Jako pom∙cku pro takovou orientaci struΦn∞ uvedeme ty zßkladnφ principy , kterΘ se vyskytujφ na t°ecφ ploÜe mezi WTO a GMO. Podrobn∞ji jsme je vysv∞tlili v kv∞tnovΘm vydßnφ zpravodaje BIOTRENDIn. Bylo by vÜak zbab∞lΘ, kdybychom sami seÜli s k∙₧φ na trh a nepokusili se zformulovat naÜe stanovisko.

Principy WTO uplat≥ovanΘ ve vztahu ke GMO

Obecnß dohoda o cenßch a obchodu (General Agreement on Tarifs and Trade - GATT) dala po UruguayskΘm kole v roce 1993 zßklad Sv∞tovΘ obchodnφ organizaci (World Trade Organisation - WTO), kterß dbß o rovnΘ podmφnky na sv∞tovΘm trhu dodr₧ovßnφm r∙zn²ch mezinßrodnφch dohod.

Vzhledem k zvlßÜtnφmu charakteru obchodu se zem∞d∞lsk²mi produkty, kter² je vlastn∞ obchod s ₧iv²mi organismy, lze uplatnit v²jimky z pravidel volnΘho obchodu. WTO vÜak dbß na to, aby tato Obchodnφ opat°enφ z titulu ekologick²ch podmφnek (Trade-related Environmental Measures - TREMs) nebyla pouhou zßminkou k protekcionistick²m brzdßm volnΘho obchodu. To majφ zabezpeΦit mezinßrodnφ dohody, z nich₧ nejv²znamn∞jÜφ je obecnß Dohoda o technick²ch p°ekß₧kßch obchodu (Agreement on Technical Barriers to Trade, "Standards Code") a pro zem∞d∞lskΘ produkty v²znamnß Dohoda o uplatn∞nφ sanitßrnφch a rostlinolΘka°sk²ch opat°enφ (Agreement on the Application of Sanitary and Phytosanitary Measures - SPS) .

Posledn∞ citovanß dohoda se opφrß o t°i mezinßrodnφ nßstroje: Codex Alimentarius (spoleΦn² dokument FAO a WHO), Epizootickou mezinßrodnφ kancelß° (Office International de Epizooties) a Mezinßrodnφ ·mluvu o ochran∞ rostlin (International Plant Protection Convention - IPPC), kterß je dokumentem FAO, a je na rozdφl od doporuΦenφ prv²ch dvou zßvaznß.

IPPC vstoupila v platnost v roce 1952 a byla novelizovßna v letech 1979 a 1997. Poslednφ novelizace ji uΦinila provßd∞cφm nßstrojem SPS a k tomu ustaven² V²bor expert∙ vytvo°il Mezinßrodnφ standardy rostlinolΘka°sk²ch opat°enφ (International Standards for Phytosanitary Measures - ISPMs). Nejsou sice zßvaznΘ, ale opat°enφ, kterß jsou provedena v souhlase s nimi, se uznßvajφ jako oprßvn∞nΘ TREMs.

SPS dßvß zemφm prßvo omezit obchod, nebo zavΘst urΦitß opat°enφ, pokud je to nutnΘ pro ochranu zdravφ lidφ, zvφ°at a rostlin, co₧ je ji₧ zakotveno v GATT v Φlßnku XX pod pφsmenem (b).

Opat°enφm jsou nap°. zpracovßnφ, kontroly, certifikace, balenφ, nebo oznaΦovßnφ. Mohou b²t vÜak pou₧ita jen tehdy, jsou-li zalo₧ena na v∞deck²ch principech, v mφ°e pouze nezbytnΘ k dosa₧enφ po₧adovanΘ ochrany a jen po dobu, kterß je v∞decky zd∙vodn∞nß jako nutnß, a nesmφ b²t zßst∞rkou pro ochranß°skß opat°enφ. V p°φpadech, kdy nenφ dostatek v∞deck²ch podklad∙, mohou stßty p°ijmout p°echodnß opat°enφ na zßklad∞ existujφcφch informacφ, p°φpadn∞ s p°edb∞₧nou opatrnostφ, ale musφ se sna₧it pot°ebnΘ v∞deckΘ podklady zφskat a jakmile jsou k disposici, obchodnφ opat°enφ podle nich upravit.

