nujme se cΘdΘΦku.

Na obalu alba najdeme jmΘno VaÜa Patejdla, autora v∞tÜiny melodiφ, klßvesisty a takΘ s≤lovΘho zp∞vßka n∞kolika skladeb. Musφme vÜak ihned zmφnit i dalÜφ jmΘna: V prvnφ °ad∞ stojφ za uvedenφ autor velkΘ Φßsti text∙, bßsnφk Jo₧o Urban, kter² se vydßnφ desky nedoΦkal. Tragicky zahynul a v bookletu alba u₧ mß pouze v∞novßnφ "s lßskou a ·ctou" a s citßtem z jeho vlastnφho textu "V∩aka ti za vodu, Φo nßs dr₧φ nad vodou…" O trochu v∞tÜφ Üt∞stφ m∞l Jo₧o Rß₧, kter² na albu zpφvß t°i skladby. Vß₧nou nehodu m∞l pr² v okam₧iku, kdy se vracel ze studia, kde probφhala koneΦnß mixß₧ tohoto alba. Rß₧ nakonec jakoby zßzrakem p°e₧il a snad se i vrßtφ k hudebnφ kariΘ°e. Zmφnit musφme i Barbaru HaÜΦßkovou, jejφ₧ hlas slyÜφme takΘ ve t°ech skladbßch. A dalo by se psßt tΘ₧ o ΦernΘm zp∞vßkovi Ibrahimu Maigovi, o sboru Continental Singers Slovakia nebo o Φetn²ch instrumentalistech, kte°φ se nahrßvßnφ ·Φastnili.

Jak p∙sobφ album Fontßna pre Zuzanu 3 na mne jako₧to posluchaΦe? P°edevÜφm velmi rozt°φÜt∞n∞, nesourod∞. Auto°i se pokusili (asi i ve filmu) skloubit euroamerickou popkulturu ve slovenskΘm pojetφ s tradiΦnφ hudbou Afriky. V²sledkem je zvlßÜtnφ sm∞s: pr∙m∞rnΘ pop songy se st°φdajφ s africk²mi rytmy, kterΘ jsou vÜak promφchßny s automatick²mi bicφmi a s neafrick²m zp∞vem.

Jako jist² jednotφcφ prvek prostupujφ albem dv∞ melodie. Jednak Maigova "sprostonßrodnφ" ╚ierna baΦa (·dajn∞ na motivy slovenskΘ lidovΘ), jejφ₧ text m∙₧e polo₧it i otrlΘho. P°iznßm se, ₧e tento druh humoru nemusφm. Druhou a urΦit∞ jeÜt∞ v²razn∞jÜφ melodiφ je pak Patejdlova Voda, Φo ma dr₧φ nad vodou, kterou nazpφval Rß₧ a ze kterΘ se stal megahit nejen na Slovensku, ale i u nßs. Urban∙v text tΘto pφsn∞ pat°φ k vrchol∙m alba: "Keby som mal krßΦa¥/sßm a zranen²/Üiel by som a₧ tam, kde tvoja duÜa pramenφ/Keby som ten prame≥/naÜiel nßhodou/bola by to voda, Φo ma dr₧φ nad vodou." DalÜφ silnou melodiφ alba je u₧ zmφn∞nß Afrika moja lßska, takΘ s velmi p∞kn²m textem: "╚o bolo ΦistΘ/To sa nedß opusti¥/A ono nikdy neopustφ teba/Vtedy sa stane mal² zßzrak na p·Üti/Zo zeme zaΦne tryska¥ k·sok neba." P°φjemnß je takΘ melodie Ak nie si moja (s textem Borise Filana) - ve srovnßnφ s Vodou nebo Afrikou mi vÜak p°ipadß jako tuctovß popovß pφse≥. Podobn∞ mi znφ i Otec a mama, kde m∞ zklamal i Urban∙v text. Nenφ Üpatn², ale Φekßte-li poezii, sluÜn² pφs≥ov² text vßs neuspokojφ.

Fontßna pre Zuzanu 3 nenφ ÜpatnΘ album. Ale na to, abych o n∞m prohlßsil, ₧e je dobrΘ, ne-li vynikajφcφ, je na n∞m mßlo vynikajφcφch skladeb. Mo₧nß na n∞jakΘ kompilaci toho nejlepÜφho, co se objevilo ve slovensk²ch filmech, by to t∞m n∞kolika hit∙m sluÜelo lΘpe.

Vzpomφnßm si, ₧e na zaΦßtku 90. let na jednΘ bratislavskΘ rozhlasovΘ stanici Grigorov dostal p°ezdφvku Robot Grigorov. Po poslechu jeho comebackovΘho alba si uv∞domuji, ₧e autor p°ezdφvky nebyl daleko od pravdy. Grigorov umφ zpφvat, umφ slo₧it melodii, umφ si najφt sluÜnΘho texta°e, ale v²sledek vyznφvß jaksi um∞le, mßlo lidsky.

