	Dinosau°i
Kdo byli dinosau°i
	Kdo tedy byli dinosau°i? Podle vÜeobecn²ch p°edstav byli dinosau°i obrovsk²mi, t∞₧kopßdn∞ a pomalu se pohybujφcφmi obdobami dneÜnφch plaz∙. N∞kte°φ z nich sice dosahovali rozm∞r∙ i hmotnostφ dneÜnφ menÜφ velryby, ale existovali i dinosau°i velikostφ sotva p°esahujφcφ b∞₧nΘho kohouta. Ti byli zßrove≥ ostra₧itφ jako pÜtros a rychlφ jako k∙≥. TakΘ vzhled dinosaur∙ byl velice mnohotvßrn². N∞kte°φ chodili po dvou, jinφ po Φty°ech, n∞kte°φ m∞li drßpy, jinφ kop²tka, jedni plnou tlamu hroziv²ch zub∙, druzφ byli bezzubφ a n∞kte°φ se dokonce pyÜnili jakoby kachnφmi nebo papouÜΦφmi zobßky. Dinosau°i vytvo°ili spoleΦenstvφ, jeho₧ rozmanitost si nezadß s pestrostφ ·sp∞ÜnΘ t°φdy savc∙. Ti vÜak v dob∞ p°ed 165 miliony let na svou ₧ivotnφ p°φle₧itost teprve Φekali. Dinosau°i se svou stavbou t∞la odliÜovali od vÜech ostatnφch plaz∙. N∞kte°φ paleontologovΘ je dokonce °adφ do samostatnΘ skupiny - podt°φdy. Jak a kdy ₧ili? Stejn∞ jako dneÜnφ zvφ°ata, liÜili se dinosau°i zp∙sobem ₧ivota. N∞kte°φ ₧ili spoleΦensky, ve smeΦkßch nebo ve stßdech, jinφ byli samotß°i. Jedni se ₧ivili rostlinami, druzφ byli dravci nebo mrcho₧routi. Rozdφly v jejich ₧ivotnφm stylu podmi≥ovala potravnφ specializace, schopnost ·toku nebo obrany a samoz°ejm∞ i odliÜn² zp∙sob rozmno₧ovßnφ vΦetn∞ pΘΦe o potomstvo. Obdobφ dinosaur∙ Druhohory Trias ran² 248 mil. st°ednφ 243 mil. pozdnφ 231 mil. Jura ranß 213 mil. st°ednφ 188 mil. pozdnφ 163 mil. K°φda ranß 144 mil. pozdnφ 78 mil. Potrava V∞tÜinu dinosaur∙ m∙₧eme rozd∞lit na herbivornφ (b²lo₧ravce) a karnivornφ (maso₧ravce). Ti b²lo₧ravφ m∞li jφdelnφΦek uzp∙soben² podle svΘho chrupu a v²Üky. Podle toho jak velk² byl dinosaurus, tak takΘ podle toho mohl okusovat vyÜÜφ Φi ni₧Üφ rostliny. Maso₧ravci se ₧ivili p°edevÜφm lovem b²lo₧ravc∙ Φi mrÜinami. N∞kte°φ menÜφ dinosau°i nepohrdli jeÜterkou nebo v∞tÜφm druhem hmyzu. Dosti Φasto pojφdali i vejce, m∞kk²Üe Φi termity. NaÜli bychom i specializovanΘ druhy na lov ryb nebo vajec. Dokonce se vyskytovali dinosau°i vÜe₧ravφ. Rozmno₧ovßnφ Podobn∞ jako dneÜnφ ptßci, i mnozφ dinosau°i tokali a p°edvßd∞li zßsnubnφ ritußly, stav∞li si hnφzda, kladli vejce a peΦovali o mlß∩ata. Samci ptakopyskat²ch a rohat²ch dinosaur∙ i n∞kter²ch teropod∙ m∞li na hlavßch Φasto podivnΘ h°ebeny a rohy, jimi₧ patrn∞ v dob∞ pß°enφ hled∞li upoutat pozornost samic. Je i dosti mo₧nΘ, ₧e n∞kte°φ pou₧φvali v²r∙stk∙ k vyluzovßnφ zvuk∙. Po pß°enφ snßÜely samice vejce s tvrdou sko°ßpkou do bahnit²ch hnφzd nebo do jam v pφsku, kterΘ p°ikr²valy rostlinstvem nebo pφskem. N∞kte°φ dinosau°i vytvß°eli kolonie hnφzd a urΦitΘ druhy se vracely na totΘ₧ mφsto. Po i p°ed vylφhnutφm se n∞kterΘ matky staraly o svß mlß∩ata i n∞kolik m∞sφc∙. Dinosau°i rostli pom∞rn∞ rychle, ale ne₧ dorostli, hodn∞ jich padlo za potravu drav²m dinosaur∙m. Zßkladnφ znaky dinosaur∙ Dolnφ konΦetiny dvojnohΘho dinosaura Lebka dinosaur∙ mß pßrovΘ kosti radliΦnΘ Lebka je odlehΦena otvory p°ed oΦima tzv. "okny" Pletenec pßnevnφ p°ipojen ke t°em k°φ₧ov²m obratl∙m ╚tvrt² prst p°ednφ konΦetiny nemß vφce ne₧ t°i Φlßnky Otev°enß kloubnφ jamka Na holenφ kosti kmenißlnφ h°eben Existujφ jeÜt∞ dinosau°i? Kdy₧ p°e₧ili tak