	Dinosau°i
P°φsp∞vky o dinosaurech
	VaÜe p°φsp∞vky Zde bych si p°edstavoval VaÜe p°φsp∞vky o dinosaurech, a proto mßte-li co °φci, napiÜte mi email a jß Vßm VßÜ p°φsp∞vek na tuto stranu umφstφm. D∞kuji. Jinak by se zde takΘ m∞li objevovat zajφmavΘ Φlßnky z internetu s tΘmatikou dinosaur∙. Sout∞₧, sout∞₧ a sout∞₧ Pozor vyhlaÜuji sout∞₧ o nejlepÜφ krßtkou dinosau°φ povφdku. Jedinou podmφnkou je, ₧e se v nφ musφ alespo≥ jedenkrßt vyskytnout dinosaurus triceratops. NejlepÜφ povφdka bude nßle₧it∞ ohodnocena (CD-ROM). SvΘ povφdky zasφlejte na m∙j email. Na ukßzku se m∙₧ete podφvat dole na strßnce. NavÜtivte Saurierpark Saurierpark se nachßzφ v N∞mecku, poblφ₧ m∞sta Bautzen u vesnice Kleinwelka (p°φmo na sever u naÜich hranic). Z poΦßtku to byl projekt jednoho nadÜence, kter² tvo°il dinosaury z betonovΘ sm∞si v ₧ivotnφ velikosti. PotΘ vznikl p°φmo park s dinosaury, tedy Saurierpark. Dnes je v tomto neobvyklΘm parku na desφtky dinosaur∙, jeden je vyfocen viz. nφ₧e.(triceratops) Zajφmav² Φlßnek na internetu Jste-li p°ipojeni, urΦit∞ si p°eΦt∞te tento Φlßnek nazvan² Nemoc z p°etφ₧enφ. Jak by vypadal p°e₧ivÜφ dinosaurus dnes? ZaΦßtkem osmdesßt²ch let vyslovil americk² paleontolog Dale Russel dom∞nku, podle nφ₧ by se dinosau°i, kdyby p°e₧ili, mohli stßt p°edky inteligentnφch, Φlov∞ku podobn²ch tvor∙, dinosauroid∙. Jako v²chozφ typ byl pou₧it mal², obratn² dinosaurus troodon. Tento dinosaurus m∞l na svojφ dobu pom∞rn∞ velk² mozek a byl velmi pohybliv². Na obrßzku je vid∞t, jak by takov² dinosauroid mohl vypadat. Povφdka na tΘma Triceratops Triceratops "Plavun∞ se zakomφhaly a vzduch se pohnul. Bylo slyÜet silnΘ dun∞nφ, kterΘ se neustßle p°ibli₧ovalo. Najednou se na okraji planiny objevil oblak prachu. Za chvφli u₧ bylo vid∞t obrovskΘ b∞₧φcφ stßdo mohutn²ch triceratops∙. Nejsiln∞jÜφ samci se dr₧eli vp°edu, uprost°ed bylo vid∞t mnoho mlß∩at a vedle nich jejich matky. Stßdo se prohnalo s ohluÜujφcφm dun∞nφm kolem skupinky plavunφ a cykas∙, je₧ se rozk²valy. Na chvφli se zdßl klid, dokud se neozval °ev, kter² se snad nedß ani k n∞Φemu p°irovnat. Pak se vyno°ila silueta dravΘho Albertosaura, kter² se rychl²mi kroky p°ibli₧oval. Svaly se pod k∙₧φ mφhaly a obrovsk² dravec za sebou v p∙d∞ zanechßval stopy nezam∞nitelnΘ s ₧ßdn²m jin²m dinosaurem. Zanedlouho dohnal stßdo triceratops∙, kterΘ, v∞domo si nebezpeΦφ, se seskupilo do kruhu. V pop°edφ stßli samci se sv²mi nebezpeΦn∞ vyΦnφvajφcφmi ostr²mi rohy, uvnit° kruhu mlß∩ata. Albertosaurus chvφli obchßzel kruh a pokouÜel se rozd∞lit stßdo na vφce Φßstφ. AvÜak ostrΘ rohy ho odrazovaly od rychlΘho ·toku. Musel vyΦkßvat. Tu se najednou ze stßda odd∞lila skupinka t°φ triceratops∙, z°ejm∞ vyd∞Üenß se dala na ·t∞k. Albertosaurus hbit∞ zareagoval. Mohutn² skok vp°ed a ostrΘ zuby se zaryly do tvrdΘ k∙₧e na h°bet∞. Krev se vylila z ΦerstvΘ rßny. Albertosaurus se nap°φmil a za·toΦil podruhΘ. P°ekvapen² triceratops otoΦil svou hlavu p°φmo proti ·toΦnφkovi. Albertosaurus u₧ nestaΦil odskoΦit. Do jeho b°icha se zaryl bφl² roh triceratopse, dravec za°val. Zasadil svou poslednφ rßnu znovu na h°bet. Vyrval kus ΦerstvΘho masa. PotΘ se zhroutil na poran∞nΘho triceratopse. Ten, zaklesnut² do Albertosaura, zem°el za chvφli potom na svΘ velkΘ zran∞nφ. No a tady to mßÜ." do°ekl Gullber, otoΦil se sm∞rem k vykopßvkßm a ukßzal na stopy v p∙d∞ starΘ mnoho mili≤n∙ let. (rad.) "Ufo jsou stroje Φasu z budoucnosti" Bylo pravΘ poledne, paprsky slunce dopadaly na vyprahlou zem, kterß popukala v dlouh²ch spßrßch. Vzduch se tetelil, jak hork² proud vzduchu stoupal od zem∞. Jenom Üero druhohornφho pralesa sk²talo dusn² ale stinn² ·kryt. Stromy zapraÜt∞ly a z pralesa se vyno°il mohutn² samec triceratopse. ÄhavΘ paprsky slunce se mu zaryly do oΦφ a on na chvφli oslepl. Kdy₧ se kon∞Φn∞ rozhlΘdl, spat°il p°ed sebou obrovskΘ vyschlΘ plßn∞, kterΘ byly tu a tam posety ostr∙vky k°ovisek. Vydal se sm∞rem od pralesa. Nev∞d∞l, kam mφ°φ, ale cht∞l b²t co nejdßle odtud. V poslednφ dob∞ se odtrhl od stßda, proto₧e nezvφt∞zil v boji o v∙dce a byl od stßda vyhoÜt∞n. Rozhodl se ₧φt samotß°sky, co₧ p°inßÜelo volnost, ale takΘ vφce nebezpeΦφ. M∞l hlad, a tak zaΦal okusovat k°oviska. K veΦeru, kdy slunce u₧ pohasφnalo, doÜel do mok°ad s obrovsk²m porostem p°esliΦek. Na noc se uvelebil v podrostu, kde byl dob°e chrßn∞n. Tak to Ülo den za dnem a samotß°sk² triceratops byl Φφm dßl tφm vφce zapÜkl² a nep°ßtelsk². Jednoho dne dorazil k mrÜin∞ tyranosaura. ObhlΘdl ji a zpozoroval, ₧e vedle nφ le₧φ cosi, co p°edtφm nikdy nevid∞l. Vypadalo to jako mal² ohavn² dinosaurus, ale nem∞lo to ocas a byly vid∞t z°eteln∞jÜφ konΦetiny. Najednou se v tom malΘm mozku triceratopse objevila malß vtφravß myÜlenka, najednou a zniΦeho nic. U₧ vφm, co to je, uv∞domil si triceratops. RozhlΘdl se a uvid∞l nedaleko okrouhlou v∞c, na kterΘ byly z°etelnΘ Ürßmy, kterΘ te∩ odrß₧ely paprsky lesknoucφ se st°φb°it²m odstφnem. Op∞t se podφval dol∙ a u₧ nebylo pochyb, to co p°ed sebou vid∞l, byl .....