Na albu Sßm se Robo Grigorov pokouÜφ tu o folk, onde o dancefloor, jinde nap°φklad o m≤dnφ mambo, ale v²sledek se slΘvß do ÜedΘho st°ednφho proudu, podobn∞ rozplizlΘho jako titulnφ fotografie na obalu desky. P°i poslechu jednotliv²ch pφsniΦek vßs napadajφ paralely s jin²mi slovensk²mi zp∞vßky: Houpavß pφse≥ Lenty vßm p°ipomene ranΘ rozjuchanΘ nahrßvky Petra Nagye, plou₧ßk Miss padl²ch anjelov vßs utvrdφ v nßzoru, ₧e na to, jak do milostn²ch balad promφtß svou osobnost nap°φklad Jo₧o Rß₧, Grigorov nemß. Nev²raznß je i dalÜφ skladba lad∞nß do reggae, Svie¥. Epilog Urob mi kßvu a len tak odφ∩ mß stejn∞ jako °ada dalÜφch pφsnφ na albu jednu velkou vadu: zp∞vßkovi nenφ p°φliÜ rozum∞t. Namφtnete, ₧e u popu nenφ nutnΘ rozum∞t textu. Stejn∞ tak namφtnete, ₧e booklet vÜechny texty obsahuje. A namφtnout m∙₧ete i to, ₧e takovφ R. E. M. na nesrozumitelnosti text∙ ΦßsteΦn∞ vybudovali sv∙j image. Jß p°es to vÜechno budu dßl tvrdit, ₧e pro m∞ byl Grigorov jednφm z nejlepÜφch slovensk²ch zp∞vßk∙ v dob∞, kdy procφt∞n∞ (tedy se silnou dßvkou svΘ osobnosti v hlase) zpφval v revoluΦnφm roce 1989 Poctu MajakovskΘmu se siln²m a srozumiteln²m (!) textem: "Odpus¥, Bo₧e, odpus¥ bßsnikom…"

Trochu m∞ mrzφ, ₧e se Grigorovovi nßvrat na scΘnu nepoda°il tak, jak by si zp∞vßk mo₧nß p°edstavoval. Na jeho jmΘno se v poslednφch letech trochu zapomn∞lo. I na to, ₧e v 80. letech dostal t°i BratislavskΘ lyry (vÜechny je pr² vym∞nil za alkohol). Na novΘm albu Grigorov pracoval Φty°i roky. Je to poznat na tom, ₧e deska je peΦliv∞ vycizelovanß, zp∞vßk si nechal zßle₧et i na detailech. P°esto, jak u₧ jsem naznaΦil v ·vodu, budou vßm pφsn∞ mo₧nß spl²vat do ÜedivΘho st°ednφho proudu a bude vßm v nich chyb∞t lidsk² rozm∞r.

Jako blesk z ΦistΘho Nebe, cht∞lo by se °φct, kdyby bylo Nebe prvnφm albem Anny K. Jen₧e ono mu p°edchßzelo anga₧mß (tehdy d∞tskΘ hv∞zdy bez souΦasnΘho pseudonymu) Anny K v divadle Semafor a v polovin∞ 90. let nap°φklad album Amulet, kterΘ urΦit∞ bylo v rßmci naÜφ populßrnφ hudby nadpr∙m∞rnΘ, ale porovnßvat je s novinkou, to by bylo jako Nebe a Dudy (rozum∞j Amulet).

Zatφmco na albu z roku 1995 s Annou K spolupracovali lidΘ z okruhu kapely Lucie (Robert Kodym, P. B. Ch. a vlastn∞ i Oskar Petr, pozd∞jÜφ autor Medvφdka), na albu Nebe zp∞vaΦku doprovßzφ p°edevÜφm Jan P. Muchow, mßg ΦeskΘ alternativnφ hudby, leader kapely Ecstasy Of St. Theresa, kterß se jako jedinß Φeskß skupina dostala do prvnφ desφtky britskΘ nezßvislΘ hitparßdy. Dφky svΘ zßlib∞ v elektronick²ch nßstrojφch posouvß Muchow Anninu desku sm∞rem k popu. Zp∞vaΦka se vÜak k tomuto ₧ßnru nedostßvß tak, ₧e by se inspirovala ve "zlat²ch" 70. a 80. letech a kopφrovala svΘ normalizaΦnφ kolegyn∞. Anna K svou cestu k popu bere obloukem p°es modernφ taneΦnφ styly, z kter²ch na jejφm novΘm albu z∙stßvajφ automatickΘ bicφ (ale p°edesφlßm: citlivΘ) a r∙znΘ klßvesovΘ efekty. Rockovou slo₧ku tvo°φ (v rßmci mo₧nostφ ostrΘ nebo °ekn∞me rad∞ji neklidnΘ) kytary TomßÜe VarteckΘho. Z dalÜφch host∙ stojφ za zmφnku vÜudyp°φtomn² Olin Nejezchleba s violoncellem, Vladimφr Guma Kulhßnek s baskytarou a p°ekvapiv∞ takΘ Dara Rollins (rozum∞j Darinka Rolincovß) v roli doprovodnΘ zp∞vaΦky.

