Geneticky modifikovanΘ organismy (GMO) byly poprvΘ
vytvo°eny p°ed 30 lety. U ÜirokΘ ve°ejnosti vÜak po dlouhou dobu nevyvolaly
v²znamn∞jÜφ odezvu. Tento nedostatek zßjmu jako by odrß₧el snadnost, se kterou byly
pomocφ GMO °eÜeny problΘmy v medicφn∞ a zem∞d∞lstvφ. Nap°φklad snadn²
zdroj lidskΘho inzulφnu produkovanΘho geneticky modifikovan²mi bakteriemi
v tichosti nahradil nedostatek hov∞zφho inzulφnu vyu₧φvanΘho k lΘΦb∞
stßle rostoucφho poΦtu diabetik∙. Toto vyu₧itφ GMO nebylo nikde oslavovßno, aΦkoli
zabrßnilo velmi nep°φjemnΘ krizi.Nezßjem ve°ejnosti vÜak
vyst°φdal strach, kdy₧ vyÜlo najevo, ₧e n∞kterΘ krevnφ derivßty pou₧φvanΘ
v lΘka°stvφ byly naka₧eny HIV a virem ₧loutenky typu B, a zp∙sobily tak mnoho
p°φpad∙ ·mrtφ. V nedßvnΘ dob∞ vyvolala hrozba Üφ°enφ tzv. ônemoci
Üφlen²ch kravö skuteΦnΘ obavy ve°ejnosti, zejmΘna ve VelkΘ Britßnii.
V t∞chto p°φpadech sice neÜlo o vyu₧itφ GMO, ale v oΦφch ve°ejnosti
GMO, viry, bakterie a DNA p°edstavujφ infekΦnφ materißl, a jsou proto pova₧ovßny za
nebezpeΦnΘ. Toto chßpßnφ GMO p°edstavuje jeden ze specifick²ch d∙vod∙, proΦ se
EvropanΘ obßvajφ konzumace potravin p°ipraven²ch s vyu₧itφm GMO a odmφtajφ
Üφ°enφ t∞chto technik v potravinß°stvφ. V ÜirÜφm rßmci to pak
p°edstavuje odmφtßnφ globalizace zem∞d∞lskΘ v²roby. Navozenφ stavu tzv.
ôzv²ÜenΘ pozornosti ke GMOö takΘ p°ispφvß k p°e₧φvßnφ ekologick²ch
organizacφ typu Greenpeace. A koneΦn∞, ve°ejnost vφ, jak hrozn²m zp∙sobem byla
v tomto stoletφ zneu₧ita genetika.
Z toho vÜeho vypl²vß, ₧e v∞dci si musejφ uv∞domit, ₧e obavy
ve°ejnosti z vyu₧φvßnφ GMO jsou podlo₧eny zdrav²m skepticismem
k obecn∞jÜφmu jevu, toti₧ k mo₧nΘmu zanedbßnφ bezpeΦnosti p°i
p°φprav∞ potravin a p°i zdravotnφ pΘΦi. Tento skepticismus je bohu₧el siln∞
p°i₧ivovßn ideologick²mi p°edsudky a nedostateΦn²m porozum∞nφm. Proti
ideologick²m p°edstavßm toho v∞dci mnoho nezm∙₧ou, ale majφ dost mo₧nostφ, jak
posφlit ve°ejnou informovanost.
Je konzumace ôcizφö DNA nebo bφlkovin zdravφ Ükodlivß? Pokud
ano, ₧ijeme nebezpeΦn∞ u₧ od poΦßtk∙ evoluce. VÜechno, co po₧φvßme, obsahuje
cizorodou DNA nebo bφlkoviny. Dß se tedy °φci, ₧e ·pln∞ vÜechny GMO jsou
bezpeΦnΘ? OvÜem₧e ne! Jsou p°ece znßmy toxiny a jinΘ jedovatΘ bφlkoviny (mnoho
b∞₧n²ch rostlin je p°irozen∞ obsahuje). Proto se geneticky modifikovanΘ plodiny Φi
potravinß°skΘ suroviny p°φsn∞ testujφ, zda jsou ôv podstat∞ ekvivalentnφö
s b∞₧n²mi druhy (tj. jsou-li v²sledky laboratornφch anal²z ve vÜech jejich
podstatn²ch charakteristikßch stejnΘ, v rßmci normßlnφ variace). Vyu₧φvßnφ
GMO tedy nelze pauÜßln∞ povolit, ale zßrove≥ nemß smysl tuto technologii zcela
zamφtnout. Jako v∞dci musφme trvat na tom, aby se ke ka₧dΘmu produktu GMO
p°istupovalo se stejnou pozornostφ jako k jakΘmukoli tradiΦnφmu produktu.
