(Časopis VERONIKA, březen 1999)
(ing. Jech píše: Geneticky modifikované organismy
opravdu mohou přinést značný pokrok. Ovšem jen za předpokladu, že budou
používány naprosto bezpečným způsobem. Pod pojmem bezpečným způsobem rozumím
následující principy:
- Budou probíhat modifikace jen těch organismů,
jejichž genetický kód je úplně a beze zbytku znám. To znamená, že nebudou
používány tam, kde je genetický kód organismu znám jen zčásti, a proto může
dojít k nepředvídatelné změně organismu.)
Příspěvek K. Jecha je ukázkou, jak lze ve vědeckém
hávu vyslovit striktní požadavek zákazu jakýchkoli genetických modifikací
vyšších organismů ve smyslu řady nátlakových skupin. Ing Jech není tak
neinformovaný, aby nevěděl jak obrovským a finančně náročným je projekt lidského
genomu. Současně není ani tak naivní, aby předpkládal, že někdo bude věnovat
stejné úsilí a stejné finance na analýzu genomu třeba ovce, který není podstatně
menší než lidský. Znamená to, že dobře ví, že za podmínek, které klade, by
geneticky modifikovanou ovci nikdo nemohl vytvořit. Pacienti potřebující např.
koagulační faktor nebo jiný léčivý peptid by se vrátili do situace o mnoho let
zpět. K tomu je ing. Jech odsuzuje ve jménu iracionálního fundamentalismu.
Asi již není tolik odborníkem v genomice, aby
věděl, že i přečtení sekvenci v celé DNA (“znalost kódu”) nic neříká,
protože většina je pro nás nesrozumitelná, nebo vůbec nic nekóduje (Lze se o tom
poučit např. v Lidových novinách 11.12.1999). Jeho představa jak znalost
"úplně a beze zbytku" zabrání "nepředvídatelným změnám" je
těžko srozumitelná.
Postoj pana ing. Jecha je ilustračním příkladem
hodnocení extrémních environmentalistů Patrickem Moorem (viz tam): "Aby mohli
pokračovat v odmítavé posici, musí předkládat stále extrémnější požadavky,
protože ty rozumné byly již přijaty."
Jeho příspěvek také dostal do rukou ředitel Ústavu
molekulární genetiky AV ČR profesor Pačes. Zde je jeho komentář:
>Autor příspěvku vytýká sdružení BIOTREND
nesprávný překlad jakýchsi názvů. On sám však projevuje naprostou neznalost
základních pojmů genetiky. Píše o potřebě znalosti genetického kódu organismů
dříve, než se začne s jejich (genetickou) modifikací. Genetický kód je však znám
a je prokázáno, že je univerzální (s několika nevýznamnými výjimkami) a že je
tedy pro všechny organismy stejný. Pokud má snad autor na mysli znalost dědičné
informace organismů (jak píše znalost “úplně a beze zbytku”, což připomíná
minulé “se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak”), pak by opět
projevil základní neznalosti, protože vzhledem k mutacím není možné zaručit, že
se dědičná informace buněk, odvozených byť i jen z jedné buňky, nezmění. (Mutace
jsou přirozeným pochodem a jedním z hnacích momentů evoluce). Vzhledem k tzv.
polymorfismu nejsou organismy v populaci nikdy totožné, takže znalost dědičné
informace všech zdánlivě identických jedinců souboru není možná.
Je škoda, že se autor nebo i jiní aktivisté, kteří
to myslí s naším zdravím a životním prostředím opravdu dobře, nezúčastnili
zasedání Evropské molekulárně biologické organizace (EMBO), které se uskutečnilo
ve dnech 16. až 19. října 1999 v Praze. Toto zasedání bylo mimo jiné věnováno
diskusi o dopadech molekulární biologie na životní prostředí. Pozváni byli přední
světoví odborníci z universit, firem, ale též z britského “GeneWatch”.
Diskutovalo se například o geneticky modifikovaných plodinách, o mikroorganismech
používaných k bioremediacím, o projektu lidský genom. O zasedání EMBO byla naše
veřejnost v předstihu informována rozhlasem a tiskem. Účastnilo se několik (málo)
politiků, ale aktivisté asi raději tráví soboty doma nebo snad na protestních
akcích.