ZvlßÜtnφ kapitolou jsou texty. Podobn∞ jako o hudbu se o n∞ pod∞lili pßnovΘ Filip HorßΦek a TomßÜ Varteck². V jednom se oba shodli: Majφ rßdi dvojhlßsku "ou". A tak se to na albu hem₧φ spojenφmi jako "Zejtra m∞ tv² oΦi nerozhoupou/Voni se do zejtra zapomenou/…/Jist∞ ₧e dφk, ale nashledanou" (Nashledanou), "Chci zase p°ijφt za tebou/Pak mo₧nß vlci o₧ijou/Stanu se nocφ temnou/…/Tv∙j stφn mß barvu Φernou" (Vlci) nebo "A do oΦφ dny jdou/Hej hou/Chvφli nad vodou" (Chvφli nad vodou). TakovΘ opakujφcφ se "ou" vyvolßvß dojem tajemna, p°ekvapenφ, prost∞ n∞Φeho nevÜednφho. Texty by sice jako samostatnΘ bßsn∞ neobstßly (viz uvedenΘ ukßzky), ale prßv∞ ve spojenφ s ne prßv∞ p°φmoΦarou hudbou vytvß°ejφ zvlßÜtnφ atmosfΘru, kterß ΦeskΘmu popu chyb∞la. Do toho obΦas °φzne elektrickß kytara, aby se ne°eklo, ₧e je Anna K n∞jakß nabl²skanß popovß hv∞zdiΦka. A v²sledek je zaruΦen.

Titulnφ Nebe je p∞knß pφsniΦka. Poslechnete si ji n∞kolikrßt a zßrove≥ vφte i nevφte, o Φem je. A prßv∞ to vßs na nφ p°itahuje. Nevadφ vßm, ₧e je slo₧ena ze sam²ch slogan∙, ₧e autor textu Filip HorßΦek ·pln∞ rozbil v∞tnou strukturu jednotliv²ch slok. Nevadilo to ani m²m koleg∙m z jin²ch rßdiφ, a tak se prßv∞ Nebe stalo nejhran∞jÜφ pφsnφ v ΦeskΘm Θteru v roce 1999. Ale stejn∞ tak by se hitem mohla stßt i kterßkoli jinß skladba z tohoto alba vΦetn∞ bonusovΘ vßnoΦnφ Vzßcnej den (autor∙ Bradleyho Strattona a Ivana Hlase), kterou s Annou K nahrßla kapela Snake Eaters.

Za novou hudebnφ tvß° Anny K, kterß triumfßln∞ p°ebrala cenu Akademie populßrnφ hudby jako nejlepÜφ Φeskß zp∞vaΦka, jsem Janu Muchowovi (kter² jako producent dohlφ₧el na nahrßvßnφ) nesmφrn∞ vd∞Φn². KoneΦn∞ se toti₧ naÜel n∞kdo, kdo dokßzal, ₧e i v rßmci (vφcemΘn∞) st°ednφho proudu se dß d∞lat inteligetnφ muzika, ve kterΘ nep°edpovφdßte na dvacet takt∙ dop°edu, co se bude dφt (i kdy₧ nejste Üachista).

PφsniΦky z novΘho alba zp∞vaΦky a houslistky Alison Krauss jste si mohli poslechnout 29. dubna v po°adu SlyÜte lidΘ! Vzhledem k tomu, ₧e ne vÜichni Φtenß°i t∞chto strßnek po°ad slyÜeli, zopakuji z n∞j zßkladnφ ·daje o interpretce.

Alison Krauss se narodila ve stßt∞ Illinois v roce 1971. Jako zp∞vaΦka a p°edevÜφm houslistka p°ivedla spoustu nov²ch posluchaΦ∙ k lßsce k bluegrassu, tedy tradiΦnφ hudb∞, z kterΘ se vyvinula mimo jinΘ i modernφ country. Hrßt na housle se Alison zaΦala uΦit u₧ v p∞ti letech a ve dvanßcti dala kolem sebe dohromady prvnφ skupinu. SvΘ prvnφ album natoΦila jako Φtrnßctiletß a v Üestnßcti letech u₧ byla sedminßsobnou houslovou Üampi≤nkou v p∞ti r∙zn²ch stßtech USA. V 90. letech ji zaΦali objevovat i naÜi interpreti. N∞kolik pφsniΦek si z jejφho repertoßru vyp∙jΦila st°edomoravskß osobitß kapela Madalen, kterß kombinuje bluegrass se swingov²mi postupy.

Ani Alison Krauss dnes nehraje ryzφ bluegrass, jakkoli je pro mnohΘ jejφ jmΘno s tφmto ₧ßnrem spojeno. Na novΘm albu sice slyÜφme mandolφnu (Sam Bush) nebo dobro (Jerry Douglas), ale takΘ klavφr (Matt Rollings), baskytaru (Barry Bales) nebo bicφ nßstroje (Jim Keltner). Zp∞vaΦka sama se doprovßzφ samoz°ejm∞ na housle, ale pouze v n∞kter²ch skladbßch.

