KONCEPCE AKADEMIE V╠D ╚R
NA ZA╚┴TKU 21. STOLET═
|
KONCEPCE AKADEMIE V╠D ╚R
|
Obsah I.
PREAMBULE II.
V▌CHODISKA III. PRINCIPY A VIZE IV.
C═LE A PRIORITY V. STRATEGIE A
N┴STROJE |
|
KoncepΦnφ cφle Akademie v∞d ╚eskΘ republiky BohatÜφ o zkuÜenosti uplynul²ch let se Akademie v∞d ╚eskΘ republiky (dßle Akademie) hlßsφ ke svΘmu poslßnφ b²t nßrodnφ v²zkumnou institucφ tvo°enou soustavou pracoviÜ¥ r∙zn²ch v∞dnφch obor∙. Jejφm hlavnφm a nezastupiteln²m ·kolem je °eÜenφ dlouhodob²ch v²znamn²ch v²zkumn²ch zßm∞r∙ z oblasti zßkladnφho v²zkumu. Zßrove≥ plnφ i souvisejφcφ funkce: v∞deckou v²chovu, ·Φast na vysokoÜkolskΘm vzd∞lßvßnφ, popularizaci v∞dy, napomßhßnφ praktickΘmu uplatn∞nφ zφskan²ch v²sledk∙ a napl≥ovßnφ nßrodnφch pot°eb vΦetn∞ uchovßvßnφ a rozvφjenφ nßrodnφho kulturnφho d∞dictvφ. Do prvnφch let 21. stoletφ vstupuje Akademie s t∞mito cφli:
|
|
a) V²chozφ podmφnky Koncepce Akademie Nov∞ formulovanß koncepce navazuje na zßsadnφ transformaΦnφ kroky, kterΘ Akademie doposud uskuteΦnila. Okam₧it∞ po listopadu 1989 zahßjila tehdejÜφ ╚eskoslovenskß akademie v∞d (╚SAV) vlastnφmi silami svou zßsadnφ prom∞nu. Na zßklad∞ p°esv∞dΦenφ, ₧e vÜichni partne°i podφlejφcφ se na v²zkumu si majφ b²t rovni, ╚SAV z vlastnφ iniciativy odmφtla svΘ dosavadnφ legislativn∞ deklarovanΘ nad°azenΘ postavenφ tzv. vrcholnΘ v∞deckΘ instituce. VÜechna jejφ v∞deckß pracoviÜt∞ zφskala znaΦnou autonomii, na vÜech byly ustaveny v∞deckΘ rady, kterΘ byly a nadßle jsou voleny tv∙rΦφmi pracovnφky. Byl zaveden princip jmenovßnφ nov²ch °editel∙ pracoviÜ¥ na zßklad∞ v²b∞rovΘho °φzenφ. Na pracoviÜtφch prob∞hla prvnφ nßroΦnß hodnocenφ v∞deck²ch pracovnφk∙ a 16.11.1990 byla zalo₧ena Grantovß agentura ╚SAV pro ·ΦelovΘ financovßnφ v²zkumu zp∙sobem u nßs tehdy zcela nov²m. V letech 1990-91 a potom znovu poΦßtkem roku 1993 prob∞hla hodnocenφ v∞deckΘ v²konnosti pracoviÜ¥, kterß vedla k redukcφm poΦtu pracovnφk∙ a₧ na polovinu stavu z r. 1989 a ke zruÜenφ 22 pracoviÜ¥ s ni₧Üφ v∞deckou ·rovnφ Φi nevhodn²m zam∞°enφm. Se zßnikem ╚SAV na konci roku 1992 zanikl u nßs i sbor akademik∙. I p°es redukci finanΦnφch prost°edk∙, ve stßl²ch cenßch zhruba na jednu t°etinu p∙vodnφ ·rovn∞, vedly uskuteΦn∞nΘ zm∞ny k plynulΘmu r∙stu poΦtu pracφ publikovan²ch pracovnφky Akademie. Ve svΘm ·hrnu byl rozsah zm∞n a posun sm∞rem k vyvß₧enΘmu pom∞ru mezi vnit°nφ demokraciφ v∞deckΘho ₧ivota a osobnφ odpov∞dnostφ pracovnφk∙ na vÜech ·rovnφch patrn∞ nejv∞tÜφ mezi vÜemi srovnateln²mi institucemi v∞dy a v²zkumu v ╚R. Ihned po svΘm novΘm ustavenφ jako Akademie v∞d ╚eskΘ republiky (zßkonem ╚NR Φ.283/1992 Sb.) zaΦala Akademie uskuteΦ≥ovat vlßdnφ ·kol dan² TransformaΦnφm projektem, kter² p°ijala vlßda sv²m usnesenφm Φ. 206 ze dne 28.4.1993 a jeho₧ pln∞nφ a dokonΦenφ pak v letech 1994 - 1997 pravideln∞ sledovala. Hlavnφmi cφli TransformaΦnφho projektu bylo dosßhnout ·rovn∞ a stylu v∞deckΘ prßce srovnatelnΘ s mezinßrodnφm standardem, a zajistit ·ΦelnΘ a hospodßrnΘ vynaklßdßnφ stßtnφch prost°edk∙ na v²zkum. Jinak °eΦeno Ülo v tΘto druhΘ etap∞ transformace o p°em∞nu Akademie na modernφ nßrodnφ v²zkumnΘ st°edisko. K dosa₧enφ t∞chto cφl∙ stanovil TransformaΦnφ projekt zavedenφ pravideln²ch atestacφ v∞deck²ch pracovnφk∙ a pravidelnΘho hodnocenφ v∞deck²ch pracoviÜ¥ nezßvisl²mi grΘmii, vypracovßnφ v∞dnφ koncepce Akademie, rozvoj nov²ch forem doktorandskΘho studia a ·Φast na p°φprav∞ nov²ch zßkon∙ t²kajφcφch se v∞dy, v²zkumu a vzd∞lßvßnφ. V souvislosti se zavedenφm periodick²ch atestacφ p°eÜla v letech 1993-94 p°evß₧nß Φßst v∞deck²ch pracovnφk∙ Akademie na pracovnφ smlouvy na dobu urΦitou. (Atestace se opakovaly v letech 1998-99.) Hodnocenφ pracoviÜ¥ nezßvisl²m Akademick²m hodnotitelsk²m grΘmiem prob∞hlo za ·Φasti vysokΘho procenta zahraniΦnφch a srovnatelnΘho poΦtu domßcφch mimoakademick²ch posuzovatel∙ v letech 1994 - 1996. Toto hodnocenφ, kterΘ p°ineslo °adu cenn²ch doporuΦenφ t²kajφcφch se p°edevÜφm vnit°nφ struktury ·stav∙ a tΘmatickΘho zam∞°enφ jednotliv²ch tv∙rΦφch t²m∙ potvrdilo, ₧e stßvajφcφ pracoviÜt∞ Akademie uskuteΦ≥ujφ v²zkum p°evß₧n∞ na dobrΘ Φi velmi dobrΘ mezinßrodnφ ·rovni. Pouze v n∞kolika p°φpadech doporuΦila hodnotitelskß grΘmia n∞kterΘ zßsadn∞jÜφ zm∞ny, kterΘ potΘ Akademickß rada ve spoluprßci s p°φsluÜn²mi pracoviÜti uskuteΦnila. S roΦnφm odstupem pak Akademickß rada vyhodnotila i zp∙sob, jak²m jednotlivΘ ·stavy reagovaly na konkrΘtnφ doporuΦenφ hodnotφcφch grΘmiφ t²kajφcφ se internφch zßle₧itostφ t∞chto ·stav∙. V∞dnφ koncepce Akademie, kterß definovala zßkladnφ systΘmovΘ priority a profil v∞deckΘ Φinnosti Akademie, byla p°ijata na VII. zasedßnφ AkademickΘho sn∞mu dne 28.11.1995. V²sledkem t∞chto krok∙ je i souΦasnΘ vnit°nφ uspo°ßdßnφ Akademie, je₧ Akademie pova₧uje za funkΦnφ i pro budoucnost: Akademie mß 60 v∞deck²ch pracoviÜ¥, kterß majφ postavenφ zßkladnφ v∞decko-organizaΦnφ jednotky s prßvnφ subjektivitou. V∞deckß pracoviÜt∞ Akademie jsou podle svΘho zam∞°enφ zaΦlen∞na do t°φ v∞dnφch oblastφ a devφti sekcφ. Sekce netvo°φ organizaΦnφ meziΦlßnek, p∙sobφ vÜak p°i tvorb∞ koncepce jednotliv²ch obor∙, jejich hodnocenφ i p°i koordinaci Φinnosti pracoviÜ¥. Celkem p∙sobφ v Akademii vφce ne₧ 6000 pracovnφk∙ (z toho vφce ne₧ polovina jsou pracovnφci tv∙rΦφ). Jejφm nejvyÜÜφm orgßnem je Akademick² sn∞m slo₧en² z °editel∙ pracoviÜ¥, delegßt∙ volen²ch na pracoviÜtφch a z externφch Φlen∙ (p°ednφch badatel∙, zßstupc∙ vysok²ch Ükol a dalÜφch institucφ v∞dy a v²zkumu, podnikatelsk²ch kruh∙ a delegßt∙ stßtnφch institucφ). Sn∞m volφ p°edsedu Akademie jako statutßrnφho p°edstavitele Akademie a Akademickou radu jako jejφ v²konn² orgßn. Poradnφm orgßnem Akademie pro v∞deckΘ a koncepΦnφ otßzky je V∞deckß rada, kterß mß t°etinu externφch Φlen∙. Jejφ p°edseda je Φlenem AkademickΘ rady i jejφho sedmiΦlennΘho p°edsednictva. ╚innost Akademie se °φdφ Zßkonem a Stanovami schvalovan²mi Akademick²m sn∞mem a potvrzovan²mi vlßdou ╚R. Je financovßna p°evß₧n∞ stßtem a to jak institucionßln∞, tak ·Φelov∞. Kontrolnφ funkci plnφ DozorΦφ komise AkademickΘho sn∞mu. DemokratiΦnost vnit°nφho uspo°ßdßnφ Akademie je tedy zalo₧ena na odd∞lenφ funkcφ v²konnΘ, koncepΦnφ, hodnotφcφ a kontrolnφ. b) Smysl novΘ Koncepce Akademie Akademie je v souΦasnosti fungujφcφ a stabilizovanou institucφ. Ve svΘ nov∞ formulovanΘ koncepci vÜak hodlß reagovat na aktußlnφ mezinßrodnφ a domßcφ programovΘ dokumenty t²kajφcφ se v²zkumu a na vnit°nφ pot°eby zm∞n, je₧ vyplynuly z jejφho dosavadnφho v²voje. Z mezinßrodnφch dokument∙ je nutnΘ uplatnit podn∞ty "Deklarace o v∞d∞ a vyu₧itφ v∞deck²ch poznatk∙" ze sv∞tovΘ konference UNESCO v roce 1999 v BudapeÜti a zejmΘna pak v²zvu EvropskΘ komise k vytvo°enφ "EvropskΘho v²zkumnΘho prostoru", zd∙raz≥ujφcφ nezbytnost u₧Üφho propojenφ v²zkumu evropsk²ch stßt∙ v zßjmu uchovßnφ konkurenceschopnosti. Z domßcφch dokument∙ je zßkladnφm v²chodiskem Koncepce dokument "Nßrodnφ politika v²zkumu a v²voje ╚eskΘ republiky", vytyΦujφcφ zßkladnφ rßmec a cφle rozvoje v²zkumu v ╚R. Z hlediska vnit°nφch pot°eb dalÜφho v²voje Akademie Koncepce potvrzuje ty myÜlenky, kterΘ prokßzaly svou ₧ivotaschopnost, p°ehodnocuje akcenty obsa₧enΘ v jejφ vnit°nφ politice a zejmΘna pak pojmenovßvß a °eÜφ dalÜφ problΘmy, je₧ se staly aktußlnφ na prahu XXI. stoletφ. Za nalΘhavΘ problΘmy, kterΘ je vÜak mo₧nΘ °eÜit jen v souΦinnosti s v²vojem celkovΘ politiky v²zkumu a v²voje v ╚R, Akademie pova₧uje zejmΘna:
Z aktußlnφch ·kol∙, jejich₧ °eÜenφ je p°evß₧n∞ v mo₧nostech Akademie samΘ, je nutno zd∙raznit:
JednotlivΘ problΘmovΘ okruhy a dlouhodobΘ zßkladnφ cφle Akademie jsou podrobn∞ji rozvedeny v nßsledujφcφch kapitolßch. |
|
a) Otev°enost a transparentnost p°i p°φprav∞ a realizace koncepce Koncepce Akademie byla p°ipravena ve spoluprßci AkademickΘ rady a V∞deckΘ rady AV ╚R. Jejφ koncept byl p°edlo₧en k diskuzi pracoviÜtφm Akademie a vystaven na ve°ejn∞ p°φstupn²ch www strßnkßch Akademie. Po zapracovßnφ p°ipomφnek byl text p°edlo₧en XVI. zasedßnφ AkademickΘho sn∞mu AV ╚R, kter² jej po rozprav∞ schvßlil. b) Provßzanost s jin²mi oblastmi v²zkumu a v²voje KlφΦov²mi partnery Akademie jsou vysokΘ Ükoly, instituce aplikovanΘho v²zkumu, podnikovß sfΘra a orgßny stßtnφ sprßvy. Hlavnφmi formami spoluprßce s vysok²mi Ükolami v oblasti v²zkumu budou i nadßle spoleΦnΘ v²zkumnΘ t²my a spoleΦnß v²zkumnß pracoviÜt∞. PoΦet - zejmΘna grantov²ch - spoleΦn∞ °eÜen²ch ·kol∙ je ji₧ dnes znaΦn² (v r. 1999 to bylo 598 v²zkumn²ch projekt∙). ZejmΘna v mnoha oborech spoleΦenskov∞dnφch vΦetn∞ humanitnφch disciplin se pracoviÜt∞ Akademie mohou dφky koncentraci na v∞deckou prßci stßt p°irozen²m koordinaΦnφm mφstem spoleΦn²ch rozsßhl²ch v²zkumn²ch projekt∙, jejich₧ organizace by jinak byla nad sφly jednotliv²ch vysokoÜkolsk²ch pracoviÜ¥. TutΘ₧ roli mohou plnit pracoviÜt∞ Akademie dalÜφch obor∙, zejmΘna jsou-li vybavena v²jimeΦn²m anebo nßkladn²m za°φzenφm, kterΘ tak v rßmci spoleΦn²ch projekt∙ bude slou₧it i spolupracovnφk∙m z vysok²ch Ükol. nebo v p°φpadech, kdy °eÜenφ v²zkumn²ch ·kol∙ vy₧aduje spoluprßci v∞tÜφho poΦtu vysok²ch Ükol. Akademie bude podporovat vznik dalÜφch spoleΦn²ch pracoviÜ¥. Jejich poΦet stßle roste (v r. 1999 jich bylo 40). Synergick² efekt spojen²ch kapacit je evidentnφ. P°itom spoleΦnß pracoviÜt∞ vznikajφ ze skuteΦn²ch vnit°nφch pot°eb tam, kde jsou k tomu tΘ₧ reßlnΘ podmφnky, nikoli zvn∞jÜku vnucen²mi administrativnφmi opat°enφmi. Vß₧nou p°ekß₧kou dalÜφho propojovßnφ v²zkumu se vÜak stalo odliÜnΘ prßvnφ postavenφ obou partner∙ (tj. vysokΘ Ükoly jako ve°ejnoprßvnφ a pracoviÜt∞ Akademie jako p°φsp∞vkovΘ organizace), kterΘ komplikuje vzßjemnΘ prßvnφ a ekonomickΘ vztahy. To lze zßsadn∞ °eÜit jen p°echodem pracoviÜ¥ Akademie na ve°ejnoprßvnφ uspo°ßdßnφ. Novou formou spoluprßce se nepochybn∞ stane ·Φast v programu V²zkumn²ch center. P°esto₧e program obsahuje pro Akademii diskriminujφcφ podmφnky (vynikajφcφ, vysoce specializovan² t²m z Akademie bude ze sout∞₧e p°edem vylouΦen, pokud nenajde odpovφdajφcφ partnerskou vysokou Ükolu), spat°uje Akademie v t∞chto budoucφch centrech mo₧nß ohniska ÜpiΦkovΘho v²zkumu, a¥ u₧ zßkladnφho Φi aplikovanΘho, bez ohledu na jejich institucionßlnφ za°azenφ. Akademie bude podporovat zv²Üenφ oboustrannΘ mobility pracovnφk∙, vΦetn∞ vyu₧itφ vynikajφcφch odbornφk∙ z vysok²ch Ükol pro obsazovßnφ vedoucφch mφst na vlastnφch pracoviÜtφch a naopak. Zastoupenφ pracovnφk∙ vysok²ch Ükol v AkademickΘm sn∞mu, ve V∞deckΘ rad∞ Akademie i ve v∞deck²ch radßch jejφch pracoviÜ¥ i v hodnotitelsk²ch Φi posuzovacφch grΘmiφch a na druhΘ stran∞ zastoupenφ pracovnφk∙ Akademie v obdobn²ch orgßnech vysok²ch Ükol poklßdß Akademie za dalÜφ p°irozen² zp∙sob propojovßnφ obor∙ a v∞deckΘ obce. Bude vÜak t°eba odstranit z dosavadnφho zßkona o vysok²ch Ükolßch nevhodnou formulaci (º72, odst. 5 a º74, odst. 3), kterß ztφ₧ila mo₧nost ·Φasti pracovnφk∙ Akademie v komisφch pro habilitace a profesorskß °φzenφ. Akademie bude podporovat i vznik nadinstitucionßlnφch oborov²ch grΘmiφ jako zast°eÜujφcφch, koordinaΦnφch orgßn∙ s celostßtnφ p∙sobnostφ. Akademie bude nadßle nabφzet svΘ odbornΘ kapacity pro expertnφ a poradenskou Φinnost orgßn∙m stßtnφ sprßvy k °eÜenφ aktußlnφch i dlouhodob²ch problΘm∙ ve°ejnΘho zßjmu. Hodlß se tΘ₧ z·Φastnit (jak po strßnce metodickΘ, tak i po strßnce expertnφ) na realizaci postupu foresight pro stanovenφ dφlΦφch prioritnφch sm∞r∙ v rßmci Nßrodnφho programu orientovanΘho v²zkumu. Akademie je a bude pln∞ otev°ena r∙zn²m formßm spoluprßce s institucemi aplikovanΘho v²zkumu a subjekty podnikovΘ sfΘry. Pro zrychlenφ p°evodu v∞deck²ch poznatk∙ do aplikaΦnφ sfΘry vypisuje Akademie program podpory cφlenΘho v²zkumu a v²voje. V tΘto oblasti bude p∙sobit i TechnologickΘ centrum AV ╚R, kterΘ bude p°ispφvat k praktickΘmu vyu₧itφ v²sledk∙ v²zkumnΘho potencißlu Akademie a ke spoluprßci s pr∙myslem zejmΘna svou Φinnostφ v transferu technologiφ, vyhledßvßnφ pr∙myslov²ch partner∙ a podporou vzniku a rozvoje mal²ch inovaΦnφch podnik∙ v podnikatelskΘm inkubßtoru. TechnologickΘ centrum AV ╚R p°ipravilo ve spoluprßci s n∞kolika pracoviÜti Akademie projekt V∞deckΘho parku AV ╚R a bylo pov∞°eno realizacφ tohoto projektu. Park bude koncipovßn podle modelu osv∞dΦenΘho v zemφch EU a bude tak p°edstavovat dalÜφ mo₧nost rozvoje inovaΦnφch podnik∙ opouÜt∞jφcφch inkubßtor a takΘ p°φle₧itost pro zachovßnφ jejich spoluprßce a symbi≤zy s akademick²m v²zkumem. TechnologickΘ centrum AV ╚R, kterΘ bude (z pov∞°enφ MèMT ╚R) i nadßle vykonßvat funkci nßrodnφ kontaktnφ organizace pro 5. RP, bude rovn∞₧ monitorovat a analyzovat ·sp∞Ünost ╚R v 5.RP pro pot°eby stßtnφ sprßvy a informace o mo₧nostech mezinßrodnφch program∙ EU pro vÜechny subjekty v²zkumu a v²voje v ╚R. Hlavnφ vßha v propojovßnφ zßkladnφho v²zkumu s aplikaΦnφ sfΘrou vÜak bude spoΦφvat na p°φm²ch kontaktech pracoviÜ¥ Akademie s partnery v pr∙myslu, zdravotnictvφ, v²vojov²ch dφlnßch atd. D∙le₧itou rovinou bude i spoluprßce mezinßrodnφ, nap°. ve finanΦn∞ nßroΦnΘm testovßnφ v∞deck²ch v²sledk∙ vyu₧iteln²ch v lΘka°stvφ. ╪ada humanitnφch a socißln∞ v∞dnφch disciplin bude svΘ badatelskΘ v²sledky uplat≥ovat v oblasti pamßtkovΘ pΘΦe, zßchrann²ch archeologick²ch pr∙zkum∙, ve spoluprßci s p°ednφmi kulturnφmi institucemi Φi v prßvnφm, sociologickΘm, ekonomickΘm a psychologickΘm poradenstvφ. S ohledem na aktußlnφ ekonomickΘ zßjmy ╚R a na prioritu vyjßd°enou v Nßrodnφ politice V a V jako "konkurenceschopnost" bude Akademie podporovat r∙znorodΘ formy p°esahu zßkladnφho v²zkumu sm∞rem k aplikacφm, vytvß°et pro n∞ organizaΦnφ i prßvnφ podmφnky, vΦetn∞ °eÜenφ otßzek ochrany duÜevnφho vlastnictvφ, licencφ a patent∙. c) ┌Φast Akademie na vzd∞lßvßnφ a p°φprav∞ nov²ch v∞deck²ch pracovnφk∙ Akademie pova₧uje vzd∞lßvacφ roli za integrßlnφ a v²znamnou souΦßst svΘho poslßnφ. Toto v∞domφ vychßzφ z p°esv∞dΦenφ, ₧e:
P°i rozvφjenφ svΘ vzd∞lßvacφ funkce bude Akademie vyu₧φvat zkuÜenostφ obdobn²ch zahraniΦnφch institucφ mimouniverzitnφho zßkladnφho v²zkumu, nap°. CNRS ve Francii, Max-Planck-Gesellschaft v SRN, Weizmannova institutu v Izraeli, kterΘ jsou rovn∞₧ v r∙znΘ form∞ a rozsahu zapojeny do vzd∞lßvacφch aktivit. V∞deckß nßpl≥ Φinnosti Akademie i dlouhodobΘ zkuÜenosti p°edurΦujφ jejφ pracoviÜt∞ k tomu, aby byla vyu₧ita p°edevÜφm pro nejvyÜÜφ stupe≥ vzd∞lßvacφho procesu. Hlavnφ formou bude uskuteΦ≥ovßnφ doktorsk²ch studijnφch program∙ akreditovan²ch podle zßkona Φ.111/1998 Sb. na zßklad∞ dohod s vysok²mi Ükolami. Do nich by se m∞la - v p°φpad∞ ·sp∞ÜnΘ akreditace - zapojit vÜechna v∞deckß pracoviÜt∞ Akademie. Akademie bude usilovat o to, aby z∙stal zachovßn dosud vysok² podφl absolvent∙ (tΘm∞° 20%) Ükolen²ch na jejφch pracoviÜtφch na celkovΘm poΦtu absolvent∙ doktorsk²ch studijnφch program∙ v ╚R s tφm, ₧e by m∞l postupn∞ r∙st jejich absolutnφ poΦet. Pro zv²Üenφ atraktivity tohoto studia pro studenty a udr₧enφ jeho odbornΘ ·rovn∞ budou pracoviÜt∞ Akademie klßst d∙raz na:
Zapojenφ pracoviÜ¥ Akademie do doktorsk²ch studijnφch program∙ bude jednφm z kriteriφ jejich hodnocenφ a promφtne se i do jejich financovßnφ. Perspektivn∞ by n∞kterß pracoviÜt∞ mohla usilovat i o zahraniΦnφ akreditaci sv²ch studijnφch program∙. V p°φpad∞ pot°eby bude Akademie zva₧ovat z°φzenφ Ükoly doktorsk²ch studiφ ve vybran²ch oborech. Akademie bude i nadßle podporovat zapojenφ sv²ch pracovnφk∙ do v²uky v rßmci bakalß°sk²ch a magistersk²ch program∙ na vysok²ch Ükolßch (dnes tak p∙sobφ 1/4 vysokoÜkolsky vzd∞lan²ch pracovnφk∙ Akademie), vedenφ diplomov²ch pracφ odbornφky z Akademie Φi jejich vypracovßnφ na pracoviÜtφch Akademie. Akademie nepova₧uje toto zapojenφ do pedagogickΘ Φinnosti za Φinnost odvßd∞jφcφ pracovnφka od vlastnφch ·kol∙, ale za jeden ze zp∙sob∙ uplatn∞nφ v²sledk∙ v∞deckΘ prßce a samoz°ejm∞ za v²znamnou pomoc student∙m. Akademie bude oslovovat i studenty st°ednφch Ükol. PravidelnΘ Dny otev°en²ch dve°φ na pracoviÜtφch Akademie (konanΘ od r.1998 s nßvÜt∞vnostφ okolo 5000 p°evß₧n∞ st°edoÜkolsk²ch student∙), odbornß spoluprßce na organizaci studentsk²ch v∞deck²ch sout∞₧φ, patronßt nad vybran²mi st°ednφmi Ükolami jsou vhodnou formou, jak p°ilßkat zßjem talentovanΘ mlßde₧e o v∞du a v budoucnu i t°eba o prßci v Akademii. d) Mezinßrodnφ spoluprßce a integrace Akademie do mezinßrodnφch struktur v²zkumu a v²voje Dosa₧enφ a udr₧enφ vysokΘ ·rovn∞ v²zkumu a zvyÜovßnφ jeho efektivity zejmΘna v oblastech provozovan²ch na pracoviÜtφch Akademie je v souΦasnΘ dob∞ nemyslitelnΘ bez pln∞ rozvinutΘ mezinßrodnφ spoluprßce na vÜech ·rovnφch a v co nejpest°ejÜφch, vzßjemn∞ prosp∞Ün²ch formßch. Proto Akademie pova₧uje mezinßrodnφ spoluprßci za jednu ze sv²ch nejv²znamn∞jÜφch systΘmov²ch priorit. Jejφ pracoviÜt∞ musφ b²t co nejlΘpe p°ipravena na vstup ╚R do EvropskΘ unie, kter² vytvo°φ novΘ p°edpoklady k tomu, aby i spoleΦnß mezinßrodnφ v²zkumnß centra a internacionßlnφ charakter domßcφch pracoviÜ¥ byly v ╚R stejnou samoz°ejmostφ jako je tomu v zahraniΦφ. To bude vy₧adovat novΘ formy mezinßrodnφ kooperace a d∞lby prßce, ale i schopnost konkurence. Stovky mezinßrodnφch projekt∙, do nich₧ jsou ji₧ dnes pracoviÜt∞ Akademie zapojena, a ·Φast na v²zkumu v renomovan²ch mezinßrodnφch centrech k tomu vytvß°ejφ dobrΘ v²chozφ p°edpoklady. V souladu s Nßrodnφ politikou v²zkumu a v²voje ╚R bude Akademie dßvat p°ednost takov²m spolupracφm, kterΘ p°inßÜejφ tzv. "p°idanou hodnotu" zejmΘna v efektivit∞ zßkladnφho v²zkumu a v jeho kvalit∞, zvyÜujφ oboustrannou mobilitu v²zkumnφk∙ a podporujφ odborn² r∙st zejmΘna mlad²ch Φesk²ch v∞dc∙ a internacionalizaci jejφch pracoviÜ¥. Akademie p°iklßdß rovn∞₧ zßsadnφ v²znam ÜirokΘ participaci p°ednφch zahraniΦnφch v∞dc∙ a dalÜφch odbornφk∙ na procesu hodnocenφ v²zkumn²ch zßm∞r∙ a v²sledk∙ pracoviÜ¥ Akademie. 1. Spoluprßce v mezinßrodnφch vlßdnφch organizacφch Za prvo°adΘ pova₧uje Akademie zapojenφ sv²ch pracoviÜ¥ a jejich kolektiv∙ do rßmcov²ch program∙ mezinßrodnφ spoluprßce ve v²zkumu a v²voji EU (5. RP a 6. RP). Akademie bude takΘ usilovat v kooperaci s ostatnφmi institucemi o mo₧nost ovlivnit formulovßnφ 6. RP mimo jinΘ i formou prosazovßnφ zßstupc∙ Akademie a dalÜφch domßcφch odbornφk∙ do programov²ch v²bor∙. NemΘn∞ v²znamnß bude podpora ·silφ pracoviÜ¥ a jejich kolektiv∙ o co nejv∞tÜφ ·sp∞Ünost v rßmci program∙ NATO, EMBO, ESA, EURATOM, UNESCO, CERN, NSF, S┌JV v Dubn∞, COST, EUREKA a dalÜφch o prosazenφ vysokΘ ·Φasti expert∙ Akademie na r∙zn²ch stupnφch °φzenφ t∞chto program∙ a podprogram∙ i o zajiÜt∞nφ co nejvyÜÜφ informovanosti o nov²ch programech. Akademie bude pr∙b∞₧n∞ vyhodnocovat ·sp∞Ünost (i p°φΦiny p°φpadn²ch ne·sp∞ch∙) v mezinßrodnφch projektov²ch sout∞₧φch. 2. Spoluprßce v mezinßrodnφch nevlßdnφch organizacφch Akademie pova₧uje za prosp∞ÜnΘ ·Φastnit se vybran²ch aktivit s t∞mi nevlßdnφmi organizacemi, kterΘ jsou zam∞°eny na hledßnφ cest k °eÜenφ celoevropsk²ch a celosv∞tov²ch problΘm∙ v²zkumu a v²voje (nap°. ALLEA) a kterΘ umo₧≥ujφ ·Φast ve vypsan²ch programech a na konferencφch, po°ßdßnφ vlastnφch workshop∙ a poslΘze i realizaci program∙ t²kajφcφch se Φesk²ch prioritnφch sm∞r∙ v²zkumu (ESF apod.). Akademie bude i nadßle zajiÜ¥ovat Φlenstvφ Nßrodnφch komitΘt∙ v ICSU (International Council of Scientific Unions), podporovat jejich dosavadnφ Φinnost a v rßmci mo₧nostφ i jejich dalÜφ aktivity jako organizovßnφ seminß°∙, workshop∙ apod. 3. PartnerskΘ vztahy Akademie se zahraniΦnφmi organizacemi v²zkumu a v²voje Akademie mß v souΦasnΘ dob∞ 61 bilaterßlnφch smluv s partnersk²mi institucemi ze 43 stßt∙ sv∞ta. Kv≤ty ve star²ch smlouvßch a uzavφrßnφ nov²ch smluvnφch zßvazk∙ budou p°izp∙sobovßny vyvφjejφcφm se v∞deck²m zßjm∙m pracoviÜ¥ a t²m∙ Akademie. Nov∞ uzavφranΘ a revidovanΘ smlouvy budou obsahovat zejmΘna (a) podporu oponovan²ch spoleΦn²ch projekt∙, (b) ·Φast Φesk²ch v∞dc∙ na konferencφch a (c) krßtkodobΘ studijnφ pobyty urΦenΘ k navßzßnφ budoucφ spoluprßce. Prioritnφ budou zahraniΦnφ pobyty mlad²ch v∞deck²ch pracovnφk∙ na poΦßtku jejich v∞deckΘ kariΘry. Vedle partnersk²ch vztah∙ s nßrodnφmi partnersk²mi institucemi bude Akademie rovn∞₧ vyvφjet snahu o rozÜφ°enφ forem spoluprßce s JRC (Joint Research Centre) EvropskΘ komise. 4. Mezinßrodnφ spoluprßce jednotliv²ch pracoviÜ¥ Akademie Podstatnß Φßst mezinßrodnφ v∞deckΘ spoluprßce Akademie je zalo₧ena na r∙zn²ch formßch spoluprßce jednotliv²ch v∞deck²ch pracoviÜ¥ Akademie se zahraniΦnφmi partnery. SpoΦφvß nejen v °eÜenφ spoleΦn²ch projekt∙, ale i v po°ßdßnφ konferencφ, symposiφ, workshop∙, Φi v ·Φasti na nich v zahraniΦφ, ve v²m∞n∞ pracovnφk∙ a doktorand∙ apod. Tato spoluprßce je a z∙stane pln∞ v kompetenci jednotliv²ch pracoviÜ¥ a bude i nadßle vedenφm Akademie podporovßna. 5. Podpora mezinßrodnφ mobility tv∙rΦφch pracovnφk∙ Akademie pova₧uje oboustrannou mobilitu tv∙rΦφch pracovnφk∙ ve v²zkumu a v²voji ve form∞ krßtkodob²ch i dlouhodob²ch stß₧φ naÜich pracovnφk∙ na cizφch pracoviÜtφch a cizinc∙ na pracoviÜtφch Akademie za velmi podstatn² prvek pro rozvoj v²zkumu a v²voje v ╚eskΘ republice. Zßrove≥ vÜak konstatuje, ₧e p°es velkΘ zlepÜenφ nedosahuje tato mobilita ·rovn∞ a samoz°ejmosti zemφ EU. Akademie proto pova₧uje za nezbytnΘ:
6. Ostatnφ formy spoluprßce Akademie organizuje a bude i v budoucnu organizovat °adu multilaterßlnφch setkßnφ o aktußlnφch tΘmatech jako jsou ·loha v∞dy ve v²voji spoleΦnosti, vyÜÜφ ·Φast mlad²ch v∞deck²ch pracovnφk∙ p°i organizaci v∞dy, v²uka k v∞deckΘ etice, svoboda a nezßvislost v∞deckΘho bßdßnφ, demografickΘ a socißlnφ trendy a podobn∞. Akademie se bude i nadßle anga₧ovat ve st°edoevropsk²ch iniciativßch (nap°. VisegrßdskΘho seskupenφ, PodunajskΘho regionu, apod.) a ve spoleΦn²ch aktivitßch mal²ch evropsk²ch zemφ (nap°. iniciativa EstonskΘ AV). Prost°ednictvφm svΘho TechnologickΘho centra a za vyu₧itφ jeho Φlenstvφ v evropskΘ sφti IRC (Innovation Relay Centres) zam∞°enΘ na transfer technologiφ bude Akademie zajiÜ¥ovat mezinßrodnφ marketing v²zkumn²ch v²sledk∙ sv²ch pracoviÜ¥ a vyhledßvat partnery pro vznik mezinßrodnφch projekt∙ cφlenΘho v²zkumu a v²voje. P°i vÜech t∞chto aktivitßch bude Akademie vyu₧φvat sv²ch mezinßrodnφch kontakt∙ i ve prosp∞ch zapojenφ celΘ ΦeskΘ v²zkumnΘ zßkladny do mezinßrodnφ spoluprßce. e) Rozvoj kapacit - personßlnφ politika v Akademii Akademie po redukci poΦtu pracovnφk∙ v prvΘ polovin∞ 90. let na 50% (oproti r.1989) pova₧uje souΦasn² stav za ustßlen² a nep°edpoklßdß dalÜφ kvantitativnφ zm∞ny. KlφΦov²mi ·koly bude udr₧enφ pov∞sti Akademie jako pracoviÜt∞ atraktivnφho pro prvot°φdnφ odbornφky jednotliv²ch obor∙ a trvalß pΘΦe o vhodnou v∞kovou strukturu a p°φliv mlad²ch talent∙. Zßkladnφmi p°edpoklady pro spln∞nφ obou ·kol∙ je nabφdka mo₧nosti svobodnΘ tv∙rΦφ prßce ve stimulujφcφm a technicky dob°e vybavenΘm prost°edφ spolu s finanΦnφm (ale i spoleΦensk²m) ohodnocenφm. V souvislosti s chystan²m nov²m zßkonφkem prßce bude t°eba nov∞ °eÜit otßzku trval²ch a (dnes p°evlßdajφcφch) termφnovan²ch pracovnφch pom∞r∙ a to tak, aby byla respektovßna pot°eba socißlnφch jistot, ale aby zßrove≥ z∙staly zachovßny faktor motivace a mo₧nost v²voje vnit°nφ struktury pracoviÜ¥. Za zßkladnφ nßstroj personßlnφ politiky pracoviÜ¥ pova₧uje Akademie princip v²b∞rov²ch °φzenφ p°i p°ijφmßnφ nov²ch pracovnφk∙ a cyklickß atestaΦnφ °φzenφ provßd∞nß komisemi s ·Φastφ i mimoakademick²ch odbornφk∙. Za°azovßnφ do platov²ch t°φd podle odbornΘ kvalifikace musφ dßvat mo₧nost rychlejÜφho platovΘho r∙stu i mladÜφm pracovnφk∙m. Akademie tΘ₧ zvß₧φ formulaci vlastnφho kariΘrnφho °ßdu. P°echod na ve°ejnoprßvnφ statut s v∞tÜφ volnostφ ohodnocovßnφ poskytne jeÜt∞ v∞tÜφ prostor pro diferencovanΘ ocen∞nφ vynikajφcφ v²konnosti. V 2. polovin∞ 90. let ji₧ zaΦalo dochßzet k omlazovßnφ v∞kovΘ struktury Akademie (60% vysokoÜkolsky vzd∞lan²ch pracovnφk∙ je mladÜφ 50 let, roste podφl nejmladÜφ kategorie do 30 let). P°esto je t°eba usilovat nejen o p°φchod, ale zejmΘna o udr₧enφ mlad²ch talent∙. Vedle platov²ch podmφnek bude klφΦovß pomoc p°i °eÜenφ bytovΘ situace t∞chto zaΦφnajφcφch v∞dc∙, nap°. vybudovßnφm ubytovacφho za°φzenφ kolejnφho typu. Pro efektivnφ personßlnφ politiku vÜak bude nezbytnΘ dosßhnout (a to nejen v Akademii) celkovΘho r∙stu mezd, jen₧ by odpovφdal nßroΦnosti vysoce kvalifikovanΘ prßce a byl schopen alespo≥ zΦßsti konkurovat nabφdkßm v jin²ch profesφch. |
|
a) SystΘmovΘ priority V oblasti zßkladnφho v²zkumu zd∙raz≥uje Akademie jako hlavnφ systΘmovou prioritu svΘ Φinnosti i nadßle nutnost:
Hlavnφmi nßstroji k uskuteΦ≥ovßnφ t∞chto snah z∙stanou periodickΘ atestace v∞deck²ch pracovnφk∙, cyklickΘ hodnocenφ na ·rovni pracoviÜt∞, sekcφ, v∞dnφch oblastφ, Akademie i v∞dnφch obor∙ v celΘ ╚R a rovn∞₧ r∙znΘ ji₧ existujφcφ formy ·ΦelovΘ podpory v²zkumu vΦetn∞ grant∙ a program∙ nßrodnφch i mezinßrodnφch. V souvislosti s p°edpoklßdan²m postupn²m r∙stem prost°edk∙ na v∞du a v²zkum bude jako dalÜφ v²znamn² nßstroj v²razn∞jÜφ m∞rou vyu₧φvßna selektivnφ zv²Üenß podpora zvlßÜt∞ dob°e hodnocen²ch jednotlivc∙, skupin a pracoviÜ¥ zahrnujφcφ i otevφrßnφ nov²ch tematick²ch i metodick²ch obor∙ a okruh∙. K dalÜφm systΘmov²m prioritßm pat°φ:
V oblastech aplikovanΘho v²zkumu a transferu bude Akademie:
b) V∞cnΘ, tΘmatickΘ priority b 1) U neorientovanΘho zßkladnφho v²zkumu stanovuje Nßrodnφ politika v²zkumu a v²voje, ₧e bude v ╚R (stejn∞ jako v zahraniΦφ) v²b∞r tΘmat, postup∙ a metodik °eÜenφ ponechßn na iniciativ∞ samotn²ch v∞deck²ch pracovnφk∙. Tento neorientovan² v²zkum na pracoviÜtφch Akademie probφhß p°evß₧n∞ v souladu s jejich v²zkumn²m zam∞°enφm a m∙₧e je myÜlenkov∞ p°edbφhat Φi naopak dopodrobna rozvφjet. Neorientovan² v²zkum bude, v souladu se schvßlenou politikou, financovßn zejmΘna Grantovou agenturou ╚R (on-line) a Grantovou agenturou AV ╚R (on-line). b 2) V oblasti orientovanΘho zßkladnφho v²zkumu financovanΘho z institucionßlnφch prost°edk∙ Akademie budou tematickΘ priority nezbytn∞ vychßzet z v²zkumn²ch zßm∞r∙ organizacφ, tak jak byly p°ijaty Radou vlßdy pro v²zkum a v²voj. Tyto zßm∞ry vyjad°ujφ zßkladnφ koncepci jednotliv²ch pracoviÜ¥ Akademie a byly zvoleny na zßklad∞ zhodnocenφ v∞deckΘ kapacity a zkuÜenostφ navrhovatel∙, anal²zy sv∞tovΘ v∞dy i pot°eb naÜφ zem∞. V²zkumnΘ zßm∞ry proto nejsou pouh²m shrnutφm zkouman²ch problematik. Jejich stanovenφ je v²sledkem dlouhodobΘho selektivnφho procesu, kter² zapoΦal ji₧ v pr∙b∞hu redukce poΦtu pracoviÜ¥ a jejich velikosti, kdy bylo nezbytnΘ soust°edit se na tΘmata dlouhodob∞ nosnß, pro akademickß pracoviÜt∞ specifickß a z hlediska sv∞tovΘ v∞dy aktußlnφ. Formulace v²zkumn²ch zßm∞r∙ pracoviÜ¥ i priorit vzeÜl²ch z celoakademickΘ diskuse m∙₧e b²t struΦn∞ vyjßd°ena jen velmi obecn²mi pojmy. Ty oznaΦujφ spφÜe ÜirÜφ tΘmatick² rßmec, v n∞m₧ se v²zkum bude zam∞°ovat v₧dy k jasn∞ definovan²m cφl∙m. Pro blφzkou budoucnost lze z hlediska obsahu v²zkumu tyto priority shrnout takto: b2.1.: MatematickΘ disciplφny (matematika, kybernetika a informatika) se soust°edφ na komplexnφ rozvoj matematick²ch metod jak v rßmci ΦistΘ matematiky, tak i s ohledem na pot°eby fyziky a technick²ch obor∙, chemie, biologie i spoleΦensk²ch a humanitnφch v∞d, na novΘ informatickΘ technologie a na neurΦitostnφ metody teoretickΘ kybernetiky. b2.2.: V oblasti fyziky a jejφch aplikacφ se budou zφskßvat novΘ poznatky nejen o zßkladnφch p°φrodnφch zßkonech mikrosv∞ta a makrosv∞ta, ale i o konkrΘtnφm chovßnφ r∙zn²ch fyzikßlnφch systΘm∙ za extrΘmnφch podmφnek a o mo₧nostech praktickΘho vyu₧itφ nov²ch objev∙ a jev∙. K prioritßm bude pat°it v²zkum kondenzovan²ch systΘm∙ s v²znaΦn²mi fyzikßlnφmi vlastnostmi, studium vlastnostφ, struktury a interakcφ hmoty na fundamentßlnφ ·rovni, atomov²ch jader, v²zkum vlastnostφ ionizovan²ch prost°edφ a laserovΘho plazmatu, klasickß, Φßsticovß, kvantovß a nelineßrnφ optika, generovßnφ a diagnostika vysokoteplotnφho a nφzkoteplotnφho plazmatu, p°enosovΘ jevy v kapaln²ch systΘmech a hydrosfΘ°e, mechanika poddajn²ch t∞les a biomechanika, dynamika tekutin, termodynamika, novΘ koncepce konverze energie, p°enos a zpracovßnφ signßl∙. P°edm∞tem zßjmu astrofyziky a astronomie bude studium povahy a chovßnφ hmoty a zß°enφ v celΘm prostoru od hornφ atmosfΘry planety Zem∞ a₧ po nejvzdßlen∞jÜφ dosud pozorovanΘ Φßsti vesmφru. V²zkum se proto bude orientovat na astronomii a astrofyziku galaxiφ, hv∞zdn²ch soustav, hv∞zd, Slunce, vztah∙ Slunce-Zem∞, meziplanetßrnφch t∞les a um∞l²ch dru₧ic Zem∞. ZnaΦnou Φßstφ bude pat°it do oblasti fyziky i materißlov² v²zkum a v²zkum degradacφ u₧itn²ch materißlov²ch vlastnostφ. Osvojenφ nov²ch fyzikßlnφch metod, specißlnφch technologiφ a p°φstrojov²ch princip∙ bude p°itom podporovat rozvoj celΘ °ady dalÜφch obor∙ p°esahujφcφch v²razn∞ rßmec fyzikßlnφch v∞d. b2.3.:Objektem zkoumßnφ v∞d o Zemi bude zemskΘ t∞leso a jeho blφzkΘ i vzdßlenΘ okolφ. K prioritßm bude pat°it studium vnit°nφ stavby a fyzikßlnφch vlastnostφ Zem∞, v²zkum v²voje litosfΘry, biosfΘry a p°φrodnφho prost°edφ od nejstarÜφ geologickΘ minulosti do souΦasnosti vΦetn∞ v²zkumu proces∙ v litosfΘ°e jako interakce s p∙sobenφm lidskΘho Φinitele, studium vybran²ch proces∙ v atmosfΘ°e Zem∞ i praktiΦt∞ji orientovan² v²zkum geodynamick²ch proces∙ ve svrchnφ vrstv∞ zemskΘ k∙ry a hydrologick²ch proces∙ ovliv≥ujφcφch ₧ivotnφ prost°edφ a ekologickΘ vyu₧φvßnφ surovin. b2.4.: V chemick²ch v∞dßch bude v²zkum sm∞rovßn k rozvoji instrumentßlnφch a analytick²ch metod a dßle k cφlenΘ syntΘze a strukturnφ a funkΦnφ charakterizaci nov²ch anorganick²ch a organick²ch slouΦenin, se zvlßÜtnφm zam∞°enφm na krystalickΘ, skelnΘ a polymernφ materißly a supramolekulßrnφ soustavy. DalÜφmi prioritami v²zkumu budou vztahy mezi strukturou, vlastnostmi a reaktivitou lßtek, chemickß dynamika, reakΦnφ mechanismy uvnit° i na rozhranφ fßzφ, kinetika a kvantovß chemie. Ke hraniΦnφm disciplinßm bude pat°it studium chemick²ch princip∙ biologick²ch jev∙ v biomedicφn∞ a ekologii a v²voj nov²ch chemoterapeutik a lßtek ·Φinn²ch proti Ük∙dc∙m. K vysp∞l²m technologiφm bude sm∞°ovat i teoretick² popis proces∙ ve vφcefßzov²ch reagujφcφch soustavßch, katal²za a dekontaminace zneΦist∞nΘho ₧ivotnφho prost°edφ. b2.5.: V²zkum v biologicko-lΘka°sk²ch v∞dßch se soust°edφ na procesy v ₧iv²ch organizmech na ·rovni molekulßrnφ, bun∞ΦnΘ i na ·rovni organizm∙ s cφlem poznat tyto procesy a vyu₧φt v²sledky pro prevenci a terapii chorob, modernφ biotechnologie a chovatelstvφ. Zam∞°φ se na biofyzikßlnφ vlastnosti ₧iv²ch systΘm∙ a jejich ovlivn∞nφ vn∞jÜφmi faktory, mechanizmy farmakologickΘho ovlivn∞nφ imunitnφho a nervovΘho systΘmu, na signßlnφ cesty uplat≥ujφcφ se v genovΘ expresi, na biologii mikroorganizm∙ a mikrobnφ biotechnologie, fyziologii a patofyziologii ₧ivoΦich∙, v²voj fyziologick²ch funkcφ a na bun∞ΦnΘ zßklady humßnnφch onemocn∞nφ se z°etelem na p∙sobenφ civilizaΦnφch faktor∙. Dßle se v²zkum soust°edφ na genetickΘ zßklady v²voje rostlin a interakci genomu rostlin s prost°edφm a na studium hmyzu jako biologickΘho modelu i Ük∙dce. ZvlßÜtnφ pozornost bude v∞novßna rozvoji oboru genomiky jako jednoho ze zßklad∙ budoucφ biomedicφny a biotechnologiφ. b2.6.: V oblasti biologicko-ekologick²ch v∞d se v²zkum soust°edφ na vztahy mezi organizmy navzßjem, mezi organizmy a prost°edφm a na funkΦnφ mechanizmy v ekosystΘmech s ohledem na antropogennφ vlivy. Cφlem je poznßnφ klφΦov²ch proces∙ a vyu₧itφ v²sledk∙ jako podklad∙ pro rozhodovßnφ orgßn∙ stßtnφ sprßvy v ochran∞ ₧ivotnφho prost°edφ. Studium se zam∞°φ na biodiverzitu rostlin na ·rovni organizm∙, spoleΦenstev a ekosystΘm∙, interakci parazitick²ch a symbiotick²ch organizm∙, spoleΦenstva organizm∙ v p∙dßch ekosystΘm∙, vztah voln∞ ₧ijφcφch obratlovc∙ s prost°edφm, fungovßnφ ekosystΘm∙ ·dolnφch nßdr₧φ a jezer a na ekologii krajiny ovliv≥ovanΘ Φlov∞kem, jejφ funkce a na ekologicky ÜetrnΘ hospoda°enφ v krajin∞. V²znamnou slo₧kou je vyu₧itφ pokroΦil²ch metodologiφ v ekologii, hlavn∞ metod molekulßrnφ biologie, dßlkovΘho pr∙zkumu a matematickΘho modelovßnφ. b2.7.: V ekonomickΘm, sociologickΘm, psychologickΘm a prßvnφm v²zkumu se pozornost soust°edφ na anal²zu aktußlnφch otßzek ekonomickΘ a socißlnφ transformace ΦeskΘ spoleΦnosti vΦetn∞ regionßlnφch aspekt∙. V sociologii budou v tΘto souvislosti zkoumßny socißlnφ zm∞ny v ÜirÜφm kontextu zm∞n ekonomick²ch, politick²ch a demografick²ch. V ekonomickΘm v²zkumu bude prohlubovßn teoretick² v²zkum makro- a mikroekonomie. V²znamn² podφl v²zkumnΘ kapacity bude v∞novßn spektru teoretick²ch i aplikaΦnφch problΘm∙ spojen²ch s p°ipravovan²m vstupem ╚R do EU. V psychologii bude d∙raz polo₧en na psychologii osobnosti, na kognitivnφ psychologii a na psychologii zdravφ vΦetn∞ °eÜenφ metodologick²ch problΘm∙. Prßvnφ v∞dy budou °eÜit s vyu₧itφm prost°edk∙ prßvnφ komparatistiky zejmΘna otßzky sbli₧ovßnφ prßvnφho °ßdu ╚eskΘ republiky s prßvnφmi °ßdy zemφ evropskΘho spoleΦenstvφ, n∞kterΘ otßzky rekodifikace soukromΘho prßva a budou se podφlet na legislativnφ p°φprav∞ zßva₧n²ch prßvnφch p°edpis∙. b2.8.: Historick² v²zkum zahrne zkoumßnφ d∞jin hmotnΘ a duchovnφ kultury naÜich zemφ v evropskΘm kontextu od prav∞ku po souΦasnost. Krom∞ archeologickΘho v²zkumu, kter² vyu₧φvß i nejr∙zn∞jÜφch metodologick²ch p°φstup∙ vΦetn∞ aplikace p°φrodov∞dn²ch metod, se prioritou jevφ zkoumßnφ politick²ch, socißlnφch a hospodß°sk²ch d∞jin, archivnφ studium a vydßvßnφ pramennΘho materißlu, dßle d∞jiny v∞dy a um∞nφ. ╪ada historick²ch obor∙ p°ispφvß k poznßnφ a ochran∞ kulturnφho d∞dictvφ naÜich zemφ v mezinßrodnφch souvislostech. b2.9.: Pokud jde o humanitnφ a filologickΘ discipliny, soust°edφ se ve filozofii pozornost na aktußlnφ problΘmy souΦasnΘ filozofie, logiky a teorie v∞dy, politickΘ filozofie a na filozofickΘ aspekty p°φrodnφch v∞d. ZvlßÜtnφ z°etel bude v∞novßn v²voji ΦeskΘho filozofickΘho myÜlenφ. I nadßle bude mφt nezastupitelnΘ mφsto v²zkum ΦeskΘho jazyka, jeho spisovn²ch i nespisovn²ch podob, a to jak z hlediska synchronnφho tak i diachronnφho. Prßv∞ tak se literßrn∞v∞dnß studia zam∞°φ na v²zkum v²voje ΦeskΘ literatury. Klasickß studia jsou soust°ed∞na zejmΘna na latinsk² kontext ΦeskΘ kultury, etnologick² v²zkum zpracovßvß poznatky o zp∙sobu ₧ivota a kultu°e r∙zn²ch socißlnφch a etnick²ch skupin obyvatelstva Φesk²ch zemφ, slovanskß studia budou orientovßna na slovanskou lingvistiku se zvlßÜtnφm d∙razem na paleoslovenistiku, orientßlnφ studia se budou v∞novat poznßnφ a zprost°edkovßnφ kultury a jazyk∙ zemφ Asie a Afriky. b 3) V oblasti orientovanΘho zßkladnφho v²zkumu financovanΘho z ·Φelov²ch prost°edk∙ Akademie bude Akademie podporovat jednotlivΘ projekty programy vyhlaÜovan²mi formou ve°ejnΘ sout∞₧e: b.3.1.: V nejbli₧Üφ dob∞ bude pokraΦovat (avÜak s postupn²m utlumovßnφm) "Program rozvoje badatelskΘho v²zkumu v klφΦov²ch oblastech v∞d". Cφlem je koncepΦnφ soust°ed∞nφ badatelskΘho v²zkumu rozvφjenΘho v souladu s v∞dnφ koncepcφ Akademie formou dlouhodob²ch rozsßhl²ch projekt∙, zam∞°en²ch na rozvoj oborovΘ struktur v²zkumu jednak orientacφ pracoviÜ¥ zapojen²ch do Programu na klφΦovΘ oblasti v∞dy, jednak podporou