| |
 Jakub Kaplan Narodil jsem se 23. 4. 1980 v Ústí nad Labem a do Olomouce, kde teď žiji a studuji, jsem se dostal v deseti letech. Poslední čtyři ročníky jsem strávil na gymnáziu v Olomouci - Hejčíně a po maturitě se nečekaně vydal na PřF UP studovat matematiku. Ale ne, že by mne to bavilo ...
Své básně píši od roku 1995 a jako se měním já, mění se jejich forma i obsah (snad k lepšímu). Celkem jsem napsal něco kolem tří set básní, které jsou téměř všechny obsaženy v uvedených sbírkách. Doufám, že se vám mé básně budou líbit a rádi si je přečtete.
 Má druhá sbírka ”milostných” básní. Myslím, že se mi docela povedla. Snad i
proto, že některé básně jsem psal přímo jedné osobě a snad to je v nich i
cítit. To nejsou jen slova, slova, slova, to už je ten pravý cit. |
|
|
Psát o lásce není nikdy lehké tak, aby každý citíl to co vy. Zkuste se podívat
na mé první milostné básně a básně o lásce z mých autorskyých začátků. |
|
|
|
Má zatím poslední sbírka a myslím si, že i nejpodařenější. Opět v ní sice
řeším stinné stránky svého živobytí, ale občas prosvitne právě ten
optimističtější paprsek. Snad tomu napomohlo i dávné ”osvobození” od rýmů a
realističtější pohled na svět… |
|
|
|
Je zde několik pro mne cenných básní, které napsal sám život a uvedl na papír
můj cit. Když si třeba přečtete ”Tančící chodec”, snad sami ucítíte tu vnitřní
samotu… |
|
|
|
Má vlastní prvotina. Básně, který mi to všechno začalo a zatím naštěstní
neskončilo. Vypadají tak, jak vypadají básně každého začínajícího básníka, tak
čistě naivní… |
|
|
|
Předposlední sbírka možná až moc pesimistická. Ale třeba právě to ji dělá tak
zajímavou. Přečíst si o smutku a vědět, že člověk není tak sám… |
|
|
|
|