Pφsn∞ na albu by se daly rozd∞lit na klidnΘ a jeÜt∞ klidn∞jÜφ. Forget About It ("Zapome≥ na to") je opravdu deska, p°i jejφm₧ poslechu zapomenete na starosti. Sßm jsem si to otestoval. Na rozdφl od bluegrassu, kter² sßzφ p°edevÜφm na instrumentßlnφ v²kony, vßs na tomto albu uchvßtφ v prvnφ °ad∞ krßsn² hlas. Ne nadarmo si Alison zvou do studia jako doprovodnou zp∞vaΦku velkΘ hv∞zdy: duet s nφ natoΦil nedßvno nap°φklad Kris Kristofferson. Tßhlß skladba Maybe je opravdov² klenot, stejn∞ jako Ghost In This House, ve kterΘ s≤listku p∞vecky podporujφ Dan Tyminski a Barry Bales. P∞knΘ jsou i dalÜφ pomalΘ skladby: Never Got Off The Ground s houslemi nebo Empty Hearts, ve kterΘ sice Alison na housle nehraje, ale vßm se zdß, jako byste tßhnutφ smyΦcem po strunßch tuÜili. Zßv∞reΦn² vals Dreaming My Dreams With You vßs ukolΘbß, ale pokud si p°edtφm poslechnete i p°edposlednφ svi₧n∞jÜφ Could You Lie (tentokrßt opravdu s bluegrassovou mandolφnou), usφnßnφ bude velmi p°φjemnΘ. Mohl bych pokraΦovat doporuΦenφm skladby Stay ve st°ednφm tempu, pφsn∞ It Don’t Matter Now, ve kterΘ oce≥uji v²kon bubenφka (p∞knΘ perkuse) atd. atd.

Ale nemß to cenu. Pokud mßte rßdi k°ehkΘ hlasy s kvalitnφm, ale neruÜφcφm hudebnφm doprovodem, album Alison Krauss vßm v°ele doporuΦuji.

Radek TomßÜek byl zaklßdajφcφm Φlenem skupiny Rangers. O tom, proΦ v prvnφ polovin∞ 70. let naÜi country legendu opustil, se dnes p°φliÜ neÜφ°φ. Nebudu spekulovat, zda za jeho rozchod mohly vnitrokapelnφ vztahy, nebo t°eba touha posunout se n∞kam ke st°ednφmu proudu. Fakt je, ₧e v roce 1974 TomßÜek natßΦφ pφsn∞ Äßdnß jinß a Pod Üedou oblohou, ob∞ s vlastnφ melodiφ a druhou z nich i s vlastnφm textem. T∞mito skladbami TomßÜek dokßzal, ₧e obstojφ i jako s≤lista a se st°φdav²mi ·sp∞chy pokraΦoval v balancovßnφ mezi country a st°ednφm proudem nejen do konce 70. let, ale i v letech osmdesßt²ch a pokraΦuje vlastn∞ a₧ do souΦasnosti.

Radek TomßÜek nenφ pφsniΦkß°. Vlastnφ skladby tvo°φ pouze Φßst jeho s≤lovΘho repertoßru. Nebojφ se sßhnout po melodii kohokoli ze sv²ch oblφbenc∙, a¥ u₧ je to Iain Sutherland (Srdce), Jim Croce (Freddy Φ. 6) nebo Roy Orbison (Stßle jsem vedle). N∞kterΘ texty si psal sßm, v∞tÜinou se ale spojoval s osv∞dΦen²mi texta°i: s Mirkem ╚ern²m, Vladimφrem PoÜtulkou nebo s Janem Kr∙tou (kter² neblaze proslul spolupracφ s Daliborem Jandou). P°esto TomßÜek nikdy neklesl tak nφzko, ₧e by nechal svou pφse≥ otextovat nap°φklad siln∞ prore₧imnφm Vßclavem Honsem. Podle zp∞vßkov²ch vlastnφch slov to byl d∙vod, proΦ mu za totality nevyÜlo ₧ßdnΘ samostatnΘ album. Je to pravda, prvnφ TomßÜkova "velkß" deska se objevila a₧ v roce 1994, jmenovala se Cesta zpßtky a nejv∞tÜφ zp∞vßkovy hity na nφ chyb∞ly.

Album Srdce je tedy splacenφm TomßÜkova dluhu jeho v∞rn²m posluchaΦ∙m. V tisku jsem narazil na tvrzenφ, ₧e v∙bec nejde o album nejv∞tÜφch hit∙, proto₧e TomßÜek tolik hit∙, aby z nich byla celß deska, nemß. Nevφm, nakolik s tφmto tvrzenφm m∙₧u souhlasit. Je pravda, ₧e jsem °adu pφsniΦek z alba, kterΘ se podtitulem Nejv∞tÜφ hity honosφ, neznal, ale bude to mo₧nß tφm, ₧e jsem Radka TomßÜka nikdy specißln∞ nesledoval. NicmΘn∞ n∞kolik pφsniΦek jsem znal bezpeΦn∞ (Ji₧nφ vφtr, MalΘ zpo₧d∞nφ nebo D₧φnovou lßsku od Josefa Bla₧ejovskΘho) a u jin²ch jsem si °φkal: To jsem u₧ urΦit∞ n∞kdy slyÜel (Jenom pro ni jsem zaΦal hrßt, Srdce, Zpφval jen rokenrol, nic vφc).