rozvφjenφ nov²ch tΘmatik. Projekty Programu musφ navazovat na tΘmatiky ·sp∞Ün∞ rozpracovanΘ v p°edchßzejφcφch letech. Program je zam∞°en p°edevÜφm na realizaci hlavnφch v∞cn²ch cφl∙ koncepce Akademie zejmΘna v t∞ch specifick²ch oblastech, kterΘ se nekryjφ s problematikou °eÜenou v rßmci v²zkumn²ch zßm∞r∙ pracoviÜ¥. Jednφm z cφl∙ je i podpo°it vzßjemnou spoluprßci pracoviÜ¥, kterΘ se spolupodφlejφ na jednotliv²ch projektech. Program je vyhlßÜen pro 28 tΘmatick²ch oblastφ v²zkumu. b.3.2.: Velmi ·sp∞Ün² "Program podpory rozvoje p°φstrojovΘho vybavenφ progresivnφch v∞dnφch obor∙" bude rozvφjen i nadßle. Cφlem je podpo°it obnovu a modernizaci p°φstrojovΘho vybavenφ v t∞ch tΘmatick²ch oblastech badatelstvφ rozvφjenΘho v souladu s v∞dnφ koncepcφ Akademie, kterΘ slibujφ sv²mi dosavadnφmi v²stupy p°inßÜet v kratÜφm ΦasovΘm horizontu originßlnφ v²sledky srovnatelnΘ s p°ednφmi zahraniΦnφmi pracoviÜti. Na jednotliv²ch projektech se podφlφ v₧dy vφce pracoviÜ¥ Akademie i jin²ch organizacφ. Vedle projekt∙ konΦφcφch v roce 2000 budou do konce roku 2001 pokraΦovat tyto projekty:
P°edpoklßdß se i vyhlßÜenφ sout∞₧e v rßmci tohoto programu pro dalÜφ lΘta. b.3.3.: V oblasti interdisciplinßrnφho v²zkumu se Akademie v roce 2001 chystß vyhlßsit "Program podpory mezioborovΘho v²zkumu", kter² propojφ vφce spolupracujφcφch pracoviÜ¥ a bude akcentovat socioekonomickΘ priority ╚R. Program umo₧nφ pracoviÜtφm spolupracovat na v²znamnΘm ÜirÜφm projektu, kter² pro svou komplexnost nem∙₧e b²t souΦßstφ specializovan²ch zßm∞r∙ jednotliv²ch pracoviÜ¥. Je navr₧eno, aby se v jeho rßmci °eÜily nßsledujφcφ projekty:
b 4) V oblasti cφlen²ch program∙ zahßjila Akademie v roce 2000 p∞tilet² "Program podpory cφlenΘho v²zkumu", kter² v souladu se socioekonomick²mi prioritami bude podporovat orientovan² v²zkum vedoucφ k mo₧n²m praktick²m v²stup∙m v oblasti kvality ₧ivota, konkurenceschopnosti i spoleΦenskΘ transformace. T²my Akademie se z·Φastnφ tΘ₧ sout∞₧e o projekty vypisovanΘ v rßmci projekt∙ MèMT, Ministerstva zdravotnictvφ, Ministerstva zem∞d∞lstvφ, Ministerstva pr∙myslu a obchodu, Ministerstva ₧ivotnφho prost°edφ, Ministerstva kultury atd. Tento typ projekt∙ bude rovn∞₧ nabφzet mo₧nost propojenφ zßkladnφho v²zkumu a praktick²ch aplikacφ. b 5) Nßvaznost na priority nßrodnφho programu orientovanΘho v²zkumu Do p°ipravovanΘho nßrodnφho programu orientovanΘho v²zkumu je Akademie p°ipravena se zapojit jednak aktivnφ ·Φastφ p°i v²b∞ru dφlΦφch program∙ (metodou foresight), jednak ·Φastφ v sout∞₧φch, je₧ budou vypsßny v rßmci tΘmatick²ch a pr∙°ezov²ch program∙. Ji₧ nynφ °ada pracoviÜ¥ Akademie usiluje ve spoluprßci s vysok²mi Ükolami a organizacemi aplikovanΘho v²zkumu o ustavenφ "V²zkumn²ch center" v rßmci pr∙°ezovΘho programu Integrovan² V a V, a to v obou kategoriφch A i B. ╪ada ·Φelov∞ financovan²ch projekt∙ Akademie spl≥uje kritΘria, aby mohly b²t v budoucnu p°φpadn∞ za°azeny do n∞kterΘho z program∙ nßrodnφho programu orientovanΘho v²zkumu. b 6) Nßvaznost na socioekonomickΘ sm∞ry v²zkumu a v²voje V souladu s Nßrodnφ politikou V a V v ╚R si v zßkladnφm v²zkumu cφle vychßzejφcφ ze socioekonomick²ch priorit budou urΦovat sami v∞dci. V prost°edφ Akademie jsou tyto cφle vyjßd°eny p°edevÜφm v²zkumn²mi zßm∞ry pracoviÜ¥ a cφli ·Φelov∞ financovan²ch projekt∙. b 7) V²b∞r a hodnocenφ v²zkumn²ch zßm∞r∙ a projekt∙ V oblasti neorientovanΘho zßkladnφho v²zkumu: Grantovß agentura AV ╚R, podporujφcφ projekty neorientovanΘho zßkladnφho v²zkumu, byla prvnφ agenturou zalo₧enou v ╚R. Bude i nadßle pokraΦovat v osv∞dΦenΘ praxi ka₧doroΦnφho vypisovßnφ ve°ejnΘ sout∞₧e projekt∙ v t∞chto kategoriφch:
Rovn∞₧ systΘm hodnocenφ
jednotliv²ch ₧ßdostφ t°emi nezßvisl²mi posuzovateli (z nich₧ minimßln∞ 1
musφ b²t ze zahraniΦφ) a oborov²mi komisemi bude zachovßn. OborovΘ komise tΘ₧
ka₧doroΦn∞ kontrolujφ pln∞nφ grantov²ch projekt∙ (s mo₧nostφ odebrßnφ podpory
v p°φpad∞ jejich nepln∞nφ) a hodnotφ zßv∞reΦnΘ v²sledky projekt∙. V oblasti orientovanΘho zßkladnφho v²zkumu financovanΘho z institucionßlnφch prost°edk∙: V²zkumnΘ zßm∞ry formulujφ jednotlivß pracoviÜt∞ Akademie na zßklad∞ svΘ vlastnφ v∞dnφ koncepce, v souladu s v∞dnφ koncepcφ Akademie a s p°ihlΘdnutφm k socioekonomick²m prioritßm V a V. V zßm∞rech jsou formulovßny cφle a priority v²zkumu. Hodnocenφ v²zkumn²ch zßm∞r∙ a v²sledk∙ v∞deck²ch pracoviÜ¥ Akademie Hodnotφcφmi komisemi schvßlen²mi Radou vlßdy ╚R pro v²zkum a v²voj prob∞hne dle Sm∞rnice AV ╚R 1/1999 do konce roku 2000. Pφsemnß stanoviska p°ipravenß komisemi projednß Akademickß rada AV ╚R. Na zßklad∞ tohoto hodnocenφ budou pak v²zkumnΘ zßm∞ry upraveny. V oblasti orientovanΘho zßkladnφho a cφlenΘho v²zkumu financovanΘho z ·Φelov²ch prost°edk∙: Pro programy pokraΦujφcφ, a to:
vyhlaÜuje ve°ejnou sout∞₧ Akademickß rada AV╚R. Pro posouzenφ p°ihlßÜek a kontrolu pln∞nφ projekt∙ jsou a budou vytvß°eny rady jednotliv²ch program∙ s ·Φastφ mimoakademick²ch Φlen∙. Po strßnce obsahovΘ z hlediska v∞deck²ch p°φnos∙ a v²sledk∙ spolup∙sobφ na pr∙b∞₧nΘm a zßv∞reΦnΘm hodnocenφ jednotliv²ch projekt∙ V∞deckß rada Akademie, kterß k tomuto ·Φelu z°izuje ad hoc komise (s ·Φastφ mimoakademick²ch Φlen∙ VR a s vylouΦenφm °editel∙ pracoviÜ¥ - Φlen∙ VR). |
|
a) Nßstin finanΦnφ politiky Akademie V p°edchozφ kapitole, pojednßvajφcφ o cφlech a prioritßch zßkladnφho v²zkumu je popsßno, ₧e v²zkumnΘ zßm∞ry naÜich pracoviÜ¥ jsou a budou i nadßle financovßny z institucionßlnφch prost°edk∙, zatφmco veÜkerΘ vyhlaÜovanΘ programy rozvoje badatelskΘho, cφlenΘho i mezioborovΘho v²zkumu, program podpory rozvoje p°φstrojovΘho vybavenφ a granty vypisovanΘ internφ grantovou agenturou jsou financovßny z ·Φelov²ch prost°edk∙. Dosavadnφ podφl ·Φelov²ch prost°edk∙ na schvßlenΘm rozpoΦtu AV ╚R se v poslednφch letech prakticky nem∞nφ a pohybuje se mezi 21-24 %. Pon∞vad₧ pln∞ odpovφdß pot°ebßm i struktu°e financovßnφ AV ╚R, m∞l by v dalÜφch letech z∙stat zachovßn. Zde je t°eba zd∙raznit, ₧e pom∞rn∞ vysok² podφl institucionßlnφch prost°edk∙ je dßn zp∙sobem financovßnφ Akademie v∞d: ta (na rozdφl od jin²ch rozpoΦtov²ch kapitol VaV) nemß ₧ßdn² jin² zdroj financovßnφ a veÜkerΘ svΘ pot°eby (vΦetn∞ vÜech osobnφch i re₧ijnφch nßklad∙, ·dr₧by, stavebnφch investic apod.) musφ hradit pouze z prost°edk∙ na v²zkum a v²voj. Zp∙sob rozd∞lovßnφ a pou₧itφ ·Φelov²ch prost°edk∙ na zßklad∞ ve°ejnΘ sout∞₧e je legislativn∞ p°esn∞ urΦen a m∙₧e b²t zm∞n∞n a₧ nov²m zßkonem o v²zkumu a v²voji. Nßsledujφcφ nßstin finanΦnφ politiky AV ╚R se t²kß pouze rozpisu institucionßlnφch prost°edk∙ na v²zkumnΘ zßm∞ry pracoviÜ¥. Dosavadnφ zp∙sob hospoda°enφ Akademie, zejmΘna rozpis prost°edk∙ stßtnφho rozpoΦtu na pracoviÜt∞, byl schvßlen VII. zasedßnφm AkademickΘho sn∞mu v listopadu 1995. V poslednφch letech doÜlo ke zv²Üenφ rozpoΦtu Akademie p°i relativn∞ malΘm nßr∙stu mezd: tφm se samoz°ejm∞ snφ₧il podφl mzdov²ch prost°edk∙ p°i souΦasnΘm nßr∙stu prost°edk∙ v∞cn²ch. Rozpis rozpoΦtu orientovan² p°edevÜφm na poΦty pracovnφk∙ pak nem∙₧e vystihovat skuteΦnΘ pot°eby (nßklady) pracoviÜ¥ Akademie. V souladu s p°ijatou Nßrodnφ politikou v²zkumu a v²voje ╚R budou prost°edky stßtnφho rozpoΦtu rozepisovanΘ na institucionßlnφ zßm∞ry naÜich ·stav∙ siln∞ zßviset na v²sledcφch jejich hodnocenφ. Vyjßd°enφ tΘto zßvislosti musφ b²t klφΦovou otßzkou vytvß°enφ koncepce finanΦnφ politiky Akademie. Koncepci finanΦnφ politiky rozd∞lovßnφ prost°edk∙ stßtnφho rozpoΦtu na institucionßlnφ zßm∞ry pracoviÜ¥ bude nutno nejprve kvantitativn∞ dopracovat ve vzßjemnΘm konsensu Φlen∙ AkademickΘ rady a po diskusi na pracoviÜtφch p°edlo₧it ke schvßlenφ XVII. zasedßnφ AkademickΘho sn∞mu. Rozpis rozpoΦtu na rok 2001 bude proveden ji₧ podle p°ijatΘ koncepce. Zßsady koncepce finanΦnφ politiky AV ╚R lze shrnout do nßsledujφcφch bod∙:
b) Zm∞ny legislativnφho prost°edφ v Akademii Po₧adavek vytvo°it odpovφdajφcφ legislativnφ prost°edφ pro badatelsk² v²zkum v Akademii navazuje na v∞cnou nßpl≥ Nßrodnφ politiky v²zkumu a v²voje ╚R a na organizaΦnφ uspo°ßdßnφ stßtnφ sprßvy v²zkumu a v²voje a sm∞°uje k zajiÜt∞nφ ·Φeln∞jÜφho a hospodßrn∞jÜφho vyu₧φvßnφ stßtnφch prost°edk∙. V souladu se stanoviskem AkademickΘho sn∞mu, pracoviÜ¥ Akademie i AkademickΘ rady je nutnΘ zachovat zßkon o Akademii v∞d ╚eskΘ republiky. Pot°ebnΘ legislativnφ zm∞ny lze provΘst jeho novelou v souvislosti s p°φpravou novΘho zßkona o v²zkumu a v²voji. Novelizovanß ustanovenφ zßkona o Akademii v∞d ╚R by m∞la transformovat postavenφ pracoviÜ¥ Akademie jako ve°ejn²ch v²zkumn²ch institucφ. Dosavadnφ pracoviÜt∞ Akademie, kterß jsou p°φsp∞vkov²mi organizacemi (stßtnφmi prßvnick²mi osobami), by se stala ve°ejn²mi v²zkumn²mi institucemi. Prßva a zßvazky dosavadnφch pracoviÜ¥ z∙stanou nedotΦeny s v²jimkou prßva hospoda°enφ k majetku stßtu. Prßvo hospoda°enφ k majetku stßtu, s nφm₧ dosud hospoda°ila pracoviÜt∞ Akademie, p°ejde na Akademii. Akademie pak m∙₧e po dohod∞ s pracoviÜt∞m Akademie rozhodnout o p°echodu majetku do vlastnictvφ p°φsluÜnΘho pracoviÜt∞. Tato p°em∞na mj. v²razn∞ usnadnφ vÜestrannou spoluprßci pracoviÜ¥ Akademie s ve°ejn²mi vysok²mi Ükolami - p°i nutnΘm zachovßnφ plurality institucφ i zdroj∙ - nebo¥ oba typy institucφ budou pracovat v obdobn²ch prßvnφch a ekonomick²ch podmφnkßch. Aby byl ponechßn dostateΦn² prostor pro uplatn∞nφ budoucφch praktick²ch zkuÜenostφ s touto novou formou hospoda°enφ pracoviÜ¥, bude t°eba stanovit dalÜφ prßva a povinnosti pracoviÜ¥ Akademie p°i hospoda°enφ s majetkem ve Stanovßch Akademie, kterΘ schvaluje vlßda ╚R. Pro ujasn∞nφ prßvnφho vztahu Akademie k ·st°ednφm orgßn∙m stßtu bude dßle t°eba zalo₧it jmenovacφ pravomocφ prezidenta republiky vztah p°edsedy Akademie, osobn∞ odpov∞dnΘho vlßd∞. Z d∙vod∙ ·ΦelnΘho a hospodßrnΘho vyu₧φvßnφ majetku pro ·Φely v²zkumu a jeho kontroly bude nutno nov∞ z°φdit DozorΦφ radu Akademie, kterou jmenuje ministr - p°edseda Rady vlßdy ╚R pro v²zkum a v²voj (nebo volφ Poslaneckß sn∞movna Parlamentu). Na jednotliv²ch pracoviÜtφch by byla souΦasn∞ posφlena ·loha v∞deck²ch rad pracoviÜ¥ jako orgßn∙ dohledu p°i ·ΦelnΘm propojenφ v²zkumn²ch aktivit a vyu₧φvßnφ finanΦnφch prost°edk∙. Vedle p°φpravy novΘho zßkona o v²zkumu a v²voji bude t°eba novelizacφ Stanov Akademie a dalÜφch internφch p°edpis∙ Akademie vytvo°it adekvßtnφ podmφnky pro vnit°nφ Φinnost transformovan²ch pracoviÜ¥ Akademie. SouΦasn∞ je nutno °eÜit prßvnφ otßzky spojenΘ s restrukturalizacφ pracoviÜ¥ a se zm∞nami vnit°nφch organizaΦnφch struktur, jako₧ i s odm∞≥ovßnφm (platov² °ßd), atestacemi v∞deck²ch pracovnφk∙ apod. V neposlednφ °ad∞ bude t°eba hledat novΘ prßvnφ nßstroje pro v∞tÜφ propojenφ spoluprßce v∞deck²ch pracoviÜ¥ Akademie a vysok²ch Ükol, zejmΘna v oblasti v²chovy mlad²ch v∞dc∙ a p°i zapojenφ v∞dc∙ do pedagogickΘho procesu. Aktußlnφm problΘmem je i odstran∞nφ prßvnφch bariΘr, kterΘ p°inßÜejφ problΘmy p°i zam∞stnßvßnφ zahraniΦnφch v∞dc∙. c) Otßzky morßlky a etiky v²zkumnΘ Φinnosti I v∞da p∙sobφ v prost°edφ a ve vztazφch, je₧ nelze do vÜech d∙sledk∙ regulovat prßvnφmi p°edpisy. Prostor p°esahujφcφ p∙sobnost prßvnφch norem p°edstavuje oblast mo₧nΘho vzniku citliv²ch problΘm∙, proto je t°eba i pro v²zkumnou instituci formulovat takΘ urΦitΘ normy etickΘ. T∞mito otßzkami by se v budoucnu m∞la zab²vat etickß komise Akademie v∞d. Akademie hodlß po d∙kladnΘ diskusi p°ipravit a potΘ p°ijmout etick² kodex badatele, pracovnφka Akademie, kter² by mohl b²t rozd∞len na dva okruhy podle zdroj∙, z nich₧ z etickΘho hlediska mohou spornΘ otßzky vyv∞rat: Prvnφ je dßn dynamick²m rozvojem obor∙, t²kajφcφch se zejmΘna ₧ivota, zdravφ a osobnφch dat lidφ. Zde je t°eba - p°φp. i v koordinaci s legislativou - brßnit vzniku zßva₧n²ch Ükod na fyzickΘm i psychickΘm zdravφ lidφ p°i zneu₧itφ n∞kter²ch v²sledk∙ v²zkumu i negativnφm vliv∙m na ₧ivotnφ prost°edφ; dßle se Akademie hodlß v²slovn∞ zavßzat, ₧e nebude podporovat v²zkum sm∞°ujφcφ ke zdokonalovßnφ chemick²ch a biologick²ch zbranφ nebo k usnadn∞nφ nebezpeΦn²ch psychologick²ch manipulacφ. Druh² okruh zahrnuje osobnφ p°φstup badatele k v²zkumu, k okolnφ badatelskΘ komunit∞, k poskytovanΘ finanΦnφ podpo°e a k naklßdßnφ s v²sledky v²zkumu. Zde si v∞deckß obec sama musφ stanovit zßsady pro prßci v souladu s pravidly oboru, zahrnujφcφ mj. otßzky pravdivosti a p∙vodnosti v²sledk∙, autorstvφ a spoluautorstvφ, zneu₧φvßnφ d∙v∞rn²ch informacφ, zodpov∞dnosti za vlastnφ prßci a za efektivnφ vyu₧itφ sv∞°en²ch prost°edk∙, ochrany v²sledk∙ v²zkumu p°ed zneu₧itφm a podpory v∞deckΘho dorostu. TakΘ sem spadß problΘm velikosti ·vazk∙, vΦetn∞ ·Φelnosti vφce soub∞₧n²ch ·vazk∙ a v oblasti °φzenφ v∞dy zßvaznß pravidla p°i rozhodovßnφ o d∙le₧it²ch otßzkßch v²zkumu a v²voje (nap°. otßzky st°etu zßjm∙ p°i t∞chto rozhodovßnφch). Tato oblast vy₧aduje stßlou pozornost, mß-li b²t soustavn∞ kultivovßno prost°edφ, v n∞m₧ se v∞da p∞stuje. d) Vztah k ve°ejnosti - ediΦnφ a v∞deckopopularizaΦnφ Φinnost Akademie Akademie poklßdß vlastnφ ediΦnφ Φinnost, tj. vydßvßnφ periodick²ch a neperiodick²ch publikacφ na pracoviÜtφch Akademie, za jeden z d∙le₧it²ch zp∙sob∙ prezentace v²sledk∙ ΦeskΘ v∞dy na odbornΘm i v∞decko-popularizaΦnφm tuzemskΘm i mezinßrodnφm poli, za p°φsp∞vek k rozÜi°ovßnφ vzd∞lanosti nßroda a v neposlednφ °ad∞ i za sv∙j p°φsp∞vek do mezinßrodnφ sφt∞ odborn²ch Φasopis∙ a vydavatelsk²ch dom∙ pro v∞deckou literaturu. Proto bude podporovat tuto Φinnost t∞mito zp∙soby: Nakladatelstvφ Academia bude zachovßno jako souΦßst Akademie i po p°echodu pracoviÜ¥ na ve°ejnΘ v²zkumnΘ organizace s tφm, ₧e bude hospoda°it na principu vyrovnanΘho rozpoΦtu. Akademie vÜak bude od nakladatelstvφ Academia po₧adovat:
V zßm∞rech je i rozÜφ°enφ prodejen Academia do dalÜφch univerzitnφch m∞st ╚R. Z prost°edk∙ Akademie bude nadßle podporovßno vydßvßnφ komerΦn∞ ztrßtov²ch, avÜak odborn∞ nepostradateln²ch neperiodick²ch publikacφ, resp. dlouhodob²ch publikaΦnφch °ad s tφm, ₧e tato podpora bude p°id∞lovßna t∞m autor∙m, kte°φ vydajφ svß dφla bu∩ v nakladatelstvφ Academia, nebo na pracoviÜtφch Akademie. Jednou z forem podpory budou tΘ₧ publikaΦnφ granty GA AV. FinanΦnφ podpora v∞deck²m, resp. populßrn∞-v∞deck²m Φasopis∙m, vydßvan²m na pracoviÜtφch Akademie bude p°id∞lovßna diferencovan∞ji ne₧ dosud, a to s ohledem na prokßzan² r∙st kvality jejich obsahu i formy, u mezinßrodnφch Φasopis∙ pak zejmΘna s ohledem na to, zda vykazujφ relativn∞ dobr² Φi zlepÜujφcφ se faktor citovanosti. Akademie bude rovn∞₧ podporovat vydßvßnφ vlastnφch populßrn∞ v∞deck²ch Φasopis∙. Hlavnφm ·kolem popularizaΦnφ a propagaΦnφ Φinnosti Akademie bude i nadßle p°ibli₧ovat co nejÜirÜφ ve°ejnosti a zvlßÜt∞ mlßde₧i v²znam v²zkumu a v²voje pro rozvoj modernφ demokratickΘ spoleΦnosti. Aktußlnφ seznamovßnφ s v²sledky badatelstvφ nejen u nßs, ale i ve sv∞t∞ je neodd∞litelnou souΦßstφ Φinnosti Akademie v souΦasnΘm v∞ku informacφ. Probouzenφm v∞tÜφho zßjmu o v∞deckΘ poznßnφ a racionßlnφ p°φstup ke vÜem nov²m poznatk∙m p°isp∞je Akademie ke zvyÜovßnφ ·rovn∞ vzd∞lanosti a m∙₧e tak i inspirovat mladΘ talenty k pozd∞jÜφ prßci v oblasti v²zkumu. Na celoakademickΘ ·rovni se bude t∞mto ·kol∙m nadßle v∞novat jeden z ·tvar∙ Kancelß°e Akademie vybaven² kvalifikovan²mi pracovnφky pro styk s ve°ejnostφ. Tento ·tvar bude vyu₧φvat vÜech komunikaΦnφch strategiφ k popularizaci a Üφ°enφ informacφ o odbornΘ Φinnosti Akademie. VÜechny informaΦnφ v²stupy budou umφs¥ovßny i na Internetu. Hlavnφ roli v popularizaci v²sledk∙ v∞dy vÜak musφ plnit jednotlivß pracoviÜt∞. Akademie bude nadßle podporovat zapojenφ sv²ch odbornφk∙ do ve°ejn²ch diskusφ na odbornß tΘmata i rozmanitΘ a pro Üirokou ve°ejnost atraktivnφ formy zp°φstup≥ovßnφ v²sledk∙ v∞deckΘ prßce. Bude usilovat o to, aby se t∞mto v²sledk∙m dostalo v∞tÜφho prostoru ve ve°ejn²ch mΘdiφch. e) Infrastruktura v²zkumu v Akademii Infrastruktura je soubor za°φzenφ, organizaΦnφch opat°enφ a slu₧eb, kter² umo₧≥uje v²zkumnou Φinnost. Je kombinacφ aktivit jednotliv²ch pracoviÜ¥ a spoleΦn²ch Φinnostφ. SpoleΦnΘ postupy v rßmci Akademie budou uplat≥ovßny zejmΘna p°i
Na zßklad∞ dosavadnφch pozitivnφch zkuÜenostφ a vÜestrannΘ v²hodnosti bude Akademie v co nejv∞tÜφ mφ°e rozvoj infrastruktury koordinovat s vysok²mi Ükolami, p°φpadn∞ s dalÜφmi institucemi v²zkumu a v²voje. Infrastruktura bude financovßna p°evß₧n∞ z institucionßlnφch prost°edk∙, nebo¥ pouze tak lze zajistit jejφ dlouhodob² a koncepΦnφ rozvoj. Nositeli p°φsluÜn²ch institucionßlnφch zßm∞r∙ pro celoakademickΘ pot°eby budou "servisnφ" pracoviÜt∞ zajiÜ¥ujφcφ infrastrukturu v²zkumu a v²voje. Krom∞ Knihovny AV ╚R, kterß zajiÜ¥uje knihovnφ a n∞kterΘ databßzovΘ slu₧by, lze uva₧ovat i o z°φzenφ specializovanΘho pracoviÜt∞, kterΘ by zajiÜ¥ovalo sφ¥ovΘ, poΦφtaΦovΘ a dalÜφ slu₧by. SouΦasn∞ bude podporovßn rozvoj ·stavnφch a areßlov²ch knihoven. ┌ΦelovΘ financovßnφ bude dopl≥kovou formou zam∞°enou zejmΘna na nastartovßnφ nov²ch program∙, po°izovßnφ nßkladnΘho p°φstrojovΘho vybavenφ, vytvß°enφ databßzφ a na n∞kterΘ programy spoluprßce mezi organizacemi. Trvalß pozornost bude v∞novßna p°evodu ·Φelov∞ financovan²ch projekt∙ na institucionßlnφ financovßnφ po skonΦenφ grantovΘ podpory. V nejbli₧Üφ dob∞ se to bude t²kat nap°. n∞kter²ch projekt∙ podporovan²ch v rßmci programu INFRA (jejich₧ podpora konΦφ k 31.12.2000), v budoucnosti (od r. 2003) i konsorcißlnφho projektu na provoz multilicence Web of Science. 1. InformaΦnφ infrastruktura Pßte°φ informaΦnφ infrastruktury je sφ¥ CESNET, provozovanß sdru₧enφm vysok²ch Ükol v ╚R a Akademie, CESNET, z.s.p.o. V Praze a v Brn∞ jsou provozovßny metropolitnφ sφt∞ PASNET a BAPS. PracoviÜt∞ Akademie jsou zpravidla p°ipojena optick²mi kabely nebo mikrovlnn²m pojφtkem. V nadchßzejφcφch letech bude podle pot°eb zvyÜovßna pr∙chodnost jednotliv²ch tras a budou modernizovßna koncovß za°φzenφ. Ze spoleΦn²ch prost°edk∙ budou hrazena pouze vn∞jÜφ a p°φpadn∞ areßlovß za°φzenφ, renovace vnit°nφch sφtφ z∙stanou zßle₧itostφ jednotliv²ch ·stav∙. Zv²Üenß pozornost bude v∞novßna bezpeΦnosti poΦφtaΦov²ch sφtφ a dodr₧ovßnφ pravidel p°φpustnΘho u₧φvßnφ sφt∞. V blφzkΘ dob∞ budou vypracovßna Zßvaznß pravidla u₧φvßnφ poΦφtaΦov²ch sφtφ. NßroΦnΘ v²poΦty jsou a budou provßd∞ny na r∙zn²ch platformßch v zßvislosti na jejich povaze. Pro ·lohy, kterΘ jsou nßroΦnΘ na v²poΦetnφ Φas, ale nemajφ extrΘmnφ po₧adavky na pam∞¥, jsou vhodnΘ klastry osobnφch poΦφtaΦ∙, jejich₧ po°φzenφ a provoz jsou v mo₧nostech jednotliv²ch ·stav∙. Pro vektorizovanΘ ·lohy vytvo°φ Akademie podmφnky pro pokraΦovßnφ projektu Meteor (Vyu₧φvßnφ superpoΦφtaΦe v ╚HM┌). Nßroky °ady aktußlnφch ·loh p°esahujφ mo₧nosti stßvajφcφch systΘm∙ instalovan²ch v ╚R. P°itom po°φzenφ odpovφdajφcφho superpoΦφtaΦe je kapacitn∞ nad pot°ebami a finanΦn∞ nad mo₧nostmi jednΘ instituce. Akademie proto bude iniciovat - ve spoluprßci s vysok²mi Ükolami - jednßnφ o z°φzenφ superpoΦφtaΦovΘho centra, kterΘ by slou₧ilo celΘ badatelskΘ obci v ╚eskΘ republice. V²znamnou souΦßstφ informaΦnφ infrastruktury Akademie je Knihovna AV ╚R. Jejφ rozvoj jako pracoviÜt∞ poskytujφcφho informaΦnφ servis ÜirokΘ obci pracovnφk∙ v²zkumu a v²voje bude Akademie i nadßle podporovat. Z iniciativy Knihovny AV ╚R byl zformulovßn konsorcißlnφ projekt na po°φzenφ velkoploÜnΘ multilicence databßzovΘho produktu Web of Science (ISI, Philadelphia), kter² zφskal ·Φelovou finanΦnφ podporu na lΘta 2000-03 v rßmci programu InformaΦnφ zdroje pro v²zkum a v²voj. Pracovnφk∙m a student∙m Akademie, vysok²ch Ükol a knihoven projekt umo₧nφ vyu₧φvat databßze Current Contents a citaΦnφch index∙ na webovskΘm rozhranφ s retrospektivou od roku 1985, co₧ p°edstavuje zßsadnφ kvalitativnφ zm∞nu v p°φstupu k t∞mto informacφm. Databßze a informaΦnφ zdroje v oblasti aplikacφ v²sledk∙ v²zkumu a v²voje a transferu technologiφ bude na zßklad∞ projektovΘho financovßnφ zajiÜ¥ovat TechnologickΘ centrum AV ╚R. Ve spoluprßci s vysok²mi Ükolami bude Akademie usilovat o prodlou₧enφ existujφcφch a uzavφrßnφ nov²ch smluv na nßkup a pronßjem software za v²hodn²ch podmφnek (multilicence, specißlnφ nabφdky pro Ükolstvφ a v∞du). 2. Technickß infrastruktura V p°φstrojovΘm vybavenφ trvß v °ad∞ v²zkumn²ch obor∙ kritickß situace. V∞tÜina p°φstroj∙ je zastaralß, polovina movitΘho investiΦnφho majetku je ji₧ zcela odepsanß (u n∞kter²ch pracoviÜ¥ tento podφl Φinφ a₧ 80%). P°edpokladem alespo≥ k ΦßsteΦnΘ nßprav∞ je oΦekßvan² nßr∙st prost°edk∙ na v²zkum. K reprodukci movitΘho majetku budou vyu₧φvßny p°edevÜφm odpisy, u pracoviÜ¥ s obzvlßÜ¥ zastaral²m (a tudφ₧ odepsan²m) p°φstrojov²m vybavenφm i investiΦnφ dotace. Pro po°φzenφ mΘn∞ nßkladn²ch za°φzenφ budou pracoviÜt∞ vyu₧φvat i grantov²ch prost°edk∙. Na zφskßnφ velmi nßkladn²ch nebo spoleΦn∞ vyu₧φvan²ch za°φzenφ bude Akademie vypisovat ·Φelov∞ financovanΘ programy. Kriteriem v²b∞ru bude kvalita v²zkumnΘho projektu (zßm∞ru), pro n∞j₧ je p°φstroj po₧adovßn, stupe≥ vyu₧itφ p°φstroje a takΘ schopnost °eÜitel∙ finanΦn∞ zajistit trval² provoz za°φzenφ. |
| Poslednφ ·prava 3. 5. 2000 (webmaster) |