Co pro obΦany znamenß InternetInternet se stal pojmem, kter² zdaleka nepat°φ pouze do sfΘry odbornΘ a v∞deckΘ nebo do oblasti IT. Co obΦan∙m Internet
°φkß? Co se jim vybavφ, kdy₧ zaslechnou toto slovo?V²zkum, kter² m∞l za cφl zmapovat zßkladnφ pov∞domφ ve°ejnosti o Internetu uskuteΦnila v zß°φ letoÜnφho roku DEMA,a.s.. Jejφ externφ spolupracovnφci,poklßdali podle reprezentativn∞ stanoven²ch po₧adavk∙
nßhodn∞ osloven²m obΦan∙m mimo jinΘ i otßzku: 'Co pro Vßs osobn∞ znamenß Internet?' ┌kolem dotßzan²ch bylo odpov∞d∞t spontßnn∞ a struΦn∞, jednou v∞tou. VeÜkerΘ odpov∞di byly obsahov∞ ut°φd∞ny do skupin a oznaΦeny klφΦov²mi slovy. ZjiÜt∞nΘ v²sledky
ukazujφ na v²raznou nßzorovou platformu s diametrßln∞ odliÜn²m pohledem na pot°ebnost Internetu. Ocitajφ se na nφ nejen lidΘ, pro kterΘ se Internet stal samoz°ejmostφ a b∞₧nou souΦßstφ jejich prßce i soukromφ, ale i obΦanΘ, kte°φ internetov² 'sv∞t' sice
respektujφ, avÜak sami do n∞ho zatφm nevstoupili a takΘ ti, pro kterΘ nic neznamenß a ani o n∞m necht∞jφ ve vztahu k vlastnφ osob∞ uva₧ovat. V²sledky empirickΘho Üet°enφ doklßdajφ, ₧e tzv.'ruku v ruce' s technikou je ₧ßdoucφ provßd∞t internetovou osv∞tu
tak, aby byla respektovßna celß postojovß Ükßla, od lidφ aktivnφch a iniciativnφch, p°es rezervovanΘ a₧ k t∞m, kte°φ prozatφm smysl Internetu nechßpou nebo majφ v∙Φi n∞mu urΦitΘ zßbrany podmφn∞nΘ nejen demograficky, n²br₧ nap°. i ₧ivotnφmi hodnotami,
finanΦnφ situacφ, pracovnφm postavenφm a profesnφ pozicφ, ₧ivotnφm stylem nebo vybavenostφ technikou(provedla agentura DEMA v rßmci projektu B°ezen - m∞sφc Internetu 2000)
ôCo pro Vßs osobn∞ znamenß
Internet? | ·daje v % za populaci ╚R starÜφ 18 let | Nic, nemß pro mne v²znam, nepot°ebuji ho | 27 % | Nevφ, k Φemu by mohl b²t dobr², ale vφ, co je
Internet | 15 % |
Nevφ, co je Internet | 11% | Uvedl konkrΘtn∞ | 47 |
Zastavme se nejd°φve u t∞ch, kte°φ na Internet pohlφ₧ejφ bez zßjmu. Celkov∞ tvo°φ zhruba polovinu populace ╚R (53%). Mφra interesu je v²razn∞ podmφn∞na v∞kem, vzd∞lßnφm a podnikatelsk²m
zßzemφm obΦan∙. Platφ: Φφm je vyÜÜφ v∞k, tφm Φast∞jÜφ je nev∞domφ i pocit o neu₧iteΦnosti Internetu - jde o t°etinu mlad²ch lidφ do 29 let, tΘm∞° polovinu generace st°ednφho v∞ku 30 a₧ 44 let²ch, vφce ne₧ polovinu starÜφch lidφ mezi 45 a₧ 59 lety a
v∞tÜinu osob d∙chodovΘho v∞ku. U vzd∞lßnφ je negativnφ vyhran∞nφ jeÜt∞ pr∙kazn∞jÜφ: v Internetu nevidφ smysl naprostß v∞tÜina lidφ s ni₧Üφm vzd∞lßnφm, ale i tΘm∞° ka₧d² druh² s maturitou a ka₧d² Üest² s vysokoÜkolsk²m diplomem. Zatφmco z podnikatel∙ tak
sm²Ülφ vφce ne₧ Φtvrtina, z nepodnikajφcφch jsou to tΘm∞° dv∞ t°etiny. I kdy₧ odpov∞di t∞ch (tj. 47% populace ╚R), v jejich₧ pov∞domφ figuruje Internet v konkrΘtnφ podob∞ jsou dosti rozmanitΘ a vyznaΦujφ se zv²Üen²m d∙razem na n∞kterou z
internetov²ch vymo₧enostφ, p°esto lze i zde vysledovat urΦitΘ shodnΘ prvky. A¥ je ve spojenφ s Internetem akcent dßvßn prioritn∞ na mezinßrodnφ propojenφ, obchod, pracovnφ nßstroj, vzd∞lßnφ Φi zßbavu, obvykl²m dov∞tkem Φi komentß°em respondent∙ jsou dv∞
slova - informace a komunikace. Internet, co by synonymum zßbavy a pouΦenφ se promφtß do pov∞domφ 2,7% obΦan∙ ╚R (Φast∞ji u t∞ch, kte°φ majφ Internet doma). Jde o odpoΦinkov² faktor, podle autentick²ch vyjßd°enφ respondent∙ o 'spojenφ p°φjemnΘ a