Hudba, kterou provozuje Radek TomßÜek se svou kapelou (jejφ₧ slo₧enφ se sice m∞nilo, ale album Srdce je peΦliv∞ dokumentuje), si neklade n∞jakΘ um∞leckΘ ambice. Alespo≥ v to pevn∞ doufßm, proto₧e nejde o nic vφc ne₧ o konzumnφ pop, ovlivn∞n² TomßÜkovou minulostφ v Rangers. Je to hudba mnohem vφc pro nenßroΦnΘ romantiky ne₧ pro milovnφky experiment∙. P°esto to nenφ hudba Üpatnß. Porovnßme-li ji s jin²mi interprety naÜeho popovΘho mainstreamu 70. a 80. let (Helena VondrßΦkovß, Hana Zagorovß, Viktor Sodoma), vyjde z tohoto souboje Radek TomßÜek velmi sluÜn∞. Jeho pφsn∞ nejsou tak podbφzivΘ, nejsou postaveny na efektu prvnφho poslechu. Pokud budu srovnßvat se zp∞vßky, jejich₧ tvorba p°esahovala ke country, jsou pφsniΦky Radka TomßÜka pln∞ srovnatelnΘ t°eba s Na∩ou Urbßnkovou nebo V∞rou Martinovou (myslφm jejφ hity z 80. let) a jen Pavla Bobka a Waldemara MatuÜku bych na pomyslnΘm ₧eb°φΦku umφstil o kus v²Ü.

Pokud mi n∞co na Radku TomßÜkovi vylo₧en∞ vadφ, pak je to skuteΦnost, ₧e v n∞kter²ch pφsnφch p°ece jen k uducanΘmu diskopopu 80. let klesl. Nejvφce je to patrnΘ v pφsni Rok s Kr∙tov²m textem, ve kterΘm m∞ velmi drß₧dφ narß₧ky na jazz, s kter²m aran₧mß tΘto skladby nemß v∙bec nic spoleΦnΘho.

Ano, nejv∞tÜφ hity Radka TomßÜka pat°φ ke konzumnφ hudb∞. P°esto d∞kuji firm∞ BMG za to, ₧e tyto archivnφ poz∙statky vydala. V∞tÜina pφsnφ se toti₧ poprvΘ objevuje na CD a n∞kterΘ vychßzejφ v∙bec poprvΘ na jakΘmkoli hudebnφm nosiΦi. Radek TomßÜek pr² p°ipravuje album p∙vodnφho repertoßru. U₧ te∩ se t∞Üφm, Φeho se od n∞j doΦkßme.

Tak jsem si o sob∞ myslel, ₧e brn∞nskou folkovou scΘnu sleduji u₧ n∞kolik let poctiv∞. A ejhle! Skupinu ModrΘ z nebe jsem donedßvna neznal. A neznal jsem ani jejφ p°edch∙dkyni, kterß si °φkala Kravßl. Dφky brn∞nskΘmu studiu TWR (Trans World Radio, ╚eskomoravskß k°es¥anskß rozhlasovß misie) se mn∞ (a urΦit∞ i n∞kter²m z vßs) dostalo do ruky prvnφ CD tohoto souboru. A nev∞°il jsem sv²m uÜφm! Tak zajφmav² debut jsem h≤≤≤≤dn∞ dlouho neslyÜel.

ModrΘ z nebe by se dali za°adit do velmi neurΦitΘ Ükatulky "k°es¥ansk² folk", do tΘ Ükatulky, kterou mnozφ interpreti v∙bec nemajφ rßdi. P°esto v∞°φm, ₧e prßv∞ recenzovan² soubor by proti tΘto klasifikaci nic nenamφtal. V₧dy¥ jejich album folkovΘ je. A spojenφ s k°es¥anstvφm? Dalo by se hovo°it o pßsmu pφsniΦek na tΘma "historie biblickΘ zv∞sti". Album zaΦφnß skladbou Stvo°enφ, kde text Lenky NovßkovΘ vφcemΘn∞ v∞rn∞ popisuje p°φb∞h ze zaΦßtku Geneze. Nßsleduje sugestivnφ, ΦßsteΦn∞ recitovanß PouÜ¥, ve kterΘ autor Petr Kratochvφl nejprve taxativn∞ vyjmenovßvß mφsta, kudy proÜel vyvolen² nßrod na cest∞ z Egypta k Jordßnu, aby se na konci skladby v modlitb∞ obrßtil k Bohu a zvolal: "Tak mi prosφm pomoz! Pφsek polykßm. Tak mi prosφm pomoz! SlanΘ oΦi mßm." I dalÜφch n∞kolik pφsnφ vychßzφ textov∞ ze StarΘho zßkona (nap°φklad Projd∞te branami podle knihy IzaißÜ). Zhruba po p∙lhodin∞ poslechu (tedy asi v polovin∞ alba) se dostßvß i na Nov² zßkon (pφse≥ Vφm, ₧e hledßÜ lßsku). V nßsledujφcφ Prach a popel si p°ipomeneme udßlosti VelkΘho pßtku, avÜak s p°esahem do souΦasnosti ("Mß slova ostrß jak hroty Üφp∙ zranily Tebe, Pßna m²ch zφt°k∙"). ModrΘ z nebe jdou vÜak jeÜt∞ dßl. Pφse≥ Obraz je zhudebn∞n² skuteΦn² p°φb∞h z komunistickΘ Severnφ Koreje o tom, jak k°es¥anskß dφvka i pod hrozbou smrti odmφtla poÜlapat Krist∙v obraz.

