| |
 Chodíš do kina? Když jdeš na film do kina, počítáš s tím, že si film prohlédneš celý. Není přece slušné odcházet uprostřed promítání. A s Jabloní je to stejné. Neboj, nebudeš se nudit. Nejsi pasivní divák. Na to máš pro mně příliš velkou cenu. Vážím si tvé přítomnosti. Jablečný “film” je zcela ve tvé režii. Jsi hlavní hrdina, ale ještě o tom nevíš.
Přečíst Jabloň znamená prožít jedno velké dobrodružství, trochu horor, trochu detektivku a tak trochu sci-fi. Záleží čemu dáváš přednost. Jabloň je výzva, nikdy ji nezačínej číst, pokud na ni nemáš dost času! Většina filmů trvá téměř dvě hodiny. A s Jabloní je to stejné.
Přečtením Jabloně nezískáš ani korunu. Taky téměř žádnou neztratíš. Jabloň nezmění Tvůj život, ani neoddálí stáří. Přesto čtenáři Jabloně získají cosi, co je několika holými větami nepostižitelné. Hesla: Osud, Naděje, Odpuštění, Sen, Láska, Odvaha, Realita, Cit, Touha, Iluze, Duše a především Pravda – jsou základními charakteristikami knihy, která obsahuje vzájemně navazující a do sebe zapadající myšlenky. V neposlední řadě jsou součástí převážně prozaické Jabloně taktéž dvě básnické sbírky (55 básní).
Jabloň napsal sám život. Každá další slova jen zamlžují, o co se opravdu jedná. Jabloň je osobní zpověď – příliš intimní na to, aby nebyla veřejná. Jabloň je také zkouška. Zkouška lidské tolerance. Malá maturita z lidství. Držme si palce. Jabloň je tvůj strom, ale ještě o tom nevíš. |
|
|
Prozaická část:
Celý život mám strach, že nakonec nikoho nenajdu a zůstanu sám. Celý život hledám, ale nenacházím. Vždy osloví někdo mě. Jenže po čase namlsán odchází. Kde je chyba? Jak jsem řekl, vždy “objeví” někdo mě. Měl bych začít dělat to samé a nečekat na to, co mi přivane vítr. Pokud chci nalézt perlu, nesmím na ni čekat. Jen zřídkakdy přijde sama. A já perlu chci.
Láska znamená zbavit se strachu. Jak mám překonat strach z toho, že se ztrapním a budu odmítnut? Jednou mi kdosi konkrétní napsal, že nesmím litovat toho, co jsem učinil, ale vždy litovat toho, co jsem neučinil. A má pravdu. Tajná láska, která chodí kolem tebe, by mohla být přeci vzájemnou. Je asi zbytečné trápit se, když víš, že stejně nic neuděláš, nic nepovíš a nedáš najevo. Nejdříve máš strach a nevíš, jak to říct. Zbytek života se budeš hryzat tím, že už jste třeba mohli být spolu, ale tehdy jsi pro to nic neudělal. A přitom můžeš začít třeba takhle…
Básnická část:
Strach
Bojíš se dotknout záblesku v jeho očích.
Bojíš se dotknout vůně jeho těla.
Bojíš se číst z výrazu jeho tváře.
Bojíš se zeptat, jak se to dělá.
Bojíš se temnot jeho stínu.
Bojíš se, že budeš se bát.
Bojíš se pravdy, že bude bolet.
Bojíš se, že bude se ti smát.
Bojíš se citů, co zraňují tvé srdce.
Bojíš se tónů, co budou ti hrát.
Bojíš se nebe, bojíš se pekla.
Nejvíc se boj sebe – nemůžeš si lhát. |
|