(ips.) Okam₧ik Nelßmal si p°φliÜ hlavu, kdy a odkud p°iÜel prvnφ varovn² signßl. Zkrßtka v∞d∞l, ₧e mu hrozφ velkΘ nebezpeΦφ a chystal se mu Φelit. Obrann² systΘm, zdokonalovan² mnoha generacemi, pracoval podle letit²ch instinkt∙. Jeho slabinou byla zßda, kterß pot°eboval mφt krytß. Nikdy se nevzdaloval od bezpeΦn²ch mφst natolik, aby se k nim v p°φpad∞ pot°eby nemohl vΦas dostat. Vyrazil. Nev∞d∞l, odkud se nep°φtel objevφ, ale rozhodn∞ byl blφzko. Ani skalnφ p°evis, kde by se mohl nebezpeΦφ postavit, nebyl daleko. Sp∞chal, ale pak se stalo n∞co, s Φφm nepoΦφtal. Do cesty se mu p°ipletl padl² kmen, kter² musel obejφt. Okam₧ik zdr₧enφ, jindy maliΦkost, dnes mo₧nß osudovß chyba. SlabΘ zßchv∞vy p∙dy byly prvnφm znamenφm. Nemusel se ohlφ₧et, v∞d∞l p°esn∞, jak rychl² a nebezpeΦn² je jeho nep°φtel. Nebude-li vΦas u skalnφho srßzu, nebude dost rychl², aby se ubrßnil nelφtostnΘmu zabijßkovi. Pohyboval se maximßlnφ rychlostφ. Ke skßle chyb∞lo ji₧ jen pßr metr∙, ale protivnφk byl ji₧ p°φliÜ blφzko UslyÜel za sebou rychlΘ skoky a radostn² ryk. Dravec byl p°esv∞dΦen o svΘm ·sp∞chu.. "OtoΦit! Rychle se musφÜ otoΦit!" zn∞l p°φkaz bezpeΦnostnφho systΘmu. Pozd∞! Tupß bolest projela signßlnφ soustavou a mohutn² ·der ho srazil k zemi. Ze zad mu pr²Ütila krev a jejφ pach zv²Üil zu°ivost ·toΦnφka. JeÜt∞, ne₧ se mu poda°ilo otoΦit, zaryla se rvoucφ Φelist znovu do jeho zad. KoneΦn∞ se otoΦil a nastavil obrann² Ütφt. P°es t∞₧kΘ poran∞nφ ho vÜak dalÜφ rßna zastihla ji₧ p°ipravenΘho. Prudkou rßnu z boku se mu poda°ilo odrazit Ütφtem. Nad∞je jeÜt∞ ₧ije! Hlavn∞, ₧e stojφ tak blφzko skßly, ₧e nep°φtel nem∙₧e zahßjit sv∙j straÜliv² tanec smrti, kter² tΘm∞° v₧dy konΦil vφt∞zn²m sk°ekem dravce. Boj pokraΦoval. Krev se z n∞j °inula proudem a on v∞d∞l, ₧e zanedlouho ho zaΦnou opouÜt∞t sφly. T∞sn∞ pod Ütφtem ho zasßhl dalÜφ ·der. Nep°φtel je z°ejm∞ velmi zkuÜen². Po dalÜφm ·deru pocφtil, jak se dravec op∞t zahryzl do ₧ivΘho masa. V∞d∞l, ₧e se blφ₧φ konec a vzepjal se k poslednφ obran∞. Prudk²m Üvihem vyvedl ·toΦnφka z rovnovßhy a nedbaje na bolest vlo₧il vÜechnu zbylou sφlu do p°ekvapivΘho ·toku. Bolest v zßdech p°ehluÜila vÜe ostatnφ, tak₧e ani necφtil, jak ·toΦn² hrot prorß₧φ sv∞tlΘ b°icho nep°φtele. Nßsledujφcφ trhnutφ hlavou bylo dvojnßsob t∞₧kΘ, ale nebyl si jist, zda to bylo jeho vlastnφm zran∞nφm, nebo zda opravdu pronikl dostateΦn∞ hluboko do mohutnΘho t∞la odv∞kΘho protivnφka. Pak vÜe zmizelo za milosrdnou clonou temnot. Nev∞d∞l, jak dlouho le₧el bez hnutφ, ale d∙le₧itΘ bylo, ₧e se probral k v∞domφ. Mo₧nß to byl okam₧ik, mo₧nß mnoho hodin. NekoneΦn∞ pomalu sbφral sφly a pak krok za krokem namßhav∞ odchßzel. Ani tentokrßt se nemusel ohlφ₧et. V∞d∞l, ₧e ho od v∞Φnosti d∞lil opravdu pouh² okam₧ik. Triceratops se t°emi mohutn²mi rohy na svΘm Ütφtu se pomalu vzdaloval od mrtvΘho tyranosaura, dravce jurskΘho sv∞ta. (Ji°φ ╚ervinka)