dlouhou dobu, nemohli se nßhodou dochovat dodnes? Znßm²mi potomky dinosaur∙ jsou jeÜt∞°i vyskytujφcφ se v IndonΘsii v MalasijskΘm souostrovφ. Zde nalezneme ostrov Komodo, podle kterΘho byli nazvßni i jeÜt∞°i zde ₧ijφcφ. Jsou to varani komodÜtφ. Tito potomci dinosaur∙ dosahujφ dΘlky a₧ t°i metry, samice kolem dvou metr∙. Äivφ se p°edevÜφm masitou potravou, jejich zßkladnφ stravou jsou divokß prasata, kterß lovφ. Jejich v²skyt je ojedin∞l², najdeme je jeÜt∞ na dalÜφch ostr∙vkßch v souostrovφ jako jsou Rindja, Padar, Flores. Na ostrov∞ Novß Guinea ₧ije podobn² druh - varan papußnsk², dor∙stajφcφ podobnΘ dΘlky. Ve dvacßtΘm stoletφ se s rozvojem cestovßnφ a osidlovßnφ poda°ilo objevit n∞kolik prehistorick²ch forem ₧ivota, pova₧ovan²ch za dßvno vym°elΘ. Nap°φklad drobnφ ₧lutφ mravenci, kte°φ byli dosti Φasto nachßzeni paleontology v podob∞ fosφliφ, se poda°ilo dr. B. Taylorovi nalΘzt na poloostrov∞ Eyerova jezera v Ji₧nφ Austrßlii. A to v poΦtu n∞kolika mraveniÜ¥. Tito mravenci zmizeli z povrchu Zem∞ p°ed 80 miliony let. Nebo nap°φklad dob°e paleontolog∙m znßm² prap°edek dneÜnφch m∞kk²Ü∙ - p°φlipovka Lemcheova. Ta vym°ela tak°ka p°ed 350 miliony let. A najednou byla vylovena z hloubky 3580 metr∙. To byl pro v∞dce tak neuv∞°iteln² fakt, ₧e ho rad∞ji p∞t let dr₧eli nezve°ejn∞n². Kdy₧ se vÜak poslΘze nalezli dalÜφ zßstupci p°φlipovky, vyhynul² druh byl op∞t na sv∞t∞. Jednou z dalÜφch ₧iv²ch fosiliφ je LatimΘrie podivnß. Ta jak znßmo je Φlßnkem mezi rybou a oboj₧ivelnφkem. Tato v∞tev vym°ela p°ed 200 a₧ 150 miliony let. A tu ·pnou nßhodou byla objevena, nejd°φv byla tato zprßva pova₧ovßna za mystifikaci, ale po vylovenφ dalÜφch exemplß°∙ o tom u₧ nebylo pochyb. A tak podobn∞ se nachßzejφ dßvno vyhynulΘ druhy a mo₧nß, ₧e n∞kde hluboko v neprozkouman²ch oblastech se skr²vajφ dalÜφ p°ekvapenφ. Existujφ vÜak i zprßvy o p°e₧ivÜφch dinosaurech. N∞kte°φ cestovatelΘ vid∞li Φi mluvili s domorodci o podivn²ch tvorech vyskytujφcφch se v divoΦin∞. Z jejich popisu a vyprßv∞nφ vypl²vß, ₧e by mohli n∞kde, skrytφ p°ed civilizacφ, dinosau°i p°e₧φvat. AvÜak je tu jeden hßΦek, aby urΦit² ₧ivoΦiÜn² druh p°e₧il, musφ obsahovat asi kolem 200 zßstupc∙, co₧ u₧ nenφ mal² poΦet. Takto velkΘho stßda by si u₧ mnoh² Φlov∞k povÜiml, ale domorodci mluvφ jen o jednom Φi dvou exemplß°φch. Je takΘ pravda, ₧e n∞kterΘ druhy jsme vyhubili zcela nedßvno. Tak kup°φkladu ptßk Moa (Dinornis giganteus), kter² byl vyhuben na NovΘm ZΘland∞ velmi t∞sn∞ p°ed p°φchodem prvnφch Evropan∙. Ale jsou tu i zßhadnΘ druhy. kterΘ zatφm v∞d∞ unikajφ. Velmi Φasto se objevuje zprßva o jezernφ oblud∞ - sborov∞ naz²vanΘ Lochnesskß p°φÜera. Co je na tom pravdy? Podle mnoha pr∙zkum∙ a akcφ na d∙kaz LochnesskΘ p°φÜery se tΘm∞° poda°ilo dokßzat jejφ existenci. AvÜak v∞dci zatφm nedostali ani jeden ₧iv² Φi mrtv² exmplß°, a tak z∙stßvß zßhada v∞decky nepotvrzena. Nessie byly pozorovßny i v jin²ch jezerech, ale ne u₧ tak podrobn∞. M∙₧eme °φci, ₧e dinosau°i asi opravdu vym°eli, ale na naÜφ planet∞ se nachßzφ mnohß zßkoutφ, kde se mohou nalΘzat dalÜφ neobjevenΘ druhy dosud neznßm²ch ₧ivoΦich∙. A tak tedy odpov∞∩ na polo₧enou otßzku - Äijφ jeÜt∞ dinosau°i - odpovφdßm bohu₧el Φi bohudφky ne.