Stejn∞ d∙razn∞ musφme trvat na tom, ₧e ·tok∙m na v∞du a v²zkum p°i °eÜenφ
vyu₧itφ GMO je nutno Φelit rozumem a fakty. V ₧ßdnΘm p°φpad∞ nesmφ
racionßlnφ diskusi nahradit terorismus.
Riziko, ₧e vyu₧φvßnφ n∞kter²ch GMO by mohlo mφt ÜkodlivΘ
d∙sledky pro ₧ivotnφ prost°edφ (mnoho z nich je p°itom urΦeno ke
zmφr≥ovßnφ Ükod na ₧ivotnφm prost°edφ), musφ b²t objektivn∞ zhodnoceno a
postaveno proti mo₧nosti vß₧n∞jÜφch Ükod, kterΘ by jinak dßle p∙sobily
konvenΦnφ zem∞d∞lskΘ prost°edky. Navφc je t°eba vzφt v ·vahu, ₧e rizika
spojenß s GMO jsou velmi omezenß p°i existenci zßplavy p°irozen²ch mutantnφch
variant; populace vÜech organism∙ obsahujφ soubory mutantnφch variant a genetickß
v²m∞na mezi r∙zn²mi druhy organism∙ je b∞₧n², i kdy₧ ne p°φliÜ Φast² jev.
GenovΘ in₧en²rstvφ provßd∞nΘ Φlov∞kem je ve srovnßnφ s tφm pom∞rn∞
zanedbateln² zßsah.
P°esto je t°eba p°edchßzet i velmi nepravd∞podobn²m p°φpad∙m,
kterΘ by mohly mφt ne₧ßdoucφ d∙sledky. Proto se provßdφ mnoho test∙ bezpeΦnosti
jak tradiΦnφch plodin, tak i plodin geneticky modifikovan²ch. Pokud nebudou GMO
spolehliv∞ otestovßny v praxi, nebude mo₧nΘ vyu₧φt hmatateln²ch ekologick²ch
v²hod, kterΘ p°inßÜejφ. Jako p°φklad lze uvΘst v²robu biodegradovateln²ch
plast∙ z geneticky modifikovan²ch rostlin mφsto z ropy. TakΘ plodiny, kterΘ
pot°ebujφ mΘn∞ vody nebo chemick²ch hnojiv, jsou zjevn∞ d∙le₧itΘ pro
zem∞d∞lskou v²robu. ModifikovanΘ plodiny poskytujφcφ levnΘ po₧ivatelnΘ vakcφny
nebo vysok² obsah prekursoru vitamφnu A, kter² p°edchßzφ nejb∞₧n∞jÜφ form∞
slepoty ohro₧ujφcφ mili≤ny obyvatel t°etφho sv∞ta, by se brzy mohly stßt realitou.
N∞kterΘ sm∞ry tohoto v²zkumu jsou poklßdßny za
ônep°irozenΘö. To je ovÜem zase otßzka pohledu na v∞c. Za stejn∞
ônep°irozenΘö by mohlo b²t oznaΦeno po tisφciletφ trvajφcφ Ülecht∞nφ,
kterΘ vyu₧ilo p°irozen²ch, mutantnφch variant, aby ôstvo°iloö rostliny a
zvφ°ata s lΘpe vyu₧iteln²mi vlastnostmi, jako nap°. s vyÜÜφm v²nosem
Φi velikostφ a p°φr∙stky, nebo s vyÜÜφ odolnostφ proti Ük∙dc∙m.
Lidskß rasa (Φφtajφcφ 6 miliard jedinc∙ a stßle rostoucφ)
vstoupila do epochy, v nφ₧ konvenΦnφ p°φstupy k biologick²m problΘm∙m
narß₧ejφ na svΘ meze. Zem∞d∞lstvφ musφ °eÜit problΘmy spojenΘ se zßvislostφ
v²nos∙ na chemii, se suchem, s vysokou zasolenostφ p∙dy a se Ük∙dci; tyto problΘmy
nelze °eÜit pomocφ konvenΦnφch metod. TakΘ po₧adavky na vysoce ·Φinnß a
dostupnß lΘΦiva pro naÜi stßrnoucφ populaci bude pomocφ samotn²ch konvenΦnφch
metod t∞₧kΘ uspokojovat. Vyu₧itφ n∞kter²ch GMO by s sebou sice mohlo nΘst
urΦitß rizika, ale rizikem bylo i zavßd∞nφ jin²ch nov²ch technologiφ, kterΘ se
pozd∞ji ukßzaly jako bezpeΦnΘ a nedocenitelnΘ, jako nap°φklad elekt°ina. Tato
rizika by vÜak m∞la b²t vyvß₧ena potencißlnφmi v²hodami. Mnoho GMO bezpochyby
poskytne reßlnou mo₧nost, jak vy°eÜit klφΦovΘ problΘmy, kterΘ zasahujφ celou
lidskou populaci.