Tolik k tematice alba coby jakΘhosi ucelenΘho projektu. Na tomto mφst∞ vÜak musφm zd∙raznit, ₧e p°es tematickou sp°φzn∞nost a gradaci jednotliv²ch skladeb obstojφ ka₧dß ze Φtrnßcti pφsnφ jako zcela samostatnß. Na rozdφl od jin²ch "pßsem" majφ pφsn∞ na albu skupiny ModrΘ z nebe vφce autor∙ (sklßdali souΦasnφ i b²valφ ΦlenovΘ kapely).

ModrΘ z nebe vsadili p°edevÜφm na akustickΘ nßstroje: vedle obligßtnφch kytar a flΘtny hraje d∙le₧itou roli klavφr a housle. Elektrickß je jen basa. V n∞kter²ch pφsnφch hostuje se skupinou bubenφk Ond°ej LanΦa. Aran₧mß je decentnφ, bez v²st°elk∙, p°esto zajφmavΘ (jednou je skladba vystavenß na zvuku houslφ, jindy na klavφru, pot°etφ dominuje flΘtna). Kapela mß t°i s≤lovΘ zp∞vaΦky a jednoho zp∞vßka; nikdo z nich nemß hlas v²jimeΦn², ale vÜichni se poslouchajφ p°φjemn∞. Marek Brumla nap°φklad v Poslednφm blues sv²m zp∞vem troÜku p°ipomφnß skupinu A. M. ┌let.

Tempo v∞tÜiny skladeb je klidnΘ, pomalΘ a₧ velmi pomalΘ (s n∞kolika Φestn²mi v²jimkami, jako je pφse≥ Projd∞te brßnami). Proto kapela ModrΘ z nebe asi neoslovφ vßs, kte°φ si chcete na hudbu zatancovat. Ale to ani nenφ ·Φel tΘto desky. Rad∞ji p°i jejφm poslechu zav°ete oΦi a zaposlouchejte se do text∙. Pokud oΦi otev°ete, m∙₧ete si t°eba prohlφ₧et velmi zajφmav² a vkusn² obal (jeho₧ autor bohu₧el nenφ uveden).

Skupina ModrΘ z nebe nep°ichßzφ s niΦφm p°evratn²m. Hudba vyr∙stß z folkov²ch ko°en∙ a nikam je neposouvß. Texty se v∞tÜinou v∞rn∞ dr₧φ biblickΘ p°edlohy. P°esto se mi album velmi lφbφ. ProΦ? P°edevÜφm pro Φistotu stylu. Je k°ehkΘ, p°φjemn∞ se poslouchß, niΦφm neurß₧φ. A kdy₧ navφc obsahuje n∞kolik opravdu hodn∞ siln²ch pφsnφ (dle mΘho nßzoru p°edevÜφm PouÜ¥, Suchß bylina a Brßna je zav°enß), co vφc byste cht∞li Φekat od kapely, kterou jste p°ed p∙l rokem v∙bec neznali?

Ne, opravdu si netroufßm definovat, co Jablko≥ hraje za muziku. Ani u tohoto cΘdΘΦka, na kterΘm Michal N∞mec a spol. na chvφli opustili experimentovßnφ doprovßzenΘ v²k°iky a nikoli skuteΦn²mi slovy. Kapela album Blßznivß p°edstavuje jako "tΘm∞° normßlnφ, folkovΘ". Navφc je natoΦila pod rozÜφ°en²m nßzvem Malß lesnφ Jablko≥ (co₧ vÜak znamenß nikoli rozÜφ°enou, n²br₧ redukovanou dvojΦlennou sestavu, dopln∞nou o n∞kolik host∙). Ale jß tvrdφm: Ne, Malß lesnφ Jablko≥ nenφ normßlnφ, folkovß. Je pestrß, °ekn∞me jazzov∞-rockov∞-folkov∞-alternativnφ.

Dvojice Michal N∞mec (zp∞v, kytara) a Martin Carvan (kytary, sbor) pokraΦujφ v linii, kterou Jablko≥ nastφnila u₧ albem PφsniΦky v roce 1997. Tehdy kapela poprvΘ ve svΘ historii opravdu p°edstavila album plnΘ pφsniΦek se slokami a refrΘny, pφsniΦek, kterΘ oscilovaly mezi funky, popem, rockem a tφm, Φemu se °φkß alternativa. Album se mi lφbilo, ale u₧ te∩ sm∞le prohlaÜuji: Blßznivß se mi lφbφ jeÜt∞ vφc.

ProΦ? Je krßsnß. Ano, pokud chcete v∞d∞t, jakou p°edstavu mßm o krßse v hudb∞, poslechn∞te si novΘ album Jablkon∞. Michal N∞mec sice nenφ zp∞vßk v²jimeΦnΘho hlasovΘho rozsahu, jeho projev vÜak znφ velmi nalΘhav∞ a p°edevÜφm pravdiv∞. V∞°φte mu i to, ₧e "sil obilφ na ΦernΘ posteli" (Blßznivß). O pφsni Kino sv∞t se sice v bookletu doΦtete, ₧e nenφ "ani smutnß, ani veselß", jß ji vÜak pova₧uji za jednu z nejsmutn∞jÜφch a zßrove≥ nejkrßsn∞jÜφch pφsniΦek, kterΘ jsem kdy slyÜel. Jen se do toho v₧ijte: sedφte v kin∞, pravd∞podobn∞ ·pln∞ sßm (sama) a film je vßm pov∞dom². Hlavnφ hrdina umφrß, vy chcete odejφt a zjiÜ¥ujete, ₧e ten film je vßÜ vlastnφ ₧ivot. P°i t∞ch slovech vßs musφ zamrazit!

