M∞sto samo - v zahraniΦφ znßmΘ jako AUSTERLITZ - je spojeno nejen s dob°e znßmou bitvou
ôt°φ cφsa°∙ö z prosince 1805, ale takΘ s bohatou historiφ starobylΘho rodu Kounic∙.
    ZdejÜφ baroknφ monumentßln∞ p∙sobφcφ zßmek je dφlem italsk²ch a domßcφch architekt∙ a stavitel∙. Stavba zßmku podle plßn∙ v²znamnΘho architekta Domenica Martinellho z Luccy, upraven²ch pozd∞ji architektem Valmagginim a stavitelem Petruzzim, trvala vφce ne₧ p∙l stoletφ, od konce devadesßt²ch let 17. stoletφ do Üedesßt²ch let 18. stoletφ. Na socha°skΘ v²zdob∞ se podφlel v²znamn² italsk² tv∙rce Giovanni Giuliani.

    Zcela v²jimeΦn²m interiΘrov²m prostorem zßmku je centrßlnφ ovßln² spoleΦensk² sßl, navr₧en² a vybudovan² Valmagginim. Vedle prostorovΘ a akustickΘ ojedin∞losti tohoto sßlu zaujme zejmΘna velkolepß freskovß v²malba vφde≥skΘho tv∙rce Josefa Pichlera, autora fresek i v kapli Sv. K°φ₧e v ji₧nφm k°φdle zßmku ( zp°φstupn∞na 1993 ). Samotnou zßmeckou instalaci tvo°φ v podstat∞ obrazßrna v dobov²ch interiΘrech, dφla, je₧ byla kdysi souΦßstφ velmi bohat²ch kounicovsk²ch sbφrek v²tvarnΘho um∞nφ 17. a 18. stoletφ.

    V p°φzemφ severnφho k°φdla z°φdilo HistorickΘ muzeum, kterΘ mß v zßmku sφdlo, samotnou expozici - stßlou v²stavu vztahujφcφ se k bitv∞ z 2. prosince 1805, jejφ₧ historie k zßmku, m∞stu a jeho ÜirÜφmu okolφ neodluΦn∞ pat°φ.

    Baroknφ zßmek, jeho₧ stavba byla zapoΦata kolem roku 1700 za Dominika Ond°eje Kounice, le₧φ na okraji rozlehlΘho, dnes p°φrodn∞ krajinß°sky °eÜenΘho parku.
P∙vodnφ park, z°φzen² v dob∞ vybudovßnφ zßmeckΘ budovy na um∞lΘm nßspu nad m∞steΦkem, m∞l ·st°ednφ osu sestupujφcφ po kaskßdßch terasy do vodnφho kanßlu a konΦφcφ ve volnΘ krajin∞ alejφ na prot∞jÜφm pahorku. Vnit°ek parku byl Φlen∞n boskety s bazΘnky, bludiÜt∞m, fontßnami, osov²mi kanßly prochßzejφcφmi celou dΘlkou zahrady a bohatou socha°skou v²zdobou G. Giulianiho.
JeÜt∞ za Dominika Ond°eje byl vybudovßn kv∞tinov² parter s kaÜnou D. Williama a oran₧eriemi s freskami A. Lanzaniho. V roce 1714 zde p∙sobil architekt E. A. Carbonnier. Po dokonΦenφ v²stavby zßmku ( roku 1774 ) se park jeÜt∞ rozÜφ°il o plochy zbo°enΘho farnφho chrßmu a m∞stskΘ v∞₧e, na hornφm parteru byly vybudovßny t°i fontßny v p°φΦnΘ ose a bylo pozm∞n∞no i °eÜenφ svahu.
Cel² areßl parku byl obehnßn Φty°°adov²mi alejemi, kterΘ pokraΦovaly v obou sm∞rech okolnφ krajiny a k ba₧antnici. VelkorysΘ °eÜenφ parku zasahuje do p∙dorysu m∞sta a vytvß°φ tak jednotn² komplex zßmku a jeho okolφ. Park byl pozd∞ji pozm∞n∞n a zjednoduÜen podle anglickΘho slohu. Zßmeck² park ve Slavkov∞ u Brna ( o rozloze 15,37 ha ) pat°φ k nejv²znamn∞jÜφm areßl∙m historick²ch zahrad na Morav∞.