Dinosau°i

P°φsp∞vky o dinosaurech

VaÜe p°φsp∞vky

Zde bych si p°edstavoval VaÜe p°φsp∞vky o dinosaurech, a proto mßte-li co °φci, napiÜte mi email a jß Vßm VßÜ p°φsp∞vek na tuto stranu umφstφm. D∞kuji. Jinak by se zde takΘ m∞li objevovat zajφmavΘ Φlßnky z internetu s tΘmatikou dinosaur∙.

Sout∞₧, sout∞₧ a sout∞₧

Pozor vyhlaÜuji sout∞₧ o nejlepÜφ krßtkou dinosau°φ povφdku. Jedinou podmφnkou je, ₧e se v nφ musφ alespo≥ jedenkrßt vyskytnout dinosaurus triceratops. NejlepÜφ povφdka bude nßle₧it∞ ohodnocena (CD-ROM). SvΘ povφdky zasφlejte na m∙j email. Na ukßzku se m∙₧ete podφvat dole na strßnce.

NavÜtivte Saurierpark

Saurierpark se nachßzφ v N∞mecku, poblφ₧ m∞sta Bautzen u vesnice Kleinwelka (p°φmo na sever u naÜich hranic). Z poΦßtku to byl projekt jednoho nadÜence, kter² tvo°il dinosaury z betonovΘ sm∞si v ₧ivotnφ velikosti. PotΘ vznikl p°φmo park s dinosaury, tedy Saurierpark. Dnes je v tomto neobvyklΘm parku na desφtky dinosaur∙, jeden je vyfocen viz. nφ₧e.(triceratops)

Zajφmav² Φlßnek na internetu

Jste-li p°ipojeni, urΦit∞ si p°eΦt∞te tento Φlßnek nazvan² Nemoc z p°etφ₧enφ.

Jak by vypadal p°e₧ivÜφ dinosaurus dnes?

ZaΦßtkem osmdesßt²ch let vyslovil americk² paleontolog Dale Russel dom∞nku, podle nφ₧ by se dinosau°i, kdyby p°e₧ili, mohli stßt p°edky inteligentnφch, Φlov∞ku podobn²ch tvor∙, dinosauroid∙. Jako v²chozφ typ byl pou₧it mal², obratn² dinosaurus troodon. Tento dinosaurus m∞l na svojφ dobu pom∞rn∞ velk² mozek a byl velmi pohybliv². Na obrßzku je vid∞t, jak by takov² dinosauroid mohl vypadat.
troodon