nenßsilnΘ formy zφskßvßnφ poΦφtaΦovΘ dovednosti', 'studia bez knihovny' nebo provozovßnφ jistΘho druhu konφΦka bez ohledu na v∞k Φi vzd∞lßnφ. Ka₧d² pßt² obΦan ╚R (19,7%) vyzdvihuje prioritn∞ mo₧nosti na poli informaΦnφm. Internet je oznaΦovßn za
zdroj informacφ, kter² je 've°ejn²', 'v podstat∞ nevyΦerpateln²', 'neomezen² ve sv²ch kapacitßch','o vÜem mo₧nΘm i nemo₧nΘm', 'vÜeobecnΘm i specializovanΘm', 'pomocnφk umo₧≥ujφcφ p°φstup na mφsta, kam by se jinak Φlov∞k nedostal, co by p°ed nφm jinak
z∙stalo utajeno'. Oce≥ovßna je jeho 'rychlost', 'aktußlnost', 'servis dostupn² v ka₧dou dobu','jednoduchost'a'pohodlnost z domova nebo z kancelß°e'. SfΘra obchodu je dominantn∞ vid∞na 3,4% obΦan∙ ╚R. Jsou p°esv∞dΦeni, ₧e na zßklad∞ tΘto nejv∞tÜφ
informaΦnφ sφt∞ lze 'navazovat a rozvφjet obchodnφ kontakty', 'zφskßvat adresy, spojenφ, data - o trhu, dodavatelφch i konkurenci', 'vytvß°et novΘ podmφnky pro marketing', 'zpracovßvat vÜeobecnou i segmentov∞ cφlenou reklamu','nabφzet produkty a slu₧by',
'elektronicky obchodovat','pru₧n∞ reagovat na poptßvku, nevykrytΘ nebo specifickΘ po₧adavky zßkaznφk∙'. S uveden²mi aspekty ·zce korespondujφ nßzory 3% obΦan∙ ╚R, kte°φ si ji₧ nynφ bez Internetu nedovedou p°edstavit svoji prßci. Chvßlφ si p°i tom
'nevφdanΘ mo₧nosti, kterΘ jim modernφ zp∙sob kontaktu a zφskßvßnφ informacφ nabφzφ', vidφ 'u₧itek jak pro sebe, tak pro firmu', preferujφ ho v pracovnφm procesu 'pro konzultace, poÜtu, aktußlnφ kontakt s klienty, spolupracovnφky uvnit° i vn∞ firmy,
uznßvajφ jeho vlastnosti vedoucφ ' k usnadn∞nφ a urychlenφ prßce'. Pro 5,1% obΦan∙ ╚R je Internet symbolem komunikace, 'spojenφm lidφ', 'nejlepÜφ formou domluvy, dorozumφvßnφ a kontaktu', 'opravdovou komunikaΦnφ dßlnicφ pro jednotlivce, firmy i
spoleΦnosti'. V obdobn²ch intencφch se nesou vyjßd°enφ i dalÜφch 3,7% obΦan∙, kte°φ spφÜe zd∙raz≥ujφ technickou strßnku v∞ci ' je to celosv∞tovß poΦφtaΦovß sφ¥, na nφ₧ lze skoro vÜe', 'jde o sφ¥ sφtφ', 'mezinßrodnφ poΦφtaΦovΘ spojenφ'. V nßzorovΘ palet∞
se nez°φdka (u 5,7%) vyskytovaly i v²roky uznalΘho a₧ superlativnφho charakteru jako '·₧asnß technickß novinka','hudba budoucnosti', ' pokrok' 'kouzelnΘ mo₧nosti', 'bßjeΦnß v∞c', 'dobrodru₧stvφ, ' nevyzpytateln² sv∞t', 'nynφ p°epych, v²hledov∞ nutnost'.
Sem lze p°iΦlenit i 3% zb²vajφcφch odpov∞dφ, kterΘ signalizujφ akceptaci a nadÜenφ pro internetovΘ d∞nφ, avÜak s nßdechem souΦasnΘ nedostupnosti z hlediska ekonomickΘ a finanΦnφ 'velkΘ vydßnφ', 'p°φliÜ nßkladnΘ', 'znaΦn² zßsah do rozpoΦtu
rodiny','unikßtnφ v∞c, na kterou nemßm', 'zatφm si ho nemohu dovolit','nenφ pro moji kapsu', 'doufßm, ₧e si ho n∞kdy po°φdφm','cht∞l bych ho mφt - je to zßzrak', apod. Äe Internet vyvolßvß i negativnφ asociace, doklßdß necelΘ jedno procento zcela
negativn∞ vyhran∞n²ch odpov∞dφ, reflexφ na dva problΘmy: ochranu osobnφch dat a d∞tskou pornografii. CHARAKTER V▌ZKUMU : reprezentativnφ TYP V▌ZKUMU : DEMA /BUS - STANDARD LOKALITA: ╚eskß republika C═LOV▌ SOUBOR:
populace ╚R starÜφ 18 let V▌B╠ROV▌ SOUBOR: 1020 osob s charakteristikou cφlovΘho souboru TER╔NN═ SB╠R DAT: 7. a₧ 11.10.1999 SPECIFIKA: otßzka byla polo₧ena v rßmci projektu BMI Vydßno dne 12.1.2000 Kate°ina HrubeÜovß, M.I.A. |