P∙vodn∞ dφlo nem∞lo b²t nijak tΘmaticky zam∞°eno, najdete zde bßsn∞ z d°φv∞jÜφ tvorby pßr let starß, ale i bßsn∞ z poslednφch m∞sφc∙. Cht∞l jsem, aby se cel²m dφlem neslo vφce nßlad, kterΘ by vykreslily pocity Φlov∞ka v r∙zn²ch situacφch. Chci dbßt na to, aby ka₧dß bßse m∞la sv∙j osobit² duch pro ka₧dΘho Φtenß°e, aby si mohl ka₧dou bßse zasadit do svΘho osobnφho ₧ivota. |
|
|
Poslednφ hodiny zapomenutΘho boha
Dφvej se v sv∞tlo a pocφtφ mou nedohasφnajφ touhu, prochßzφm tv²mi tepnami jako veΦernφ Slunce obzorem, p°e₧ije, ale ₧ßdnΘ z pohled∙ to nespat°φ.
P°edtφm jß upadnul v zapomn∞nφ, ale nikdy mne to nezranilo jako tehdy, neopou t∞j mne zde, abych se plazil p°es h°φchy, bude beze h°φchu p°ed tr∙nem m²m.
┌sta se neodva₧ujφ vyslovit mΘ jmΘno, vidφ , vyvolal jsem nßdherno a krßsno,
bitva pro ₧ivoty je tak jemnou, chy¥ se mne a prosφm, poj∩ se mnou.
Kdy₧ jsem byl mal², Slunce spßlilo mou tvß°, kdy₧ jsem ponechal jeho lßsku a v°elost plouchat kolem mne, roztßtΘ hlasy mnoh²ch, v tichu noci tajemnΘ, kdy₧ eptajφcφ jazyky m∙₧e otrßvit up°φmn² lhß°.
Poj∩ a oblΘkni mne sv²m t∞lem, zadej mi ·t∞chy, snil jsem o mrtvΘm dφt∞ti za m²mi vφΦky.
Musφm ulehnout a prosφm, abys z∙stala se mnou, nßdhernß brßna svatyn∞, mohu b²t spasen? pro otup∞lost, ledovou bolest objφmajφcφ v e, celou zemi. |