	Dinosauři
Kdo byli dinosauři
	Kdo tedy byli dinosauři? Podle všeobecných představ byli dinosauři obrovskými, těžkopádně a pomalu se pohybujícími obdobami dnešních plazů. Někteří z nich sice dosahovali rozměrů i hmotností dnešní menší velryby, ale existovali i dinosauři velikostí sotva přesahující běžného kohouta. Ti byli zároveň ostražití jako pštros a rychlí jako kůň. Také vzhled dinosaurů byl velice mnohotvárný. Někteří chodili po dvou, jiní po čtyřech, někteří měli drápy, jiní kopýtka, jedni plnou tlamu hrozivých zubů, druzí byli bezzubí a někteří se dokonce pyšnili jakoby kachními nebo papouščími zobáky. Dinosauři vytvořili společenství, jehož rozmanitost si nezadá s pestrostí úspěšné třídy savců. Ti však v době před 165 miliony let na svou životní příležitost teprve čekali. Dinosauři se svou stavbou těla odlišovali od všech ostatních plazů. Někteří paleontologové je dokonce řadí do samostatné skupiny - podtřídy. Jak a kdy žili? Stejně jako dnešní zvířata, lišili se dinosauři způsobem života. Někteří žili společensky, ve smečkách nebo ve stádech, jiní byli samotáři. Jedni se živili rostlinami, druzí byli dravci nebo mrchožrouti. Rozdíly v jejich životním stylu podmiňovala potravní specializace, schopnost útoku nebo obrany a samozřejmě i odlišný způsob rozmnožování včetně péče o potomstvo. Období dinosaurů Druhohory Trias raný 248 mil. střední 243 mil. pozdní 231 mil. Jura raná 213 mil. střední 188 mil. pozdní 163 mil. Křída raná 144 mil. pozdní 78 mil. Potrava Většinu dinosaurů můžeme rozdělit na herbivorní (býložravce) a karnivorní (masožravce). Ti býložraví měli jídelníček uzpůsobený podle svého chrupu a výšky. Podle toho jak velký byl dinosaurus, tak také podle toho mohl okusovat vyšší či nižší rostliny. Masožravci se živili především lovem býložravců či mršinami. Někteří menší dinosauři nepohrdli ješterkou nebo větším druhem hmyzu. Dosti často pojídali i vejce, měkkýše či termity. Našli bychom i specializované druhy na lov ryb nebo vajec. Dokonce se vyskytovali dinosauři všežraví. Rozmnožování Podobně jako dnešní ptáci, i mnozí dinosauři tokali a předváděli zásnubní rituály, stavěli si hnízda, kladli vejce a pečovali o mláďata. Samci ptakopyskatých a rohatých dinosaurů i některých teropodů měli na hlavách často podivné hřebeny a rohy, jimiž patrně v době páření hleděli upoutat pozornost samic. Je i dosti možné, že někteří používali výrůstků k vyluzování zvuků. Po páření snášely samice vejce s tvrdou skořápkou do bahnitých hnízd nebo do jam v písku, které přikrývaly rostlinstvem nebo pískem. Někteří dinosauři vytvářeli kolonie hnízd a určité druhy se vracely na totéž místo. Po i před vylíhnutím se některé matky staraly o svá mláďata i několik měsíců. Dinosauři rostli poměrně rychle, ale než dorostli, hodně jich padlo za potravu dravým dinosaurům. Základní znaky dinosaurů Dolní končetiny dvojnohého dinosaura Lebka dinosaurů má párové kosti radličné Lebka je odlehčena otvory před očima tzv. "okny" Pletenec pánevní připojen ke třem křížovým obratlům Čtvrtý prst přední končetiny nemá více než tři články Otevřená kloubní jamka Na holení kosti kmeniální hřeben Existují ještě dinosauři? Když přežili tak dlouhou dobu, nemohli se náhodou dochovat dodnes? Známými potomky dinosaurů jsou ještěři vyskytující se v Indonésii v Malasijském souostroví. Zde nalezneme ostrov Komodo, podle kterého byli nazváni i ještěři zde žijící. Jsou to varani komodští. Tito potomci dinosaurů dosahují délky až tři metry, samice kolem dvou metrů. Živí se především masitou potravou, jejich základní stravou jsou divoká prasata, která loví. Jejich výskyt je ojedinělý, najdeme je ještě na dalších ostrůvkách v souostroví jako jsou Rindja, Padar, Flores. Na ostrově Nová Guinea žije podobný druh - varan papuánský, dorůstající podobné délky. Ve dvacátém století se s rozvojem cestování a osidlování podařilo objevit několik prehistorických forem života, považovaných za dávno vymřelé. Například drobní žlutí mravenci, kteří byli dosti často nacházeni paleontology v podobě fosílií, se podařilo dr. B. Taylorovi nalézt na poloostrově Eyerova jezera v Jižní Austrálii. A to v počtu několika mravenišť. Tito mravenci zmizeli z povrchu Země před 80 miliony let. Nebo například dobře paleontologům známý prapředek dnešních měkkýšů - přílipovka Lemcheova. Ta vymřela takřka před 350 miliony let. A najednou byla vylovena z hloubky 3580 metrů. To byl pro vědce tak neuvěřitelný fakt, že ho raději pět let drželi nezveřejněný. Když se však posléze nalezli další zástupci přílipovky, vyhynulý druh byl opět na světě. Jednou z dalších živých fosilií je Latimérie podivná. Ta jak známo je článkem mezi rybou a obojživelníkem. Tato větev vymřela před 200 až 150 miliony let. A tu úpnou náhodou byla objevena, nejdřív byla tato zpráva považována za mystifikaci, ale po vylovení dalších exemplářů o tom už nebylo pochyb. A tak podobně se nacházejí dávno vyhynulé druhy a možná, že někde hluboko v neprozkoumaných oblastech se skrývají další překvapení. Existují však i zprávy o přeživších dinosaurech. Někteří cestovatelé viděli či mluvili s domorodci o podivných tvorech vyskytujících se v divočině. Z jejich popisu a vyprávění vyplývá, že by mohli někde, skrytí před civilizací, dinosauři přežívat. Avšak je tu jeden háček, aby určitý živočišný druh přežil, musí obsahovat asi kolem 200 zástupců, což už není malý počet. Takto velkého stáda by si už mnohý člověk povšiml, ale domorodci mluví jen o jednom či dvou exemplářích. Je také pravda, že některé druhy jsme vyhubili zcela nedávno. Tak kupříkladu pták Moa (Dinornis giganteus), který byl vyhuben na Novém Zélandě velmi těsně před příchodem prvních Evropanů. Ale jsou tu i záhadné druhy. které zatím vědě unikají. Velmi často se objevuje zpráva o jezerní obludě - sborově nazývané Lochnesská příšera. Co je na tom pravdy? Podle mnoha průzkumů a akcí na důkaz Lochnesské příšery se téměř podařilo dokázat její existenci. Avšak vědci zatím nedostali ani jeden živý či mrtvý exmplář, a tak zůstává záhada vědecky nepotvrzena. Nessie byly pozorovány i v jiných jezerech, ale ne už tak podrobně. Můžeme říci, že dinosauři asi opravdu vymřeli, ale na naší planetě se nachází mnohá zákoutí, kde se mohou nalézat další neobjevené druhy dosud neznámých živočichů. A tak tedy odpověď na položenou otázku - Žijí ještě dinosauři - odpovídám bohužel či bohudíky ne.

