Informace o postoji Patricka Moora a zejmΘna jeho slova o vlivu profesora Krajiny na jeho ₧ivotnφ drßhu spojenou s organizacφ Greenpeace nßs upozornily na dluh, kter² v∙Φi tomuto patrn∞ nejv²znamn∞jÜφmu ΦeskΘmu botanikovi. V jeho osob∞ se toti₧ pojφ vysokΘ kvality v∞deckΘ a obΦanskΘ. Ti z nßs, kdo studovali za komunistickΘ Θry, o profesoru Krajinovi nic prakticky nev∞dφ, proto₧e strana se tehdy usnesla, ₧e osoby, kterΘ emigrovaly se vlastn∞ ani nenarodily, tak₧e neexistujφ. ObzvlßÜt∞ kdy₧ byly p°edstaviteli pravicov²ch stran, i vyslovenφ jejich jmΘna bylo kßdrovou skvrnou.

Proto zejmΘna biologovΘ a historici by si m∞li p°eΦφst sta¥ profesora Jana Jenφka (Preslia 64:291-311, 1992), ze kterΘ p°inßÜφme velmi struΦn² obsah.

Vladimφr Josef Krajina se narodil v roce 1905 ve Slavicφch u T°ebφΦe na Morav∞. Roku 1927 promoval na P°irodov∞deckΘ fakult∞ Karlovy Univerzity a ji₧ tehdy publikoval v∞deckΘ prßce o fl≤°e Vysok²ch Tater. Ve studiφch pokraΦoval v Polsku, na YalskΘ Univerzit∞, Bishopov∞ museu na havajsk²ch ostrovech a pak cestoval v Japonsku, Rumunsku, N∞mecku, èv²carsku, Francii a Anglii.

V roce 1934 se habilitoval na docenta geobotaniky a systematiky rostlin na P°φrodov∞deckΘ fakult∞ University Karlovy. Ji₧ jeho habilitaΦnφ prßce znamenala p°ed∞l v geobotanick²ch studiφch Zßpadnφch Karpat.

SvΘ ·silφ a energii neomezoval profesor Krajina jen na botaniku. V₧dy se v²znamn∞ ·Φastnil politickΘho ₧ivota. V roce 1936 pomohl prosadit zßkon, kter² upravoval postavenφ asistent∙ na vysok²ch Ükolßch. Pozd∞ji byl tento zßkon naz²vßn Lex Krajinae. Po nacistickΘ okupaci se stal jednφm z vedoucφch Φinitel∙ odboje. Tajnou vysφlaΦkou poskytl zßpadnφm spojenc∙m na 20 000 zprßv. Nakonec ho Gestapo dopadlo a byl poslßn do koncentraΦnφho tßbora v Terezφn∞.

Po vßlce profesora Krajinu vyznamenal prezident BeneÜ t°emi °ßdy. Byl zvolen do parlamentu a stal se generßlnφm tajemnφkem ╚s. strany nßrodn∞ socialistickΘ. P°edehrou komunistickΘho puΦe v roce 1948 bylo, jak znßmo, zaslßnφ balφΦk∙ s v²buÜninou t°em nekomunistick²m ministr∙m. Profesor Krajina odhalil jejich odesilatele i v²robce.

Je samoz°ejmΘ, ₧e po puΦi musel emigrovat. Zatφm co v Anglii ho p°ijal Sir Winston Churchill, aby mu pod∞koval za cennΘ vßleΦnΘ informace, doma byl in absencia odsouzen na 25 let a sov∞tskß agentura TASS proti n∞mu zahßjila pomlouvaΦnou kampa≥.

Po n∞jakΘ dob∞ naÜel sv∙j druh² domov v BritskΘ Kolumbii. Na Universit∞ BritskΘ Kolumbie sice musel zaΦφt od pφky, ale velmi rychle se dostal na ÜpiΦku nejen kanadsk²ch ekolog∙ a geobotanik∙. Jeho hlavnφ oblastφ byla ekologie lesa, za co₧ byl v Kanad∞ odm∞n∞n n∞kolika poctami.