Lekce 1.18
Návrh a zápis programu

Ještě dříve, než začneme psát nový program by jsme si měli ujasnit požadovanou činnost programu. Nejlépe tak, že se seznámíme nejprve s tím, jaké výsledky nám má program poskytnout. Podle toho si musíme zadat počáteční podmínky a vstupní hodnoty. Dalším krokem by již měl být rozklad problému tak, aby jsme si v blocích definovali činnost programu od počátečních hodnot až k požadovaným výstupním hodnotám. Pokud například zjistíme, že musíme nejprve provést výpočet vstupních hodnot a potom výsledné hodnoty zobrazit, můžeme již začít psát kostru programu:

Jazyk KLONDAIK:
begin
   vypocet;
   zobrazeni;
end

Jazyk BONANZA:
Sub Main()
   vypocet
   zobrazeni
End Sub

Výše uvedenému způsobu řešení programů se říká metoda návrhu programu shora dolů. To proto, že od celkového zadání přecházíme postupně k jednotlivým dílčím úkolům, které nakonec zadáváme v programovém jazyce.

Velmi důležité je také zaznamenání postupu řešení ve formě poznámek. Nyní se vám zdá všechno jasné. Pokud se však dostanete k programu po delší době, nemusí vám být ihned jasné, proč jste postupovali uvedeným způsobem. Zaznamenávejte si proto maximum poznámek k řešení problému. Poznámky mohou být v programu dvojího druhu. Pokud uvedeme na začátku řádky dvě lomítka za sebou, bude systém celý řádek ignorovat a bude jej považovat za poznámku. Takto je možné například psát delší komentáře, nebo při různých pokusech můžeme zneplatnit celý řádek programu, aniž by jsme jej museli vymazávat.

Druhou možností zápisu vlastního komentáře do programu je použití složených závorek. Vše, co je v programu uvedeno mezi levou a pravou složenou závorkou je považováno za komentář a je systémem ignorováno. Tento druh poznámek je výhodné používat na konci řádku pro zápis popisu provedené činnosti řádku. Takto je možné označit jako poznámku i text uprostřed řádku, nebo několik řádků najednou.

Při zápisu programu se snažte dodržovat grafickou úpravu programu, kdy jsou těla bloků odsazena od svého záhlaví o několik znaků. Takový program je potom i na první pohled lépe čitelný a snáze se hledají případné chyby.

Systém nerozlišuje v programu malá a velká písmena. Přesto bude vhodné, pokud budete dodržovat jednotnou dále popsanou úpravu. Jména procedur a funkcí přebíraná z knihoven systému je vhodné zapisovat tak, aby vždy první písmeno slova bylo velké. Složeným slovem se rozumí jméno složené z několika slov, mezi nimiž nesmí být mezera. Například ImageInit, ConsoleClear apod. Stejným způsobem je vhodné pojmenovat vlastní víceznaková jména deklarovaných proměnných.