V∞tÜinu text∙ napsal Michal N∞mec, respektive jeho ₧ena Zuzana. Oba jsou mist°i neot°el²ch obraz∙. N∞mec se nebojφ v pφsni o odpuÜt∞nφ pou₧φt obraz o Bohu, kter² lopatou hßzφ na st∞nu hrßch, nebo o lßsce, kterß se pomalu obracφ v prach (OdpouÜtφm ti R·t). MilΘ je takΘ p°irovnßnφ: "Jsi nejkrßsn∞jÜφ ze vÜech man₧el∙/tvΘ t∞lo vertißla kostel∙" (Nejkrßsn∞jÜφ ze vÜech man₧el∙).

Hned o n∞kolika pφsnφch mßm chu¥ psßt podrobn∞ji. Tak t°eba Velmi nesm∞lß: r²my jsou vylo₧en∞ "blbΘ", ale N∞mec sv²m p°ipitom∞l²m p∞veck²m projevem dokazuje, ₧e prßv∞ zde jsou ÜkolßckΘ v²tvory jako "d∞lali/neznali" nebo "za ruku/je to tu" (co₧ navφc v∙bec nenφ r²m, n²br₧ ne moc zda°ilß asonance) na mφst∞ a v∙bec nevadφ. V p°φpad∞ vß₧n²ch pφsnφ jsou naopak r²my v po°ßdku a zp∙sob zp∞vu je lyrick² nebo melancholick².

K m²m oblφben²m pat°φ Na jednom sv∞t∞. Krßsnß pseudolidovka o cestiΦce. I drobn² logick² nesmysl vyvolßvß dojem, ₧e toto by opravdu mohl b²t kus lidovΘ slovesnosti: Zp∞vßk se ptß cestiΦky, jestli je zbloudilß. Ta mu odv∞tφ, ₧e by mu mohla odpov∞d∞t jen tehdy, kdyby zbloudila. TroÜku zamotan² d∞j…

KrßsnΘ je takΘ vyznßnφ Tak m∞ zase zpßtky zavolej. P°i poslechu sice nevφte, jestli jde o milostnou pφse≥, nebo o n∞jakΘ obecn∞jÜφ tΘma, ale v bookletu najdete nßpov∞du. Jde toti₧ o pφse≥ na tΘma "OrßΦ se louΦφ s milovanou ornicφ". Napadlo by vßs n∞kdy n∞co takovΘho?

Dalo by se jeÜt∞ dlouho psßt o tom, jak je novΘ album Jablkon∞ pestrΘ, krßsnΘ a blßznivΘ. D∙le₧itß je role host∙: Filipa SpßlenΘho na tubu nebo (a to p°edevÜφm) ÄidlochovickΘho d∞tskΘho sboru Sk°ivßnek, kter² ve v²Üe zmφn∞n²ch pφsnφch hraje roli cestiΦky, respektive ornice. Krßsn² je takΘ obal alba s vpravd∞ um∞leck²mi fotografiemi. A radost vßm ud∞lß i takovß maliΦkost, jako je vlo₧en² korßlek, kter² p°i p°enßÜenφ cΘdΘΦka mile cinkß.

Ale proΦ to vÜechno vlastn∞ pφÜu? NovΘ album Jablkon∞ se p°ece musφ slyÜet, opravdu se slovy nedß popsat. U₧ te∩ je to m∙j adept na album roku 2000. A proto₧e loni se mi nejvφc lφbila alba HradiÜ¥anu a Zuzany NavarovΘ, takΘ ob∞ ze stßje Indies, smekßm p°ed tφmto vydavatelstvφm klobouk, i kdy₧ ho nenosφm.

Vφm, ₧e Paprsky samy nemajφ rßdy, kdy₧ je n∞kdo oznaΦuje jako chrßmov² sbor. Jsou pr² prost∞ k°es¥anskß hudebnφ skupina. Ale kdy₧ my novinß°i, redakto°i, publicistΘ apod. si pot°ebujeme vÜechno n∞jak zaÜkatulkovat. A on to nenφ ani folk, ani pop, ani rock, jsou to prost∞ pφsniΦky, kterΘ se hodφ do chrßmu. A kapela nemß jednoho s≤lovΘho zp∞vßka, v jejφch pφsniΦkßch slyÜφte sbory, a tak je podle mne oznaΦenφ chrßmov² sbor na mφst∞.

"Nenφ nßs nejmφ≥ a nejsme z jednoho mφsta," tvrdφ o sob∞ Paprsky na svΘ internetovΘ strßnce www.volny.cz/paprsky/. Kdybyste vÜak kapelu cht∞li lokalizovat, hledejte centrum jejφho sna₧enφ kolem Oder (okres Nov² JiΦφn). P°edevÜφm na NovojiΦφnsku (ale i v ÜirÜφm okolφ, co₧ prakticky znamenß po celΘ Morav∞) se odehrßvajφ koncerty Paprsk∙. A prßv∞ p°es koncerty se dostanu k prvnφmu problematickΘmu bodu tΘto recenze.

