Zhang-Liang Chen

(zlchen@pku.edu.cn)

National Laboratory of Protein Engineering and Plant Genetic Engineering
Biotechnology Department, Peking University, Beijing 100871, China

Čína je nejlidnatější a současně jednou z největších zemědělských zemí na světě, která s   pouhými 7% světové orné půdy živí 20% světové populace. Vzhledem k dramatickému nárůstu populace a stejně dramatickému úbytku orné půdy se stává zabezpečení potravy pro občany naléhavým problémem.Čínští vědci se po mnoho let snažili zvýšit výnosy tradičním šlechtěním, např. šlechtěním hybridů rýže, které byly velkým přínosem k zemědělské produkci.

Od roku 1983 zavedení transgenních technik umožnilo získat více a více transgenních rostlin a zemědělská biotechnologie se stala mohutným nástrojem ke zlepšení zemědělské produkce. V roce 1997 začala Čína pěstovat transgenní plodiny pro obchod a v roce 1998 byla jejich výměra 80 000 ha (viz tabulka 1). V roce 1998 se jejich výměra zvýšila na přibližně 400 000 ha.

Tabulka 1 - Komerční pěstování a uvádění do prostředí transgenních plodin v Číně

Od roku 1998 s podporou národního pětiletého plánu, Národního plánu špičkových technologií, Národního fondu přírodních věd a dalších biotechnologických projektů Ministerstva zemědělství (MOA) se věnovalo vývoji transgenních rostlin přes sto laboratoří.

Moje laboratoř vyvinula transgenní tabák (TMV-CP a CMV-CP) a rajčata pro polní testování resistence na viry.

V roce 1996 MOA ustavilo Kancelář úřadu pro bezpečnost genetického inženýrství (OGESA), která reguluje polní zkoušky, uvádění do prostředí a komercializaci transgenních organismů. V roce 1997 byly uděleny 4 povolení komercializace, 41 polních zkoušek z celkových 55 žádostí a dalších 7 bylo projednáváno. V dalším roce z celkových 68 podaných žádostí OGESA vydala 2 povolení komercializace, 49 polních zkoušek a 16 žádostí zůstalo v projednávání. V červnu 1999 bylo povoleno 6 transgenních rostlin z toho 3 z mé laboratoře, ke komercializaci v různých lokalitách a 42 k polním zkouškám (viz tabulka 2). V současné době je Čína mezi předními zeměmi světa ve velkoplošném pěstování transgenních plodin.

Bylo stanoveno , že v příštích 10 letech dosáhne plocha transgenních plodin, zejména bavlníku, sóji, rýže a pšenice 20% až 80% veškeré zemědělské půdy. Technologie, která je pro Čínu významná zahrnuje vlastnosti ovlivňující výnos, resistenci ke škůdcům, bakteriím, houbám a virům, snášenlivost k zasolení, vysychání, obohacení živinami a zvýšení kvality. Stejně významné jsou vlastnosti biofarmaceutické, jako perorální vakcíny, rekombinantní farmaceutika a krmiva obsahující celulasy a fosfolipasy.

Tabulka 2 - Uvádění do prostředí a komercializace GMO v Číně

Údaje podle Office of Genetic Engineering Safety Administration, Ministry of Agriculture.

Ve světě se vede intensivní diskuse o bezpečnosti transgenních potravin, což určitým způsobem blokuje vývoj této technologie. V Číně veřejnost obecně přijímá transgenní rostliny a mnoho lidí věří, že agrobiotechnologie je mocný nástroj ke zvýšení zemědělské produkce a v budoucnu přinese dostatek potravy pro světovou populaci, zejména v nejlidnatějších rozvojových zemích. Při provádění polních zkoušek jsou zavedena v Číně četná opatření, např. pečlivé naplánování a výběr lokality, zejména s ohledem na volně rostoucí rostliny atd. Pyl transgenních rostlin je běžně studován na možnost přenosu genů. V roce 1995 navštívila za podpory EU delegace EU vedená profesorem R. Casperem z Německa, aby studovala stav biologické bezpečnosti v Číně. Navštívili několik míst v provinciích Henan a Liaoning, odebrali vzorky transgenních rostlin a živočišného materiálu. Zjistili, že po pěti letech od uvolnění do prostředí se transgenní rostliny chovají normálně a nevznikly žádné mutované viry.