Dinosau°i

Kdo byli dinosau°i

Kdo tedy byli dinosau°i?

Podle vÜeobecn²ch p°edstav byli dinosau°i obrovsk²mi, t∞₧kopßdn∞ a pomalu se pohybujφcφmi obdobami dneÜnφch plaz∙. N∞kte°φ z nich sice dosahovali rozm∞r∙ i hmotnostφ dneÜnφ menÜφ velryby, ale existovali i dinosau°i velikostφ sotva p°esahujφcφ b∞₧nΘho kohouta. Ti byli zßrove≥ ostra₧itφ jako pÜtros a rychlφ jako k∙≥. TakΘ vzhled dinosaur∙ byl velice mnohotvßrn². N∞kte°φ chodili po dvou, jinφ po Φty°ech, n∞kte°φ m∞li drßpy, jinφ kop²tka, jedni plnou tlamu hroziv²ch zub∙, druzφ byli bezzubφ a n∞kte°φ se dokonce pyÜnili jakoby kachnφmi nebo papouÜΦφmi zobßky. Dinosau°i vytvo°ili spoleΦenstvφ, jeho₧ rozmanitost si nezadß s pestrostφ ·sp∞ÜnΘ t°φdy savc∙. Ti vÜak v dob∞ p°ed 165 miliony let na svou ₧ivotnφ p°φle₧itost teprve Φekali. Dinosau°i se svou stavbou t∞la odliÜovali od vÜech ostatnφch plaz∙. N∞kte°φ paleontologovΘ je dokonce °adφ do samostatnΘ skupiny - podt°φdy.

Jak a kdy ₧ili?

Stejn∞ jako dneÜnφ zvφ°ata, liÜili se dinosau°i zp∙sobem ₧ivota. N∞kte°φ ₧ili spoleΦensky, ve smeΦkßch nebo ve stßdech, jinφ byli samotß°i. Jedni se ₧ivili rostlinami, druzφ byli dravci nebo mrcho₧routi. Rozdφly v jejich ₧ivotnφm stylu podmi≥ovala potravnφ specializace, schopnost ·toku nebo obrany a samoz°ejm∞ i odliÜn² zp∙sob rozmno₧ovßnφ vΦetn∞ pΘΦe o potomstvo.