Dinosauři

Kdo byli dinosauři

Kdo tedy byli dinosauři?

Podle všeobecných představ byli dinosauři obrovskými, těžkopádně a pomalu se pohybujícími obdobami dnešních plazů. Někteří z nich sice dosahovali rozměrů i hmotností dnešní menší velryby, ale existovali i dinosauři velikostí sotva přesahující běžného kohouta. Ti byli zároveň ostražití jako pštros a rychlí jako kůň. Také vzhled dinosaurů byl velice mnohotvárný. Někteří chodili po dvou, jiní po čtyřech, někteří měli drápy, jiní kopýtka, jedni plnou tlamu hrozivých zubů, druzí byli bezzubí a někteří se dokonce pyšnili jakoby kachními nebo papouščími zobáky. Dinosauři vytvořili společenství, jehož rozmanitost si nezadá s pestrostí úspěšné třídy savců. Ti však v době před 165 miliony let na svou životní příležitost teprve čekali. Dinosauři se svou stavbou těla odlišovali od všech ostatních plazů. Někteří paleontologové je dokonce řadí do samostatné skupiny - podtřídy.

Jak a kdy žili?

Stejně jako dnešní zvířata, lišili se dinosauři způsobem života. Někteří žili společensky, ve smečkách nebo ve stádech, jiní byli samotáři. Jedni se živili rostlinami, druzí byli dravci nebo mrchožrouti. Rozdíly v jejich životním stylu podmiňovala potravní specializace, schopnost útoku nebo obrany a samozřejmě i odlišný způsob rozmnožování včetně péče o potomstvo.

Období dinosaurů

Druhohory

Trias
- raný 248 mil.
- střední 243 mil.
- pozdní 231 mil.
Jura
- raná 213 mil.
- střední 188 mil.
- pozdní 163 mil.
Křída
- raná 144 mil.
- pozdní 78 mil.

Potrava

Většinu dinosaurů můžeme rozdělit na herbivorní (býložravce) a karnivorní (masožravce). Ti býložraví měli jídelníček uzpůsobený podle svého chrupu a výšky. Podle toho jak velký byl dinosaurus, tak také podle toho mohl okusovat vyšší či nižší rostliny. Masožravci se živili především lovem býložravců či mršinami. Někteří menší dinosauři nepohrdli ješterkou nebo větším druhem hmyzu. Dosti často pojídali i vejce, měkkýše či termity. Našli bychom i specializované druhy na lov ryb nebo vajec. Dokonce se vyskytovali dinosauři všežraví.