Hodφ se v∙bec pφsniΦky, kterΘ tato skupina zpφvß, na koncertnφ p≤dia? V₧dy¥ jde ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ o zpφvanΘ modlitby, z nich₧ velkΘ mno₧stvφ lze zakomponovat do bohoslu₧by, kde budou plnit sv∙j hlavnφ ·Φel: chvßlu a oslavu Boha, p°φpadn∞ vyjßd°enφ lßsky Φlov∞ka k N∞mu. Koncert takovΘ kapely mß smysl snad jedin∞ tehdy, kdy₧ jsou ·Φinkujφcφ i posluchaΦi-divßci nalad∞ni na stejnou notu a p°iÜli chvßlit Boha spoleΦn∞. Z tohoto d∙vodu je CD Za sv∞tlem (stejn∞ jako starÜφ kazeta Paprsk∙ Studna) velmi u₧iteΦnΘ. PosluchaΦ se pφsn∞ nauΦφ a m∙₧e pak Boha na koncert∞ chvßlit spolu s kapelou. Kapela pak ztrßcφ roli vystupujφcφho um∞lce a stßvß se nßstrojem spoleΦnΘho pro₧φvßnφ vφry.

VÜe, co jsem uvedl v²Üe, spl≥ujφ Paprsky bez v²hrad. Na jejich albu najdete vlastnφ i p°evzatΘ pφsniΦky, v∞tÜinou takovΘ, kterΘ se obracejφ k Bohu ve druhΘ osob∞ (Jsi m∙j velk² Pßn, ╙ Pane vejdi, Bohu Otci). Autory p∙vodnφho repertoßru jsou Ji°φ Mina°φk a Ji°φ Jakubφk, pod p°evzat²mi skladbami jsou podepsßni nap°φklad Petr Pololßnφk nebo moderßtor Radia Proglas Emanuel MφÜek. OvÜem (p°i vÜφ ·ct∞ k autor∙m a jejich sna₧enφ) v tomto ₧ßnru se velmi rychle zapomφnß, kdo kterou pφse≥ napsal. D∙le₧itΘ je to, ₧e se dß pφse≥ zpφvat t°eba na zaΦßtek mÜe svatΘ, p°i modlitebnφm setkßnφ nebo v dob∞ postnφ. Tφm se ovÜem nebezpeΦn∞ zu₧uje pestrost repertoßru. Napsat pφse≥, kterß by byla po liturgickΘ strßnce nezßvadnß a zßrove≥ bezvadnß z hlediska jazykovΘho a hudebnφho, je velmi t∞₧kΘ. Mßlokomu se to da°φ a ani Paprsky na tom nejsou nejlΘpe. NevyÜkolenΘ hlasy s≤list∙ bych obeÜel bez kritiky: naopak n∞kdy zn∞jφ sympatiΦt∞ji ne₧ namyÜlenφ Um∞lci s velk²m U. Vadφ mi vÜak spousta texta°sk²ch neÜvar∙. T°eba v pφsni ╙ Pane vejdi se zpφvß: "Nßhle jsem uslyÜel jmΘno TvΘ/koneΦn∞ otev°el jsem srdce svΘ." Takov² r²m sv∞dΦφ o velkΘm nedostatku invence. DalÜφm problΘmem nejen Paprsk∙, ale v∞tÜiny amatΘrsk²ch kapel, je ÜpatnΘ frßzovßnφ. Typick²m p°φkladem je pφse≥ Chrystus Pan, jejφ₧ prvnφ polovina je zazpφvanß v polÜtin∞, druhß pak Φesky. Paprsky zapomn∞ly, ₧e zatφmco polÜtina mß p°φzvuk na p°edposlednφ slabice, ΦeÜtina jej klade na slabiku prvnφ. A tak i v ΦeskΘm refrΘnu slyÜφme (p°esn∞ podle polÜtiny) "Bo₧φ Berßnku" s p°φzvukem na druhΘ slabice od konce. Kdy₧ u₧ se texta° takovΘ ÜkolßckΘ chyby dopustφ, m∙₧e jeÜt∞ kapela prßv∞ frßzovßnφm chybu napravit (lze pozm∞nit rytmus verÜe tak, aby na p°φzvuΦnou dobu vyÜla prvnφ slabika slova).

Budu p°ßt Paprsk∙m, aby jejich dalÜφ kazety a CD byly jeÜt∞ lepÜφ, ne₧ je album Za sv∞tlem. Aby se vyvarovaly drobnostφ, kterΘ jsem popsal. Jejich snaha d∞lat dobrou v∞c je velkß, mnohΘ se jim u₧ poda°ilo. Chvßlφm je za to, ₧e se jim da°φ pravideln∞ cviΦit, ₧e se jim poda°ilo zdßrn∞ dokonΦit u₧ dv∞ alba, chvßlφm je za to, ₧e se jim da°φ organizovat svß vystoupenφ. Chvßlφm je takΘ za to, ₧e jim nestaΦφ jedny elektronickΘ varhany a jedna kytara (jako spoust∞ obdobn²ch chrßmov²ch sbor∙), ale majφ v sestav∞ i klarinet, saxofon nebo bicφ. Ale k tomu, abych jejich album pova₧oval za um∞leck² poΦin, jeÜt∞ n∞co schßzφ.