Povφdka na tΘma Triceratops

Triceratops
"Plavun∞ se zakomφhaly a vzduch se pohnul. Bylo slyÜet silnΘ dun∞nφ, kterΘ se neustßle p°ibli₧ovalo. Najednou se na okraji planiny objevil oblak prachu. Za chvφli u₧ bylo vid∞t obrovskΘ b∞₧φcφ stßdo mohutn²ch triceratops∙. Nejsiln∞jÜφ samci se dr₧eli vp°edu, uprost°ed bylo vid∞t mnoho mlß∩at a vedle nich jejich matky. Stßdo se prohnalo s ohluÜujφcφm dun∞nφm kolem skupinky plavunφ a cykas∙, je₧ se rozk²valy. Na chvφli se zdßl klid, dokud se neozval °ev, kter² se snad nedß ani k n∞Φemu p°irovnat. Pak se vyno°ila silueta dravΘho Albertosaura, kter² se rychl²mi kroky p°ibli₧oval. Svaly se pod k∙₧φ mφhaly a obrovsk² dravec za sebou v p∙d∞ zanechßval stopy nezam∞nitelnΘ s ₧ßdn²m jin²m dinosaurem. Zanedlouho dohnal stßdo triceratops∙, kterΘ, v∞domo si nebezpeΦφ, se seskupilo do kruhu. V pop°edφ stßli samci se sv²mi nebezpeΦn∞ vyΦnφvajφcφmi ostr²mi rohy, uvnit° kruhu mlß∩ata. Albertosaurus chvφli obchßzel kruh a pokouÜel se rozd∞lit stßdo na vφce Φßstφ. AvÜak ostrΘ rohy ho odrazovaly od rychlΘho ·toku. Musel vyΦkßvat. Tu se najednou ze stßda odd∞lila skupinka t°φ triceratops∙, z°ejm∞ vyd∞Üenß se dala na ·t∞k. Albertosaurus hbit∞ zareagoval. Mohutn² skok vp°ed a ostrΘ zuby se zaryly do tvrdΘ k∙₧e na h°bet∞. Krev se vylila z ΦerstvΘ rßny. Albertosaurus se nap°φmil a za·toΦil podruhΘ. P°ekvapen² triceratops otoΦil svou hlavu p°φmo proti ·toΦnφkovi. Albertosaurus u₧ nestaΦil odskoΦit. Do jeho b°icha se zaryl bφl² roh triceratopse, dravec za°val. Zasadil svou poslednφ rßnu znovu na h°bet. Vyrval kus ΦerstvΘho masa. PotΘ se zhroutil na poran∞nΘho triceratopse. Ten, zaklesnut² do Albertosaura, zem°el za chvφli potom na svΘ velkΘ zran∞nφ. No a tady to mßÜ." do°ekl Gullber, otoΦil se sm∞rem k vykopßvkßm a ukßzal na stopy v p∙d∞ starΘ mnoho mili≤n∙ let. (rad.)
"Ufo jsou stroje Φasu z budoucnosti"
Bylo pravΘ poledne, paprsky slunce dopadaly na vyprahlou zem, kterß popukala v dlouh²ch spßrßch. Vzduch se tetelil, jak hork² proud vzduchu stoupal od zem∞. Jenom Üero druhohornφho pralesa sk²talo dusn² ale stinn² ·kryt. Stromy zapraÜt∞ly a z pralesa se vyno°il mohutn² samec triceratopse. ÄhavΘ paprsky slunce se mu zaryly do oΦφ a on na chvφli oslepl. Kdy₧ se kon∞Φn∞ rozhlΘdl, spat°il p°ed sebou obrovskΘ vyschlΘ plßn∞, kterΘ byly tu a tam posety ostr∙vky k°ovisek. Vydal se sm∞rem od pralesa. Nev∞d∞l, kam mφ°φ, ale cht∞l b²t co nejdßle odtud. V poslednφ dob∞ se odtrhl od stßda, proto₧e nezvφt∞zil v boji o v∙dce a byl od stßda vyhoÜt∞n. Rozhodl se ₧φt samotß°sky, co₧ p°inßÜelo volnost, ale takΘ vφce nebezpeΦφ. M∞l hlad, a tak zaΦal okusovat k°oviska. K veΦeru, kdy slunce u₧ pohasφnalo, doÜel do mok°ad s obrovsk²m porostem p°esliΦek. Na noc se uvelebil v podrostu, kde byl dob°e chrßn∞n. Tak to Ülo den za dnem a samotß°sk² triceratops byl Φφm dßl tφm vφce zapÜkl² a nep°ßtelsk². Jednoho dne dorazil k mrÜin∞ tyranosaura. ObhlΘdl ji a zpozoroval, ₧e vedle nφ le₧φ cosi, co p°edtφm nikdy nevid∞l. Vypadalo to jako mal² ohavn² dinosaurus, ale nem∞lo to ocas a byly vid∞t z°eteln∞jÜφ konΦetiny. Najednou se v tom malΘm mozku triceratopse objevila malß vtφravß myÜlenka, najednou a zniΦeho nic. U₧ vφm, co to je, uv∞domil si triceratops. RozhlΘdl se a uvid∞l nedaleko okrouhlou v∞c, na kterΘ byly z°etelnΘ Ürßmy, kterΘ te∩ odrß₧ely paprsky lesknoucφ se st°φb°it²m odstφnem. Op∞t se podφval dol∙ a u₧ nebylo pochyb, to co p°ed sebou vid∞l, byl .....(ips.)

