Karel Kýr

Narodil se 12.8.1944 ve vesnici Čunín na Drahanské vysočině. V roce 1949 se rodina odstěhovala do Brodku u Konice, kde navštěvoval základní školu. V roce 1962 maturoval v Olomouci na Vyšší průmyslové škole strojnické. Po vojenské službě v roce 1965 se přihlásil na vysokou školu. Chtěl studovat novinařinu. Byl přijat, ale když viděl, co se tam učí, nenastoupil. Dlužno dodat, že byl v té době značně ovlivněn beatniky. Po roce 1968 neoplýval euforií nad vstupem vojsk do naší země. V době normalizace dával svoje antipatie najevo - byl odměněn pětiletým vězením. Od roku 1967 žije a pracuje v Praze. Do roku 1989 pracoval v různých povoláních. V posledních letec 4 roky ve Sběrných surovinách a 4 roky u ČSD v kotelně. Říká o tom: ”Zpětně to považuji za nejlepší léta svého života. Ve Sběrných surovinách jsem se dostal k různým zakázaným knihám, v kotelně jsem je pak 4 roky studoval. Dalo mi to více než mi mohla dát tehdejší vysoká škola.” Od roku 1990 pracuje jako volný novinář a publicista. Doposud vydal tři knihy, sedm má v rukopisech.

		Hroznatův slib

Dobu, v níž se odehrává náš příběh, charakterizovaly fanatické boje velkých křížových výprav, rytířské turnaje a velké slavnostní lovy - tady všude se uplatňovala statečnost a brutální síla. Současně ale byla nepsaným zákonem i něžná poetická služba lásce, jež odhalovala opačné lidské vlastnosti, mužskou zdobivost a zženštilost. „Svaté války“ podstatně rozmnožily počet nižší šlechty a pomohly rytířům k vojenské kariéře, k získání pozemků, k poznání dalekých krajin, a tím i k určitému rozhledu a společenskému vzestupu. Již kníže Boleslav I. svým řádem stařešinským dal podnět k rozdělení země na úděly. Úděly se pak rozdělovaly na župy. Župy, základ veškeré správy zemské, byly sídly jednotlivých plemen a skládaly se z většího nebo menšího počtu vesnic, zpravidla sídel rodů. Středem župy byl hrad, sídlo náčelníka celého plemene, župana, kněze, nebo vojvody, shromaždiště župních sněmů, sídlo svatyně a v dobách válečných útočiště lidu. Župan spolu s rodovými náčelníky tvořil sbor, jemuž náležela správa všech župních veřejných záležitostí. Župy se staly politickými okresy, v jejichž čele byli potom zeměpanští úředníci, vykonávající správu jménem knížete. Župané dosáhli časem dědičnosti svého úřadu. Byli jádrem zemské šlechty - zemanů a lechů, byli správci, soudci i vojevůdci žup a spolu s rodovými náčelníky - vladyky se scházeli na župních shromážděních. Tak tedy bylo v Čechách v době našeho příběhu, v době, kdy věnce vysokých hor a tmavých lesů tvořily kolem naší vlasti těžko průchodnou hradbu...

Přidat názor Objednat Poslat jako dárek Názory ostatních

		Tanečníci se smrtí

Jako kluk jsem měl rád dobrodružné příběhy. Protože cítím jejich absenci na našem knižním trhu, pokusil jsem se jich pár napsat. Jestli se mi to podařilo, nechť posoudí čtenáři sami.	Přidat názor Objednat Poslat jako dárek Názory ostatních