| |
 Voyen Koreis Äe dnes ₧iji v Austrßlii, ₧e zde vysφlßm v rßdiu, maluji obrazy, pφÜi Φesky i anglicky, p°eklßdßm a v neposlednφ °ad∞ hraji golf, za to vÜe asi m∙₧e m∙j dnes u₧ siln∞ prokvetl² vous.
Jak k tomu vlastn∞ doÜlo?
Narodil jsem se 14. ·nora 1943 v Lond²n∞. Otec, diplomat, se s matkou nachßzeli v Albßnii, kdy₧ nacistΘ zabrali republiku. P°es ╪ecko a ji₧nφ Francii se moji rodiΦovΘ dostali do Anglie, otec vstoupil do zahraniΦnφ armßdy, dotßhl to na majora. Po vßlce jsem s nimi byl na Φs. velvyslanectvφ v B∞lehrad∞, kde jsem si jist∞ hrßval s dcerkou Korbelov²ch, i kdy₧ si na to nepamatuji. Panφ Albrightovß asi taky ne. Potom jsme byli ve v²chodnφm Berlφn∞, kde otce jmenovali generßlnφm konzulem, a₧ do jeho nßhlΘ smrti v 50. roce.
Vyr∙stal jsem dßle v Praze, na Zbraslavi, v Rokytnici nad Jizerou, ₧il jsem pozd∞ji v Karlov²ch Varech a znovu v Praze. Byl jsem zblßzn∞n² do divadla, vojnu jsem projezdil jako zp∞vßk u vojenskΘho souboru, po vojn∞ jsem byl n∞jak² Φas v kamennΘm divadle ve Varech. Pozd∞ji jsme
zde s n∞kolika kolegy zalo₧ili malΘ autorskΘ kabaretnφ divadlo, hrßli jsme nejprve kde se dalo, v M∞stskΘ knihovn∞, v divadΘlku Kapsa, po lßze≥sk²ch domech. Potom jsme zaΦali stßle Φast∞ji vyjφ₧d∞t, s po°adem ôPφsn∞ pro koΦkuö jsme projezdili velkou Φßst ╚ech.
KoΦovn² ₧ivot m∞ nakonec p°estal bavit, rozhodl jsem se tedy, ₧e rad∞ji budu studovat opernφ zp∞v. P°est∞hoval jsem se do Prahy, stal jsem se soukrom²m ₧ßkem panφ profesorky DolanskΘ a p°ipravoval jsem se s nφ
na zkouÜky na AMU. P°es jejφ varovßnφ jsem si ale p°ed zkouÜkami odmφtl oholit sv∙j vous, kter² jsem u₧ tehdy (stejn∞ jako dnes) pova₧oval za nedφlnou souΦßst svΘ osobnosti. Nevyhnuteln²m v²sledkem bylo, ₧e jsem se na opernφ fakultu nedostal; p°edseda komise pan KoΦφ toti₧ kategoricky prohlßsil, ₧e ₧ßdnΘ öbeatnikyö na AMU mφt nechce. Nßsledky tehdejÜφ mladickΘ vzdorovitosti p°etrvßvajφ dodnes. Kdybych byl mohl studovat, nejspφÜ bych se byl n∞jak p°enesl p°es udßlosti spojenΘ s 68 rokem a byl bych asi z∙stal v republice, takto mi zde ale ₧ßdnß vßbnß budoucnost nekynula. Uv∞domil jsem si, ₧e jsem vlastn∞ öBritish bornö a
odlet∞l jsem rad∞ji do Lond²na. Tam jsem si p°ece jen zazpφval Kecala, aspo≥ p°i Ükolnφm p°edstavenφ v lond²nskΘ Morley College. K p∞veckΘ kariΘ°e to sice nevedlo, zato k man₧elstvφ s Φeskou emigrantkou DßÜou,
kterou jsem na p°edstavenφ pozval.
Syn Darius se nßm narodil a₧ v 85. roce v subtropickΘm Brisbane, kam jsme emigrovali v 73., proto₧e v Anglii nßm byla zima. Tady je zase n∞kdy trochu moc horko. V Austrßlii jsem se ₧ivil nejprve jako skladnφk, takΘ jsem prodßval koberce, salßmy, chleba, nemovitosti, bramborovΘ
lupφnky, o°echy. Pozd∞ji jsem se stal stßtnφm zam∞stnancem, socißlnφm pracovnφkem, tlumoΦnφkem. Jen jednou jsem si tu vß₧n∞ zahrßl divadlo,
zato to byla klßda - Jarryho tatφk Ubu! Dal jsem se pro zm∞nu do
malovßnφ, a₧ doposud jsem m∞l asi tucet s≤lov²ch v²stav, v∞tÜinou
abstraktnφ obrazy.
Kdy₧ zaΦala v 79. roce v Brisbane vysφlat etnickß rozhlasovß stanice, byl jsem jejφm prvnφm Φesk²m hlasatelem a prvnφm hlasatelem v∙bec, proto₧e Φesk²m vysφlßnφm se tehdy zaΦφnalo. Dnes jsem u₧ Φtvrt² rok jejφm vicepresidentem. Vysφlßme momentßln∞ v 51 jazycφch, co₧ je mo₧nß sv∞tov² unikßt. Ka₧d² t²den zde vysφlßm Φesky, n∞kdy takΘ anglicky. V
angliΦtin∞ jsem napsal rozhlasovou hru, kterou jsem takΘ re₧φroval a kterß se s ·sp∞chem vysφlala nedßvno. Mßm ji₧ rozpracovßnu dalÜφ hru, kterß se bude natßΦet v p°φÜtφm roce. Vytvo°il jsem takΘ mno₧stvφ po°ad∙ pro jinou
brisbaneskou stanici, kterß se zab²vß klasickou hudbou.
V poslednφch letech se zaΦφnßm stßle vφce zab²vat psanφm a takΘ
p°ekladatelsk²mi pracemi. Napsal jsem romßnovou fantasii Blßznova
cesta, jφ₧ lze nalΘzt na tΘto strßnce na jinΘm mφst∞, stejn∞ jako n∞kterΘ z m²ch Φlßnk∙ a fejeton∙. Do ΦeÜtiny jsem p°elo₧il australskou divadelnφ hru, asi deset um∞leck²ch po°ad∙ pro ╚T, atp. Do angliΦtiny knihu o homeopatii a r∙zn² materißl pro australskou televizi. Pro tu obΦas d∞lßm i
doubingy (m²m hlasem na p°. promlouvß GorbaΦov p°i interview s Oliviφ Newton-John).
N∞kdy si °φkßm: jak by se byl asi vyvφjel m∙j ₧ivot, kdybych si byl p°ed t°iceti lety do hladka oholil svoji tvß°? Nevφm. Zpφval bych t°eba Kecala, Vodnφka, Leporella na prknech Nßrodnφho divadla? Nebo by se ze mne byl stal zaho°kl² uΦitel zp∞vu, Φi snad Ümφrßck² herec v n∞jakΘm zapadlΘm divadle?
Vφm to, ₧e nemßm Φeho litovat.
 Romßn na tΘma tarotov²ch karet. P°φstupnou formou vyjßd°enß symbolika tarotu. |
|
|
|