Obdobφ dinosaur∙

Druhohory

Trias
- ran² 248 mil.
- st°ednφ 243 mil.
- pozdnφ 231 mil.
Jura
- ranß 213 mil.
- st°ednφ 188 mil.
- pozdnφ 163 mil.
K°φda
- ranß 144 mil.
- pozdnφ 78 mil.

Potrava

V∞tÜinu dinosaur∙ m∙₧eme rozd∞lit na herbivornφ (b²lo₧ravce) a karnivornφ (maso₧ravce). Ti b²lo₧ravφ m∞li jφdelnφΦek uzp∙soben² podle svΘho chrupu a v²Üky. Podle toho jak velk² byl dinosaurus, tak takΘ podle toho mohl okusovat vyÜÜφ Φi ni₧Üφ rostliny. Maso₧ravci se ₧ivili p°edevÜφm lovem b²lo₧ravc∙ Φi mrÜinami. N∞kte°φ menÜφ dinosau°i nepohrdli jeÜterkou nebo v∞tÜφm druhem hmyzu. Dosti Φasto pojφdali i vejce, m∞kk²Üe Φi termity. NaÜli bychom i specializovanΘ druhy na lov ryb nebo vajec. Dokonce se vyskytovali dinosau°i vÜe₧ravφ.

Rozmno₧ovßnφ

Podobn∞ jako dneÜnφ ptßci, i mnozφ dinosau°i tokali a p°edvßd∞li zßsnubnφ ritußly, stav∞li si hnφzda, kladli vejce a peΦovali o mlß∩ata. Samci ptakopyskat²ch a rohat²ch dinosaur∙ i n∞kter²ch teropod∙ m∞li na hlavßch Φasto podivnΘ h°ebeny a rohy, jimi₧ patrn∞ v dob∞ pß°enφ hled∞li upoutat pozornost samic. Je i dosti mo₧nΘ, ₧e n∞kte°φ pou₧φvali v²r∙stk∙ k vyluzovßnφ zvuk∙. Po pß°enφ snßÜely samice vejce s tvrdou sko°ßpkou do bahnit²ch hnφzd nebo do jam v pφsku, kterΘ p°ikr²valy rostlinstvem nebo pφskem. N∞kte°φ dinosau°i vytvß°eli kolonie hnφzd a urΦitΘ druhy se vracely na totΘ₧ mφsto. Po i p°ed vylφhnutφm se n∞kterΘ matky staraly o svß mlß∩ata i n∞kolik m∞sφc∙. Dinosau°i rostli pom∞rn∞ rychle, ale ne₧ dorostli, hodn∞ jich padlo za potravu drav²m dinosaur∙m.

Zßkladnφ znaky dinosaur∙

Dolnφ konΦetiny dvojnohΘho dinosaura

Lebka dinosaur∙ mß pßrovΘ kosti radliΦnΘ
Lebka je odlehΦena otvory p°ed oΦima tzv. "okny"
Pletenec pßnevnφ p°ipojen ke t°em k°φ₧ov²m obratl∙m
╚tvrt² prst p°ednφ konΦetiny nemß vφce ne₧ t°i Φlßnky
Otev°enß kloubnφ jamka
Na holenφ kosti kmenißlnφ h°eben

Existujφ jeÜt∞ dinosau°i?