Rozmnožování

Podobně jako dnešní ptáci, i mnozí dinosauři tokali a předváděli zásnubní rituály, stavěli si hnízda, kladli vejce a pečovali o mláďata. Samci ptakopyskatých a rohatých dinosaurů i některých teropodů měli na hlavách často podivné hřebeny a rohy, jimiž patrně v době páření hleděli upoutat pozornost samic. Je i dosti možné, že někteří používali výrůstků k vyluzování zvuků. Po páření snášely samice vejce s tvrdou skořápkou do bahnitých hnízd nebo do jam v písku, které přikrývaly rostlinstvem nebo pískem. Někteří dinosauři vytvářeli kolonie hnízd a určité druhy se vracely na totéž místo. Po i před vylíhnutím se některé matky staraly o svá mláďata i několik měsíců. Dinosauři rostli poměrně rychle, ale než dorostli, hodně jich padlo za potravu dravým dinosaurům.

Základní znaky dinosaurů

Dolní končetiny dvojnohého dinosaura

Lebka dinosaurů má párové kosti radličné
Lebka je odlehčena otvory před očima tzv. "okny"
Pletenec pánevní připojen ke třem křížovým obratlům
Čtvrtý prst přední končetiny nemá více než tři články
Otevřená kloubní jamka
Na holení kosti kmeniální hřeben

Existují ještě dinosauři?

Když přežili tak dlouhou dobu, nemohli se náhodou dochovat dodnes? Známými potomky dinosaurů jsou ještěři vyskytující se v Indonésii v Malasijském souostroví. Zde nalezneme ostrov Komodo, podle kterého byli nazváni i ještěři zde žijící. Jsou to varani komodští. Tito potomci dinosaurů dosahují délky až tři metry, samice kolem dvou metrů. Živí se především masitou potravou, jejich základní stravou jsou divoká prasata, která loví. Jejich výskyt je ojedinělý, najdeme je ještě na dalších ostrůvkách v souostroví jako jsou Rindja, Padar, Flores. Na ostrově Nová Guinea žije podobný druh - varan papuánský, dorůstající podobné délky. Ve dvacátém století se s rozvojem cestování a osidlování podařilo objevit několik prehistorických forem života, považovaných za dávno vymřelé. Například drobní žlutí mravenci, kteří byli dosti často nacházeni paleontology v podobě fosílií, se podařilo dr. B. Taylorovi nalézt na poloostrově Eyerova jezera v Jižní Austrálii. A to v počtu několika mravenišť. Tito mravenci zmizeli z povrchu Země před 80 miliony let.
Nebo například dobře paleontologům známý prapředek dnešních měkkýšů - přílipovka Lemcheova. Ta vymřela takřka před 350 miliony let. A najednou byla vylovena z hloubky 3580 metrů. To byl pro vědce tak neuvěřitelný fakt, že ho raději pět let drželi nezveřejněný. Když se však posléze nalezli další zástupci přílipovky, vyhynulý druh byl opět na světě. Jednou z dalších živých fosilií je Latimérie podivná. Ta jak známo je článkem mezi rybou a obojživelníkem. Tato větev vymřela před 200 až 150 miliony let. A tu úpnou náhodou byla objevena, nejdřív byla tato zpráva považována za mystifikaci, ale po vylovení dalších exemplářů o tom už nebylo pochyb. A tak podobně se nacházejí dávno vyhynulé druhy a možná, že někde hluboko v neprozkoumaných oblastech se skrývají další překvapení. Existují však i zprávy o přeživších dinosaurech. Někteří cestovatelé viděli či mluvili s domorodci o podivných tvorech vyskytujících se v divočině. Z jejich popisu a vyprávění vyplývá, že by mohli někde, skrytí před civilizací, dinosauři přežívat. Avšak je tu jeden háček, aby určitý živočišný druh přežil, musí obsahovat asi kolem 200 zástupců, což už není malý počet. Takto velkého stáda by si už mnohý člověk povšiml, ale domorodci mluví jen o jednom či dvou exemplářích. Je také pravda, že některé druhy jsme vyhubili zcela nedávno. Tak kupříkladu pták Moa (Dinornis giganteus), který byl vyhuben na Novém Zélandě velmi těsně před příchodem prvních Evropanů. Ale jsou tu i záhadné druhy. které zatím vědě unikají. Velmi často se objevuje zpráva o jezerní obludě - sborově nazývané Lochnesská příšera. Co je na tom pravdy? Podle mnoha průzkumů a akcí na důkaz Lochnesské příšery se téměř podařilo dokázat její existenci. Avšak vědci zatím nedostali ani jeden živý či mrtvý exmplář, a tak zůstává záhada vědecky nepotvrzena. Nessie byly pozorovány i v jiných jezerech, ale ne už tak podrobně. Můžeme říci, že dinosauři asi opravdu vymřeli, ale na naší planetě se nachází mnohá zákoutí, kde se mohou nalézat další neobjevené druhy dosud neznámých živočichů. A tak tedy odpověď na položenou otázku - Žijí ještě dinosauři - odpovídám bohužel či bohudíky ne.

Pták Moa