Okam₧ik

Nelßmal si p°φliÜ hlavu, kdy a odkud p°iÜel prvnφ varovn² signßl. Zkrßtka v∞d∞l, ₧e mu hrozφ velkΘ nebezpeΦφ a chystal se mu Φelit. Obrann² systΘm, zdokonalovan² mnoha generacemi, pracoval podle letit²ch instinkt∙. Jeho slabinou byla zßda, kterß pot°eboval mφt krytß. Nikdy se nevzdaloval od bezpeΦn²ch mφst natolik, aby se k nim v p°φpad∞ pot°eby nemohl vΦas dostat. Vyrazil.
Nev∞d∞l, odkud se nep°φtel objevφ, ale rozhodn∞ byl blφzko. Ani skalnφ p°evis, kde by se mohl nebezpeΦφ postavit, nebyl daleko. Sp∞chal, ale pak se stalo n∞co, s Φφm nepoΦφtal. Do cesty se mu p°ipletl padl² kmen, kter² musel obejφt. Okam₧ik zdr₧enφ, jindy maliΦkost, dnes mo₧nß osudovß chyba. SlabΘ zßchv∞vy p∙dy byly prvnφm znamenφm. Nemusel se ohlφ₧et, v∞d∞l p°esn∞, jak rychl² a nebezpeΦn² je jeho nep°φtel. Nebude-li vΦas u skalnφho srßzu, nebude dost rychl², aby se ubrßnil nelφtostnΘmu zabijßkovi.
Pohyboval se maximßlnφ rychlostφ. Ke skßle chyb∞lo ji₧ jen pßr metr∙, ale protivnφk byl ji₧ p°φliÜ blφzko UslyÜel za sebou rychlΘ skoky a radostn² ryk. Dravec byl p°esv∞dΦen o svΘm ·sp∞chu.. "OtoΦit! Rychle se musφÜ otoΦit!" zn∞l p°φkaz bezpeΦnostnφho systΘmu. Pozd∞! Tupß bolest projela signßlnφ soustavou a mohutn² ·der ho srazil k zemi. Ze zad mu pr²Ütila krev a jejφ pach zv²Üil zu°ivost ·toΦnφka. JeÜt∞, ne₧ se mu poda°ilo otoΦit, zaryla se rvoucφ Φelist znovu do jeho zad.
KoneΦn∞ se otoΦil a nastavil obrann² Ütφt. P°es t∞₧kΘ poran∞nφ ho vÜak dalÜφ rßna zastihla ji₧ p°ipravenΘho. Prudkou rßnu z boku se mu poda°ilo odrazit Ütφtem. Nad∞je jeÜt∞ ₧ije! Hlavn∞, ₧e stojφ tak blφzko skßly, ₧e nep°φtel nem∙₧e zahßjit sv∙j straÜliv² tanec smrti, kter² tΘm∞° v₧dy konΦil vφt∞zn²m sk°ekem dravce.
Boj pokraΦoval. Krev se z n∞j °inula proudem a on v∞d∞l, ₧e zanedlouho ho zaΦnou opouÜt∞t sφly. T∞sn∞ pod Ütφtem ho zasßhl dalÜφ ·der. Nep°φtel je z°ejm∞ velmi zkuÜen². Po dalÜφm ·deru pocφtil, jak se dravec op∞t zahryzl do ₧ivΘho masa. V∞d∞l, ₧e se blφ₧φ konec a vzepjal se k poslednφ obran∞. Prudk²m Üvihem vyvedl ·toΦnφka z rovnovßhy a nedbaje na bolest vlo₧il vÜechnu zbylou sφlu do p°ekvapivΘho ·toku. Bolest v zßdech p°ehluÜila vÜe ostatnφ, tak₧e ani necφtil, jak ·toΦn² hrot prorß₧φ sv∞tlΘ b°icho nep°φtele. Nßsledujφcφ trhnutφ hlavou bylo dvojnßsob t∞₧kΘ, ale nebyl si jist, zda to bylo jeho vlastnφm zran∞nφm, nebo zda opravdu pronikl dostateΦn∞ hluboko do mohutnΘho t∞la odv∞kΘho protivnφka. Pak vÜe zmizelo za milosrdnou clonou temnot.
Nev∞d∞l, jak dlouho le₧el bez hnutφ, ale d∙le₧itΘ bylo, ₧e se probral k v∞domφ. Mo₧nß to byl okam₧ik, mo₧nß mnoho hodin. NekoneΦn∞ pomalu sbφral sφly a pak krok za krokem namßhav∞ odchßzel. Ani tentokrßt se nemusel ohlφ₧et. V∞d∞l, ₧e ho od v∞Φnosti d∞lil opravdu pouh² okam₧ik. Triceratops se t°emi mohutn²mi rohy na svΘm Ütφtu se pomalu vzdaloval od mrtvΘho tyranosaura, dravce jurskΘho sv∞ta.

(Ji°φ ╚ervinka)