Kdy₧ p°e₧ili tak dlouhou dobu, nemohli se nßhodou dochovat dodnes? Znßm²mi potomky dinosaur∙ jsou jeÜt∞°i vyskytujφcφ se v IndonΘsii v MalasijskΘm souostrovφ. Zde nalezneme ostrov Komodo, podle kterΘho byli nazvßni i jeÜt∞°i zde ₧ijφcφ. Jsou to varani komodÜtφ. Tito potomci dinosaur∙ dosahujφ dΘlky a₧ t°i metry, samice kolem dvou metr∙. Äivφ se p°edevÜφm masitou potravou, jejich zßkladnφ stravou jsou divokß prasata, kterß lovφ. Jejich v²skyt je ojedin∞l², najdeme je jeÜt∞ na dalÜφch ostr∙vkßch v souostrovφ jako jsou Rindja, Padar, Flores. Na ostrov∞ Novß Guinea ₧ije podobn² druh - varan papußnsk², dor∙stajφcφ podobnΘ dΘlky. Ve dvacßtΘm stoletφ se s rozvojem cestovßnφ a osidlovßnφ poda°ilo objevit n∞kolik prehistorick²ch forem ₧ivota, pova₧ovan²ch za dßvno vym°elΘ. Nap°φklad drobnφ ₧lutφ mravenci, kte°φ byli dosti Φasto nachßzeni paleontology v podob∞ fosφliφ, se poda°ilo dr. B. Taylorovi nalΘzt na poloostrov∞ Eyerova jezera v Ji₧nφ Austrßlii. A to v poΦtu n∞kolika mraveniÜ¥. Tito mravenci zmizeli z povrchu Zem∞ p°ed 80 miliony let.
Nebo nap°φklad dob°e paleontolog∙m znßm² prap°edek dneÜnφch m∞kk²Ü∙ - p°φlipovka Lemcheova. Ta vym°ela tak°ka p°ed 350 miliony let. A najednou byla vylovena z hloubky 3580 metr∙. To byl pro v∞dce tak neuv∞°iteln² fakt, ₧e ho rad∞ji p∞t let dr₧eli nezve°ejn∞n². Kdy₧ se vÜak poslΘze nalezli dalÜφ zßstupci p°φlipovky, vyhynul² druh byl op∞t na sv∞t∞. Jednou z dalÜφch ₧iv²ch fosiliφ je LatimΘrie podivnß. Ta jak znßmo je Φlßnkem mezi rybou a oboj₧ivelnφkem. Tato v∞tev vym°ela p°ed 200 a₧ 150 miliony let. A tu ·pnou nßhodou byla objevena, nejd°φv byla tato zprßva pova₧ovßna za mystifikaci, ale po vylovenφ dalÜφch exemplß°∙ o tom u₧ nebylo pochyb. A tak podobn∞ se nachßzejφ dßvno vyhynulΘ druhy a mo₧nß, ₧e n∞kde hluboko v neprozkouman²ch oblastech se skr²vajφ dalÜφ p°ekvapenφ. Existujφ vÜak i zprßvy o p°e₧ivÜφch dinosaurech. N∞kte°φ cestovatelΘ vid∞li Φi mluvili s domorodci o podivn²ch tvorech vyskytujφcφch se v divoΦin∞. Z jejich popisu a vyprßv∞nφ vypl²vß, ₧e by mohli n∞kde, skrytφ p°ed civilizacφ, dinosau°i p°e₧φvat. AvÜak je tu jeden hßΦek, aby urΦit² ₧ivoΦiÜn² druh p°e₧il, musφ obsahovat asi kolem 200 zßstupc∙, co₧ u₧ nenφ mal² poΦet. Takto velkΘho stßda by si u₧ mnoh² Φlov∞k povÜiml, ale domorodci mluvφ jen o jednom Φi dvou exemplß°φch. Je takΘ pravda, ₧e n∞kterΘ druhy jsme vyhubili zcela nedßvno. Tak kup°φkladu ptßk Moa (Dinornis giganteus), kter² byl vyhuben na NovΘm ZΘland∞ velmi t∞sn∞ p°ed p°φchodem prvnφch Evropan∙. Ale jsou tu i zßhadnΘ druhy. kterΘ zatφm v∞d∞ unikajφ. Velmi Φasto se objevuje zprßva o jezernφ oblud∞ - sborov∞ naz²vanΘ Lochnesskß p°φÜera. Co je na tom pravdy? Podle mnoha pr∙zkum∙ a akcφ na d∙kaz LochnesskΘ p°φÜery se tΘm∞° poda°ilo dokßzat jejφ existenci. AvÜak v∞dci zatφm nedostali ani jeden ₧iv² Φi mrtv² exmplß°, a tak z∙stßvß zßhada v∞decky nepotvrzena. Nessie byly pozorovßny i v jin²ch jezerech, ale ne u₧ tak podrobn∞. M∙₧eme °φci, ₧e dinosau°i asi opravdu vym°eli, ale na naÜφ planet∞ se nachßzφ mnohß zßkoutφ, kde se mohou nalΘzat dalÜφ neobjevenΘ druhy dosud neznßm²ch ₧ivoΦich∙. A tak tedy odpov∞∩ na polo₧enou otßzku - Äijφ jeÜt∞ dinosau°i - odpovφdßm bohu₧el Φi bohudφky ne.

Ptßk Moa