Tam kde je to mo₧nΘ, majφ b²t p°ijata opat°enφ na zßklad∞ mezinßrodnφch standard∙. P°φsn∞jÜφ opat°enφ musφ b²t v∞decky zd∙vodn∞na a mohou b²t podrobena p°eÜet°enφ.

Jak to my vidφme

Jednßnφ WTO v Seattle a udßlosti s tφm spojenΘ vyvolaly celou zßplavu Φlßnk∙, rozbor∙ a ·vah. Jejich p°ehled by vydal na samostatnou knihu. V∞tÜina z nich nereferovala v∞cn∞ o podstat∞ a pr∙b∞hu jednßnφ, ale hodnotila r∙znΘ aspekty problematiky z hlediska pisatele. V tomto hromadnΘm vyznßvßnφ krΘda o obchodu a politice, kterΘ se Φasto dot²kß GMO, mßme pocit, ₧e nem∙₧eme mlΦet, a pokusφme se struΦn∞ zformulovat vlastnφ nßzor.

P°edevÜφm chßpeme obchod stejn∞ jako profesor Dani Rodrik (MfDnes 8.12.1999), ₧e obchod nenφ cφl, ale prost°edek k dosa₧enφ cφl∙, jako je prosperita, stabilita, svoboda, lepÜφ ₧ivotnφ podmφnky apod., ke kter²m jednotlivΘ komunity (nßrody, stßty) sm∞°ujφ. Obecnß pravidla obchodu by m∞la zajiÜ¥ovat prßvnφ zabezpeΦenφ, odpov∞dnost za zßvazky, ale respektovat r∙znost podmφnek a sm∞°ovßnφ jednotliv²ch partner∙.

Z tohoto pohledu majφ obchodnφ pravidla v zem∞d∞lstvφ nßrok na jinΘ pojetφ ne₧ obchod ocelφ, elektronikou nebo automobily, kterΘ lze v podstat∞ stejnou technologiφ a se stejnou produktivitou vyrßb∞t kdekoli na sv∞t∞. Pravidla zem∞d∞lskΘho trhu je nutnΘ navrhnout mnohem pru₧n∞ji, nebo¥ musφ proplout mezi dv∞ma skalisky: Na jednΘ stran∞ musφ reflektovat nejen klimatickß a fytosanitßrnφ hlediska, ale i specifika tohoto trhu, jako nap°.:

Obchodnφ pravidla zem∞d∞lsk²mi produkty musφ respektovat vÜechny tyto aspekty. Pokud nebudou, vyno°ujφ se zßstupnΘ nßstroje jako je nemoc Üφlen²ch krav, hormony v mase i geneticky modifikovanΘ organismy.

Na druhΘ stran∞ nelze nap°. z d∙vodu ochrany socißlnφ struktury urΦitΘ komunity petrifikovat jejφ zaostalost nebo pod rouÜkou bezpeΦnosti ignorovat v∞du a °φdit se pov∞rami a p°edsudky.

Uplat≥ovßnφ demokratick²ch pravidel je takΘ velmi citlivou otßzkou. Modernφ biotechnologie je vysoce odbornß zßle₧itost podobnß lΘka°stvφ. Zatφmco nikdo se nehlßsφ o ·Φast ve°ejnosti p°i schvalovßnφ lΘk∙, do modernφ biotechnologie se cφtφ oprßvn∞n hovo°it kde kdo, by¥ nemß ani p°edstavu, co to je gen.

Z toho je jasnΘ, ₧e p°i stanovovßnφ pravidel obchodu musφ nutn∞ dochßzet k politick²m st°et∙m. Mß-li b²t obchod nßstrojem k dosa₧enφ cφl∙ jednotliv²ch partner∙, je jasnΘ, ₧e p°i r∙znosti cφl∙ budou i r∙znΘ nßzory na vhodnost nßstroj∙. Je legitimnφ, ₧e ka₧dß strana se sna₧φ prosadit nßstroje, kterΘ by vyhovovaly jejφm cφl∙m. V tom je konec konc∙ podstata politiky v∙bec. Nep°φpustnΘ vÜak je to prosazovat z pozice sφly nebo prost°ednictvφm demagogie a l₧ivou manipulacφ neinformovanΘ ve°ejnosti. Celß problematika se proto asi soust°edφ na stanovenφ hranice mezi univerzßlnφmi vÜeobecn∞ pou₧iteln²mi nßstroji a specifick²m p°φstupem. O tom bude nepochybn∞ dalÜφ jednßnφ.